Berounská kapela Destroy! zveřejní 1. července své druhé EP s názvem "Autostop značí smrt". Parta složená z náctiletých floutků nahrála dospělé metalové dílo, které ji posouvá nejméně o jeden kvalitativní level nahoru. Velkou zásluhu na tom má producent Dan Friml, jehož výběrem berounský spolek potvrdil své rozrůstající se touhy a ambice. Jak moc Dan zasahoval do tvorby nové nahrávky, jak náročný byl celý proces a jaké jsou plány kapely do budoucna, nejen o tom jsme mluvili s frontmanem Šimonem Králem.
Při popisu vašeho spolku není možné opomenout věk jednotlivých hudebníků. Nikomu není přes dvacet, tobě je dokonce "pouhých" šestnáct, je to tak?
Věkový průměr je dnes necelých osmnáct let. V průběhu natáčení nového EP mi bylo patnáct. Teď jsem se svými šestnácti lety z kapely nejmladší. Jinak bubeníkovi je sedmnáct, a druhému kytaristovi s basákem je devatenáct let.
Svůj věk berete trochu jako marketingové lákadlo (viz dřívější označení "nejmladší metalová kapela v ČR"). Znamená to, že kdyby se k vám chtěl dostat nějaký hudebník/páprda, nemá šanci?
Ano, zprvu jsme označení nejmladší metalová kapela v ČR využívali jako marketingový tah. Ta nálepka už dnes sice není tak pravdivá, ale v začátcích nám hodně pomohla vybudovat si jméno. Stárneme, stejně jako každý. A jsou tu i nové kapely, složené z hodně mladých muzikantů. Ale za mladou krev se rozhodně považujeme. Úplný páprda by s námi nepochodil, to je pravda (smích). Hlavně nevím, jak by to dával s bandou divokých teenagerů.
Ani vás už nicméně neminuly změny v sestavě. Po nahrání EP odešel basista. Co za tím stálo a máte už náhradu?
S původním basákem Jirkou jsme se v květnu letošního roku rozloučili. Dlouho dopředu avizoval, že kapela ho už stoprocentně nenaplňuje a bude rád, pokud si najdeme náhradu. Rozešli jsme se v dobrém a zůstáváme přáteli. Místo něj nastoupil náš kamarád Ondra Šubotník.
Jak těžké je v případě odchodu jednoho z členů najít nováčka? Pocházíte z Berouna, jak silná je tam metalová základna?
Najít nového člena, co nejlépe splňuje všechny potřebné parametry, není vůbec lehký úkol. O tom jsme se v minulosti přesvědčili během hledání druhého kytaristy. Výměna basáka nám ovšem moc práce nedala. Nový člen Ondra byl náš dobrý kamarád už delší dobu, a když jsme mu nabídli možnost chopit se rytmu naší dechovky, nemohl odolat. Nicméně Ondra, stejně jako právě druhý kytarista Jirka, není z Berouna, ale od Kolína. Tady v Berouně je totiž metalová základna opravdu dost slabá. Zejména mezi našimi vrstevníky. Naštěstí jsme našli nadšence, kteří za námi neváhají dojíždět bezmála sto kilometrů na zkoušky. Pěkně vlakem.
Navzdory věku hrajete naprosto mazáckou hudbu. Jak k tomu došlo, navštěvujete umělecké školy, máš vokálního kouče nebo jste všichni prostě jenom mimořádně nadaní od přírody?
Díky moc. Tři čtvrtiny naší skvadry mají nějakou zkušenost z umělecké školy. Bubeník Ondra chodí na hodiny bicích už spoustu let a kytarista Jirka do zušky chodil na lekce zpěvu a klavíru. Na kytaru se naučil v podstatě sám. Já měl nicméně taky v hudebce pár let lehkou průpravu klavírem, ale to hlavní vždycky byla kytara, na kterou chodím asi pátým rokem. Kromě toho jsem chodil od první třídy na zpěv, ale asi před třemi lety jsem s tím skončil.
Krom toho, že výborně zpíváš, máš i nesporný autorský talent. Kde čerpáš inspiraci a které kapely máš na předních srdečních místech?
Děkuju moc, slyšet tohle vždycky potěší. Inspirace ke mně přichází tak nějak ze všech stran, vlastně napříč hudebními žánry. Moje nové songy v sobě vždy odrážejí to, co zrovna poslouchám. Tuhle jsem třeba hodně sjížděl Mastodon, tak mám teď song s takovým Mastodon feelingem. Další věc bude nejspíš zas úplně jiná. Na to nejsou pravidla. Hodně mě inspirují třeba švédské metalové kapely ve stylu At The Gates. Jinak k mým srdcovkám patří nesčetně kapel, poslouchám toho hrozně moc, ale určitě vypíchnu Alice In Chains, Tool, Muse, Leprous, Death…
A co poslouchají tví kolegové z kapely, dá se říct, že máte společný vkus?
Zas tak stejný vkus nemáme. Já jsem hodně na alternativní a progresivní věci, krom toho třeba miluju grunge. Jirka s Ondrou jsou spíš thrasheři, ale rozhodně nepohrdnou ani starým dobrým heavíkem, death metalem, rockem, vlastně skoro ničím. Bubeník si zas hodně jede na Linkin Park, Závišovi, nebo na moderně ve stylu Jinjer.
