Marty CASEY - The Ground You Walk On

Přestože na své stránce na Wikipedii má jako titulní fotku zpěvák Marty Casey z dob, kdy se mihl v L.A. Guns (verzi, kde nepůsobil zpěvák Phil Lewis, ale pouze kytarista Tracii Guns), mnohem více práce tento třiačtyřicetiletý vokalista udělal v kapele Lovehammers. Ta možná není tuzemskému fanouškovi moc známá, protože produkuje typickou americkou hudbu, která přináší směs hard rocku (nebo hair metalu), s dozvuky grunge, ..více

[recenze]

[05.08.2017]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7/10]

MONGOL - Warrior Spirit

Když se kanadská kapela pojmenuje Mongol, tak buď musí být její členové dobře švihnutí, nebo je třeba v tomhle postupu hledat nějakou logiku či symboliku. U šestice z Devonu je vysoce pravděpodobná druhá varianta – velmi výrazným prvkem jejich folk-deathmetalu je užití lidových nástrojů, typických pro Mongolsko (akordeon, banjo, píšťalky a mandolína), byť i ta první varianta přichází v úvahu, neboť v samotných začátcích kapely prý nebylo v plánu..více

[recenze]

[05.08.2017]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7/10]

THORAX - Kdo přichází tmou

„Nejvíce prošlapaný cesty nikam nevedou, tak hledal jiný - až se uchodil…“

Úryvek ze skladby „Hrob neznámého outsidera“ z letos vydaného alba „Kdo přichází tmou“ pražských Thorax jsem si vypůjčil hned ze dvou důvodů. Tím pozitivnějším je skutečnost, opěvovaná již na čtyři roky staré prvotině „Když věštírny mlčí“, totiž občasná neotřelost v textech. ..více

[recenze]

[04.08.2017]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 6,5/10]

ANCIENT SPELL - Eternal Punishment

Pokud se této kapely týká, dýchl na mě závan čehosi potenciálně zajímavého už při pouhém přečtení jejího názvu a pohledu na art-work studiovky „Eternal Punishment“. Do toho spojení s údajnými žánrovými škatulemi heavy, death, thrash nebo doom metal a v mysli se automaticky začaly tvořit představy o hutných, zádumčivých a pocitově velkolepých skladbách. Takové naděje často zajdou ihned po spuštění alba, nikoli však v případě americké party Ancient Spell, ..více

[recenze]

[04.08.2017]

[Petr Štěpnička]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7/10]

W.A.S.P. - The Neon God: Part 2 - The Demise

V dubnu 2004, kdy se na pultech objevil první díl „The Neon God“ s podtitulem „The Rise“, už měl Blackie Lawless nachystaný i díl druhý. Jak napovídal jeho název - „The Neon God: Part 2 – The Demise“ bylo jasné, že se bude jednat o přímého pokračovatele prvního alba. To hned po vydání potvrdil i samotný principál Lawless, na kterého se už v té době sypaly komentáře k „The Rise“, které byly ovšem ponejvíce vlažné a poukazovaly na nedostatečnou sílu předkládaného materiálu..více

[recenze]

[03.08.2017]

[Jan Skala]

[5 komentářů ]

[hodnocení: 6/10]

MR. BIG - Hey Man

Po vydání alba „Bump Ahead“ se Mr. Big dostali tak trochu na rozcestí. Na jedné straně stála masová touha po dalším komerčním trháku v duchu „To Be With You“, kterému se výpůjčka „Wild World“ nevyrovnala, na druhé straně pak byly umělecké a rockové ambice samotné kapely. Ke cti Mr. Big patří skutečnost, že na čtvrtém albu „Hey Man“ se vyhnuli komerčním svodům, učinili tak sice nahrávku o něco nepřístupnější, než byly předchozí dvě desky,..více

[recenze]

[03.08.2017]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7,5/10]

Powermetalové novinky roku 2017 - část XII. - kapely BARQUE OF DANTE, INSATIA a UNLEASH THE ARCHERS

Kapela Barque of Dante pochází z Číny, takže je dobré vědět, že power metal ještě není v této totalitní zemi zakázaný. A je zároveň pravda, že tahle parta existuje více než deset let, přičemž si její první dvě studiovky (z nichž ta první se musela kvůli tehdejšímu zemětřesení nahrávat znova) dokázaly najít své fanoušky (i proto, že zpěv probíhá v angličtině). Těžko říct, jestli se tak stane i u červnové novinky „Alchemist“,..více

[recenze]

[02.08.2017]

[Petr Štěpnička]

[3 komentáře ]

[hodnocení: /10]

GOLDFINGER - The Knife

Co si budeme povídat, Goldfinger vždycky patřili do neopunkové scény, přestože vyrostli na troskách kultovní funkmetalové formace Electric Love Hogs. Pokud je tedy slovo neopunk pro vás od přírody sprosté, tak už ani nemusíte číst dál, i když by to možná byla škoda, protože Goldfinger, na rozdíl od Green Day a dalších, nikdy až tak úplně nepřemýšleli šrajtoflema. Pro své fanoušky nabízeli jistotu a přestože poslední roky pro ně nebyly nejjednodušší ..více

[recenze]

[02.08.2017]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7,5/10]

WINTERSUN - The Forest Seasons

Nekonečné čekání na pokračování majstrštychu, smlouva s Nuclear Blast, velká crowdfunding kampaň a přiostřenější rozdělení fanoušků na dva tábory jsou hlavními body, které doprovázely vydání třetí desky finských – dnes už velmi známých – Wintersun. První dva počiny z dílny skladatele Jariho Mäenpää oslnily, avšak už ten druhý se nevyhnul reptání kvůli pohublému obsahu o pouhých pěti stopách. Albu „Time I“ byl přislíben pokračovatel, ..více

