HELLOWEEN - My God-Given Right
jsem si pustil debutní fošnu projektu DOGMA, to...

AEDAN SKY - The Universal Realm
Gamma Ray už má na sobě příliš tíhy času, aby...

ALESTORM - The Thunderfist Chronicles
Možná si měli novinky z předchozího EP nechat na...

HELLOWEEN - My God-Given Right
Ja to mam presne opačne ,čím viac novy album...

HELLOWEEN - My God-Given Right
všetko omrzí

HELLOWEEN - My God-Given Right
Giants & Monsters mě rekordně rychle omrzela, tak...

VICTORY - Gods Of Tomorrow
Super deska! Tohle Hermanovi (podle mě) sedne...

ELEFFSON - SOTO - Unbreakable
Mě to tedy příjemně překvapilo, nic jsem od toho...

DARK ANGEL - Extinction Level Event
popočúvame, keď si dali chlapci tú námahu, bicie...

DARK ANGEL - Extinction Level Event
Opravdu jde o velké zklamání , asi bylo očekávání...












Fobia Zine

Metalopolis

metalový magazín ABYSS

Volumemax




Úvodník:

Když big beat není bigbít

V mém blízkém okolí se každoročně koná festival zvaný Bigboš. Jeho název je odvozen od slova big beat, což v Česku a předtím Československu vždy znamenalo rockovou hudbu. Pořadatelé místní akce ale jakoby na tento žánr čím dál více zanevírali. Zatímco před lety ještě plocha Bigboše duněla pod tíhou bicích a ostrých kytar, letošní line-up zahrnoval jména jako Vladimír 518, Bára Poláková nebo Ivo Jahelka. Kde je onen rock, zeptal jsem se opatrně pod příspěvkem na facebookové zdi festivalu. Velmi záhy jsem byl jedním z fanoušků (nikoli organizátorů) poučen, že pojem "big beat" ve skutečnosti nemá s rockem nic společného a pořadatelé se tak ničemu nezpronevěřili. Má prvotní nedůvěra v toto tvrzení byla rychle rozmetána internetovým vyhledávačem, jenž dal evidentně vzdělanějšímu komentujícímu za pravdu. Při podrobnějším zkoumání vyšlo najevo, že se slovo bigbít etablovalo z nadřazeného pojmu "beat" a že si daný termín v 60. letech přivlastnila tuzemská scéna (jako první ho údajně použil zpěvák Pavel Sedláček). Ve světě se big beat jako žánrové označení objevilo až v letech devadesátých, a to v souvislosti s elektronickou taneční hudbou. Přestože si nemyslím, že by organizátoři akce Bigboš s těmito odbornými pojmy v době založení festivalu důmyslně operovali, jsem rád, že jsem se díky jejich postupnému komerčnatění dozvěděl něco nového. Člověk se zkrátka pořád učí, a všechno špatné může být pro něco dobré.

Petr Štěpnička, 10. 9. 2025

GREAT MASTER - Montecristo


Dva roky po zápisu "Thy Harbour Inn" se italští melodici hlásí s novým počinem "Montecristo". Jak názvy obou desek napovídají, tentokrát se přesuneme z pirátských končin na území klasické literatury, a to rovnou v koncepčním lyrickém pojetí. Hudebně se ale jihoevropský sextet stále potlouká na území světových moří či oceánů, a na svoji palubu mohutně svolává fanoušky spolků jako Running Wild či Visions of Atlantis...více

[recenze]

[06.10.2023]

[Petr Štěpnička]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7/10]


Chris CAFFERY - House Of Insanity


„Když hraju sám, měl bych dělat odlišné věci než Savatage, je to tak vůči nim férovější,“ bylo zaklínadlo, kterým Chris Caffery v souvislosti se sólovou tvorbou odrážel ustavičné připomínky toho, že by vazbu na kapelu, se kterou byl (i přes to, že podíl na činnosti Trans-Siberian Orchestra pro něj byl viditelnější) nejčastěji spojován, mohl přece jen o něco víc zdůraznit. Zatímco na prvních dvou albech bylo v tomto směru možné vyzobávat jen drobečky (a na pocitově nejdivočejším a experimentálnějším kousku..více

