20.10.2021
METALLICA
Sanfranciská legenda tento rok oslavuje třicet let od ..více

20.10.2021
VENDED
Griffin Taylor, syn Coreyho Taylora ze Slipknot se potatil a ..více

20.10.2021
NERVOCHAOS
Pětadvacet let existence slaví tato deathmetalová formace ..více

20.10.2021
ODDLAND
Pro fanoušky kapel jako Leprous či Pain Of Salvation je ..více

20.10.2021
MOLYBARON
Firma Inside Out, zabývající se ponejvíce progresivním ..více

20.10.2021
WILDERUN
Folk metal s prvky symfoniky a progresivního metalu hraje ..více






DEATH - Human
Tady asi žádná - Human je majstrštyk a vrchol ..

MINSTRELIX - 11 Trajectories
To mě těší, díky za reakci! :-) ..

TRIVIUM - In the Court of the Dragon
Najlepší album od Trivium doposiaľ, veľmi ľah ..

TRIVIUM - In the Court of the Dragon
moc pěkně napsaná recenze, se vším naprosto s ..

K.K.`S PRIEST - Sermons Of The Sinner
Po hodně dlouhé době něco co mě přimělo kou ..

MINSTRELIX - 11 Trajectories
No teda....Pagan. Znovu Ti chcem poďakovať. Tak ..

MINSTRELIX - 11 Trajectories
Mně to zní povědomě skoro všechno, ale větš ..

THE LUCID - The Lucid
Dobré Davide, dobré! ..

MINSTRELIX - 11 Trajectories
Sedm let to trvalo, ale stálo to za to. Kapela ni ..

ASKING ALEXANDRIA - See What`s On The Inside
Pepsi, fundovaná recenze, je vidět, že máš AA ..




Za poslední měsíc:
RAGE - Ressurection Day
1239x

K.K.`S PRIEST - Sermons Of The Sinner
1080x

DEATH - Scream Bloody Gore
967x

DEATH - Leprosy
934x

KISS - Psycho Circus
922x

SKELETOON - The 1.21 Gigawatts Club
892x





článků celkem: 8675
recenzí: 7159
reportů: 574
rozhovorů: 521













Fobia Zine

Metalopolis

metalový magazín ABYSS

Volumemax


METALFEST OPEN AIR 2010 – Plzeň, Areál Lochotín – 21.-23.5.2010, část 3. – NEDĚLE

Neděle se nesla v duchu příjemného počasí, převážně tvrdší muziky a překvapivě i hokeje. Slíbená velkoplošná obrazovka na přímý přenos finále se začala během dne vztyčovat nalevo od pódia a tak si člověk večer mohl naplno užít hokej i muziku zároveň. Ten den byly sice na programu převážně tvrdší věci, ráno ale patřilo melodickým kapelám.

Hodně brzo začínali Elvenking, kteří mají u nás ale hodně fanoušků, takže i v tak časnou hodinu si je publikum našlo a přišlo je hlasitě podpořit. Kapela u nás byla nedávno a i když jsem je na Metalfestu viděla poprvé, souhlasila bych s názorem, že menší klubové pódium jim sluší víc. Ačkoli je členů hodně, na festivalovém pódiu se nějak ztráceli a i když se zpěvák Damnagoras snažil ze všech sil, celou plochu prostě sám nezaplnil. Je to ale vážně čertík v krabičce, jeho poletování a taneční kreace publikum strhly a skočný folk se líbil a rozproudil ospalce. Rozhodně si zasloužili lepší čas.

