ACCEPT - Humanoid
O minulém albu jsem po prvním poslechu...

ACCEPT - Humanoid
Páčila sa mi predchádzajúca doska, páči sa mi aj...

CITRON, METALINDA, LORETTA - 2. 3. 2024 - KD Šeříková, Plzeň
To Crust : To, že si Pařízek zaregistroval jako...

ACCEPT - Humanoid
Já chápu, že to každý má trochu jinak, ale aby...

CITRON, METALINDA, LORETTA - 2. 3. 2024 - KD Šeříková, Plzeň
Jana: Ok, díky za vyjasnění, pokud je to tak,...

ACCEPT - Humanoid
Accept mám rád, včetně éry s Tornillem. Bohužel...

MOTÖRHEAD - Kiss Of Death
Dobrá deska, 5 výborných skladeb, zbytek průměr...

CITRON, METALINDA, LORETTA - 2. 3. 2024 - KD Šeříková, Plzeň
To Crust : situace mezi ex. cleny Citronu (...

ACCEPT - Humanoid
Posledný kvalitný počin tejto kapely bol Blind...

CITRON, METALINDA, LORETTA - 2. 3. 2024 - KD Šeříková, Plzeň
Já si jen dovolím vyjádřit se k Palu Drapákovi....












Fobia Zine

Metalopolis

metalový magazín ABYSS

Volumemax




Úvodník:

Objevil Ozzy nesmrtelnost? Jeho návrat ze záhrobí je fenomenální

Už v osmdesátých letech byl Ozzy Osbourne považován za geronta, za tatíka, který je tak trochu legenda a tak trochu šašek, přičemž mu bylo pouze čtyřicet. V pětačtyřiceti ohlásil odchod do důchodu, ale za to jistě mohl kokain, který zpěvák šňupal po tunách. Vrátil se s albem „Ozzmosis“ a byl znovu na vrcholu. To samé následovalo ještě několikrát, pokaždé člověk čekal starce nad hrobem, zhuntovaného chlastem a drogami, a pokaždé to dopadlo opačně. Ozzy nemládne, ale vzhledem k věku a tomu, co za život prožil, je zázrak, že žije. A že tvoří a natáčí.

Jeho poslední reinkarnace je jako zjevení, jako blesk z čistého nebe. Je stejně nečekaná jako překvapivá. Ozzy je prominentním hostem na třetí sólovce kytaristy Billyho Morrisona (Billy Idol), a rozhodně na desce není jen do počtu. Ponechme stranou spekulace, nakolik za jeho výkonem stojí studiová technologie, ale jeho forma ve skladbě „Crack Cocaine“ je ohromující. Okamžitě jsou zpět reminiscence na ceněnou desku „Ozzmosis“, kam skladba stylově míří a Ozzy je znovu na zřeteli veřejnosti a na čele mediálního zájmu. Po neuvěřitelně vitálním výkonu Roba Halforda na novince Judas Priest je připomínka toho, že Ozzy ještě žije, hodně důrazná a svým způsobem unikátní.

Jan Skala, 28. 3. 2024

MACHINA - Ride Revenge


To, že se Finové Machina odkazují v krátké promo zmínce na osmdesátá léta vlastně koresponduje i s tím, jak nenápadně se tahle parta v současné době se svým melodickým heavy metalem prezentuje. Vždyť zkuste pohledat něco víc z jejich historie na vševědoucím drátu…, vyjma informace o takřka hlemýždím tempu vydávání desek (od prvního dema před třinácti lety kluci na začátku letošního roku ukuchtili ve vlastní režii své třetí album) se prakticky nic jiného nedozvíte...více

[recenze]

[06.06.2018]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7/10]


RSO - Radio Free America


Přestože to při uvádění do Rock n`rollové síně slávy mohlo vypadat jinak, management Bon Jovi brzy deklaroval, že post kytaristy v kapele má jistý Phil X. Richie Sambora tak dále zůstává na druhé koleji, zbožné přání fanoušků zůstává zatím nevyslyšeno. Na pořadu dne proto není otázka, kdy a jestli vůbec se Sambora do Bon Jovi vrátí, ale spíše, jak dobře může fungovat jeho projekt RSO. Společný podnik s jeho současnou manželkou ..více

[recenze]

[06.06.2018]

[Jan Skala]

[1 komentář]

[hodnocení: 8/10]


AVIDITY FOR... - Restart


Restart. Už samotný název druhého alba plzeňských Avidity For… naznačuje, že od vydání dva roky staré nahrávky „Na svůj osud se nadřeš“ došlo v kapele k určitým rošádám, personálním i hudebním. Ta první se týká změny u mikrofonu, kde Jardu Nováka nahradil Lukáš Justich (nutno zároveň připomenout, že čistka v sestavě přišla i před předchozím albem, takže z pamětníků začátků kapely je na svém postu už pouze basák Pavel Vaněk)...více

