ALIEN ANT FARM - Mantras
Rešpekt, že potiahli 25 rokov trvajúcu kariéru na...

AMERIKAN KAOS - Armageddon Boogie
plný súhlas s recenziou. Pohodové a veľmi dobre...

UNLEASH THE ARCHERS - Phantoma
..za mňa jedno obrovské sklamanie. Najslabšie a...

Sebastian BACH - Child Within The Man
Nějak mi ta deska sedla a v porovnání s Gangs All...

DOMAIN - Our Kingdom
Výborně. Prvni dvě desky jsou bomby

DOMAIN - Our Kingdom
...celá kapela i její alba. První tři rozhodně -...

DOMAIN - Our Kingdom
Velice dobré album (ještě pod titulem Kingdom -...

VADER - De Profundis
Úplný súhlas 10/10

DOMAIN - Our Kingdom
Domain sú jedným z mojich restov, ktoré plánujem...

VADER - De Profundis
Jedna z nejlepších Metalových desek vůbec....












Fobia Zine

Metalopolis

metalový magazín ABYSS

Volumemax




Úvodník:

Objevil Ozzy nesmrtelnost? Jeho návrat ze záhrobí je fenomenální

Už v osmdesátých letech byl Ozzy Osbourne považován za geronta, za tatíka, který je tak trochu legenda a tak trochu šašek, přičemž mu bylo pouze čtyřicet. V pětačtyřiceti ohlásil odchod do důchodu, ale za to jistě mohl kokain, který zpěvák šňupal po tunách. Vrátil se s albem „Ozzmosis“ a byl znovu na vrcholu. To samé následovalo ještě několikrát, pokaždé člověk čekal starce nad hrobem, zhuntovaného chlastem a drogami, a pokaždé to dopadlo opačně. Ozzy nemládne, ale vzhledem k věku a tomu, co za život prožil, je zázrak, že žije. A že tvoří a natáčí.

Jeho poslední reinkarnace je jako zjevení, jako blesk z čistého nebe. Je stejně nečekaná jako překvapivá. Ozzy je prominentním hostem na třetí sólovce kytaristy Billyho Morrisona (Billy Idol), a rozhodně na desce není jen do počtu. Ponechme stranou spekulace, nakolik za jeho výkonem stojí studiová technologie, ale jeho forma ve skladbě „Crack Cocaine“ je ohromující. Okamžitě jsou zpět reminiscence na ceněnou desku „Ozzmosis“, kam skladba stylově míří a Ozzy je znovu na zřeteli veřejnosti a na čele mediálního zájmu. Po neuvěřitelně vitálním výkonu Roba Halforda na novince Judas Priest je připomínka toho, že Ozzy ještě žije, hodně důrazná a svým způsobem unikátní.

Jan Skala, 28. 3. 2024

AEROSMITH - Draw The Line


„Jestli je nějaké životní období, o kterém můžu s čistým svědomím prohlásit, že si jej nepamatuju, tak je to kolem desky „Draw The Line“, řekl v jednom interview na začátku devadesátých let Joe Perry. V té době už byl čistý a de facto i střízlivý a tak na dobu druhé poloviny sedmdesátých let mohl vzpomínat s úsměvem. V roce 1977 ale kapele do smíchu zrovna dvakrát nebylo. „Rocks“ sice vykazovalo skvělá prodejní čísla ..více

[recenze]

[19.10.2017]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 8,5/10]


DREAMSHIFT - Seconds


Nenechat si do vytváření svého díla nikým kecat a nemoci se opřít o žádné spoluhráče, to je výsada a strast jednočlenných projektů. Jedním takovým je debutující Dreamshift z Německa, který se vydal moderní, post-blackmetalovou cestou ve stylu Oathbreaker nebo Deafheaven. Za nekoncertujícím projektem Dreamshift stojí Frank Riegler, který se nechává inspirovat mnoha hudebními žánry (mimo jiné třeba i technem) a který zároveň s tímto počinem nastartoval ..více

[recenze]

[18.10.2017]

[Peťulín]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 8/10]


RSO - Rise


Odchod Richieho Sambory z Bon Jovi po třiceti letech velmi plodné spolupráce nebyl dosud úplně objasněn. Prvotní obligátní informaci o tom, že se kytarista chce vydat vlastní cestou, uvěřil pravděpodobně jen blázen, více věrohodněji znělo pozdější vysvětlení, že Sambora opět ztratil kontrolu nad svou alkoholovou závislostí a musí navštívit léčebnu. To se nakonec tak úplně nepotvrdilo a člověk si jen tak matně vzpomene na mamonářské praktiky Jona Bon Joviho..více

