Ještě než stačily vyschnout potok slz, které rockový národ ronil za Ozzyho Osbournea, je tu další rána. Zemřel Ace Frehley. Sympatický chlápek, Spaceman opilec, co byl nedílnou součástí nejklasičtější éry Kiss, ale jenž také nevědomky inspiroval celou generaci rockových a metalových kytaristů. V době, kdy byl za největšího vyvrhela a z kapely, které pomáhal na svět, byl bez milosti vypoklonkován, začalo se jeho hře dostávat obrovského uznání. Hlásila se k němu heavy metalová mládež z Velké Británie, která obdivovala tvrdost riffů v „Shock Me“ nebo „Parasite“, hlásili se k němu navonění glameři z Kalifornie, kteří oceňovali zejména jeho melodická sóla. Ace se prostě stal fenoménem.
Na italské formaci Vision Divine lze krásně pozorovat umělecký oblouk, který ve své kariéře vyklenul Carlo Andrea Magnani alias Olaf Thörsen. Od devadesátkových čistě power - speedmetalových začátků se propracoval k jemně progresivnímu poweru s mírnou dávkou moderní aury. V případě nejnovějšího zápisu s titulem "Blood and Angel´s Tears" Magnanimu s komponováním písní pomáhal klávesák Alessio Lucatti, a také (stále ještě nový) frontman Ivan Giannini...
Kráska a zvíře. Metalové klišé, které vydatně nabobtnalo někdy v devadesátých letech a narazit na něj můžete i v současnosti, byť v menší míře (a v menší popularitě). Spojení jemného ženského zpěvu a kontrastního mužského chropotu fungovalo, funguje a věřím, že i fungovat bude, ze základního lidského spojení vždycky může vyrůst podmanivá atmosféra. Pídit se po tom, kdy a kde to poprvé vokálně zajiskřilo mezi křehkým slavíčkem a drsným hrubiánem, a díky komu všemu se z malého říčky stala řeka, by mohla být ..
Přestože stále ještě převládalo mladické nadšení ani ne pětadvacátníků, neúspěch debutového alba a následný konec u společnosti EMI nebyl příliš povzbudivým startem pro začínající kapelu, která se viděla na piedestalu minimálně losangeleské scény, ale místo toho musela začínat od začátku. Měla silnou oporu v manažerovi Alanu Nivenovi, který měl jasnou vizi, ačkoliv ještě nemířil na divokou stránku osobností kapely (zejména Jacka Russella), jak to později dělal při spolupráci s Guns N`Roses. Ne, že by Great White propagoval jako hodné hochy,..
Celých deset let si museli počkat fanoušci Victory, potažmo Hermana Franka, na nečekaně povedené comebackové album "Gods Of Tomorrow", které Herman vydal pod hlavičkou legendární německé úderky Victory v roce 2021. V té době v kapele již žádný hráč pamatující vydání debutu nezůstal, nicméně Herman naskočil na palubu bezmála téměř před čtyřiceti lety a tak jej lze vnímat jako osobu, která soubor definuje zvukově i hudebně. Stal se výhradním autorem všech skladeb na posledních dvou albech ..
I když není úplně zřejmé, co vedlo italského umělce jménem Luca Sellitto založit nový spolek Timeless Fairytale, když podobnou hudbu hraje ve své další skupině Stamina, rozhodně není důvod ke stížnostem. Luca má krom brnkání na kytaru schopnost sepsat kvalitní skladby, jejichž notové partitury budou nejchytlavější pro fanoušky neoklasického power a heavy metalu, a to zhruba ve stylu Royal Hunt, Yngwieho Malmsteena, případně desítek dalších formací pohybujících se ve stejném žánrovém teritoriu...
Vydání „Time II“ je na spadnutí…, psal jsem v únoru roku 2013. Ne proto, že bych byl takový fantasta, ale proto, že jsem uvěřil tvrzení Jari Mäanpäho, že následovníka první časovky Wintersun má v podstatě v ruce. Jenže Jari v minulosti předvedl, že si občas umí pustit ústa hodně na špacír, a tak to „na spadnutí“ zabralo víc než jedenáct let (kdyby to bylo jediné zatahání fanoušků za nos, asi by se nad tím dalo mávnut rukou…). Jari v mezičase nabídl vlastní variaci na téma čtyř ročních období, nicméně ta nebyla zdaleka tak záživná, jako album „Time I“..
