Černokněžníci Graf von Beelzebub a Aaarrrgon jsou při chuti. Před čtyřmi lety počtvrté znovu spojili dohromady svůj několikrát rozpadlý mystický kruh a během této doby hodili do placu už čtvrté album (škoda, že se jim těžko podaří dosáhnout toho, aby si místo nedotaženého znamení 4-4-4 sáhli na magické 6-6-6…). Co na tom, že jedno z nich bylo sbírkou coverů od slavnějších kolegů, i tak se může na mysl vetřít potměšilý Belzebub, zda mají Mystic Circle dostatek nápadů na podobnou nálož. Nemají, ale v jejich případě to není až tak úplně zásadní problém.
To zásadní, na čem Mystic Circle stojí, je atmosféra. A ta je (jak je u nich celkem dobrý zvykem) opulentní, strachopudná a poměrně rychle pohlcující. Pustíte-li si do uší novinku „Hexenbrand 1486“, jejíž nosné téma (ne však jediné) se motá kolem čarodějnic jen jednou za čas a ideálně v patřičně temném prostředí, může vám ledová ruka strachu sáhnout na krk velmi rychle a vydrží tam až do finále. Budete-li však tento zážitek absolvovat častěji, může se stát poměrně záhy, že ruka začne vychládat.
Může za to v první řadě fakt, že skladby obstojí jako jednotlivé singly (Mystic Circle vypustili před vydáním alba do světa čtyři a bez výjimky fungovaly všechny) nicméně jako konzistentní celek osmi písní a dvou kraťásků působí hodně jednolitě a monotónně. Oživení pomocí dramatického „Institoris (Heinrich Kramer)“, klidné tečky „Zeugnis der Verachtung (Outro)“ a nepravidelných ženských vstupů, které mají na svědomí Sarah Jezebel Deva, Karo Hafke a Natalie Ostermaier je příjemným odlehčením z jinak vytrvalého tlaku a vyhroceného víru strachu a emocí, nicméně nejsou to natolik významné odbočky, aby nějak měnily charakter alba. Ten udává agresivní rytmická nálož, hrubý vícepolohový Belzebubův vokál a kousavé riffy ubzučené kytary, až ve druhé linii stojí nepříliš skluzné, nicméně dostatečně přístupné melodie a zjemňující klávesy.
Horrorová black deathová atmosféra Mystic Circle umí chytit za uši, ale nemá úplně dlouhý poločas rozpadu. Pokud máte diskografii Mystic Circle v malíku, zapadne „Hexenbrand 1486“ do řady bez toho, aby jakkoliv vyčnívala. Pokud jste ochutnali třeba jen jediné album kapely, poměrně přesně víte, o čem novinka bude. A pokud jste s Mystic Circle ještě neměli čest, můžete klidně po „Hexenbrand 1486“ sáhnout. Vyplatí se to a nahrávku, která by Mystic Circle charakterizovala lépe, nemá smysl hledat.
|