[recenze]

[05.10.2023]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 9/10]


EXODUS - Fabulous Disaster


Při zpětném pohledu lze o začátku kariéry Exodus napsat, že tahle parta byla vždy o pověstný chloupek pozadu. Debut "Bonded by Blood" vyšel kvůli všelijakým průtahům s nejméně roční prodlevou, "Pleasures of the Flesh" i přes nespornou kvalitu přece jenom nedokázalo vést krok s mohutně rozkvétající scénou. No a když v roce 1989 přišel třetí zápis "Fabulous Disaster", který byl doposud nejlepším albem sanfranciského tělesa, skoro všechny velké kapely už měly svoje majstrštyky za sebou. ..více

[recenze]

[05.10.2023]

[Petr Štěpnička]

[7 komentářů ]

[hodnocení: 8,5/10]


NOVA DOLL - Denaturing


Casey Cuff je silná, nezávislá a emancipovaná žena, která žije v kanadském městečku Barrie. Má asi dost kuráže a ostré lokty, protože jen taková se může stát frontmankou punkové kapely, v jejím případě Heavy Petter a Angry Spells. Zároveň jí to i pálí, jinak by nemohla spoluvlastnit zaběhnutou vydavatelskou firmu Tarantula Tapes.

Taková osobnost se v drsném rockovém prostředí jen tak neztratí a tak ani nikoho moc nepřekvapilo, když založila kapelu Nova Doll, ..více

[recenze]

[04.10.2023]

[Jirka Lulek]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 8/10]


APOTHEUS - Ergo Atlas


Téměř před čtyřmi lety překvapili a oslnili s albem „The Far Star“ a nyní přichází s nástupcem. Řeč je o portugalských Apotheus, kteří vydali druhé album „Ergo Atlas“. Minulá deska představila kapelu jako velmi nadanou a osobitou melodicko-death metalovou bandu, která neměla daleko k progu. Novinka pokračuje v konceptu předchozího alba. Odehrává se miliony let po „The Far Star“ a vypráví o umělé inteligenci, která má plán, jež ohrožuje život v celém vesmíru. Kapela se inspirovala u děl Isaaca Asimova...více

[recenze]

[04.10.2023]

[Tomáš Marton]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7,5/10]


DRAGONHEART - The Dragonheart`s Tale


Doba, kdy se power metalová obloha hemžila nekonečným hejnem draků, už sice pominula, ale brazilské trojici Dragonheart to zjevně nevadí. Bylo by na pováženou kdyby ano, vždyť před více než čtvrt stoletím přísahala na dračí srdce a tuto část dračího těla si vetkla do názvu, který sice už jen sporadicky (po poměrně standardní kadenci prvních tří desek vydala za posledních osmnáct let teprve druhé album) ale přece jen sem tam opráší. Nicméně nejen z draků je živ již prošedivělý příznivec power metalu, a tak to Dragonheart hrají na pro jistotu více stran..více

[recenze]

[03.10.2023]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 6,5/10]


PHIL CAMPBELL AND THE BASTARD SONS - Kings Of The Asylum


Phil Campbell měl štěstí, že se kdysi dávno stal nástupcem „Fast“ Eddieho Clarkea (fakticky však Briana Robertsona) a v řadách Motörhead vydržel přes třicet let, ovšem angažmá po boku Lemmyho Kilmistera se pro jeho další kariéru stalo i malým prokletím. Dnes je nositelem údělu Motörhead a skutečnosti, že jakékoliv experimenty se v jeho podání netolerují. Ať chce nebo ne, musí hrát motörheadovský kolovrátek na všech deskách, které po Lemmyho smrti vydal a ještě vydá. Může mít kapelu se svými syny, může ji pojmenovat The Bastard Sons,..více

