ACCEPT - Humanoid
Kdykoliv o sobě dá tato německá legenda vědět, je...

CITRON, METALINDA, LORETTA - 2. 3. 2024 - KD Šeříková, Plzeň
Audi: Bartoň a Vlasák odešli z Citronu kvůli...

ACCEPT - Humanoid
ja jsem jsi tu desku pustil s nadsenim ale po 4...

ACCEPT - Humanoid
Za Humanoida bych akceptoval :-) hodnocení přesně...

ACCEPT - Humanoid
Tak tohle se asi nedá hodnotit. V podstatě mají...

ACCEPT - Humanoid
A cenu za najvtipnejšiu recenziu získava:

PEARL JAM - Dark Matter
Savarip: bavil som sa s tebou tupče? :-)

PEARL JAM - Dark Matter
Současná produkce Pearl Jam mi není nikterak...

PEARL JAM - Dark Matter
to Demonick: člověče už si přešlápni, tys to...

PEARL JAM - Dark Matter
Moje velice oblíbená kapela. Je pravda, že...












Fobia Zine

Metalopolis

metalový magazín ABYSS

Volumemax




Úvodník:

Objevil Ozzy nesmrtelnost? Jeho návrat ze záhrobí je fenomenální

Už v osmdesátých letech byl Ozzy Osbourne považován za geronta, za tatíka, který je tak trochu legenda a tak trochu šašek, přičemž mu bylo pouze čtyřicet. V pětačtyřiceti ohlásil odchod do důchodu, ale za to jistě mohl kokain, který zpěvák šňupal po tunách. Vrátil se s albem „Ozzmosis“ a byl znovu na vrcholu. To samé následovalo ještě několikrát, pokaždé člověk čekal starce nad hrobem, zhuntovaného chlastem a drogami, a pokaždé to dopadlo opačně. Ozzy nemládne, ale vzhledem k věku a tomu, co za život prožil, je zázrak, že žije. A že tvoří a natáčí.

Jeho poslední reinkarnace je jako zjevení, jako blesk z čistého nebe. Je stejně nečekaná jako překvapivá. Ozzy je prominentním hostem na třetí sólovce kytaristy Billyho Morrisona (Billy Idol), a rozhodně na desce není jen do počtu. Ponechme stranou spekulace, nakolik za jeho výkonem stojí studiová technologie, ale jeho forma ve skladbě „Crack Cocaine“ je ohromující. Okamžitě jsou zpět reminiscence na ceněnou desku „Ozzmosis“, kam skladba stylově míří a Ozzy je znovu na zřeteli veřejnosti a na čele mediálního zájmu. Po neuvěřitelně vitálním výkonu Roba Halforda na novince Judas Priest je připomínka toho, že Ozzy ještě žije, hodně důrazná a svým způsobem unikátní.

Jan Skala, 28. 3. 2024

SEVEN THORNS - Symphony Of Shadows


Před pěti lety bubeník Lars Borup použil jako název nového (v pořadí třetího) alba Seven Thorns římskou číslici „II“, aby se tak zřetelně distancoval od historie po dramatickém rozpadu tohoto spolku po vydání debutové desky. Aby zdůraznil tento fakt, Seven Thorns začali psát svou historii s kosmetickou změnu v názvu kapely a s výraznou změnou užívaného loga. Není důvod nebrat toto Larsovo rozhodnutí vážně a na sklonku loňského roku oficiálně vypuštěné album „Symphony Of Shadows“..více

[recenze]

[21.01.2019]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7/10]


STEELAWAKE - Steelawake


V Itálii se objevila nová dravá rocková kapela Steelawake a pouhý rok po vzniku vydává stejnojmenné debutové album. Steelawake tvrdí, že nejsou zaměřeni vyloženě na jeden jediný žánr, který by mohl být v současnosti trendem. Jsou hrdí na každou skladbu a věří, že všechny z nich jsou jedinečné. Je pravda, že Steelawake jsou pestří, ale základ jejich hudby tvoří rock amerického střihu s neučesanou produkcí a zdánlivou syrovostí. ..více

[recenze]

[21.01.2019]

[Tomáš Marton]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 6/10]


LEGION OF THE DAMNED - Slaves of the Shadow Realm


Občas se stane, že se v nejspodnějších pekelných patrech otevřou krvavou mázdrou potažená vrata, aby na svět vylétla kacířská slota zatracených. Pokud se holandské smečky Legion Of The Damned týká, neděje se to v poslední době moc často, studiová novinka totiž vychází po pětiletém čekání, s o to větší intenzitou ale tato sebranka zaútočila a do klenby nebeské opět přisypala mohutnou dávku temperové černi..více