Beastö Blancö přežili covidovou pandemii i aktivistické šílenství cancel culture a jsou zpět s už čtvrtou deskou. Pět let, které leží mezi novinkou „Kinetica“ a minulým počinem „We Are“, bylo velice hektických a svět se během nich změnil v některých ohledech takřka k nepoznání. To, co platilo v roce 2019, má dnes pomíjivou cenu, lidstvo uznává zcela jiné hodnoty, všechno se z někdejšího klidu a optimismu zvrhlo někam do temnoty a Beastö Blancö, tedy hlavně jejich nejdůležitější persona a skladatel Chuck Garric,..
Eurofie v táboře Journey byla velká, když balada z pera Jonathana Caina „After All These Years“ bourala hitparády jako za starých časů. Pro zpěváka Arnela Pinedu to nemohlo být lepší uvítání v řadách kapely, která snadno podléhala iluzi, že se jí znovu podařilo dostat na vrchol a může si zopakovat časy alb „Escape“ nebo „Frontiers“. Ale staré přísloví hovoří o tom, že dvakrát se do stejné řeky vstoupit nedá. I když album „Revelation“ obsahovalo bonusový disk s nově přezpívanými verzemi starých hitů, bylo znát, ..
Flotsam and Jetsam pokračují ve výuce na VŠM, tedy Vysoké škole Metalu. Je čas zasednout do lavic a zaposlouchat se do výkladu profesorů, kteří jsou vzdělaní, zkušení a zábavní. Očekávejme prvotřídní zasvěcení do metalové problematiky, jež bude vsazena do nadžánrových souvislostí a obsahově vypíchne to nejlepší z předešlých dekád. Po skončení semestru s titulem "I Am the Weapon" může každý student počítat s tím, že bude ve svých znalostech o obrovský kus dál a jeho pohled na tematiku, možná i na svět, se jednoznačně zlepší. ..
The Angels žijí! Pomalu se počítalo s tím, že kultovní australská formace bude patřit minulosti, protože poslední album „Talk The Talk“ vydala před deseti lety a když ji po dlouhé agonii vloni opustil zpěvák Dave Gleeson, aby se mohl věnovat domovských Screaming Jets, vypadalo to na definitivní konec. Jenže zakládající matadoři (dnes statní sedmdesátníci), bratři Rick a John Brewsterovi to vzdát nechtěli. Náhradu našli přímo ve vlastních řadách a za mikrofon delegovali Nicka Nortona, který od roku 2011 hrál v The Angels ..
Hlavní důvody k tomu, proč si poslechnout desku „Zantea Chronicles: The Nightmare Awakens“ od Forbidden Myth jsou koncepční dramatický příběh, jehož barevnost by mohlo zajistit devět zpěváků a hostovská účast Boba Katsionise. Hlavní důvod k tomu, proč se albu vyhnout, je nuda.
Rok draka, jenž odstartoval letos v únoru, slibuje přinést mimo jiné obří změny a přelomové události. Byť se německo-italští All For Metal, aktuální mistři světa v užívání heavy metalových klišé, na novince „Gods of Metal (Year of the Dragon)“, se kterou přicházejí pouhých třináct měsíců po debutu „Legends“, rokem draka vydatně zaštiťují, v jejich případě je pojem „obří změny“ v podstatě neslušné slovo a na přelomové události taky nedojde...
Vydávají již třinácté album. Hrají víc než třicet let. Jsou ze Švédska a zaměřují se na melodický death metal. Jde o Dark Tranquillity, které zná snad každý metalový fanda. Dá se po tolika letech něčím ještě překvapit? Snaží se o to vůbec kapela? „Endtime Signals“ vychází čtyři roky po vydařené desce „Moment“, která ve zkoušce časem prozatím obstála. Dark Tranquillity svůj výraz s každou nahrávkou lehce upraví nebo obohatí, ale v zásadě se u nich žádné převratné věci nedějí...