[recenze]

[18.10.2017]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7,5/10]


SECTESY - In the Secretion of Upcoming Days


Ať už se podíváte na bandzone či facebookové stránky kolínské kapely Sectesy, na obou jsou k nalezení svébytné hlášky, které pobaví poetickou košatostí a hlavně nadhledem, jenž je vždy dobrým znamením. Tuto slovní ekvilibristiku má na svědomí David Krédl alias Dejvy, který založením party Sectesy v roce 2011 zhmotnil představy o čistě old-schoolovém deathovém spolku..více

[recenze]

[17.10.2017]

[Petr Štěpnička]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 6,5/10]


L.A. GUNS - The Missing Peace


Někdy před rokem o sobě L.A. Guns dali opět vědět a situace uvnitř kapely se znovu podobala pořádně rozpálenému kotli. Nejdříve se vrátil kytarista Tracii Guns, což řada fanoušků přivítala s neskrývaným nadšením. Pak ale přichází zmatené období několika týdnů, kdy údajně kapelu opustil zpěvák Phil Lewis, přestože svou nově nabytou soudržnost s Gunsem demonstroval ještě před kytaristovým návratem několika společnými vystoupeními. ..více

[recenze]

[17.10.2017]

[Jan Skala]

[5 komentářů ]

[hodnocení: 9/10]


DARK ANGELS - Venomous Embrace


O jedné z nejpůsobivějších obálek alb letošního roku bych měl už celkem jasno. Ta pochmurně romantická atmosféra v sytě jedovatých barvách, která dýchá z aktuálního alba budějovických Dark Angels, prostě pohled přitáhnout musí. Otázkou zůstává, co parta kolem workoholika Vency Votruby tentokrát nabízí za hudební materiál, protože s předchozím albem „Embodiement Of Grief“ se Dark Angels od svých raných nahrávek stylově nejen vzdálili na hony daleko, ..více

[recenze]

[16.10.2017]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7/10]


SHADOWSIDE - Shades Of Humanity


Předtím, než se pustím do popisu novinky Shadowside, kteří nejsou kdovíjak známou kapelou, je třeba zmínit pozici basáka, jehož jméno je o poznání věhlasnější. Osobně jsem nevěřil vlastním očím, když jsem u Brazilců (!) Shadowside spatřil Švéda Magnuse Roséna, kterého má leckdo spojeného s metalovými bojovníky Hammerfall. Ukázalo se však, že se z Magnuse stal postupem času slušný světoběžník, když drhnul čtyři struny také u Brita Tonyho Martina ..více

[recenze]

[16.10.2017]

[Petr Štěpnička]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7/10]


Vašek MRZENA (RIMORTIS) - Snaha posunout se s tvorbou malinko jinam je zřejmá, nicméně pořád je to typické album Rimortis


Revoluce u Rimortis? Z hlediska statistického jednoznačně – nezvykle dlouhá pauza mezi dvěma alby, radikální změna v sestavě, principál Vašek Mrzena bez autorství některé ze skladeb. Z hlediska hudebního tak trochu - změna u mikrofonu samozřejmě může výraz kapely pozměnit, nicméně po poslechu aktuálně vydaného alba „Ozvěny minulosti“ si fanoušek kapely musí spokojeně říct, že tohle jsou zase ti staří známí Rimortis. O aktuálním dění ..více

[rozhovory]

[15.10.2017]

[Savapip]

[2 komentáře ]


GUN - Favourite Pleasure


Gun jsou v posledních letech opět kapelou na výsost živou a jejich comeback už trvá stejně dlouho, jako jejich nejslavnější období, ohraničené alby „Taking On The World“ (1989) a „0141 632 6326“ (1997). Dnes už nejsou pro hudební mládež (především na britských ostrovech) tak vzrušující jako v době svých začátků, ale určitě patří k těm kapelám, jejichž návrat měl smysl. Vždyť mají na svém kontě od roku 2009 jedno vynikající a dvě velmi slušná alba. ..více

[recenze]

[15.10.2017]

[Jan Skala]

[3 komentáře ]

[hodnocení: 8/10]


IMPERIVM - Rome Burns


Jeden by řekl, že požár Říma z kraje našeho letopočtu (a vůbec všechny ty dějinné události na území dnešní Itálie na přelomu letopočtů) mohly být docela pohodové a optimistické záležitosti. Tedy alespoň soudě podle hudebního výrazu, který jim přisoudili Italové Imperivm na svém druhém albu „Rome Burns“. To je takovou specifickou power metalovou směsicí, které občas zakřepčí na zábavovém parketě, občas vykrouží velmi svůdnou a chytrou melodii, ..více

