Tvořit s fantazií, nechat se unášet proudem hudby, skládat svobodně bez žánrových hranic. To by se mohlo říct o brněnské kapele Forgotten Silence. U ní můžete vždy přemýšlet, co vlastně hraje za žánr a odpovědět byste si klidně mohli, že všechny. Forgotten Silence vydali po pětileté pauze již sedmé řadové album. Novinka má název „Vemork Konstrukt“ a pohled na seznam skladeb vás možná zklame. Čtyři songy? Jenže ony dají dohromady slušných téměř čtyřicet minut muziky a vzhledem ke komplikovanosti hudby Forgotten Silence je to rozumná délka. Neubije vás, a přesto máte dost času si ji užít.
Čtyři skladby jsou tematicky spojené zasazením do života v odcizeném městě. Tématem je hledání sebe sama ve vzpomínkách a hledání návodu, jak přežít v odosobněném moderním světě. Námětu je přizpůsobený hezky vyvedený stylový booklet, který nepřepisuje texty skladeb, ale hovoří k vám tak, že pochopíte o čem daný song je. A to v češtině i angličtině.
Úvodní song má téměř deset minut. „STATUS_neon“ vás uvítá zajímavou osmdesátkovou atmosférou (syntezátory jak z nějakého cyberpunku). Velmi záhy se nová uvede zpěvačka Andrea, jejíž hlas je příjemný a je znát, že Andrea zpívat umí. V pozadí ji podporuje zkreslenými a extrémními vokály Chymus. Hudba je metalová a neustále se měnící. Slyšíte vlivy Dream Theater? Ano. Trochu Opeth? Jistě. Něco z avantgardy? Tutově. Narážky na kapely berte s rezervou, Forgotten Silence jsou sví, jen se toho v jejich hudbě děje tolik, že vám mohou naskakovat různé možné inspirace. Skladba je místy příjemná, jindy šlápne na metalový pedál. Thrash metal, death metal, jazz, vše tu má své místo, i když převládají melodické pasáže a extrémní žánry jsou spíše pro zpestření nebo zvýraznění některých částí songu. „INTROVERT_hidehouts“ začne přesně dle svého názvu – introvertně. Klidná a zasněná hudba vás pohladí. Jjedenáct minut je velký prostor a ten kapela umí využít. Proto se můžete těšit i na pasáže s growlem nebo zcela disharmonické motivy. Pak na vás vybafne část skladby, v níž je hudba téměř death metalová v duchu Pungent Stench (growl zní, jak kdyby hostoval Schirenc). Stejně jako v první skladbě uslyšíte především angličtinu, ale o češtinu také není nouze.
Nejdelší song čítá jedenáct a půl minuty. „TETHER_lapsus“ začíná zajímavou a tajemnou melodií. Následně Forgotten Silence letmo nahlédnou k symfonickému metalu (ale stále v progresivním duchu) a stále se něco děje. Změny a další změny, hudba se vlní jak had a občas nebudete stíhat. Tohle je muzika na hodně poslechů a na postupné objevování. Prostředek skladby zní až strašidelně díky zkresleným vokálům a podivné mezihře. Po ní zase kapela nastartuje prog metal. Nejen pro tento song platí, že Forgotten Silence aranžemi nešetřili. Zvuků je mraky a místy máte pocit, že hraje snad deset nástrojů. Není to přehnané a produkce alba se povedla na jedničku. Z toho by si mohli vzít příklad mnohé světově známé bandy.
Tečka za deskou je kraťoučká. Šest minut dlouhá „VERDIKT22_neplatí nic“ využije žánrovou výhybku a skladba se pohybuje v elektronických vodách. Trochu trip-hop, trochu psychedelický pop a mluvené slovo (v ruštině či ukrajinštině). Song se rozvijí a bobtná až někam směrem k progresivnímu rocku, ale elektronických prvků neubyde. Je to magická a zasněná píseň.
Po dohrání „Vemork Konstrukt“ má člověk pocit, že si ho musí pustit znovu. Každý další poslech přinášel nové zážitky. I přes dlouhé songy a množství hudebních motivů album nezní přeplácaně a nečitelně. Vše má své místo a kapela šikovně pracuje s melodiemi a atmosférou. Je to zcela jiná deska než minulá, Forgotten Silence nezůstávají na jednom místě. Kdo má rád progresivní metal, měl by albu dát šanci. Tohle je velká paráda.
|