[recenze]

[20.01.2019]

[Petr Štěpnička]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7,5/10]


VOIDHAVEN - Voidhaven


Doom metal je poměrně konzervativní žánr, který se sice rozvětvil do různých subžánrů, ale v zásadě zůstává věrný kořenům. Třeba death/doom metal patří k těm nejzatvrzelejším žánrům a když už v něm dochází k nějakému progresu, pak jedině přimícháním nějakého dalšího stylu. Pokud v posledních letech někdo žánr posunul a inovoval, pak například Swallow The Sun, kteří přinesli ohromnou dávku osobitosti a alternativy. nebo třeba Oceans Of Slumber, jenž pojem melancholie dotáhli k dokonalosti...více

[recenze]

[19.01.2019]

[Tomáš Marton]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7/10]


Redaktorská bilance roku 2018 - František Šafr


V roce 2018 jsem jako redaktor výrazně zaostával za svými kolegy. To ale neznamená, že bych se o novinky v oblasti metalové (potažmo rockové) hudby nezajímal. Nebudu se pouštět do žádných větších akcí, ale stručně a jasně shrnu to, co mi v loňském roce utkvělo v paměti a co považuji za událost (ať už dobrou nebo špatnou)...více

[ankety]

[18.01.2019]

[František Šafr]

[8 komentářů ]


DALLIAN - Automata


Po necelých dvou letech své existence si portugalští Dallian troufli svojí debutovou nahrávku natáhnout na téměř sedmdesátiminutový opus. Portugalci hrají symfonický death metal a „Automata“ je vlastně metalovou operou, což je žánr, ke kterému delší stopáž tak nějak patří, protože taková muzika bývá zpravidla řádně epická a velkolepá. A Dallian takoví opravdu jsou, na debutovou desku až překvapivě sebevědomí a jistí. ..více

[recenze]

[18.01.2019]

[Tomáš Marton]

[2 komentáře ]

[hodnocení: 8,5/10]


PINK CREAM 69 - Games People Play


Jak paradoxně (vzhledem k současné zakonzervovanosti Pink Cream 69) bude znít věta, která byla po událostech, následujících vydání alba „One Siz Fits All“ pro kapelu na slušných pár let tak typická: „Pink Cream 69 nestojí na místě, vyvíjejí se, experimentují…“. Ty změny, které se projevily na třetím albu „Games People Play“, sice nebylo možné v porovnání s následující revolucí v kapele považovat za přelomové, ovšem v době vydání desky slušná řada fanoušků zůstala s otevřenou hubou zírat na to, ..více

[recenze]

[17.01.2019]

[Savapip]

[3 komentáře ]

[hodnocení: 10/10]


STEEL ATTACK - Enslaved


Pokud se říká, že nic není stálé, v případě spolku Steel Attack to platí dvojnásob. Personální šachy tahle parta hraje od samotných počátků a nic se nezměnilo ani po vydání třetí studiovky „Predator Of The Empire“, kdy se rozhodli odejít jak zpěvák Dick Johnson, tak basák Patrick Späth. V jednu chvíli pak tyhle rošády přestaly bavit spoluzakladatele Dennise Vestmana, jenž se tím pádem zdekoval jakbysmet. Na svém zůstali pouze (šestistrunný) držák John Allan a bicmen Mike Stark..více

[recenze]

[17.01.2019]

[Petr Štěpnička]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 4/10]


Redaktorská bilance roku 2018 – Ray


Moje ohlédnutí nad právě uplynulým rokem tentokrát vedle obvyklých podezřelých přineslo věci, které překvapily i mě samotnou. Ve srovnání s předchozími bilancemi bylo ale rozhodování nad pořadím nečekaně bezbolestné, i přesto, že byl rok 2018 znovu tak plodný. Až po dokončení celého seznamu jsem si všimla, že se mi nějakou náhodou na prvních čtyřech příčkách seřadily švédské kapely. Nebyl to úmysl. Já to říkám pořád, že v téhle zemi musí být něco ve vodě, jinak si prostě tu koncentraci talentu nedokážu vysvětlit. ..více

[ankety]

[16.01.2019]

[Ray]

[0 komentářů ]


