Každý, kdo si pamatuje začátek devadesátých let a deathmetalovou explozi, ví, jak moc byla rozdílná švédská (takzvaná göteborgská) větev od té americké z Floridy. Zatímco zpoza oceánu se valil hnilobný sound Morbid Angel či Cannibal Corpse, nebo dokonce posluchačsky náročný technický death metal kultovních Death, ze Skandinávie přicházela mnohem melodičtější odnož stylu. Byli to At The Gates, kteří se stali jedním z nejviditelnějším symbolů göteborgského stylu a symbolizovali (či dokonce definovali) melodický death metal. Dlouho sice nevydrželi, ale jejich počiny z té doby jsou už dnes naprostou klasikou žánru stejně jako alba jejich souputníků Dark Tranquillity či In Flames. Leckdy dokonce bývají jejich desky „Terminal Spirit Disease“ či „Slaughter Of the Soul“ citovány vedle stylových drahokamů „Heartwork“ od Carcass či „Amok“ z dílny Sentenced. A to je věc, která se rozhodně počítá.
At The Gates odpočívali dlouho, předlouho. O to více byl oslavován jejich comeback z roku 2014, když vyšlo páté dílo „At War With Reality“. Částečně to bylo dané tím, že se kapela vůbec vrátila, ale především tím, že comebacková deska přinesla opět vysoce kvalitní materiál, kterému vlastně chybělo jen jediné - moment skutečného překvapení. I tak návrat At The Gates provázelo skoro až frenetické nadšení z řad deathmetalových fanoušků, které dosud zcela nevyprchalo. Kapele se podařilo na „At War With Reality“ navázat dalším silným albem „To Drink From The Night Itself“, jež znovu demonstrovalo někdejší výjimečnost této pětice. Obě postcomebacková alba se ukázala být velmi úspěšnými počiny a proto nikdo nepochyboval o tom, že pokračování je zaručené. Jako kdyby démoni minulosti zůstali hluboko v devadesátých letech a kapela se tím, co prožila, stala silnější než kdysi.
Není to tak, že by nové desky chtěly konkurovat prvotním dílům. To ani dost dobře nejde, alba z první poloviny devadesátých let byla naplněna novátorskými kousky a mladickým nadšením, na současných At The Gates je více než sympatické, že na svůj vývoj nezanevřeli a snaží se hranice tvorby posouvat o kousek dál. Jde to samozřejmě mnohem v menší míře než kdysi, ale přece jen stálá ochota experimentovat činí z poslechu nových desek nadstandardní požitek. Bylo tomu tak u „At War With Reality“, u „To Drink From The Night Itself“, a je tomu tak i u novinky „The Nightmare Of Being“. K té At The Gates zase přistupují o trochu jinak než k předchozím albům, přestože temnota, která do jejich tvorby pronikla na „At war With Reality“ ještě více než v minulosti, zcela nezmizela. Úvod alba pojmou At The Gates zcela tradičně, po zvukomalebném začátku rozjedou klasickou deathmetalovou jízdu ve „Spectre Of Extinction“ a „The Paradox“, ale je jasné, že u tradiční stylové šablony nezůstanou ani tentokrát.
„The Nightmare Of Being“ je totiž znovu velmi pestrá deska, což je aspekt, který At The Gates zaručuje výsadní postavení mezi dlouhým zástupcem žánrově spřízněných kapel. Postupující stopáž odhaluje další a další momenty, vymykající se klasické škatulce smrtícího kovu. Už titulní věc pošilhává po jiných místech, pohrává si s progresivními náladami a kontrasty akustických a zkreslených kytar, ovšem výbuch invence, který At The Gates předvedli v „Garden Of Cyrus“, zaručuje skladbě post jednoho z nejlepších míst jejich kariéry. Ke slovu se dostává jazzově zabarvený saxofon, jenž zcela mění náladu alba a kapela si pohrává s postupy, jenž byli populární v prvních poválečných letech. Jejich spojení s deathmetalovým základem působí až omračujícím dojmem. Jazzové a progresivní kroky dokáží uchvátit i v „The Fall Into Time“, s doommetalovou náladou bičují emoce v „Cult Of Salvation“ a kapela ve všech těchto položkách dosahuje svého současného vrcholu.
Díky tomuto je jasné, že At The Gates opět předkládají vysoce kvalitní, dalo by se říct až mistrovské dílo současného death metalu. Nepopírají svoje kořeny, na dávných základech devadesátých let staví další monumentální stavbu, jež ukazuje, proč mohou být považováni za výjimečnou kapelu. Spolu s jarním dílem „To The End“ od Memoriam předkládají nejlepší deathmetalovou desku letošního roku.
|
