5/10 - rublik05

Lordi jsou na světové hudební, potažmo rockové scéně svým způsobem takový unikát. Asi si nevybavím kapelu, která by během své téměř pětadvacetileté aktivní koncertní a nahrávací činnosti stihla uvést na trh devatenáct řadových alb. Tomuto úctyhodnému číslu značně napomohlo vydání boxu „Lordiversity“, jenž obsahoval rovných sedm nahrávek a dohromady sedmdesát osm (!) skladeb. Wow. Ani po této obří náloži si centrální mozek kapely Mr. Lordi nedal na chvíli oraz a o dva roky později vychází další řadovka „Screem Writers Guild“, kde byl poprvé ke slyšení nový kytarista Kone a právě díky jeho svěží kytarové práci mi tato deska vcelku přirostla k srdci a čas od času se k ní rád vracím. Letošní novinka „Limited Deadition“ vychází opět po dvouleté pauze, očekávat od ní nějaký posun či nové postupy by bylo pošetilé, tady se jede podle léty ověřené šablony a jasně daných pravidel. Z těch jedenácti písní, když nepočítám obligátní intro a za mě zcela zbytečné vsuvky, které ale ke kapele (bohužel) už tak nějak patří, dokáže zaujmout jen vyloženě pár kousků, což je vzhledem k poměrně slušnému předchůdci celkem průšvih. Začátek přitom není vůbec marný. „Legends Are Made of Clichés“ je standardní neurážející Lordí song, ve svižnějším „Syntax Terror“ zazáří Kone senzačním kytarovým sólem, neméně chytlavý je i následující střednětempý „Skelephant in the Room“. „Killharmonic Orchestra“, „Collectable“ a „Fangoria“ jsou spíše průměrnější položky, přičemž „Collectable“ mi malinko připomíná baladu „Bride“ z předchozího alba, Mr. Lordi v ní taktéž zpíval civilnějším vokálem, nicméně rovnat se jí v žádném případě nemůže. Není vyloženě špatná, ale něco jí zkrátka chybí. Ze zbytku položek stojí za zmínku jen singly „Hellizabeth“ a „Retropolis“, zbytek je jedním slovem nuda. Nebudu lhát, Lordi mě tentokrát zklamali. Po „Screem Writers Guild“ jsem doufal, že by nová tvorba mohla být alespoň trošičku nápaditější a svěžejší, avšak „Limited Deadition“ jde přesně opačným směrem. Podstatná část kolekce se topí v šedivém průměru, nebylo by od věci přicházející nápady více filtrovat, aby to nepůsobilo, jako by se nahrávalo vše, co pana kapelníka zrovna napadne. Tady platí – ostatně jako již několikrát předtím – ta otřepaná fráze, že méně je někdy více.

3. 04. 2025 7:18

- ov42

Mr. Lordi to i v jednom rozhovoru přiznal, že neustále, když je doma, tak musí skládat nové věci a že by nedkázal čekat na další album s pauzou 4 nebo 5 let, že je v tomto směru workoholik. Mě ale minulé album Screamwriters Guild přišlo jako celkem povedené dílko. Ale je fakt, že trocha volnější tempo a autocenzury by kvalitě posledních alb prospělo. Při tom tempu prostě vydávaj bez rozmyslu vše co složí a nahrajou, a tak pochopitelně nejsou vše top hitovky.

31. 03. 2025 12:49