[recenze]

[03.10.2023]

[Jan Skala]

[2 komentáře ]

[hodnocení: 8/10]


THE CLASH - Give`Em Enough Rope


„Moc si přeju hrát s Clash, pokud to půjde, chtěl bych dát jejich muzice ještě více energie,“ prohlásil v roce 1977 bubeník Topper Headon, když nastupoval do The Clash. Kapela na jeho konto prohlašovala, že jeho angažmá je velký krok kupředu, protože Headon byl lepší bubeník i všestrannější muzikant než Terry Chimes. „Bylo pro nás zásadní najít někoho, kdo uměl hrát, měl výdrž a nebál se do toho řezat,“ řekl frontman Joe Strummer a šťastná ruka při výběru bubeníka se projevila při nadcházejícím turné ..více

[recenze]

[02.10.2023]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7/10]


SKULL & CROSSSBONES - Sungazer


Jürgen Wannenwetsch, v letech 1981 – 1983 a 2005 – 2019 baskytara u Stormwitch, se kterými vydal dvě alba. Marc Oppold, v letech 2002 – 2004 a 2016 – 2019 bicí u Stormwitch, se kterými vydal tři alba. Volker Schmietov, v letech 2013 – 2019 kytara u Stormwitch, se kterými vydal dvě alba, Tobi Kipp, v letech 2016 – 2019 kytara u Stormwitch, se kterými vydal jedno album. Byť album „Bound Of The Witch“, pod kterým je podepsána kompletní čtveřice muzikantů, ..více

[recenze]

[02.10.2023]

[Savapip]

[3 komentáře ]

[hodnocení: 8,5/10]


Petr PRIESSNITZ (SKYLLA CZ) - Možná kdybychom méně chlastali a více dělali muziku, asi bychom byli jinde


V době, kdy jsme se s Petrem Priessnitzem, zpěvákem a baskytaristou thrashové party Skylla CZ, začali řešit otázku možného rozhovoru, album „Svatý grál“, které Skylla CZ vydala na začátku roku, už sice sklidilo pár ohlasů, nicméně stále se nabízelo jako žhavé téma k debatě. Petr však nezahálí, a tak než na povídání došlo, stihl představit i sólové album „Anděl z kamene“ a aby toho nebylo málo, v mezidobí vydal i album s kapelou Bílý Tesák. Přijměte proto pozvání k povídání s kandidátem na rekordmana v počtu vydávání desek v letošním roce, ..více

[rozhovory]

[01.10.2023]

[Savapip]

[0 komentářů ]


Paul RODGERS - Midnight Rose


Když Paul Rodgers vydá sólové album, je to vždycky událost. Ne proto, že by se jednalo o dílo, které rozmetá scénu a způsobí zemětřesení v hitparádách. Ne proto, že by Paul Rodgers byl na vrcholu uměleckých sil, neboť nejlepší roky si užil na konci šedesátých a v sedmdesátých letech. Ale proto, že alba vydává natolik sporadicky, že každá z desek kápne do noty starým fanouškům, kteří si pamatují, když Rodgers stál v čele kultovních Free po boku dávno zesnulého kytaristy Paula Kossoffa nebo když vystřelil ke hvězdám s prvními deskami Bad Company...více

[recenze]

[01.10.2023]

[Jan Skala]

[1 komentář]

[hodnocení: 8,5/10]


BLOODSHED WALHALLA - Glory to the Sacred Land


Letos je to už třináct let, co se samotář Drakhen pod hlavičkou Bloodshed Walhalla poprvé vyznal ze své lásky ke Quorthonovi, aby tento vztah o sedm let později podtrhl albem „Tribute To Bathory“. A i když se na své pouti po vikinských bitevních pláních začal od svého vzoru pomaličku vzdalovat, příznivci Bathory (a nejen oni) mají i na sedmém kousku diskografie Bloodshed Walhalla s názvem „Glory to the Sacred Land“ jistotu, že by jim pohanštinou vonící muzika měla příjemně zachutnat. ..více

