I když s „Another Hostile Takeover“ neslavila kapela u fanoušků takový úspěch, jaký si představovala, zdálo se, že Hanoi Rocks jsou v dobré kondici. Oba noví členové, Conny Bloom a Andy Christell, se v kapele etablovali a skutečnost, že Andy McCoy Bloomovi povolil účastnit se skladatelského procesu, nasvědčovala ledacos o vládnoucí pohodě uvnitř souboru. Alespoň na oko, protože bylo jasné, že McCoy znovu získává vůdcovské choutky, a poté, co hlavním motorem reunionu byl ještě před několika lety Michael Monroe, otěže začínal přebírat znovu kytarista. Po stránce umělecké to bylo ku prospěchu věci, po stránce pohody uvnitř kolektivu nikoliv. Problémy se zatím dařilo držet pod pokličkou, protože v srpnu 2007 kapela vystoupila v živém vysílání švédské televize, kde představila nový singl „Fashion“, a rázem z toho byl úspěch jako hrom. Kapela oznámila i vydání nového alba "Street Poetry", jehož název odkazoval do dob, kdy členové žili na londýnských ulicích a mělo znamenat návrat k pravé podstatě Hanoi Rocks.

Po „Another Hostile Takeover“ byl takový krok nutný a kapele podařilo napravit předchozí zakolísání, ačkoliv "Street Poetry" nemá potenciál posouvat umělecké hranice tvorby kapely, bylo znát, že příchod nových členů kapele prospěl. Conny Bloom přišel s otvírákem „Hypermobile“, do něhož zakomponoval orientální melodie, a i když skladba není to nejlepším, co album nabízí, uvede posluchače do děje obstojným způsobem. K prvnímu a největšímu vrcholu se kapela propracuje velmi brzy, protože „Fashion“ vypálí hned po slušné titulní „Street Poetry“, která však nedokáže navodit euforické stavy. Ve „Fashion“ deska graduje, ale kapela ještě chvíli udrží laťku proklatě vysoko, protože „Highwired“ a „Power Of Persuasion“ jsou dotažené věci, které dávají vzpomenout na vrcholová čísla minulosti. K těm patří také „Teenage Revolution“, pro níž si kapela sáhla do hlubokých osmdesátých let, protože jde o věc, která vypadla z nahrávání slavné „Two Steps From The Move“, na níž by ostudu rozhodně neudělala. Na „Street Poetry“ je jednou z ozdob alba.

Přes přitažlivou „Worth Your Weight In Gold“, v níž dominuje teskně znějící Monroeův saxofon, a ztřeštěnou „Transcendental Groove“, kterou zpěvák uvede podobným výkřikem jako kdysi „Taxi Driver“, se Hanoi Rocks dostanou ke třetímu vrcholu, hymnické „This One`s For Rock N`Roll“, jež se stala koncertní tutovkou následujícího (bohužel definitivně posledního) turné. Po ní začne pozornost trochu upadat, Bloomovy „Powertrip“ a „Walkin` Away“ jsou sice slušné kusy, ale na poměry Hanoi Rocks až příliš obyčejné, což podtrhuje důležitost Andyho McCoye, který stojí za předchozími kusy. Bloomovi se podařila závěrečná „Fumblefoot And Busy Bee“, kterou, stejně jako „Hypermobile“, ozvláštnil orientálními prvky a jež je velmi příjemnou tečkou za deskou. Ještě předtím kapela nasadí jednu z nejklasičtějších věcí na desce, „Tootin` Star“. Ačkoliv je pod ní podepsán vedle Monroea a McCoye i Bloom s Christellem, odkazuje náladou až někam k albu „Back To Mystery City“, což Monroe zdůrazňuje výrazným využitím saxofonu a foukací harmoniky.

