Ačkoliv se Alice Cooper nacházel na začátku osmdesátých let v nejhorší fázi kariéry, výjezd do Evropy s programem k albu „Special Forces“ byl nejsvětlejším bodem tehdejší etapy. Šlo jen o dvě desítky koncertů ve Francii a Velké Británii, ovšem zpěvák se trefil do vkusu publika, zejména na britských ostrovech byl považován za jednoho z praotců heavy metalu, jenž zažíval neobvyklou obrodu. Cooper tomu přizpůsobil koncertní playlist, z něhož kromě „Clones“ a Seven And Seven Is“ vyházel všechny novovlnné skladby a věnoval se zejména úderným hitům „No More Mr. Nice Guy“, „Under My Wheels“, „Billion Dollar Babies“, „School`s Out” nebo “I`m Eighteen“, s kterými kraloval na celé čáře. Skoro to vypadalo, že je zpěvák politý živou vodou, protože oproti americkým štacím, při kterých se na pokraji sil ploužil po pódiu, v Evropě bodoval. To bylo však jen dočasné. Když se vrátil zpět do Ameriky, bylo vše ve starých kolejích a Cooper mnohem častěji držel v ruce dýmku na crack než mikrofon.

Velkým překvapením byl návrat kytarista Dicka Wagnera, zodpovědného za dosud největší Aliceovy úspěchy. Tentokrát se příliš nezapojil do tvůrčího procesu, protože Cooper pracoval velmi podivným stylem a vycházel spíše s dalším kytaristou Johnem Nitzingerem (ex-Bloodrock) a basistou Erikem Scottem, kteří mu pomohli dát dohromady většinu desky. Wagner je podepsán pod skladbami „Make That Money (Scrooge`s Song)“ a „No Baloney Homosapiens (For Steve & E.T.)", které jen stěží mohly navázat na slavnou spolupráci. Kytarista odešel už v polovině natáčení alba a situaci popsal jako drogovou noční můru. Tehdy se zařekl, že už s Cooperem dál spolupracovat nikdy nebude, což nedodržel, ale od alba „Zipper Catches Skin“ se v budoucnu vždy snažil distancovat. „Vymyslel jsem některé věci, které ale byly předělávkami jiných skladeb. Proto je tohle album plné klišé,“ přiznal Cooper. A fakt, že usedl na producentskou stoličku, aby se o celou výrobu postaral společně s Erikem Scottem, který byl rovněž závislým na kokainu, věci nepomohl.

Jestliže se na minulé desce „Special Forces“ zdálo, že Cooper zvedá hlavu, se „Zipper Catches Skin“ padá na nejhlubší dno kariéry. Některé skladby nejsou špatné a neobsahují nápady, které by bylo lepší zapomenout, ale provedení desky je velmi nešťastné. Může za to fakt, že na producentské stoličce seděl Cooper, který pro tuto práci neměl dostatek zkušeností, navíc v době, kdy mu to bylo docela jedno. Kvůli tomu „Zipper Catches Skin“ působí jako odfláknutý produkt, skladby sice mají jistý potenciál, ale ten se nepodařilo vydolovat. Deska je bez jakéhokoliv výrazného hitu a nedokáže jí utáhnout ani Cooperův velmi charismatický hlas, který však nebyl v dobré formě a proto se Alice drží spíše při zemi a nepouští se do žádných velkých výkonů.

Stylově znovu jede v kolejích post-punku a nové vlny, které jsou roubovány na typický cooperovský hard rock sedmdesátých let. Z něho jsou zachovány typické Wagnerovy riffy v „Make That Money (Scrooge`s Song)“, která je spolu s punkově rozjuchanou „I Better Be Good“ nejlepší věcí alba, ačkoliv ani jedna se vrcholů, Cooperovy tvorby nepřibližuje. Zbytek alba je natolik nevýrazný, že jede v těžce průměrném módu, z něhož vystupují pouze některé zajímavé momenty, což je největší kámen úrazu. V minulosti se Cooper opíral o silné skladby a nyní zaujmou pouze jejich části - refrén v „Adaptable (Anything For You)“, který má trochu potenciál dostat se posluchači do podvědomí nebo trochu odlidštěná atmosféra v „I Am The Future“, která více než na rockové pnutí sází na hru s emocemi a celkem jí to vychází.

Zbytek alba je nevýrazná šeď, jež nezaujala ani silou (slábnoucího) Cooperova jména. Album se nedostalo do americké htiparády a lehce zabodovalo pouze v Kanadě, což pro Alice nebyla lichotivá zpráva. Deska přesně vykreslovala stav, v jakém se hlavní protagonista nacházel, neboť se zoufale snažil dohonit trendy, které se proháněly scénou, ale se zatemnělou myslí to šlo velmi těžko. I když se „Zipper Ctaches Skin“ snažila být moderní deskou, působil Cooper jako líný moloch, jako fosílie, která se snaží o něco, v čem se nemůže cítit dobře. Pro příklad si stačí poslechnout příšernou „No Baloney Homosapiens“, která dokládá bezradnost, v jaké se Cooperův ansámbl potácel.

„Tu desku jsem napsal, nahrál, absolvoval jsem k ní turné a nic z toho si nepamatuju,“ říkal po letech Cooper a z tohoto výroku je zřejmé, že jeho slova byla pravdivá. Už jen proto, že mluvil o turné, které k „Zipper Catches Skin“ nebylo žádné. Alice byl ve stavu, kdy nebyl schopen vyjet na cesty a kapela byla v rozkladu. Bylo potřeba udělat něco, co by jej nasměrovalo zpět na správnou kolej. A na scéně se znovu objevil Bob Ezrin, ačkoliv ani on nezažíval zrovna nejlepší období.

www.alicecooper.com

YouTube ukázka - Make That Money (Scrooge`s Song)

Seznam skladeb:
1. Zorro`s Ascent
2. Make That Money (Scrooge`s Song)
3. I Am The Future
4. No Baloney Homosapiens
5. Adaptable (Anything For You)
6. I Like Girls
7. Remarkably Insincere
8. Tag, You`re It
9. I Better Be Good
10. I`m Alive (That Was The Day My Dead Pet Returned To Save My Life)

Sestava:
Alice Cooper - zpěv
Dick Wagner - kytara
John Nitzinger - kytara
Mike Pinera - kytara
Billy Steele - kytara
Erik Scott - baskytara
Jan Uvena - bicí

Rok vydání: 1982
Čas: 32:25
Label: Warner Bros
Země: USA
Žánr: post-punk/hard rock

Diskografie:
1969 - Pretties For You
1970 - Easy Action
1971 - Love It To Death
1972 - Killer
1972 - School`s Out
1973 - Billion Dollar Babies
1973 - Muscle Of Love
1975 - Welcome To My Nightmare
1976 - Alice Cooper Goes To Hell
1977 - Lace And Whiskey
1978 - From The Inside
1980 - Flush The Fashion
1981 - Special Forces
1982 - Zipper Catches Skin
1983 - Dada
1986 - Constrictor
1987 - Raise Your Fist And Yell
1989 - Trash
1991 - Hey Stoopid
1994 - The Last Temptation
2000 - Brutal Planet
2001 - Dragontown
2003 - The Eyes Of Alice Cooper
2005 - Dirty Diamonds
2008 - Along Came A Spider
2011 - Welcome 2 My Nightmare
2017 - Paranormal
2021 - Detroit Stories
2023 - Road

Související články

Foto: archiv kapely