14.10.2019
RICHIE KOTZEN
Bývalý kytarista Poison, Mr. Big či The Winery Dogs ..více

14.10.2019
LIONHEART
Comeback této britské formace, kterou vede bývalý ..více

14.10.2019
MASVIDAL
Vědět o sobě dává bývalý kytarista Death a Cynic Paul ..více

14.10.2019
SWORD
Kanadská heavymetalová formace, která pro Metallicu ..více

14.10.2019
NULLINGROOTS
Pilná parta z Arizony hrající post-black metal/shoegaze ..více

13.10.2019
ALICE COOPER
Zemřel basista Eric Scott, který byl členem Cooperovy ..více






L.A. GUNS - The Devil You Know
Teď mluvíme o čem? O těch London? Ty jsou pře ..

L.A. GUNS - The Devil You Know
Pepsi bude dodatečná recenze?Sice je to z roku 2 ..

L.A. GUNS - The Devil You Know
Jirka Čáp - kdyžtak můj mail je tomstrange@sez ..

CORELEONI - II
to orre: sypu si popel na hlavu a díky za upřesn ..

CORELEONI - II
Jinak souhlasím, tohle je po velmi slabém posled ..

CORELEONI - II
Igor Gianola samozřejmě na prvním albu nehral, ..

DRAGONFORCE - Extreme Power Metal
Hudsona jsem kolem druhyho alba s nim vzal celkem ..

Tom KEIFER - Rise
Pro mě je třeba tato deska lepší jak první.Hl ..

L.A. GUNS - The Devil You Know
Určitě do toho jdi.Stojí to za to.To ale ty ví ..

L.A. GUNS - The Devil You Know
Už je to dávno, co jsem je slyšel naposled, ale ..




Za poslední měsíc:
Kolinss (DEBUSTROL) - Spěcháme maximálně jen na pivo
1683x

ARAKAIN - S.O.S
1204x

ARAKAIN - Legendy
1065x

ARAKAIN - 15 Vol.1 & 2
952x

SONATA ARCTICA - Talviö
915x

ARAKAIN - Apage Satanas
868x



15.11.2019
Večer legend 18 - rocková muzika od A do Z Nejlepší tribute bandy AC/DC, LE..
KC SEMILASSO, začátek od:18:00, vstupné: 290



článků celkem: 7185
recenzí: 5876
reportů: 564
rozhovorů: 378













Fobia Zine

Metalopolis

metalový magazín ABYSS

Volumemax


Blaze BAYLEY - Žiju svůj sen

U příležitosti vystoupení tohoto anglického gentlemana na Basinfire festu jsme ho nemohli nepožádat o interview. Věnoval se nám prakticky okamžitě po absolvování náročného koncertu a autogramiády. Musím přiznat, že během rozhovoru jsem měla smíšené pocity – na jednu stranu je pan Bayley velmi slušný a vstřícný člověk (budiž důkazem, že pro interview nabídl vlastní šatnu), na druhou stranu se ale zdál poněkud posmutnělý a zamlklý. Po chvíli se ale velmi otevřeně rozpovídal a já si v některých chvílích připadala víc jako psycholog než jako novinář. Jedno je ale jisté – ačkoli se s ním osud zrovna nemazlil, pro své fanoušky by se rozdal.

Právě jsem viděla váš koncert a musím říct, že to bylo úžasné. Kde berete všechnu tu energii? Co vám dává sílu pro vystupování?
Jsou to jednoznačně fanoušci. Ti nám dávají sílu. My hrajeme každý koncert, jako by to byl náš poslední – to je cesta, kterou jsme si zvolili.

Během tohoto turné jste v České republice odehráli další tři koncerty. Znamená to, že máte rád Českou republiku? Baví vás tady vystupovat?
Ano, je to pro mě opravdu důležité místo. Měl jsem tu vždycky hodně fanoušků, i když se mi moc nedařilo. Přestože jsem jinde neměl takový úspěch, čeští fanoušci mě stále podporovali a to pro mě hodně znamená. Vždycky jsem chtěl být v České republice úspěšný. Pokaždé, když tu jsem, je to skvělé a já si to moc užívám.

Svoje DVD jste natáčeli v Polsku. Máte tam velkou fanouškovskou základnu? Větší než v jiných zemích?
Ano, máme. Je to vždycky pěkné, jet do Polska. Byli jsme tam minulý víkend – minulou sobotu. Koncert dopadl opravdu výborně a já si to užil.

