MOTORBAND - 007
Obrovské ego šéfa Matejčíka opět zbytečně...

MOTORBAND - 007
Budu se asi rouhat, ale Made In Germany se mi...

MOTORBAND - 007
Sedm zpěváků .. Motorband se mi líbil v době...

MOTORBAND - 007
Motorband byla vždy pouze průměrná kapela, co na...

VADER - Litany
Jedna z nejlepších desek nejen Vader, ale i...

MOTORBAND - 007
Sedmé studiové album Motorbandu s názvem „007“ má...

BURZUM - The Land Of Thulé
Každopádne tým, že si tu napísal komentár sa ním...

JOURNEY - Journey
a tento článeček mě navnadil. Dík za výborný úvod.

WITHERFALL - Sounds of the Forgotten
Debut Crownshift je fakt znamenitý.

SIX FEET UNDER - Killing For Revenge
Zrovna ráno jsem si album opět pustil a zas tak...












Fobia Zine

Metalopolis

metalový magazín ABYSS

Volumemax




Yngwie MALMSTEEN - Marching Out

„V den, kdy zemřel Jimi Hendrix, narodil se kytarista Yngwie Malmsteen.“ Titulky, které představovaly zázračného Švéda Americe, byly věhlasné a poukazovaly na fakt, že na hvězdnou kariéru se Yngwie Malmsteen připravoval celá sedmdesátá léta. Když dosáhl plnoletosti, šlo všechno už jako po másle a ve chvíli, kdy přišel se sólovým debutovým materiálem „Rising Force“, byl novým kytarovým bohem, k němuž mohli vzhlížet i ti, kteří v sedmdesátých letech obdivovali Ritchieho Blackmorea, Jimmyho Page, Leslieho Westa, Paula Kossoffa, a o dekádu dříve Jimiho Hendrixe. Malmsteen věděl, jak průkopnické album s „Rising Force“ předložil, že deska je pro osmdesátá léta a kytarové hrdiny doby určující, ale chtěl víc. Chtěl být mainstreamovou rockovou hvězdou, která má velké hity v oficiálních hitparádách a může se šklebit z titulních stránek všech hudebních časopisů, nejen těch orientovaných na kytarové fanatiky.

Dopomoci mu k tomu měl Jeff Scott Soto, další obrovský objev americké scény poloviny osmdesátých let. Jestliže na „Rising Force“ se Soto představit pouze ve třech skladbách, neboť zbytek desky Malmsteen vyplnil sebestřednými instrumentálkami, měl se tenhle model ukázat jako nedostačující. Pohled na věc se rychle měnil, ač byla doba nakloněna kytarovým hrdinům velmi příznivě, stále platilo, že širší publikum zaujme mnohem více skladba se zpěvem, navíc, když se o něj postará střelec Sotova formátu. Byl jediným člověkem, kterého si Malmsteen připustil k tělu ve chvíli, kdy začal s kompozičním procesem na druhou sólovou desku. K tomu se ze staré party přidal klávesista Jens Johansson. Spolu s ním si angažmá u Malmsteena udržel i jeho bratr, bubeník Anders, i basista Marcel Jacob, jenž byl původně brán pouze jako koncertní hráč a o baskytarové party se na studiové úrovni chtěl postarat Malmsteen sám. Jacob jej ale znovu přesvědčil, že může být plnohodnotnou součástí kapely.

„Marching Out“, jak se deska vydaná 19. srpna 1985 jmenovala, ukazuje trend zjednodušení výraziva debutu „Rising Force“. Přestože Malmsteen zachovává všechny své atributy, nelze si nevšimnout, že hraje více ve prospěch celku, jako kdyby se vracel někam o dva roky zpátky ke kapele Steeler. Aby to bylo ještě adresnější, vzal z repertoáru Steeler skladbu „Victim Of The City“ (tu složil v rámci Steeler sám), nechal ji Sota přetextovat na „On The Run Again“ a posadil ji do středu nového alba. Její užití je ale dvojsečné. Skladba je jednou z nejvýraznějších věcí na desce, společně s „I`ll See The Light Tonight“ je to největší hit, ovšem skutečnost, že jednou ze zásadních skladeb desky je věc, pro kterou musel Malmsteen sáhnout do šuplíku, pro něho asi nebyla zrovna povzbudivá. Steeler ji pak pod původním názvem vydali na vzpomínkovém albu „Metal Generation: Steeler Anthology“, ale na „Marching Out“ kompozice zapadla rovněž velmi dobře.