[recenze]

[30.09.2023]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7/10]


LANCER - Tempest


Švédská metalová mašina Lancer byla pořádně rozjetá do roku 2017. Poté přišly problémy se sestavou, těžká situace kolem covidu a rozchod s firmou Nuclear Blast. To ale zbývající trio v čele s kytaristou Fredrikem Kelemenem nemohlo rozhodit, pánové brzy najali nového zpěváka a bicmena, překonali pandemické trable, sepsali smlouvu s německým labelem Fireflash Records a odhodlaně se vydali na svoji čtvrtou heavy/powermetalovou zteč...více

[recenze]

[30.09.2023]

[Petr Štěpnička]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 5/10]


THIS WILL DESTROY YOU, THE OCEAN, EF - 25. září 2023, Praha, Rock Café


Léto už je pouhou vzpomínkou a podzim si říká o své právoplatné vládnutí nad přírodou, čímž začalo období klubových koncertů. Jeden se udál v pražském klubu Rock Café - své evropské turné zde začala trojice This Will Destroy You, The Ocean a Ef.

Večer otevřeli Ef ze Švédska. Kapela u nás není příliš známá, přesto se již na ni klub solidně zaplnil, ačkoliv úplně vyprodáno nebylo. Ef patří k labelu Pelagic Records, který založili The Ocean...více

[reporty]

[29.09.2023]

[Tomáš Marton]

[0 komentářů ]


Thrashmetalové novinky roku 2023 - část IX. - kapely ULAMOG, TASKFORCE TOXICATOR a APOCRYPTH


Z kanálních vod virginského přístavu Hampton Roads vylezlo nejhladovější ze starodávných monster, aby se nechalo zvěčnit na obalu debutové fošny spolku Ulamog. Jedině tak je možné upozornit na špinavý, deathově zatuchlý thrash, který americká pětice vpustila do světa 1. září tohoto roku. Posluchač se musí připravit na těžká tempa, kvílející kytary, ale také hbité speedové plochy a osvěžující crossoverové sekvence. Inspirační body hledejme ..více

[recenze]

[29.09.2023]

[Petr Štěpnička]

[0 komentářů ]

[hodnocení: /10]


Chris CAFFERY - Pins And Needles


Herecká etuda, kterou Chris Caffery při dávném rozhovoru demonstroval význam fráze „Pins And Needles“, byla naprosto jednoznačná – „sedni si, dej si nohu pod sebe, seď tak tři čtyři minuty, a když se potom postavíš, nemůžeš se o tu nohu opřít. A ten pocit, co máš v noze, to je pins and needles…“ První Cafferyho sólové album „Faces“ (i v balíčku s „God Damn War“) bylo z hlediska autorského a pěveckého poměrně překvapivé – jednak proto, že si jej Chris nazpíval sám (Chris je neotesaně přírodní křikloun),..více

[recenze]

[28.09.2023]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 9/10]


EXODUS - Pleasures of the Flesh


Druhá polovina osmdesátek byla pro thrash metal zlatým obdobím. Hudebníci z největších kapel zažívali slávu, o které se jim nikdy předtím ani nesnilo. Vejrostci s mlíkem na bradě se museli popasovat s dospěláckými výzvami, jako byly nástrahy vydávajících firem nebo hospodaření s větším množstvím peněz, a ne všichni to dokázali se ctí. Většina z nich propadla chlastu, drogám a divokým pijáckým večírkům, které se táhly třeba i celé týdny. Když byl proto někdo vyhozen z kapely kvůli alkoholu, můžeme si být jistí, ..více

[recenze]

[28.09.2023]

[Petr Štěpnička]

[12 komentářů ]

[hodnocení: 7/10]


Listování : << < 76 / 666 > >>

 
Metalforever.info © 2006 - 2025     RSS - články

stránka byla načtena za 0.08286 sekund.