BON JOVI - Forever
Jon umí pořád napsat dobré melodie a udělat...

BON JOVI - Forever
Krom nového alba vyšel i komplexní, čtyřdílný...

DOMAIN - The Artefact
A ešte jedna vec v súvislosti s Grave Digger -...

DOMAIN - The Artefact
Album som si vypočul a s čistým svedomím môžem...

MOTORBAND - 007
Obrovské ego šéfa Matejčíka opět zbytečně...

MOTORBAND - 007
Budu se asi rouhat, ale Made In Germany se mi...

MOTORBAND - 007
Sedm zpěváků .. Motorband se mi líbil v době...

MOTORBAND - 007
Motorband byla vždy pouze průměrná kapela, co na...

VADER - Litany
Jedna z nejlepších desek nejen Vader, ale i...

MOTORBAND - 007
Sedmé studiové album Motorbandu s názvem „007“ má...












Fobia Zine

Metalopolis

metalový magazín ABYSS

Volumemax



komentáře k článku PAIN - I Am


8/10 - rublik05

O Peteru Tägtgrenovi bylo v posledních letech slyšet především v souvislosti s jeho účinkováním v sólovém projektu zpěváka kapely Rammstein Tilla Lindemanna, před časem také po delší době vydal nový materiál se svou melodic death metalovou kapelou Hypocrisy. Fanoušci jeho industrial metalové kapely Pain si na novou desku museli rovněž nějaký ten čas počkat, letošní novinka „I Am“ vychází po téměř osmi letech od předchozí řadovky „Coming Home“. Album obsahuje jedenáct skladeb, jejich autorem je tradičně samotný Tägtgren a natáčelo se v jeho domovském studiu Abyss. Pain to odpálí pěkně zostra peckou „I Just Dropped by (to say goodbye)“, o něco chytlavější je však až druhá položka „Don´t Wake the Dead“, což je pomalejší věc, s výbornou tíživou atmosférou a povedeným refrénem. Trojka „Go with the Flow“ mi přijde jako takové nepříliš výrazné disco, něco mi chybělo i u následné „Not for Sale“. „Party in My Head“ už známe jako singl z doby covidové, jednoduchý, chytlavý, zkrátka jasný hit na první dobrou, podobně jak tomu bylo před více než dvaceti lety se známou „Shut Your Mouth“. Titulní skladba „I Am“ je zase o něco naléhavější a atmosféričtější, na „The New Norm“ se mi hrozně líbí ty řízné kytary, moc povedený je i závěr alba, temnější „My Angel“ hodně sedí elektronika a zpěv Cécile Siméone, „Fair Game“ je zase takovou příjemnou tečkou na závěr. Petera Tägtgrena, resp. kapelu Pain nemám zas až tak naposlouchanou, nicméně album mi jako celek přijde typicky „tägtgrenovské“, písně mají silný industriální nádech, kytary místy řežou jako pila, což v kombinaci s poctivou porcí elektroniky vytváří onen charakteristický sound, jímž je Peter Tägtgren pověstný. Očekávání jsem neměl takřka žádné, o to víc mě „I Am“ překvapilo. Pořádná porce poctivého industriálu. Za mě velká spokojenost.

22. 05. 2024 7:23

1

Přidat komentář

Jméno:
Email:
Předmět:
Komentář:
Ochrana proti spamu: Název dnešního dne (bez diakritiky, malým písmem)


 
Metalforever.info © 2006 - 2024     RSS - články

stránka byla načtena za 0.09331 sekund.