Právě se mi dostalo do rukou debutové album „Scattered Horizons“ sympatických prog-metalistů ze sousedního Rakouska, kapely SIREN’S CRY. Sympatických už jen proto, s jakou pílí jsou v neustálém kontaktu s fanoušky na svém facebook-profilu. V čele této party stojí zpěvačka Katie Joanne, která má za sebou mimo jiné také koncertní hostování u známějších krajanů SERENITY…
Ačkoliv se jedná o metalový front-woman band, marně bychom mezi inspiracemi hledali obligátní NIGHTWISH, WITHIN TEMPTATION, či mladší EPICU. SIREN’S CRY totiž sázejí spíše na klasiky prog/power metalu - SYMPHONY X, ikonické DREAM THEATER, ale zároveň také na starší žánrové legendy typu RUSH, YES, IRON MAIDEN, MEGADETH, nebo QUEENSRYCHE. Vlivy všech výše zmíněných kapel jsou na debutu slyšitelné obzvláště v hudební kompozici, kde není nouze o nepravidelné rytmy, kytarové riffy, za něž by se místy nemuseli stydět ani již jmenovaní SYMPHONY X, a také v delší stopáži a propracovanosti samotných skladeb.
Album začíná intrem, při němž jsem si okamžitě vzpomněl na úvod skladby „Prisoners In Paradise“ švédských EUROPE! Právě takovou náladu a očekávání věcí příštích ve mně vyvolalo „Introitus“, po němž následující „S3V3N“ je za prvé výborným „power-otvírákem“ s lehce orientální atmosférou, a za druhé skladbou jasně definující styl skupiny. Musím zde zmínit, že hudba SIREN’S CRY rozhodně není na první letmý poslech! Dáte-li však jednotlivým skladbám čas, odhalí vám svou rozměrnost… Následující „Oratory & Sin“ mi dává vzpomenout na skvělý (a dnes již mírně pozapomenutý) debut SINERGY a v „Elegy of R’lyeh“ se dočkáme i mužských hlasů, mocných sborů (opět místy evokujících seskupení Michaela Romea a spol.), jazzového piána a silného melodického refrénu. Všechny ingredience jsou „namíchány“ tak akorát a skladba je alespoň pro mě důkazem, že v dnešním přetlaku (nejen) v oblasti hudby se striktní stylové škatulkování stalo již definitivně bezpředmětným…
„Cold Amber & Scalding Tears“ představuje zmírnění tempa a obzvláště v úvodu dává výrazný prostor krásnému emotivnímu hlasu Katie… Stylově se zde SIREN’S CRY přibližují baladám spřízněných krajanů SERENITY, což v žádném případě není na škodu – díky progresivnějšímu pojetí je totiž právě tato balada jedním z vrcholů celého alba.
Za další vrchol může být považován hned následující devítiminutový opus „Sahara Sagas Pt I“! Na orientálních motivech a pompézní atmosféře vystavěná skladba s neotřelým silným refrénem a „egyptskými“ vokálními party sice opět silně připomene SYMPHONY X a jejich mistrovské dílo „V (The New Mythology Suite)“, ale uvědomíme-li si, že tak kvalitní kompozice s brilantními hudebními výkony se nachází na debutovém (!) albu skupiny, já osobně neskrývám hluboký respekt!
Co říci závěrem? Zvuk nahrávky s přehledem odpovídá dnešním vysokým standardům; pěvecky i instrumentálně jsou SIREN’S CRY již na svém debutu ryzí profesionálové a není zde tedy co vytknout… Pochopitelně platí klasické: „Co člověk, to názor.“ …z pohledu mého osobního vkusu jsou některé instrumentální pasáže snad až příliš dlouhé a v těchto momentech funguje předváděná hudební virtuozita na úkor dobré a silné písně. Také v některých slokách bych zapracoval na jasnější a zapamatovatelnější melodice, ALE tyto úvahy by dle mého byly spíše na místě, pokud by se jednalo o X-té album zavedené a zkušené kapely! SIREN’S CRY odvedli na svém prvním albu skvělou práci a jsem moc zvědavý, jaká bude jejich další cesta. Potenciál a šanci probít se v budoucnu mezi uznávaná evropská jména totiž rozhodně mají…
|