Přestože Great White dosud hrají a ve svém středu mají velmi dobrého zpěváka, mladíka Bretta Carlislea, jejich duše dávno odešla. Z kapely před řadou let, z toho světa před necelým měsícem. Jestliže jsme si zvykli dávat mezi někoho rovnítko, pak to byli Great White a zpěvák Jack Russell, jehož hlas byl hlavním poznávacím znamením losangeleské kapely. Ta byla v osmdesátých letech mylně hozena nejprve do heavy metalového ranku a když se blonďáci Russell a kytarista Mark Kendall ukázali na MTV, rázem měli hudební publicisté jasno a Great White byli glam metalová kapela,..
Dlouhou dobu to vypadalo, že je s Paulem Di`Annem ámen a leckdo s malou dušičkou vyhlížel, že jej stihne podobný osud jako amerického kolegu Jacka Russella, s nímž jej pojila letitá závislost na alkoholu i obliba v různých drogových substancích. Vypadá to, že v tomto případě byl osud o něco milosrdnější, a Di`Anno, ač zmožený řadou nemocí a bolavými koleny, kvůli kterým co chvíli musí usedat na invalidní vozík, dokázal nemožné a vrací se na scénu. Už ne jako prototyp dravého heavy metalového zpěváka, ..
Jak asi může vypadat útok obrovského monstra? Známe to např. z filmového žánru zvaného Kaidžú, které si jako svoji tematickou předlohu vzala americká parta Oxygen Destroyer. Při poslechu jejich živočišného death - thrashe si budeme připadat právě jako při útěku před devastující příšerou, která se ocitá čím dál blíž, už za sebou slyšíme dunivý dupot, ohlušující řev a na krku dopadající prach z padajících budov. Začíná být jasné, že tomuto se nedá uniknout. Přichází konec.....|
Dnes je 31.10.2025, svátek má Štěpánka
|
| Úvodník: |
|
Legendy nikdy neumírají. Vesmířan Ace jen opustil pozemskou schránku
Reedice klasických alb Arakain pokračují a zatím jako poslední přišla na řadu třetí deska „Black Jack“.
Tři CD s tímto albem, které věnovala firma Supraphon, můžete získat i vy. K tomu, abyste byli zařazeni do slosování,
stačí správně zodpovědět otázku:
Kdo a proč natočil kytarové sólo do skladby „Ukolébavka“? Odpovědi zasílejte do pondělí 3. listopadu, do 12 hodin, na adresu jan.skala1979@gmail.com. |
VISION DIVINE - Blood and Angel´s Tears
|
[13.09.2024] [hodnocení: 6,5/10] |
THEATRE OF TRAGEDY - Theatre Of Tragedy
|
[12.09.2024] [hodnocení: 8/10] |
GREAT WHITE - Shot In The Dark
|
[12.09.2024] [hodnocení: 9/10] |
|
[11.09.2024] [hodnocení: 7,5/10] |
TIMELESS FAIRYTALE - A Story to Tell
|
[11.09.2024] [hodnocení: 7,5/10] |
|
[10.09.2024] [hodnocení: 7/10] |
|
[10.09.2024] [hodnocení: 7,5/10] |
|
[09.09.2024] [hodnocení: 6/10] |
FLOTSAM AND JETSAM - I Am the Weapon
|
[09.09.2024] [hodnocení: 8,5/10] |
|
[08.09.2024] [hodnocení: 7,5/10] |
FORBIDDEN MYTH - Zantea Chronicles: The Nightmare Awakens Music
|
[07.09.2024] [hodnocení: 4/10] |
ALL FOR METAL - Gods of Metal (Year of the Dragon)
|
[06.09.2024] [hodnocení: 6,5/10] |
DARK TRANQUILLITY - Endtime Signals
|
[06.09.2024] [hodnocení: 8,5/10] |
|
[05.09.2024] [hodnocení: 7/10] |
PAUL DI`ANNO` S WARHORSE - Paul Di`Anno`s Warhorse
|
[04.09.2024] [hodnocení: 8/10] |
|
[04.09.2024] [hodnocení: /10] |