[recenze]

[05.06.2018]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 6,5/10]


IRON ANGEL - Hellbound


Návrat německých heavymetalových matadorů Iron Angel je z té kategorie nejméně očekávaných. Ať už proto, že tahle kapela neměla nijak na růžích ustláno a její postavení nikdy nedosáhlo takového věhlasu, jako tomu bylo u stylových souputníků Running Wild či Helloween. Ale také proto, že tehdejší kytarová sekce Peter „Piet“ Wittke a Sven Strüven je už na pravdě boží a ani nikdo z rytmické sekce o comeback neprojevil zájem. ..více

[recenze]

[05.06.2018]

[Jan Skala]

[3 komentáře ]

[hodnocení: 7/10]


SEPTIC TANK - Rotting Civilisation


Je libo pořádně syrovou flákotu zapáchajícího thrash/crust/hardcore punku? Pak jste docela určitě na správné adrese. Přesně takoví totiž Septic Tank, ta totálně podzemní parta kolem někdejšího frontmana Napalm Death a Cathedral a současného pěvce projektu With The Dead Lee Dorriana, jsou. Jestliže se ve With The Dead v současné době Dorrian brodí zapáchajícími močály doom a sludge metalu, kde není nouze o inspiraci u ranných Black Sabbath..více

[recenze]

[04.06.2018]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7/10]


Thrashmetalové novinky roku 2018 - část VIII. - kapely BLOODLETTER, VICIOUS KNIGHTS a CHAINBREÄKER


Americká parta Bloodletter vznikla v roce 2013 a po dvou demech a trojici „ípíček“ se letos dobrala k vydání plnohodnotného debutu. Pokud se podíváme na cover desky, mohli bychom nabýt dojmu, že se bude jednat o tzv. blackened thrash, případně o něco ve stylu tělesa Skeletonwitch, jež hudebníci z Bloodletter uvádějí jako jednu z hlavních inspirací. Brzy po spuštění alba ale začne být jasné, že tady se na „ďábelskou“ strunu příliš brnkat nebud..více

[recenze]

[04.06.2018]

[Petr Štěpnička]

[1 komentář]

[hodnocení: /10]


WAR FOR WAR - In Situ


Loňské album „Illud Tempus“ našinců War For War mne opravdu dostalo svým nápaditým industrial metalem. Kapela se odpoutala od black metalu a otevřela náruč elektronice. Za vším stojí neúnavný Lord Morbivod, který chrlí další a další nahrávky pod hlavičkami rozličných skupin a projektů. Ve War For War je s ním i zpěvačka a výtvarnice Lenka Machová. Tahle dvojka příliš neotálela a po roce přichází s další nahrávkou „In Situ“. Na rozdíl od předchozí desky ..více

[recenze]

[03.06.2018]

[Tomáš Marton]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7,5/10]


Lee AARON - Diamond Baby Blues


To, že Lee Aaron, zpěvačka z kanadského Ontaria, kdysi nazpívala album, které hrdě nazvala „Metal Queen“, nemá pro její současnou hudbu prakticky žádný význam. Čistý heavy metal nehrála ani v té době, kdy z výloh obchodů vyhlížela ta deska, kde Lee pózovala v manowarském kostýmu a jako metalovou zpěvačku ji nelze označit už minimálně posledních dvacet let. Její aktivity od devadesátých let jsou ovšem sporné a když se zdálo, že se rozloučila v grungeovém hávu ..více

[recenze]

[03.06.2018]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 8,5/10]


METAPRISM - Catalyst To Awakening


Modern metal? Když už na sebe lípnete tuhle visačku, asi je nutné, aby se ve vaší tvorbě našla nějaká spojnice na Amaranthe (ono je to stejně prvoplánové srovnání, jako když každá zpěvandule, koketující se sopránem, skončí v jednom pytlíku s Tarjou Turunen, nicméně funguje to…). U britských Metaprism, kteří přichází se svým druhým albem „Catalyst To Awakening“ je ta asociace jasná – čistý ženský hlas a v opozici chropot a čistý mužský hlas. K tomu docela silná melodičnost ..více

[recenze]

[02.06.2018]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 6,5/10]


SHINEDOWN - Attention Attention


Pokud bychom měli vybrat jediného smysluplného zástupce, reprezentujícího novodobé americké formace, jenž míchají klasický hard rock, aleternativní metal a post-grunge, pravděpodobně by to byla floridská čtveřice Shinedown. Proč zrovna oni? Jsou to obratnější skladatelé než Incubus, jejich alba byla vždy silnější než Godsmack, nevyčerpali se tak jako Foo Fighters, netrpí zbytečnými rozpory jako Disturbed a zásadně se vyhýbají ve své tvorbě zbytečným popovým manýrám..více

[recenze]

[02.06.2018]

[Jan Skala]

[1 komentář]

[hodnocení: 7,5/10]