Byla jsem hodně zvědavá i na nováčky Steelwing, už jen kvůli tomu, že mají na turné doprovázet Blind Guardian i Sabaton. Bohužel ale kapela nedorazila kvůli problémům s dopravou, takže se šlo rovnou na francouzské Nightmare, na které jsem se těšila skoro nejvíc. I když ze začátku stál pod pódiem nepočetný dav, Joe Amore za mikrofonem si brzy lidi lehce získal. Je to vynikající showman – neustále udržoval kontakt s publikem a dočkali jsme se i šplhání na konstrukci stage. Navíc dokáže se svým hlasem divy. Nightmare byli další kapela, která vzpomněla Dia a to hned coverem jeho skladby „Holy Diver“ (je potřeba dodat, že brilantně odzpívaným). Kapela představovala nové album „Insurrection“, ale vytáhla i hity ze starších alb – například „Cosmovision“ či závěrečnou „Trust a Crowd“ z debutu. Kapela k nám v létě zavítá ještě na jeden festival a já si na ně rozhodně zajedu znovu. Byla to paráda.

Při Silent Stream of Godless Elegy jsem si vybrala povolenou absenci a šla se před sluncem na chvíli schovat do pivního stanu. Publikum se na ně ale tradičně sešlo početné.

Vader jsou legendou polského deathu a podle toho vypadal dav, který se na ně sešel. Kapela nemusela ani vytahovat angličtinu, publikum celkem rozumělo zpěvákově mateřštině. Po melodickém začátku to byl trochu skok a já se uklidila dál od pódia, protože podobné party mi moc neříkají. Koncert mě ale při sledování z lavičky nakonec celkem bavil – rozhodně víc, než minulý rok na Basinfire festu.

Deathový nářez vystřídal blackový nářez v podání Marduk, kteří mě upřímně zajímali ještě o trochu míň. Proto jsem neopouštěla své místo v povzdálí a sledovala, jak zpěvák Mortuus a jeho švédští kolegové šíří své zlo.

Následně přišel další zářez v programu, který mě nadmíru zajímal. Brainstorm se opět přiřítili jako vichřice a Andy se opět neskutečně vytáhl. Před koncertem pod pódiem stála jen hrstka lidí a během dvou skladeb bylo publikum mnohem početnější a naprosto nadšené. Je vidět, nakolik jsou nedoceněnou kapelou – minimálně na živo je to opravdu dobře promazaná mašina. Hity jako „Fire Walk With Me“, „Falling Spiral“, „Shiva´s Tears“ či „All the Words“ (při které bylo úspěšně pěvecky zapojeno publikum) jsou koncertové tutovky a Andy je výborný zpěvák a jeden z nejlepších frontmanů, co znám. Branstorm teda opět na sto procent a opět na jedničku s hvězdičkou.

Pak přišli dva body programu, které mě nelákaly ani trošku. Legion of the Damned jsem už viděla ve Vizovicích a mimo působivého headbangingu tří extrémně vlasatých pánů tam pro mě není celkem co sledovat ani poslouchat.

S následujícími Deicide už přetekl pohár zla, které jsem během jednoho dne schovná snést a před „vokálem“ Glena Bentona jsem raději utekla na autogramiádu Brainstorm. Protože takovouhle muziku já bych taky nemusela přežít.

Pod pódiem se začal shlukovat velký dav a tak bylo jasné, že se blíží koncert Finntroll. V publiku se tančilo, skákalo a jásalo, na pódiu se odehrávala sice velmi živá show, ale nějak se mi zdálo, že to pány moc nebaví. Těžko říct, nemám srovnání s jinými koncerty, ale k tak živé muzice se mohli odvázat i trochu víc. Zpěvák Vreth ale držel pozornost publika a celá show vyvrcholila při největším hitu „Trollhammaren“. Nebavilo mě to ale tolik, jak bych bývala čekala. Nadšený dav se mnou ale zjevně nesouhlasil a poslední pohanská banda Metalfestu tak opouštěla pódium se ctí.

Vzhledem k tomu, že během Finntroll začal hokej, přesunula jsem se z pravé části hlediště do levé. Vzhledem k tomu, že jsem Hammefall viděla už šestkrát a na živo mě prostě nebaví, zvítězila má obliba hokeje a národní cítění. Když ale pánové nastoupili, neubránila jsem se zahlížení na pódium a při pauze mezi třetinami jsem si šla i zapařit na „Last Man Standing“. Těžko říct, jestli Joacima a spol. nabudilo to, že mají kunkurenci v hokeji, ale bylo to rozhodně nejlepší živé vystoupení Hammerfall, co jsem viděla. Cans komunikoval s publikem, ptal se, jak vypadá hokej a pěvecky kazil jen minimálně. Naše vítězství pak bylo oslaveno skladbou „Hearts on Fire“ a dvojnásobná gradace byla strhující. Velká pocta Hammerfall, že to vzali tak sportovně a po poslední skladbě se rychle klidili z pódia, aby bylo místo na oslavy triumfu.

