Mark KNOPFLER - One Deep River
Mistr nejnudnější muziky na světě.

DEEP PURPLE - Machine Head
Co se týče Machine Head, mám z alba mírně...

DEEP PURPLE - Machine Head
Po tragickém počinu remixovaného alba Black...

RAGE - Afterlifelines
Nemohl jsem to najít ve vyhledávání. A díky za...

RAGE - Afterlifelines
On tu je z roku 2012, jen se na něj z novějších...

RAGE - Afterlifelines
Takže bez orchestru: 1. Secrets, 2. Perfect Man,...

RAGE - Afterlifelines
Tak za mě je taky nejlepší Secrets in a Weird...

RAGE - Afterlifelines
...Rage bez orchestru: 1. Secrets in a Weird...

ATTIC - Return Of The Witchfinder
Velice povedené retro, které mě bavilo už na...

RAGE - Afterlifelines
Za mě jednoznačně toto období. Kromě...












Fobia Zine

Metalopolis

metalový magazín ABYSS

Volumemax




Alex HILBERT (MY DOPPELGÄNGER) - Někdy se prostě věci dějí samy od sebe a důkazem je právě tahle koncepční nahrávka

Na pisálkování mě nejvíc baví fakt, že člověk občas narazí na perly, o které by jinak jen stěží zavadil. Letošnímu náhrdelníku bude nejspíš vévodit francouzská kapela My Doppelgänger se svým debutovým albem „God Is A Lie“. Tak, jak hluboce na mě zapůsobila tahle deska, stejně tak mě oslovil entusiasmus a nadšení, které sála z odpovědí kytaristy Alexe Hilberta. A docela mě překvapilo, jak blízko může mít v náhledu na domácí kapely francouzský fanoušek metalu k tomu tuzemskému.

Můžeš prosím krátce představit kapelu My Doppelgänger a její členy? Vaše historie není příliš dlouhá, přesto se tě zeptám, který okamžik z vaší historie je pro tebe ten nejdůležitější?
Kapela, nahrála album ve složení Will (zpěv), Vincent "V" Taton (kytara), Marianne "R-generál" (basa), Antoine Bussiere (bicí) a já (kytara a klávesy). Byl to jen studiový projekt, nyní jsme přijali pro živá vystoupení klávesáka Vincenta Plaina a nového bubeníka Felixe, což je bubeník Elvenstorm a ex-Lonewolf, neboť Antoine právě cestuje po světě, takže s námi hrát nemůže. Snažíme se vdechnout život studiovému projektu, a je to velice vzrušující! Jak jsi řekl, naše kapela je opravdu mladá, takže každá dobrá věc, která se nám stane, je pro nás tím nejlepším momentem ;-).

Pokud vím, společně s jedním z členů My Doppelgänger jsi původně hrál v cover bandu. Prozraď mi v jakém, a co ti tahle zkušenost dala pro My Doppelgänger.
V kapele, která hrála covery, hrála moje žena (pozn. basanda Marianne) a Vincent, Vincent napsal nějaké vlastní písně, ale zbytek té kapely chtěl hrát jen převzaté věci. Když se tahle kapela rozpadla, chtěli jsme nahrát píseň “Somewhere In My Head”. Všechno se vlastně odvíjí od této písně, pak jsme udělali další song… a pak jsme najednou měli tolik skladeb, že to dalo na celé album. Ale v té době jsme stále ještě neměli žádného zpěváka. Když jsem byl na turné s Lonewolf, tak jsem se potkal s Willem, který přišel nahrávat sbory na loňské album Lonewolf „The Fourth And Final Horsemen“, moje žena řekla, že by Will byl ideální pro My Doppelgänger, Willovi se naše hudba líbila a napsal do ní úžasné vokální linky.

Jak bys charakterizoval hudbu, kterou hrají My Doppelgänger.
Je to „neohraničený“ mix všeho, co máme v hudbě rádi, což znamená, že je velice obtížné jej nacpat do nějaké konkrétní škatulky. Samozřejmě, je to metal, ale s klávesami ze sedmdesátých let, s rockovým feelingem, s hetfieldovským stylem zpěvu a s agresivnějším screamem, což dohromady vytváří celkem jedinečný sound.