Vaše nové album je po čtyřech letech něco jako comeback a to není nikdy lehké. Ale zdá se, že vy máte více fanoušků než kdykoli předtím. Očekával jste, že to půjde takhle dobře?
Určitě je to comeback. Ty čtyři roky se nic nedělo. Ale nakonec jsme dokázali dát dohromady album a – ano, je to comeback a já neočekával, že to půjde takhle dobře. Všechno, co jsem chtěl dělat od té doby, co jsem opustil Maiden bylo prostě jít a hrát – kdekoli. Existuje spoustu míst a nezáleží na tom, jak je to malé město nebo malý klub – prostě jít a hrát tam. Být opravdová skupina. Žádní lidé okolo, žádná velká scéna, nic předstíraného...jen my a hudba. Ukázat fanouškům, o čem to opravdu je – skladby, které jsme napsali, hudba, kterou hrajeme a hudebníci. A my milujeme to, co děláme. Snažíme se hrát všude, kde můžeme a udržet cenu lístků co nejníže to jde. No a stalo se to, že na nás chodí docela dost lidí. Možná jsou jen zvědaví a chtějí se podívat, co je ten Blaze Bayley vlastně zač – a mohou si dovolit na nás zajít. Teď jsme konečně skutečná kapela a to je přesně to, co jsem vždycky chtěl.

A já si myslím, že lidé opravdu oceňují cestu, kterou jste si vybral. Ráda bych se zeptala na vaše texty. Některé z nich jsou inspirované sci-fi. Je to pro vás dobrý zdroj inspirace?
Mám moc rád knihy a filmy se sci-fi tématikou. Hlavním důvodem, proč mě sci-fi tak inspiruje je, že nahlíží do možné budoucnosti. Je pro mě víc inspirativní než historie – protože sci-fi reflektuje jak ji, tak svět, ve kterém žijeme. Všechno, co nahlíží do budoucnosti a ukazuje, jaká by mohla být, je pro mě zajímavé.

Vaše nové album je víc o osobních pocitech a každodenním životě. Ale musím se zeptat – je váš Robot alespoň částečně inspirovaný Asimovem?
Ano, je inspirovaný Asimovem. Dřív jsem pracoval v továrně – neměl jsem totiž žádnou nahrávku, žádnou opravdovou kapelu ani pořádnou práci, tak jsem byl nucen pracovat tam. V té době mě to napadlo – podstata robota. Slovo „robot“ je odvozeno od práce. Šéfové se k nám chovali, jako bychom měli nižší inteligenci – byli předurčeni jen k práci. Když jsem pak vydal svou nahrávku, nahrávací firma se k nám chovala stejně, jako k dělníkům v továrně. Neměli ani tušení, co to znamená, být ve skupině a udržet skupinu pohromadě. Pořád se s námi hádali o umělecké práci – o hudbě, jakou bychom měli hrát...nazývali nás umělci, ale to jsme nebyli. Umělcům se nechává prostor pro práci, ale oni nad námi chtěli mít kontrolu. Teď už neděláme kompromisy. Hrajeme, co cítíme, píšeme, jak to cítíme, vydáváme ze sebe to nejlepší a snažíme se následovat tyhle myšlenky. A nemusíme už nikomu ustupovat, protože si všechno děláme sami. Takže teď už nejsme roboti – zvolili jsme si jinou cestu.
Tuhle skladbu si pokaždé velice užívám, zapadá do konceptu tří skladeb na novém albu, které jsou o tom začít žít, uskutečnit své sny a přestat být pouze robotem v nějaké mašinérii.

Je něco, k čemu teď směřujete? Něco jako osobní sen?
Žiju svůj sen. Nejtěžší je to všechno udržet pohromadě. Snažím se dělat všechno tak, abych udržel skupinu a nepřestával pracovat. A jak doufám – psát nejlepší skladby, jaké dokážeme, vydávat ty nejlepší desky a ujistit se, že všechno, co děláme je té nejlepší kvality a má největší hodnotu pro fanoušky – protože jedině na tom záleží. Takže ano, žiju svůj sen právě teď. Všechno, co jsem kdy chtěl, bylo stát se zpěvákem, zpívat ve skupině. A teď tu možnost mám a jsem za ni moc šťastný.