Co mohlo být lepším vyvrcholením festivalu, než davový zpěv národní hymny. Takový scénář by nikdo předem nevymyslel. Celkově byl Metalfest výborným zážitkem díky skvělé organizaci a obsazení kapel. Každý si našel to svoje a díky dechberoucímu závěru na to nikdo z přítomných jen tak nezapomene.

Ray             

Přestože jsem celý Metalfest neabsolvoval, neděle pro mě byla plná překvapení. První kapelu Elvenking jsem neviděl a na lochotínský amfiteátr jsem dorazil až v době kdy začínali svou produkci rozjíždět francouzští Nightmare. Příjemný hevík s názvuky thrashe nás přenesl zpátky do osmdesátých let. Nijak rušivě nepůsobila ani poklona Diovi – Holy Diver. Spíše naopak. Nightmare tedy navodili veskrze pozitivní dojem.

To se nedá říct o Silent Stream Of Godless Elegy. Spojení ženského melodického vokálu s chlapským murmurem už mi přijde tak směšné, že radši vyrážím směrem k pivnímu stanu.

Následující Vader, byť death metal vůbec nemusím, jeli na plný plyn a i když v polovině setu už zněli trochu monotónně, energie měli stále na rozdávání. Lepší průměr.

O první velké překvapení toho dne se postarali čtyři švédské pandy Marduk. I za bílého dne a ještě ke všemu za pražícího slunce dokázali, že opravdu umí udělat pořádnou atmosféru. Do svého blacku navíc poslední dobou roubují i slušné melodie, takže to u mě zatím vyhrávají na celé čáře.

Po nich nastupují Brainstorm a já už od prvních tónů vím, že tahle kapela mezi mé favority patřit rozhodně nebude. Absolutně tuctový power metal s vykradenými melodiemi i riffy. Chvíli slyšíte Accept, pak Iron Maiden, jinde Edguy. Prostě nic pro mě.

Zato následující Legion Of The Damned. Jméno pro mě dosud zcela neznámé, o to více překvapující. Výtečný thrash/death po vzoru našeho Krabathoru či ranných Slayer skvěle zabírá.

Stejnou hodnotu měli i následující Deicide.

Rozjásaný folk metal Fintroll mě moc nebavil a jelikož jsem byl na Hammerfall zvědavý asi tak jako na Evu a Vaška pod Řípem, mířím do hospody na hokej.

Pepsi Stone

www.cz.metalfest.eu


Fotogalerie


ELVENKING



VADER



MARDUK



BRAINSTORM



LEGION OF THE DAMNED



DEICIDE



FINNTROLL



HAMMERFALL


foto:
Veronika Hesounová

Související články:
METALFEST OPEN AIR 2010 – Plzeň, Areál Lochotín – 21.-23.5.2010, část 1. – PÁTEK
METALFEST OPEN AIR 2010 – Plzeň, Areál Lochotín – 21.-23.5.2010, část 2. – SOBOTA


Vydáno: 28.05.2010
Přečteno: 4851x




počet příspěvků: 7

Titulek:Příspěvek:Datum:Jméno:
MF 2010Nevermore byli pro...7. 06. 2010 0:15 Shashek
to Griswold: Ukaž...5. 06. 2010 11:57 Ray
máte uši???Nightmare a...28. 05. 2010 22:54 Wajt
BrainstormBrainstorm...28. 05. 2010 20:08 Tigi
to Griswold: S...28. 05. 2010 11:47 Veronika


 
Metalforever.info © 2006 - 2021     RSS - články

stránka byla načtena za 0.64963 sekund.