Probuzení sice bylo o poznání chladnější než v sobotu, počasí moc dobrého taky nevěštilo, po ránu se hodně tahaly mraky a chladně foukalo, to ovšem fanoušky zastavit nemůže. Takže opět nezbytná ranní očista, snídaně a nástup do areálu…
Po vcelku příjemném probuzení a provedení nezbytné hygieny jsem se začal chystat na naše speedaře EAGLEHEART. Jejich tvorbu nijak moc zmáklou nemám, ale na pódiu, před pomalu přicházejícími, probírajícími se posluchači, předvedli skvělou divokou a energickou show, podpořenou taktéž profesionálními výkony muzikantů. Asi nejvtipnější moment nastal, když frontman prohlásil: „My dneska hrajeme tak rychle, že jsme nahnali dvacet minut“, přičemž ze stage neutekli, ale naopak koncert doplnili velmi složitou, ..
Léto. Pro většinu lidí půvabný čas, doba dovolených, kdy konečně po celém vysilujícím pracovním/studijním roce mají čas na své přátele a kamarády, se kterými by, daleko od shonu všedních starostí a problémů, aspoň na chvíli, strávili někde společný čas. A k tomuto účelu se výborně hodí letní hudební festivaly. Obzvláště pro metalisty pré. Dostanou se mezi lidi, jimž nebudou ve dvě ráno vadit puštění Meshuggah či Equilibrium, a při poslechu první vteřiny growlů nebudou umdlévat, ..
Tyto zdivočelé Švédy lze za celou dobu jejich existence považovat za takovou sázku na jistotu, i když s kolísavou kvalitou jejich válečných dítek. Připodobnil bych to k veleslavným operačním systémům od Velkého Billa – jednou průšvih či slabota, jednou slušný výtvor … a tak stále dokola.
Tito Finové v podstatě již od svého vzniku mají kolonku „levná kopírka Nightwish“. Nelze s ní až tak souhlasit, hlavně kvůli tomu, že Amberian Dawn mají velmi jednoduché písně, jež ani nepotřebují mnoho poslechů k tomu, aby se jim člověk dostal pod kůži, což ale je, bohužel, jejich největší slabina, úplně stejně jak na všech minulých deskách (v praxi to znamená jednoduché a přímočaré rockové skladby, obohacené o klávesové pseudo-symfonično). Pro pořádek dodávám, že u Nightwish tomu je přesně obráceně.
..
Často se říkává, že třetí deska bývá u většiny kapel zlomová. Že právě na ní se ukáže, jestli s ní lze počítat do budoucna, nebo skončí, jak již mnoho před ní, v nekonečném propadlišti hudebních dějin, zapomenuta všemi. Hned zkraje musím říci, že překročit vlastní stín se italským symfonikům Ancient Bards nepodařilo, natočit skvělou desku ale ano. Písně do uší naskakují o něco déle a pomaleji, než na debutové (ovšem rovněž i vynikající minulé „Soulless Child“) desce. Nemám tím na mysli to..
Dlouhé čtyři roky jsme čekali na to, až nás vrchní lich Kai se svou družinou poctí další návštěvou. Tentokráte nás zve rovnou do Říše nemrtvých. Abych pravdu řekl hned zkraje, na tomto místě se mi příliš nelíbí. Kostlivci na pověstnou paprskovou rychlost důkladněji zatlačí jen na dvou zastávkách, ty zbylé projedou v relativně klidném, středním tempu, a na jedné i přibrzdí. Tento fakt by mi nijak nevadil, víc mě mrzí, že kluci v zombácké říši nejspíše poztráceli hodně spisů se zpěvnými a melodickými linkami,..
Oznámení této kapely o vydání nové desky bývá poslední roky doprovázeno zvýšeným zájmem, větším, než je obvyklé u jiných kapel. Letos, z vypuštěných singlů, útržků, které se aspoň na chvíli podařilo propašovat na net a půlhodinového komentáře kapely, v jehož podkladu byla puštěná většina alba, si bylo možno utvořit částečný obrázek toho, jaké album se chystá. Na mnoha místech se rozpoutaly bouřlivé diskuze, kde se lidé kolikrát vzájemně i napadali za to..