[recenze]

[01.08.2017]

[Peťulín]

[2 komentáře ]

[hodnocení: 5/10]

GOD DETHRONED - The World Ablaze

Pro tuhle nizozemskou smečku mám jistou slabost už od devadesátých let, kdy jsem celkem poctivě sjížděl její třetí studiovku „Bloody Blasphemy“. Bavila mě temná atmosféra alba, stejně jako ostré riffy, které velmi nápaditě uvolňovaly různorodé melodické průniky. Parta God Dethroned, konkrétně její zakladatel a dnes jediný původní člen, kytarista a zpěvák Henri Sattler, ale zřejmě trpí lehkou náladovou nestálostí, protože svůj spolek už dvakrát rozpustil, naposledy v roce 2012. ..více

[recenze]

[01.08.2017]

[Petr Štěpnička]

[1 komentář]

[hodnocení: 6,5/10]

BONFIRE - Byte The Bullet

Tomu se říká vítězství zdravého rozumu a tradic. Když z Bonfire odešel zpěvák Claus Lessmann, bylo jasné, že bez takhle důležitého poznávacího znamení kapely bude v případě pokračování velmi těžké u fanoušků zabodovat. A druhá duše Bonfire, kytarista Hans Ziller to vzal ze všech možných konců za ten nejhorší. Navlékl do dresů Bonfire svoje Ez Livin´ a pokusil se pod touhle hlavičkou udat album „Glörious“. Což o to, ono vůbec nebylo špatné, ..více

[recenze]

[31.07.2017]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 8,5/10]

RIVERDOGS - California

Riverdogs asi více než kdokoliv jiný plnili funkci utajeného typu pro fanouška klasického hard rocku, prosyceného espritem na konci osmdesátých let tak populárního pop metalo se silnou bluesovou příchutí. Známými se sice stali velmi záhy, a to když k nim z kapely Ronnieho Jamese Dia přišel kytarista Vivian Campbell (nahradil Spencera Sercombea ze Shark Island), ovšem nejznámnější byli, když tento odešel k megaúspěšným Def Leppard. V té době měli Riverdogs na kontě už velmi dobré debutové eponymní album,..více

[recenze]

[31.07.2017]

[Jan Skala]

[1 komentář]

[hodnocení: 9/10]

CKY - The Phoenix

Pro tuzemské publikum rozhodně nebudou CKY jednou z nejznámnějších kapel. Přesto tahle trojice má na scéně své nezastupitelné místo a ve Spojených státech si jim už povedlo urvat kousek slávy, když si zahráli po boku Avenged Sevenfold, v minulém desetiletí s Guns N`Roses a také v rámci festivalu Sonisphere. Ovšem poslední léta to s nimi nevypadalo dobře. Poslední (nutno přiznat, že vcelku úspěšná) deska „Carver City“ vyšla už v roce 2009 a hned poté kapelu opustil basista Matt Deis...více

[recenze]

[30.07.2017]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7/10]

BLACK SUN - The Puppeteer

Parta Black Sun pochází z pro žánr malinko netradičního Ekvádoru, nicméně ani v nejmenším se nejedná o žádné zelenáče, ve své historii již tito hudebníci kupříkladu hráli s Edguy nebo spolupracovali se zpěvákem Henningem Basse (ex-Metalium, Firewind) či zvukařem Mikko Jussilou, kterážto kooperace pokračuje i na novém albu, jako producent pak celou situaci nejistil nikdo menší, nežli Timo Tolkki. ..více

[recenze]

[29.07.2017]

[Petr Štěpnička]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7,5/10]

VOID INN - I Can Hope

Kde nic není, ani hezká holka nezabere. Zhruba tak by se dal shrnout obsah šestiskladbového EP „I Can Hope“, se kterým se vloni představili Void Inn. Nejzajímavější na nich je asi fakt, že, ačkoliv kapela byla založena před šesti lety v Los Angeles, v současné době se o slovo hlásí ze Srbska. Důvod je prostý, zpěvačka Jelena Vujanovic a kytarista Sinisa Pejovic se potkali při studiích v hollywoodském Musicians Institute..více

[recenze]

[29.07.2017]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 3,5/10]

POWERFLO - Powerflo

Členové kapel jako Biohazard, Downset, Fear Factory nebo Cypress Hill se dnes už mohou právem považovat za ostřílené mazáky. Všechny kapely, když už nebyly průkopníky, tak se ve své době vezly na vlně posluchačeského zájmu a ve svém stylu platily za špičku. A co se stane, když se někteří důležití členové těchto part spojí? Vznikne nová superskupina, pochopitelně. Těch ale už na světě bylo a v drtivé většině nefungovaly..více

[recenze]

[28.07.2017]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 8,5/10]

TANKARD - One Foot In The Grave

O těchto německých thrasherech by se dalo v pohodě napsat, že zrají jako víno, to by ale asi nebylo úplně na místě, protože jejich hlavním nápojem je pivo. Nicméně pointa je jasná, Tankardi s přibývajícím věkem (potažmo jednou nohou v hrobě) umí stále vytvořit kvalitní hudební nálož, na které se nijak neprojevují hektolitry vypitého moku, takže vlastně trochu vyvracejí výchovné poučky o tom, že chlast zabíjí mozkové buňky. ..více

[recenze]

[28.07.2017]

[Petr Štěpnička]

[1 komentář]

[hodnocení: 7/10]