METALWINGS - For All Beyond


Zpěvačka symfometalové party Metalwings Stela Atanasova má v rukou violu a nebojí se ji použít… I přes to, že právě viola hraje v nepřeplácané a střízlivě pojaté melodické hudbě této bulharské pětice ne zcela zanedbatelnou roli, zbraní, které mají Metalwings k dispozici, je daleko víc. Ať už to jsou občasné flétničky (i když by se mohlo zdát, že upozorňování na lidové nástroje kapelu směřuje kamsi do folk metalu, příznivci tohoto stylu kromě drobných keltských inspirací ..více

[recenze]

[16.01.2019]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7,5/10]


Redaktorská bilance roku 2018 - Savapip


Nebylo to vyloženě novoroční předsevzetí, ale na začátku loňského roku jsem plánoval strávit podstatně víc času na koncertech a zcela vážně jsem si představoval, že finální bilance nesmí být zase jen souhrnem toho, co burácelo v našem obýváku. Člověk míní, příroda mění… jelikož jsem půlku jara a téměř celé léto intenzivně zjišťoval, že má pubertální nesmrtelnost definitivně pominula a místo pumpujících pěstí jsem se oháněl dvěma francouzskými klacky, zůstalo jen u přání...více

[ankety]

[15.01.2019]

[Savapip]

[0 komentářů ]


SORROWFUL LAND - I Remember


Pod názvem ukrajinského projektu Sorrowful Land se ukrývá ukrajinský samotář Max Molodtsov, která za posledních pět let stihl vydat debutovou desku, EP a nyní i druhé album s názvem „I Remember“, které obsahuje šest rozsáhlých death/doom metalových kompozic. Na aktuální desce však není Max není úplně sám a přizval si zvučné žánrové souputníky, aby mu pomohli se zpěvem. S nadsázkou jako by se Max trochu snažil udělat jakousi doom metalovou obdobu Avantasie...více

[recenze]

[15.01.2019]

[Tomáš Marton]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 6/10]


Redaktorská bilance roku 2018 - Peťulín


Skvělých alb na první poslech je mnoho a až čas vybere ta, ke kterým se rádi navracíme. Za uběhlý rok jsem nerozdala žádnou desítku a stalo se tak ze strachu, že snad někdo vydá lepší desku než se rodily ty v první polovině roku. Mými nejposlouchanějšími žánry byly melodický či pagan black metal, neofolk a funeral doom metal, přičemž mne příjemně potěšil návrat k řekněme veselejším barvám melodického death metalu...více

[ankety]

[14.01.2019]

[Peťulín]

[1 komentář]


Billy F. GIBBONS - The Big Bad Blues


Ikonický vousáč a dlouholetý předák ZZ Top Billy Gibbons už dávno nic neřeší. Legendou se stal už před drahnými lety, když zažil průlom své kapely s deskou „Tres Hombres“ a od té doby svůj status jen udržoval a přiživoval. Letos mu bude sedmdesát let a může si dovolit cokoliv. Navíc je natolik specifický, rozpoznatelný kytarista a bezesporu precizní skladatel, že od něj nemůžete čekat žádné polotovary nebo vyloženě špatná alba. Ne vždy sice byl skladatelsky na výši, ale nikdy se nejednalo ani o vyložený průměr. ..více

[recenze]

[14.01.2019]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7,5/10]


JON SCHAFFER´S PURGATORY - Purgatory


Americký kytarista a skladatel Jon Schaffer se pravděpodobně utápí v návalech nostalgie. Nejenže poslední deska jeho domovských Iced Earth nepokrytě navázala na devadesátkovou tvorbu kapely, na svět se navíc v závěru loňského roku vyklubalo dílo, jehož obsah loví v historii ještě dávnější. Jon se totiž vrátil do období formace Purgatory, která fungovala v osmdesátých letech a jež právě předznamenala vznik známější Zamrzlé země...více

[recenze]

[13.01.2019]

[Petr Štěpnička]

[5 komentářů ]

[hodnocení: 5/10]


KARBON - Smlouva


„Kritiku zasranej, mám chuť si do tebe bouchnout,
nebo jak hořící svíčku tě úplně sfouknout…“


Když před dvěma lety pětice muzikantů v Týnu nad Vltavou zakládala kapelu Karbon, zjevně už měla o svém stylovém zaměření celkem jasno, neboť název kapely, odkazující na dávnověk vývoje Země, se dá celkem snadno využít i k zařazení jejich tvorby do vývoje metalových odnoží. Karbon prostě hrají staromilský a nepříliš ohebný heavy metal, ..více

[recenze]

[12.01.2019]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 5,5/10]


Listování : << < 221 / 615 > >>

 
Metalforever.info © 2006 - 2024     RSS - články

stránka byla načtena za 0.15064 sekund.