Hey callers, tak jsme se konečně dočkali. Počítám, že jste si již přečetli číslo pod recenzí, a tak vám musí být jasné, že se tento text ponese v duchu lásky, tolerance a obdivu. Nevím o mnoha deskách, které by svou hyperpozitivní náladou v některých místech člověka dokázaly i rozplakat tím, jakou nádheru má tu čest poslouchat.
Rok se s rokem sešel, a je na čase vytvořit další roční bilanci. Jsem bohužel, stejně jako loni, nucen konstatovat fakt, že žánr melodického power – speedu pomalu, ale jistě upadá. Nebo možná už i umírá. Žánrových desek vyšlo snad jen několik, a většina z nich kvality mrzké a nehodné ani zmínky zde. Takže vytvořit koktejl toho, co se letos aspoň trochu povedlo, bylo poměrně náročné. Navíc jsem se po mnoha letech vrátil aktivně k hudbě, tak mi bohužel nezbylo tolik času na to, abych všechno vyšlé stihl poslechnout, a případně i zrecenzovat...
Rok a půl jsme museli čekat na to, jakým materiálem nás obšťastní RHAPSODY OF FIRE, vedeni již pouze klávesovým mágem Alexem Staropolim. Luca již pomalu, ale jistě chystá nástupce své velmi kvalitní „prvotiny“, Alex se, spolu s kumpány, soustředil na živé hraní a s řádným albem přišli až teď.
Čas od času se mi do rukou dostane nahrávka, u které si kolikrát i mnoho hodin říkám, co mohlo její tvůrce vést k tomu, aby vůbec s něčím takovým na trh přišli. Peníze? Snaha udržení pozornosti o kapelu samotnou (bohužel, dnes často již řešena pouze formou sociálních sítí – propagací tunou stejně levných a stejně nekreativních klipů)? Snaha zavděčit se fanouškům (kterážto urputnost může být, a v tomto případě i je, zcela kontraproduktivní)? Nebo ještě i něco jiného? Nevím… ..
„The Fall Of Tommy Johansson“ bylo první, co mě po pár posleších napadlo. Primární nepříjemné pocity ve mně vzbudil avizovaný klip „Guitar Hero“ (kde jsem se v koutku své melodické duše již začal obávat, že by mohlo jít ve finále o průser!). Velkoryse teď pomiňme jeho dementní a těžce neoriginální název, i to, že opět vidíme pařící kapelu, za níž na plátně tentokrát neběží další žádná „filmová“ projekce, ale zkrátka jen název zmiňované skupiny. Je evidentní, že se zase, a zdaleka ne poprvé, ..
Finští DREAMTALE jsou jednou z mála jistot na tamějším power metalovém trhu. Zatímco většina kapel postupně měkne a zpomaluje (případně tvrdne a zpomaluje), tito kluci se stále urputně drží svého kolovrátkového metálku. Já jsem za to velmi rád, neboť vím, že po vydání kotoučku se mi dostane chutné a výživné melodické krmě. Nejinak je tomu i dnes, po vydání již šesté autorské desky. ..
Je poměrně zábavné pozorovat výkyvy v Tobiášově tvorbě. Zatímco u EDGUY lze už roky pozorovat sestupné tendence, u Avantasie je to obráceně. Po dvou nemastných neslaných, tři roky starých deskách, tu je jedna další, ovšem o mnoho povedenější.
Díky kolegovi z redakce se mi do rukou dostala poměrně interesantní debutová deska až z dalekých Filipín, ovšem od muzikantů původně švédských, na těchto půvabných ostrovech nyní žijících. Tak se dozvídáme, že i v místě, kde by člověk očekával spíš skákavé elektronické rytmy, lze najít na něco, co dokáže potěšit ucho melodika. Jak moc, to si povíme na následujících řádcích.