Powermetalové novinky roku 2018 - část VII. - kapely TALES OF EVENING, ESTATE a TOMORROW´S OUTLOOK


Maďarská kapela Tales Of Evening je jakýmsi černým koněm domovské scény, jejíž hranice – pokud se kvality hudby týká – v pohodě překračuje, avšak zároveň naráží u jedinců, kteří jsou ochotni poslouchat pouze to, čemu rozumí. Zpěv zde totiž probíhá v mateřštině, pokud ale patříte mezi liberálněji založené fanoušky, je možné na danou situaci nahlížet jako na vítané zpestření od majoritní množiny anglicky zpívajících spolků. ..více

[recenze]

[01.06.2018]

[Petr Štěpnička]

[0 komentářů ]

[hodnocení: /10]


RAZORBATS - II


I když se po debutu „Camp Rock“ zdálo, že Razorbats míří vysoko a všichni čtyři členové táhnou za jedno pořádně silné lano, byla v roce 2016 kapela v troskách. V její sestavě zbyl pouze kytarista Kjetil F. Wevling a bubeník Knut Wettre, přičemž zejména zpěvák Even se na „Camp Rock“ prezentoval ve skutečně dobrém světle a dalo se předpokládat, že bude patřit k tahounům kapely. Ovšem muzikant míní a osud mění. Loni ale už Razorbats byli kompletní,..více

[recenze]

[01.06.2018]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 8/10]


THERION - Crowning Of Atlantis


Therion už nebyli undergroundovou kapelou, ale velice známým a žádaným tělesem. Po vydání „Vovin“ jeli rozsáhlé evropské turné s Moonspell a všem muzikantům dalo pořádně zabrat. Dva měsíce hraní a v nich pouze jediný den volna. Jako hostující muzikant se v Therion objevil bubeník Sami Karppinen, který se stal pro Christophera Johnssona jakousi spásnou duší. Po turné se totiž stal po dlouhé době druhým stálým členem kapely ..více

[recenze]

[31.05.2018]

[Tomáš Marton]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 5/10]


BON JOVI - Lost Highway


Dann Huff, na začátku devadesátých let frontman hardrockových Giant, ovšem od poloviny stejného desetiletí producent (stál třeba za deskou Megadeth „Cryptic Writings“), který o pár let poté plně a definitivně propadl country music, byl na přelomu let 2006 a 2007 velmi důležitý člověk. Jon, který country ve své podstatě miloval odjakživa, byl ve své kůži, když po žebříčku směrem vzhůru stoupal jeho duet s americkou country hvězdou Jennifer Nettles „Who Says You Can`t Go Home“ ..více

[recenze]

[31.05.2018]

[Jan Skala]

[2 komentáře ]

[hodnocení: 7/10]


CREMATORY - Oblivion


Patříte k lidem, co si i v dnešní době kupují alba? Nebo alespoň k těm, kteří sice nevlastní sbírku stovek nosičů, ale své největší oblíbence podpoří? A jak to máte s koncerty? Nedávno se bubeník Crematory Markus Jϋllich rozohnil nad tím, že předprodeje na nadcházející koncerty jsou mizerné a že pokud se bude novinka „Oblivion“ špatně prodávat, tak to bude poslední deska skupiny a budou za to moci jejich fanoušci! Samozřejmě tím vyvolal lavinu rozhořčených komentářů ..více

[recenze]

[30.05.2018]

[Tomáš Marton]

[5 komentářů ]

[hodnocení: 8,5/10]


REEF - Revelation


Dlouhá léta to vypadalo, že „Getaway“ bude nadobro poslední deska v diskografii Britů Reef, kteří chtěli v devadesátých letech být druhými Oasis, ale nakonec se z nich stala slušná hardrocková kapela. Svůj největší boom zažili kolem roku 1997, kdy přišli s deskou „Glow“, která jim vynesla platinové ocenění a v době bujícího britpopu se stala jakosui alternativou k hvězdné dvojici Oasis – Blur, kdy Reef byli vždycky spíše než na Beatles orientovaní na Rolling Stones. ..více

[recenze]

[30.05.2018]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 6/10]


DONOR - Donor


Možná by bylo zajímavé udělat nějakou studii zabývající se skutečností, proč tolik tuzemských powermetalových kapel pochází z Moravy. Zatímco v Čechách drží dlouhodobě prapor kvality leda tak poděbradští Rimortis, ovíněná část země nás obdařila spolky jako Eagleheart, Salamandra, Power 5, Sagittari, Moravius, v nedávné době pak do této silné party přibylo další těleso, kterým je vsetínská kapela Donor. Její startovací EP z roku 2016..více

[recenze]

[29.05.2018]

[Petr Štěpnička]

[3 komentáře ]

[hodnocení: 7,5/10]


Listování : << < 246 / 615 > >>

 
Metalforever.info © 2006 - 2024     RSS - články

stránka byla načtena za 0.14855 sekund.