Malmsteen na „Marching Out“ hraje tvrději a přímočařeji než na „Rising Force“, a poprvé tak představuje model alb, kterým se hodlal prezentovat v budoucnosti. Neoklasicistní vlivy nemizí, ale nehrají tak určující roli jako na „Rising Force“ a kytarista se vrací k poctivému riffování jako v „Don`t Let It End“, či majestátně epické „I Am The Viking“, z níž čiší severský chlad, což dokládá, že ač Malmsteenova parta žila a tvořila ve slunné Kalifornii, stále ji ze čtyř pětin tvořili Švédi..„I Am The Viking“ jejich přírodní naturel neodhaluje jen v názvu, ale i v celkovém vyznění skladby. Za velmi zajímavou věc lze označit „Soldiers Without Faith“, začínající temným intrem, za nějž by se nestyděl ani Malmsteenův krajan Quorthon a jeho Bathory, posléze pokračující jako typický kousek, který je silně ovlivněný epickými chvilkami Rainbow. Povedla se i závěrečná „Caught In The Middle“, v níž Malmsteen a jeho parta zařazují vyšší rychlostní stupeň, čímž se hlásí k tehdejší heavymetalové vlně. Kytarista skladbu kupodivu nevyužívá k ukojení exhibicionistických choutek, ale hraje spíše pro dobro kolektivu, což je věc, která „Marching Out“ nejvíce odlišuje od předchozí „Rising Force“.

Sázka na srozumitelnější znění se Malmsteenovi vyplatila, Marching Out“ vykázala vyšší prodeje než „Rising Force“ a Yngwieho hvězda v plném jasu zazářila v dalekém Japonsku, které se pro něj mělo stát zemí zaslíbenou. Dařilo se mu však i v Americe, čtyřiapadesátá pozice v žebříčku Billboard Hot 200 byla výtečným výsledkem, protože alba kytarových hrdinů a sólovky obecně nebyly těmi, které by se pravidelně umisťovaly v této prestižní hitparádě. Odborné tiskoviny o něm hovořily jako o nejjasnější nové hvězdě a jeho zatím neokoukaný styl vynášely do nebes. Ego letělo nahoru, což se projevilo zejména ve chvíli, kdy kapela vyrazila na turné. Tam se Malmsteen rozhodl ukázat, kdo je největší hvězda a komu má patřit pódium. Až příliš okatě začal ostatním muzikantům dávat najevo, že oni jsou jen členy doprovodné kapely a ne někým, kdo by mohl mít stejná práva.

Prvním, kdo to nevydržel, byl basista Marcel Jacob a během amerického turné kapelu opustil. Vrátil se do Švédska, aby přispěl na debutové album „Total Control“ bývalého kytaristy Europe Johna Noruma. Následně zformoval kapelu Talisman, kterou vedl dlouhá léta a kde svůj osud spojil se zpěvákem Jeffem Scottem Sotem, jehož poznal v řadách Malmsteenovy kapely. Spolu kapelu vedli až do roku 2007, kdy Jacobovy zdravotní i osobní problémy znemožňovaly další fungování. Basista je vyřešil radikálně, když v roce 2009 ve věku pětačtyřiceti let spáchal sebevraždu. Soto byl druhým muzikantem, který Malmsteena na konci roku 1985 opustil. Vydal se na podivuhodnou i rozporuplnou dráhu, dnes má na kontě několik desítek vydaných alb, ovšem jen s málem z nich dosáhl kvality, kterou na začátku své dráhy definoval po Malmsteenově boku.

Jan Skala             


www.yngwiemalmsteen.com

YouTube ukázka - I`ll See The Light Tonight

Seznam skladeb:
1. Prelude
2. I`ll See The Light Tonight
3. Don`t Let It End
4. Disciples Of Hell
5. I Am A Viking
6. Overture 1383
7. Anguish & Fear
8. On The Run Again
9. Soldier Without Faith
10. Caught In The Middle
11. Marching Out

Sestava:
Jeff Scott Soto - zpěv
Yngwie Malmsteen - kytara
Marcel Jacob - baskytara
Jens Johansson - klávesy
Anders Johansson - bicí

Rok vydání: 1985
Čas: 45:22
Label: Polydor
Země: Švédsko
Žánr: heavy metal/neoclassical metal

Diskografie:
1984 - Rising Force
1985 - Marching Out
1986 - Trilogy
1988 - Odyssey
1990 - Eclipse
1992 - Fire And Ice
1994 - The Seventh Sign
1995 - Magnum Opus
1996 - Inspiration
1997 - Facing The Animal
1999 - Alchemy
2000 - War To End All Wars
2002 - Attack!!
2005 - Unleash The Fury
2008 - Perpetual Flame
2009 - Angels Of Love
2010 - Relentless
2012 - Spellbound
2016 - World On Fire
2019 - Blue Lightning
2021 - Parabellum

Související články

Foto: archiv kapely


Vydáno: 25.05.2023
Přečteno: 1327x




počet příspěvků: 8

Titulek:Příspěvek:Datum:Jméno:
SouhlasDílo YM jsem...29. 05. 2023 21:42 Domy
-Ano souhlas, top...29. 05. 2023 20:19 Filip B.
Ještě než...29. 05. 2023 5:17 ToPi
Marching out......se mi nikdy...28. 05. 2023 18:21 Kolík
dobré albumale to nejlepší...27. 05. 2023 21:14 The Keeper XIV.


 
Metalforever.info © 2006 - 2024     RSS - články

stránka byla načtena za 0.16846 sekund.