Hraješ ve speedových Lonewolf, hrál jsi v heavíkových Nightmare, takže se věnuješ různým hudebním stylům. Je některá z kapel pro tebe momentálně prioritou a který ze zmíněných stylů máš nejradši?
Mám rád všechny hudební styly, ve kterých je slyšet kytara (tedy, reggae se to netýká…), moje kořeny jsou v heavy metalové hudbě, ale jsem také velký fanoušek Marka Knopflera, Lynyrd Skynyrd, Uriah Heep, Guns n´ Roses, Creedence Clearwater Revival a spousty dalších vlivů, které nejde využít například na deskách Lonewolf. Takže My Doppelgänger je také způsob, jak vyjádřit různé pocity oproti mé stálé kapele.

Letos jste vydali album svoje první album „God Is A Lie“. Můžeš jej představit, jeho příběh a hudbu?
Příběh vypráví o rozkladu charakteru, o cestě skrz šílený mozek a o všem nejhorším, co lidstvo může vytvořit. Hudba je stejně tak cestou přes temnou stranu rocku a metalu.

„God Is A Lie“ je koncepční album s velice silným příběhem. Je pro tebe zajímavější tvořit ucelený příběh než pouze jednotlivé písně?
Nápad pochází z šíleného mozku „V“, kde se hřál dlouhou dobu a Will dodal příběhu a konceptu desky svojí vlastní interpretaci. Byl jsem tím velice potěšen, i když to byla velice složitá práce dát dohromady koncepční album. Ale někdy se prostě věci dějí samy od sebe a důkazem je právě tahle koncepční nahrávka. Uvidíme, co se bude dít, až začneme psát další. Při tvorbě téhle desky prostě zafungoval určitý druh magie, a můžeme jen doufat, že stejně tak přijde i na další nahrávce.

Příběh „God Is A Lie“ je velice sugestivní. Máš nějakou zkušenost z vlastního okolí s podobnou situací?
Možná ne s někým, který zabíjí lidi a nakonec zabije sám sebe, ale každá část fikce je postavena na malých "skutečných věcech", spousta věcí souvisí s našimi životy, nebo s našimi pocity o životě a o lidech, kteří mají problémy. Hudba je velice dobrý způsob, jak léčit vlastní nemoc ...

Jak probíhala tvorba alba „God Is A Lie? Celá tahle nahrávka je čistě dílem kapely od prvotního nápadu až po finální realizaci. Která z fází tvorby alba pro tebe byla nejnáročnější?
Jak už jsem řekl, všechno to začalo nahráváním první skladby, kterou V napsal. Na hudbě jsme se podíleli spolu s V a mojí ženou. Když jsme měli písní dostatek, požádali jsme Antoineho, který bubnoval v Lonewolf, aby nahrál dema. A když bylo hotovo, začali jsme hledat zpěváka. Když jsme konečně jednoho našli (mimochodem, bydlí 600 km od našeho rodného města), ten nahrál veškerý zpěv za pouhé dva večery!!! Je to úžasný umělec. Nahrávku jsme míchali společně s Charliem Greywolfem z německých Powerwolf v jeho studiu. Booklet připravil můj nejlepší přítel, který žije v USA, většinu použitých obrázků nafotil už dávno předtím a ty obrázky skvěle doplňují každý song. Byl to další „magický dotek“ při výrobě téhle nahrávky.
Řekl bych, že nejnáročnější věc byla přetočit demo do full alba bez jakékoliv pomoci.