Když krátce po vydání alba odešel bubeník Lacu, aby se připojil ke kapele Popeda, ukázalo to v plné nahotě problémy, které se v Hanoi Rocks nakupily za poslední dobu. „Dostali jsme se do situace, kdy to kvůli Andyho chování přestávala být sranda. Měl k tomu přístup, jako bychom bez něj nebyli nic,“ vysvětlil situaci uvnitř kapely v roce 2008 Monroe. Hanoi Rocks s novým bubeníkem Georgem Atlagicem odjeli na turné, ovšem deklarovali, že jde o finálový podnik v jejich kariéře. „Objeli jsme Japonsko, Vekou Británii a celou Skandinávii, čímž jsme to všechno symbolicky ukončili,“ zmínil zpěvák. Konec nastal bez většího humbuku, jedno ráno se svět probudil a Hanoi Rocks byli minulostí. Monroe se vrátil k sólové kariéře a takřka okamžitě vydal velmi podařenou desku „Sensory Overdrive“, McCoy natočil bezejmenné album s projektem Grease Helmet, aby pak dal přednost sólové kariéře, Bloom s Christellem obnovili Electric Boys, v nichž se později znovu sešli i s Atlagicem. Rock n`rollová pohádka skončila podruhé a definitivně.

„Kdyby šlo o srandu, klidně bychom mohli něco udělat, ale už ne s McCoyem,“ tvrdil Monroe na konci roku 2021 a bylo znát, že hořkost z toho, jak vše dopadlo, ještě zcela nevyprchala. Uběhlo pár měsíců a rockový svět upíral oči na helsinskou hokejovou halu, kde u příležitosti šedesátin Michaela Monroea došlo k jednorázovému comebacku Hanoi Rocks. A ne ledajakému. Na pódiu se sešla původní sestava ze začátku osmdesátých let, zpěváka doplnil nejen McCoy, ale i kytarista Nasty Suicide, basista Sami Yaffa a bubeník Gyp Casino. Šlo o obrovskou událost a možná úplně poslední šanci vidět originální sestavu této legendy, protože členové se k dalšímu pokračování staví odmítavě. „Chci, aby si Hanoi Rocks zachovali odkaz a sílu jména, na které jsem hrdý a budu rád, když na světě bude alespoň jedna kapela, která se nedá dohromady kvůli prachům,“ uvedl Monroe.

Hudba Hanoi Rocks, ač širším světem nepochopená, se během let dostala do kultovní pozice. Finsko kapelu bere za národní poklad a ve všech koutech zeměkoule se najde dostatek zasvěcených, kteří vědí, co kapela znamenala. Prodala málo desek, snad pouze něco málo přes milion, ale fakt, že jí uctívají a jako jeden z hlavních inspiračních zdrojů přiznávají mnohem slavnější umělci od Mötley Crüe a Bon Jovi přes Guns N`Roses až po Foo Fighters, hovoří za vše. A jestliže je nějaká kapela, která by měla být označena nálepkou „tragicky nedoceněno“, jsou to Hanoi Rocks.

www.hanoirocks.com

YouTube ukázka - Fashion

Seznam skladeb:
1. Hypermobile
2. Street Poetry
3. Fashion
4. Highwired
5. Power Of Persuasion
6. Teenage Revolution
7. Worth Your Weight In Gold
8. Transcendental Groove
9. This One`s For Rock N`Roll
10. Powertrip
11. Walkin` Away
12. Tootin` Star
13.Fumblefoot And Busy Bee

Sestava:
Michael Monroe - zpěv
Andy McCoy - kytara
Conny Bloom - kytara
Andy Christell - baskytara
Lacu - bicí

Rok vydání: 2007
Čas: 44:17
Label: Backstage Aliance
Země: Finsko
Žánr: glam metal/hard rock

Diskografie:
1981 - Bangkok Shocks, Saigon Shakes, Hanoi Rocks
1982 - Oriental Beat
1982 - Self Destruction Blues
1983 - Back To Mystery City
1984 - Two Steps From The Move
2002 - Twelve Shots On The Rocks
2005 - Another Hostile Takeover
2007 - Street Poetry

Související články

Foto: archiv kapely