Kdybyste měl tu možnost, změnil byste něco ve své kariéře? Myslíte, že jste někdy udělal nějaká špatná rozhodnutí?
Nevím, protože momentálně jsem na velmi dobré cestě. Mám vedle sebe talentované muzikanty...takže opravdu nevím. Občas bych si přál něco změnit – když šly věci špatně, když jsem měl nehodu na motorce...ale opravdu nevím, jestli bych to chtěl změnit doopravdy. Protože vždycky je tu „Butterfly effect“ – změníš jednu věc v minulosti a změníš celou budoucnost.

Jen jednu otázku o Iron Maiden – před pár týdny jsem četla rozhovor s brazilským zpěvákem Andre Matosem, který byl taktéž kandidátem na post zpěváka u Iron Maiden. Podle mého názoru má dost podobný hlas jako Bruce. Řekl, že důvod, proč nebyl vybrán je, že Steve Harris chtěl někoho z Anglie. Víte o tom něco?
O tom nic nevím. Ano, jeho hlas by se do Iron Maiden hodil víc než můj. Ale vybrali si mě, ačkoli můj hlas je tolik jiný než hlas Bruce Dickinsona – ale takhle se rozhodli a očividně byli opravdu přesvědčení, že mě chtějí. Společně jsme pak napsali písně a nahráli dvě alba, na která jsem velmi pyšný – je to pro mě něco opravdu speciálního.

Možná se prostě chtěli vydat úplně jiným směrem.
Jistě. Písně na "Virtual XI" a "The X Factor" jsou opravdu jiné než ty, které psali předtím a myslím, že mnoha fanouškům trvalo dlouho, než si na tyhle písně zvykli. Některé z nich teď hrajeme na živo a já jsem na ně velice pyšný. Je to důležitá část mého života. Tolik jsem se toho naučil. Jak psát opravdu dobré písně, co dělat se svým hlasem a jak se věnovat hudbě opravdu naplno. Co to vlastně obnáší být profesionálním muzikantem. Taky mi dodali spoustu sebedůvěry. Zpíval jsem v Iron Maiden, desky se pořád prodávaly výborně – a já psal skladby pro tyhle alba. To mi dodalo sebevědomí – že moje schopnosti coby zpěváka a skladatele jsou pro to dostatečné. To sebevědomí mi pak dávalo sílu pokračovat a dává mi ji i teď. A tu sílu jsem předtím neměl.

Takže si myslíte, že to byla nejdůležitější část vaší kariéry?
Myslím, že to byla důležitá část mé kariéry. Nemyslím ale, že nejdůležitější. Mohl bych říct, že nejdůležitější bylo, že jsem se rozhodl stát zpěvákem a založil první kapelu. Ale tohle mě určitě dostalo do úplně jiné ligy a cítím, že jsem se opravdu hodně naučil. Potom to bylo trochu těžké – žádná z mých desek si nevedla dobře, měl jsem problémy udržet skupinu pohromadě, nahrávací společnost mě nepodporovala – takže doteď to opravdu nebylo jednoduché. Ale teď máme tohle album, podařilo se nám skvěle a další album přijde v únoru, v té době taky začneme další světové turné a doufám, že lidé pochopí, že to bereme opravdu vážně, že jsme skutečná kapela a snad se nám bude dařit.

Takže to jsou plány pro nejbližší budoucnost – další album a turné.
V září taky vyjde kniha o mém životě a o každém z kapely. Každý napsal vlastní příběh o tom, jak jsme se dali dohromady. Takže tohle je nejbližší věc, kterou můžete očekávat. No a pak další album.

A už máte pro nové album hotový nějaký materiál?
Jo, už máme nějaké nápady. A můžu ti dokonce prozradit nějaké pracovní názvy – jedna z písní se jmenuje „Dlouhá píseň“, jedna se jmenuje „Rychlá píseň“ a pak máme taky „Krátkou píseň“. Můžeš to tam klidně napsat, dávám ti exkluzivitu. (šibalské mrknutí)

(smích) Tak to děkuju. Díky za váš čas a přeju hodně štěstí do budoucna!

Nemáš za co, přeju hodně štěstí s vašimi internetovými stránkami.

Ray             


www.blazebayley.net

Foto: Veronika Hesounová


Vydáno: 25.07.2009
Přečteno: 3297x




počet příspěvků: 3

Titulek:Příspěvek:Datum:Jméno:
Díky za chválu,...27. 07. 2009 18:19 Ray
Skvelý rozhovor s...27. 07. 2009 18:16 Martin
Fajn rozhovor...25. 07. 2009 8:49 Carrion


 
Metalforever.info © 2006 - 2019     RSS - články

stránka byla načtena za 0.22113 sekund.