Co myslíš, že je nejsilnější stránkou vaší hudby a jak jste spokojeni s tím, jak kritika hodnotí „Dead And Gone“ a jak jste s deskou spokojeni vy sami?
Nejlepší a zároveň i nejhorší věc na téhle hudbě je originalita. Vím, že lidé mají rádi, když můžou hudbu nějak zaškatulkovat, ale myslím si, že s naší hudbou je to dost obtížné a to je to, co se mi na tom líbí: mohli jsme udělat desku úplně svobodně, nemyslet na to, jaké mají představy posluchači nebo label o tom, co by chtěli slyšet… Stále jsou věci, které můžeme zlepšit, vždyť je to naše první album, ale dali jsme do něj celé srdce, je to zrcadlo našich duší. Asi to neosloví všechny posluchače, ale doufám, že si lidé oblíbí tuhle chuť svobody!
Měli jsme dobré recenze v německých, amerických, anglických a brazilských webzinech, což je skvělé, protože za námi nestojí žádná firma, a když někdo napíše dobrou recenzi na neznámou kapelu, která není pod žádnou firmou, tak to může být proto, že se mu líbí hudba, nikoliv proto, že v tom lítají prachy od nějakého labelu a v takové situaci prostě nemůžeš říct, že ty kapely za nic nestojí :-).

God Is A Lie“ začalo vznikat v době, kdy Doppelgänger neměli zpěváka. Co považuješ za náročnější – hledat zpěváka, který dokáže dostat z vaší hudby to, co jste do ní vložili, a nebo naopak psát hudbu tak, aby byla přirozená pro vašeho zpěváka?
Měli jsme fakt štěstí, že jsme potkali tak úžasného chlapíka! Jako kytarista můžu říct, že je jednodušší psát muziku, když víš, pro koho jí píšeš, ale zase dělat hudbu bez zpěváka je umělecká výzva, je to tak trochu loterie, můžeš zničit úplně všechno a nebo vykouzlit něco skvělého!

Jaká je situace ohledně tvrdší muziky ve Francii? Je obtížné se pro mladou kapelu prosadit ve vaší zemi, potažmo ve světě?
Ve Francii je absolutně nemožné živit se hard rockem nebo metalem, ostatně jako ve většině částí světa po skončení osmdesátých let!!! Existuje zde mnoho metalových kapel, mnohé z nich jsou fakt velice dobré, ale není zde žádná velká metalová scéna třeba jako v Německu. Ve Francii tě nikdy nebudou považovat za dobrou kapelu, když jsi Francouz…, nejhorší švédské nebo německé kapely budou vždycky hodnoceny lépe, než ty nejlepší domácí kapely, takhle to tady vždy fungovalo…

Jaké propagační akce aktuálně děláte pro tuhle desku?
Snažíme se zůstat volní, bez vlivu jakéhokoliv labelu, takže je to o něco těžší a propagace menší! Doufáme, že naše hudba bude mluvit sama za sebe, ale kdyby to nezafungovalo, pokusíme se najít nějaký label, který by dokázal respektovat náš způsob myšlení, ale hlavní je, aby nás to bavilo a měli jsme radost z toho, že děláme naší hudbu, není až tak podstatné, jestli budeme mít fanoušků deset nebo milion.

Jaké jsou nejbližší plány kapely, co od vás můžeme čekat v dohledné době? Je reálné, že se My Doppelgänger někdy představí živě v České republice?
V listopadu budeme mít náš první koncert, uvidíme, co se stane! Velice by mě těšilo, kdybychom se do České republiky podívali, jednou jsem u vás hrál s Nightmare a mám na tohle vystoupení skvělé vzpomínky! Mám rád východní část Evropy, měl jsem pocit, že když celý svět upadá, tak že tady to ještě funguje. Nikdy jsme u vás nehráli ani s Lonewolf, kteří u vás mají dost příznivců, a tak by možná byla sranda udělat koncert Lonewolf – my Doppelgänger v jeden den!

Jaké máš s My Doppelgänger ambice?
Společně si užít zábavu a tvorbu hudby, představit jí naživo. Nemůžu se dočkat, až začneme psát nové skladby!

A moje tradiční závěr – je nějaká otázka, na kterou se Tě dosud nikdo z novinářů nezeptal a Ty by sis na ní přál odpovědět? ;-)
;-), ne, jen ti chci poděkovat za tvůj zájem a tenhle rozhovor. Zdravíme z Francie! \m/

Savapip             


FB MY DOPPELGÄNGER

Související články


Vydáno: 05.10.2014
Přečteno: 2383x




K článku zatím nebyly přidány žádné komentáře.


 
Metalforever.info © 2006 - 2024     RSS - články

stránka byla načtena za 0.1575 sekund.