[recenze]

[14.10.2017]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 6,5/10]


Powermetalové novinky roku 2017 - část XIV. - kapely MASTERPLAN, ALPHA TIGER a PALANTÍR


Nemůžu si pomoct, ale první, co mě napadlo při zjištění pravého obsahu tohoto alba, byla otázka: „Došly Rolandovi prachy?“. Každopádně doteď nechápu, jaký smysl má nahrát předělávky skladeb Helloween a ještě to vydávat za nový počin vlastní kapely. Ať je to ovšem jakkoli, jen těžko bychom dohledali zbytečnější studiovku (napadá mě snad jenom placka „Ecliptica-Revisited“ od Sonaty Arcticy). ..více

[recenze]

[14.10.2017]

[Petr Štěpnička]

[16 komentářů ]

[hodnocení: /10]


AUGUST BURNS RED - Phantom Anthem


August Burns Red jedou. Dva roky jsou v hudebním průmyslu poměrně krátká doba, ale kapela z Pennsylvánie se s železnou pravidelností právě co dva roky vytasí s novým albem. A tak jakmile se pořádně naposlouchalo „Found in Far Away Places“ a odjelo se turné, už se pomalu začalo vnadit na „Phantom Anthem“. A i když jde už o sedmý kousek během dvanácti let, nedá se říct, že by se dostavila únava materiálu. Ba právě naopak...více

[recenze]

[13.10.2017]

[Radek Neuman]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 9/10]


ENSIFERUM - Two Paths


„Don`t you say it`s the same old story“ , prozpěvují v nejchytlavější písni svého sedmého alba finští Ensiferum, čímž tak trochu předznamenávají dění na „Two Paths“. A je trochu alarmující, že to není úplně nejlepší zpráva. Jako by kapela prostě jela na setrvačník. Jasně, všechno, co jste na Ensiferum mohli mít od dob alba „From Afar“ (které je jakýmsi zlomem v diskografii, od kterého už se helsinští válečníci nemůžou vyhoupnout do sedla toho nejdivočejšího koně) rádi,..více

[recenze]

[13.10.2017]

[Savapip]

[2 komentáře ]

[hodnocení: 6,5/10]


ORPHANAGE - Oblivion


Na písmeno „O“ začíná název holandské kapely Orphanage, na totéž písmeno začíná i slovo originalita a přesně tak se dá tvorba dnes již kultovní formace označit. Jen málo kapelám se zcela podařilo objevit svůj styl, který je neopakovatelný a upřímně neznám nikoho dalšího, kdo by zněl jako Orphanage. Vznikli v roce 1993 a po dvou demech „Morph“ a „Druid“ jim vyšel v roce 1995 debut „Oblivion“...více

[recenze]

[12.10.2017]

[Tomáš Marton]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 8/10]


AEROSMITH - Rocks


Když v únoru 1976 nastupovali Aerosmith do studií The Record Plant, byli to už zavedené hvězdy, protože oba jejich hity z minulé desky „Toys In The Attic“, jmenovitě „Walk This Way“ a hlavně „Sweet Emotion“ rotovaly na rádiových stanicích a kapela už jako hlavní hvězda večera vyprodávala velké haly a arény. Společně s Kiss se stali senzací roku 1975 a Amerika jim lehala k nohám. Jejich hlavním úkolem tedy bylo vydobyté pozice uhájit,..více

[recenze]

[12.10.2017]

[Jan Skala]

[6 komentářů ]

[hodnocení: 10/10]


MARILYN MANSON - Heaven Upside Down


Pryč s bledým císařem! Pryč se "Say10"!… Letošní svátek svatého Valentýna proběhl vcelku klidně. Marilyn Manson totiž svou novou desku nevydal. Dlouhou dobu tvrdil, že právě letošního 14. února vypustí do světa svou novinkovou kolekci „Say10“. Jenže se něco zadrhlo..., nebo to všechno byla promyšlená marketingová strategie? Jisté je, že najednou bylo ticho. Jen do začátku září. To totiž Manson vypustil svůj singl a klip ..více

[recenze]

[11.10.2017]

[Jan Skala]

[3 komentáře ]

[hodnocení: 5,5/10]


Listování : << < 276 / 617 > >>

 
Metalforever.info © 2006 - 2024     RSS - články

stránka byla načtena za 0.15835 sekund.