Tak, a máme je tu opět. Kluci nám v Helsinkách „ukuchtili“ novou desku a přicházejí s ní na trh. Co o ní napsat? Upřímně, příliš mnoho se toho od doby vydání Elysia nezměnilo. Matias Kupiainen pevně převzal velitelské otěže a kapelu postupně přetvořil v trochu jinou, než byla ta, jíž jsme zbožňovali v minulé dekádě. Zatímco Timo Tolkki nám postupně odhaluje svou novou operu s hvězdnými hosty, Stratíky máme právě pod drobnohledem. ..
Speed metal Hallelujah! Od dávných tvůrců žánru by člověk po množství veskrze průměrných (někdy i slabších) desek nečekal to, co na něj číhá na tomto kotoučku. Po mnoha letech vystrkují růžky radost, láska k žánru, ale hlavně opět kompoziční schopnosti kapely hodné tohoto názvu i pozice. Dočkáme se mnoha hitových, speedových výletů po těch nejkrásnějších krajinkách naší planety, středním tempem překročíme několik vyšších pohoří, na jednom z nich na chvilku zpomalíme, ..
Takže, sepsat mou první redaktorskou bilanci nebyl vůbec lehký quest. V roce, kdy měl podle Mayů přijít konec světa, se toho událo opravdu mnoho, bohužel většinou negativního, ať už v rámci vztahů, zdravotních záležitostí, nebo i pro nás v tuto chvíli věci zásadní – muziky. „Negativismus“ tohoto roku se očividně podepsal i na nápadech jednotlivých kapel. Na rozdíl od let předešlých se toho na melodicko-metalovém poli zrodilo jen velice málo opravdu kvalitního, o to bohužel ale početnějšího. ..
Před necelým půlrokem jsem si při psaní recenze na CHARLIE SHRED povzdechnul v naději nad tím, že Tommy "ReinXeed" Johansson světu opět ukáže něco ze svých skutečných schopností v projektu GOLDEN RESURRECTION. O takové zvěrstvo, jako je výše zmíněné album, se nejedná, ale o bombu zrovna tak ne. Jako hlavní důvod se mi jeví to, že Christian „Pohlreich“ Liljegren melodika Tommyho k autorským otěžím prakticky ani nepustil a nechal ho své kompozice pouze doplnit o neoklasicistní běhy, ..
Copak nám asi může vzniknout, když hodíme do míchačky SUICIDE SILENCE, CHILDREN OF BODOM a BACKSTREET BOYS? Po chvíli
míchání této na první pohled nevábné směsi ji vylijeme do koleček. Co jsme teď schopni postavit? Rozsype se nám po prvním nanesení celé naše snažení, anebo se dílo bude dařit přinejmenším do výše věže babylonské…? Babylonský skvost asi nepostavíme, ale přinejmenším nižší panelák by klapnout mohl. Směs s názvem DEAD BY APRIL pospolu drží velice schopně,..
Tato kapela je zajimavá a atypická dvěma věcmi. Prvně to, že se v podstatě jedná o revival stejnojmenné japonské kapely. Zajímavější je ovšem geneze jednotlivých skladeb, obsažených na albu. Některé jejich fragmenty jsou znělky a písničky z japonských omalovánek, z čehož vyplývá, že kapela měla od začátku materiál a šlo jen o to jej vhodně zaranžovat. V praxi vše potom vypadá tak, že sloka je znělka ze seriálu o zelených potvůrkách s emo účesem, bridge znělka ze seriálu o žlutých potvůrkách ..
Hudbu této kapely jsem vždy měl rád. Dokázali světu dát poměrně významné množství hard rockových, a v posledních letech i power metalových hitů. Každý jejich koncert je hlavně díky svéráznému a vtipnému tanečníkovi Bernardu Weissovi vždy příjemný relaxační zážitek, u kterého se člověk jak zasměje, tak i pobaví a je hudebně ukojen. Této tradici by odpovídal i zajímavě pojatý název právě recenzovaného alba, složený z několika slov a zcela jasně říkající o co jde. Je to tak, jedná se o třináct předělávek..