Na textech už se podílejí všichni členové. Některé obraty jsou pikantní, i když si umím představit, že např. ze songu "Autostop značí smrt" mohou být vaši rodiče poněkud neklidní. Jak fungují tyto vztahy, jsou pro vás rodiče při hraní metalu oporou?
Texty tvoříme tak nějak společně. Nejedná se o žádná vážná témata a je z nich cítit nadsázka. Přece nemůžeš myslet vážně, když v šestnácti letech zpíváš o tom, že máš ostrou čepel a svou oběť podřízneš snáz (smích). Jsme pro každou legraci a myslím, že je to z muziky poznat. Naši rodiče jsou absolutně v klidu. Od začátku fungování kapely mají vše pod kontrolou a pomáhají nám jak můžou.
Při tvorbě nového EP jste si jako producenta pozvali Dana Frimla. Jak jste s touto spoluprací spokojení a jak se Danova přítomnost podepsala na výsledné podobě skladeb?
Dan je perfektní producent a úžasný člověk. Práci jsme si s ním užili a s výsledkem jsme více než spokojení. Jeho profesionální přístup k práci nám všem moc sednul a nahrávání nám díky tomu šlo jako po másle. Co se týče jeho zásahu do skladeb, tak se vlastně jednalo pouze o aranže. Dan přesně věděl, kde co ubrat, přidat, kdy song ukončit a nebo kdy mu naopak nechat ještě jeden refrén.
Plánujete spolupracovat s Danem i příště?
Určitě! Jak jsem už řekl, práce s ním byla úžasná, vlastně už ani nevíme, kam bychom se v tomhle ohledu posunuli. Snad bude mít zájem i Dan, po tom co s námi musel vytrpět (smích).
A co vůbec bude příště? Můžeme se už těšit na plnohodnotný debut?
To bychom moc rádi. Po bezmála pěti letech fungování máme na kontě dvě pětiskladbová EP. Kapela musí pro první plnohodnotné album dozrát. A stejně tak hudební materiál. Další nahrávku bychom však už rádi koncipovali jako regulérní dlouhohrající album.
Nahrávky zveřejňujete pod štítem labelu Coffeegrinder. Jste s ním spokojeni?
Coffeegrinder je malý label našeho velkého kamaráda Michala Kávy. První EP mu přineslo nemalé zisky, proto nás doslova uprosil, abychom mu dali nažrat i s druhou plackou (smích). Strašně rádi bychom dlouhohrající debut zaštítili větším hráčem na trhu, který by nám třeba otevřel dveře k dalším možnostem, jak kapelu zviditelnit.
Docela hodně koncertujete, jak vás živé hraní baví?
Jo, to je pravda. Koncertů jsme dosud odehráli asi sto dvacet. Jen v roce 2023 jsme k prvnímu EP odehráli čtyřicet čtyři koncertů po Čechách, Slovensku a Německu. Často jsme hráli i dvakrát denně. Teď jsme to trochu omezili, není nutné být všude. Živé hraní nás nicméně pořád hrozně baví. Je to takový vrchol muzikantské práce.
Pozoruješ, že se pod pódiem rozrůstá vaše fanouškovská základna?
Ano. Je to super pocit, když na každý koncert dorazí alespoň několik fanoušků, kteří kapelu a její repertoár znají. To už je dnes skoro pravidlem a my jsme za to moc rádi. Často jsou to mladí lidé, naši vrstevníci. A to je fajn. Snažíme se vychovávat další generaci metalistů (smích).
Jak vypadá váš koncertní program pro nadcházející letní sezónu? Uvidíme vás na některém z festivalů?
Jedeme letos i nějaké festivaly. Soustředili jsme se především na nahrávku a pořádně ji hodláme propagovat častým koncertováním hlavně v příštím roce. Ovšem potkat se můžeme třeba 4.7. na Valfestu v Lipí u ČB, 2.8. na Rockovém Králováku v Králově Dvoře, tam budeme EP křtít, 16.8. v Rakovníku na Slepice Jam, 30.8. na Metal Madness v Sušici a večer ještě na Rockfestu ve Zbiroze. Pak taky 13.9. na ill festu v Želenicích. Rozhodně se přijďte podívat.
Nakonec trochu osobněji. Jaké studium sis vybral po základní škole?
Aktuálně navštěvuji první ročník berounského gymnázia.
Umíš si představit, že se jednou budeš muzikou živit? Kde vidíš Destroy! dejme tomu za deset let?
Živit se muzikou je můj sen. A třeba to i klapne. Není to úplně o stylu, který hraješ, ale o hudbě jako takové. Když se dělá s láskou, vždy to stojí za to. Destroy! za deset let? Chtěl bych, abychom byli zajetou kapelou, kterou vyhledávají velké festivaly a chodí na ní mraky lidí (smích).
Co pro tebe vůbec hudba znamená?
Hudba je pro mě od malička vším. Nemám jiné koníčky. Muziku poslouchám každou volnou chvíli. Při poslechu se dokážu uvolnit, odreagovat se. Taky navštěvuju mraky koncertů. Miluju hudbu a nemohl bych bez ní být.
Nějaké slovo na závěr?
Choďte na koncerty a třeba se někde potkáme. A tobě díky za rozhovor a podporu kapely.
|
