Zklamání z toho, že „Welcome To The Neighbourhood“ kvalitativně ani komerčně nestačilo na nedostižný druhý díl „Bat Out Of Hell“, se táhlo po zbytek devadesátých let, kdy kariéra Meata Loafa dospěla do podobného bodu jako na začátku osmdesátých let. Měl dostatek peněz, jistou pozici, ale znovu mu chyběl Jim Steinman, který by hudbě dodal fanoušky tolik požadovanou expresivitu a výjimečnost. Meat Loaf se k další tvorbě zatím neměl a věnoval se spíše intenzivnímu koncertování, které stále čerpalo z největší slávy a přinášelo mu vyprodaná vystoupení v nejrůznějších koutech světa. Podepsal novou smlouvu se společností Mercury a začalo se mluvit o novém albu. To bylo už krátce po roce 2000, kdy jeho manažérský tým začal dávat dohromady spolupracovníky na výrobu další desky.
Velice důležitým člověkem po zpěvákově boku se stal basista Mötley Crüe Nikki Sixx, který přivedl ještě prakticky neznámého producenta Jamese Michaela, jenž se Sixxem spolupracoval už na desce „New Tattoo“ od Mötley Crüe, na které se tato dvojice podepsala pod polovinu (nepříliš zdařilého) materiálu, což zažehlo jejich dlouhodobou kooperaci. Michael si udělal jméno i spoluprací na desce „Ten 13“ Sammyho Hagara a jeho angažmá do role producenta nové nahrávky Meata Loafa se jevilo jako logický krok. Michael se dokázal na věc podívat novým, neotřelým pohledem, který zohledňoval alternativu a další trendy devadesátých let. A přestože na desku, která dostala název „Couldn`t Have Said It Better“, přispělo i několik dalších umělců, vklad dvojice Sixx/Michael je vedle příspěvku Diane Warren nejsilnějším, co album nabízí.
Oba (zejména Michael) se přizpůsobili typickému stylu Meata Loafa, čímž deska navazuje na „Welcome To The Neighbourhood“ a nabízí řadu výrazných popr ockových melodií, zabalených do formátu stadionového rocku, zcela však postrádající dramatičnost a pompéznost druhého dílu „Bat Out Of Hell“. Steinmanův um nemohl nahradit ani Sixxův a Michaelův talent, ačkoliv je nutné přiznat, že dodali několik velmi dobrých skladeb, které se staly tahouny desky. Vyšel i jejich pokus navázat na Steinmanův rukopis v rozmáchlé, sedmiminutové titulní skladbě, která desku otvírá, do níž svůj hlas (stejně jako v předchozím hitu „I`d Lie For You (And That`s The Truth)“ připojila i zpěvačka Patti Russo. I přes zachování nejtradičnějších atributů tvorby Meata Loafa se hitem nestala a v žebříčcích bodovala pouze v Německu a Velké Británii, což byla při vydání alba studená sprcha.
Lépe si nevedly ani jiné skladby, přestože řada z nich kvalitu nepostrádá a využitím moderních studiových technologií se podařilo Meat Loafovu tvorbu šikovně dostat přes práh roku 2000. Moderní Michaelův přístup je znát i z výborné „Did I Say That?“, v níž zpěvák šponuje hlasivky skoro až k prasknutí, svižné „Love You Out Loud“ nebo opulentní baladě „Why Isn`t That Enough?, jež patří k lepším pomalým kusům diskografie zpěváka. Výrazná je epická „Man Of Steel“ a svižná „Tear Me Down“, ačkoliv v případě alba platí, že první polovina je silnější než druhá část. Na té je skvělá „You`re Right, I Was Wrong“ od Diane Warren, ale čím víc se deska blíží ke konci, tím její síla slábne. Důkazem je vyloženě hloupá „Do It!“, kterou složil bývalý kytarista skotských Nazareth Billy Rankin, či zbytečná dvojice coververzí, utahaná „Forever Young“ od Boba Dylana a nepříliš vzrušující „Mercury Train“ od dvojice K. C. Douglas a Robert Geddins z roku 1948. Obě působí jako vycpávky, kterých při pětapadesátiminutové stopáži nebylo třeba.
Ač v rámci diskografie Meata Loafa nemá ambice obsadit přední místa, není nahrávka špatnou záležitostí. I když jí na konci dochází dech, velmi silné skladby z první poloviny dokáží tuto skutečnost vyvážit. Velký přešlap z dramaturgického hlediska bylo zařazení živé verze skladby „Bat Out Of Hell“, která, ač se v ní Meat Loaf nenachází v nejlepším vokálním rozpoložení, ukazuje, že umí zastínit i nejlepší položky, které „Couldn`t Have Said It Better“ nabízí. To pro novou tvorbu nebyla nejlepší vizitka, ačkoliv zpěvák velmi silně prohlašoval, že si za albem stojí a pochvaloval si zejména spolupráci s Jamesem Michaelem. Špatné umístění v hitparádách však radost trochu kalilo.
Flinta do žita se však neházela. Meat Loaf měl v záloze možnost dalšího pokračování „Bat Out Of Hell“, přestože práva na název si zaregistroval v devadesátých letech Jim Steinman. Přesto (nebo možná právě proto) se zpěvákův management rozhodl z celé věci vybruslit, a protože spolupráce se Sixxem a Michaelem probíhala hladce, oslovil je s návrhem na spolupráci na zamýšleném třetím dílu „Bat Out Of Hell“. V tu chvíli se strhla mela, protože tato značka zaručovala komerční úspěch a s tím spojené vysoké finanční ohodnocení.
|