Poděbradští RIMORTIS nám nadělili šestý studiový dárek. Je nádherně zabalený a po jeho otevření na vás vykoukne přesně to, o čem jste v dětství snili a ono to ne a ne přijít. Až teď! Dárek opatrně třímáte v rozechvělých rukách s obrovským očekáváním událostí příštích. Bude „ta věc“ opravdu úžasná a dokonalá, tak, jak jste o ní po nocích snili? Nemůže se stát, že jste si vybájili jen zbytečnou a ničím nezajímavou chiméru? Odpověď se dozvíte přesně ve chvíli, kdy dotyčnou věc prozkoumáte, vyzkoušíte a řádně si ji užijete. ..
Letos k nám od našich severních katolických sousedů dorazilo druhé album symfo-speedových extrémistů PATHFINDER. Nutno podotknout, že za debutem nijak nezaostává, a v mnoha směrech jej i překonává. Je bez debat rychlejší, epičtější, orchestrálnější, a snad i o něco melodičtější. Takže: Zkusme si propojit rychlost DRAGONFORCE (pozor, kluci v některých místech hrají ještě rychleji!), pompu matadorů RHAPSODY a melodičnost takové SONATY ARCTICY, nebo REINXEED. ..
„Bylo nebylo, za šestero horami, dvěma dálnicemi a asi pěti milióny údery na dvojšlapku se letos konal jeden fesťáček. Tento fesťáček od daroniček dostal vínkem opojení pivem, specifický odér v mnoha jeho zákoutích a půvabný název evokující populární nemoc středověkou. No a na tomto fesťáčku se řízením osudu Hermes vyskytl, v dobu správnou a místě vhodném, diskutujíce u stanu chlebního s princeznou Evičkou. Najednou ucho jeho tóny libé (linoušivše se z pódia menšího než malého) zaznamenalo,..
Ze slunné Itálie k nám větry zavanuly v pořadí už druhou nahrávku svatých knechtů HOLY KNIGHTS. Jejich debut z roku 2002 (fakt to je už 10 let) byla přidrzlá a okatá (i když v podstatě příjemně poslouchatelná) vykrádačka Rhapsody z let "Symphony Of Enchanted Lands", takže čím nás milovníci rytířů, hobitů a prsatých panen v korzetech překvapí? A hlavně, budou ta překvapení příjemná?..
Začněme tím nejhorším. Důvod existence této nahrávky si nedokážu vůbec nijak vysvětlit. Anebo, vlastně mě jeden napadá – Tommy „ReinXeed“ Johansson (zjevně trpící čím dál větším tvůrčím přetlakem, který se tento rok bohužel začal výrazně podepisovat na kvalitě jeho kompozic) si prostě nekriticky řekl, že je mu líto vyhodit odpad ze všech svých studiových seancí, tak vytáhl kapelu na pivo a značně pod parou s ní dohodl, že ze srandy ..
Hodnotit debutové album rakouských DRAGONY je věc značně problematická. Tato země melodickému metalu příliš zaslíbená není, a (když vynecháme SERENITY nebo EDENBRIDGE) tak zajímavých kapel se tu zrovna moc nevyskytuje.
Tuto kapelu z Holešovska většina lidí zaregistrovala hlavně díky soutěži „Československo má talent“, kam se ve vidině lepších zítřků přihlásili, zúčastnili, a dostali se až do finále (vítězi se ale nestali). Od té doby kalhotky fanynek nezůstávají suché a jejich fotky spolu se členy kapely dennodenně plní facebook.
Byla doba, kdy pojem „finská kapela“ znamenal záruku vrcholného hudebního zážitku. Byla doba, kdy se z neznámé kapely této země stal celosvětově uznávaný kult (Nightwish, Stratovarius, Sonata Arctica, Children Of Bodom, Apocalyptica, HIM, Rasmus…). Tohle je cca 10 – 15 let vzdálená historie. A jak je na tom finská rock–metalová scéna teď? Zajeté kapely fungují dál, ale krom nich vzniklo i množství dalších, u nich však zaznamenáváme rapidní kvalitativní útlum. No a na dně rybníku ..
Letošní rok je pro kluky patrně nejzlomovější v jejich dosavadní kariéře. Patnáct let funkční autorský tandem Turilli – Staropoli se rozešel s tím, že každý posbíral část muzikantů z původní kapely a sestavu doplnil novými. Díky tomu vlastně máme dvoje RHAPSODY, jen s drobnými nuancemi v názvech.
Ještě se ani rok s rokem nesešel (jestli počítám správně, od loňského potopení Titaniku nás dělí cca 10 měsíců), a už je tu další nahrávka nezastavitelného švédského workholika Tommyho Johanssona a jeho melodické bandy.
|
Dnes je 4.12.2025, svátek má Barbora
|
| Autor Hermes |
MADE OF METAL, Hodonín, 15. - 17. srpna (3. den - neděle)
|
[24.08.2014] |
MADE OF METAL, Hodonín, 15. - 17. srpna (2. den - sobota)
|
[23.08.2014] |
MADE OF METAL, Hodonín, 15. - 17. srpna (1. den - pátek)
|
[22.08.2014] |
|
[19.08.2014] [hodnocení: 6,5/10] |
|
[17.08.2014] [hodnocení: 7/10] |
ANCIENT BARDS - A New Dawn Ending
|
[30.06.2014] [hodnocení: 8/10] |
EDGUY - Space Police - Defenders Of The Crown
„ …haló haló, tady Houston, identifikujte se, přepínám.“ „Pokračujte kapitáne, přepínám.“ „Tak to jsou skvělé zprávy, kapitáne. Můžete být malinko konkrétnější? Přepínám.“ ..více |
[25.05.2014] [hodnocení: 6,5/10] |
GAMMA RAY - Empire Of The Undead
|
[07.05.2014] [hodnocení: 4,5/10] |
SONATA ARCTICA - Pariah´s Child
|
[09.04.2014] [hodnocení: 10/10] |
|
[31.03.2014] [hodnocení: 9/10] |
Redaktorská bilance roku 2013 (Hermes)
|
[03.02.2014] |
RHAPSODY OF FIRE - Dark Wings Of Steel
|
[29.01.2014] [hodnocení: 4/10] |
A HERO FOR THE WORLD - On Fire (EP) / Winter Is Coming (A Holiday Rock Opera)
|
[24.01.2014] [hodnocení: 1,5/10] |
|
[18.12.2013] [hodnocení: 3/10] |
DREAMTALE - World Changed Forever
|
[30.09.2013] [hodnocení: 8/10] |
AVANTASIA - The Mystery Of Time
|
[28.05.2013] [hodnocení: 8/10] |
A HERO FOR THE WORLD - A Hero For New World
|
[10.05.2013] [hodnocení: 5,5/10] |
|
[28.03.2013] [hodnocení: 6/10] |
HELLOWEEN - Straight Ouf Of Hell
|
[13.02.2013] [hodnocení: 9/10] |
Redaktorská bilance roku 2012 (Hermes)
|
[22.01.2013] |
GOLDEN RESURRECTION - One Voice For The Kingdom
|
[26.12.2012] [hodnocení: 6/10] |
|
[19.12.2012] [hodnocení: 7/10] |
|
[17.10.2012] [hodnocení: 7,5/10] |
|
[03.10.2012] [hodnocení: 3,5/10] |
RIMORTIS - Peklo, co říká si svět
|
[28.09.2012] [hodnocení: 9,5/10] |
|
[24.09.2012] [hodnocení: 9,5/10] |
Trio minirecenzí na téma: ARCHONTES
|
[14.08.2012] [hodnocení: /10] |
HOLY KNIGHTS - Between Daylight And Pain
|
[05.08.2012] [hodnocení: 7,5/10] |
Trio minirecenzí na téma 2x Tommy, 2x Pellek. Kapely: CHARLIE SHRED, PELLEK, DAMNATION ANGELS
|
[27.07.2012] [hodnocení: /10] |
|
[23.07.2012] [hodnocení: 7/10] |
|
[21.07.2012] [hodnocení: 7,5/10] |
|
[16.07.2012] [hodnocení: 4/10] |
LUCA TURILLI´S RHAPSODY - Ascending To Infinity
|
[07.07.2012] [hodnocení: 8/10] |
REINXEED – Welcome To The Theater
|
[24.06.2012] [hodnocení: 6,5/10] |