KALANDRA, LILI REFRAIN - 9.10.2024, Praha, Underdogs

Ve středu 9.10.2024 jsem mířil do pražského klubu Underdogs s vidinou silného zážitku, protože mě norská Kalandra naprosto okouzlila při loňském předskakování Leprous. Underdogs je malý klub s neopakovatelnou atmoškou. Bývají v něm o dost tvrdší bandy, než je tomu v případě éterické Kalandry, ale to vůbec nevadí. Do klubu si našlo cestu mnoho lidí a k vyprodání chybělo jen pár lístků. ..více

[reporty]

[14.10.2024]

[Tomáš Marton]

[]

HELEVORN - Espectres

Matadoři španělského gothic / doom metalu Helevorn nikdy nehráli a nehrají první ligu, co se týče popularity (v rámci žánru), ale ve své zemi status legendy mají nebo mít budou. Vydávají desky takřka vždy po čtyřech či pěti letech a ani nyní tomu není jinak. Novinka „Espectres“ je páté album kapely a překvapivě je i jejich nejkratší.

Helevorn mají za sebou skvělé nahrávky a hromadu zkušeností, což je z novinky znát. V rámci žánru nepřichází s ničím převratným ..více

[recenze]

[08.10.2024]

[Tomáš Marton]

[]

[hodnocení: 7,5/10]

LEPROUS - Melodies Of Atonement

Norskou bandu Leprous zná dnes téměř každý, kdo se zajímá o tvrdší muziku. Parta v čele s charizmatickým zpěvákem a klávesákem Einarem Solbergem začínala jako metalová kapela, která se vzdělávala u Ihsahna, ale v průběhu let svůj výraz zjemnila. D jejich progresivního rocku se schovají hrátky s popem, klávesami, smyčci, ale stále také s metalem. Kapela vždy měla svébytný rukopis, ale zároveň měnila náladu jednotlivých alb. Poslední dvě byla pestrá, ale rozhodně by se nedalo říci, že by byla tvrdá...více

[recenze]

[18.09.2024]

[Tomáš Marton]

[]

[hodnocení: 9/10]

DELIVER THE GALAXY - Bury Your Gods

Jak to bylo s pyramidami v Egyptě? A co zajít ještě kousek víc do minulosti - co Sumer? Kdo tam postavil velké stavby a dal lidem vědomosti? Odpověď je jasná – mimozemšťané. Alespoň o tom zpívají Deliver The Galaxy z Německa na nové desce „Bury Your Gods“. Němci nejsou žádní zajíci, mají za sebou za dvanáct let dvě desky a EP. Jejich třetí deska obsahuje třináct kousků (včetně intra a outra) a nabídne tři čtvrtě hodiny melodického death metalu...více

[recenze]

[14.09.2024]

[Tomáš Marton]

[]

[hodnocení: 7/10]

DARK TRANQUILLITY - Endtime Signals

Vydávají již třinácté album. Hrají víc než třicet let. Jsou ze Švédska a zaměřují se na melodický death metal. Jde o Dark Tranquillity, které zná snad každý metalový fanda. Dá se po tolika letech něčím ještě překvapit? Snaží se o to vůbec kapela? „Endtime Signals“ vychází čtyři roky po vydařené desce „Moment“, která ve zkoušce časem prozatím obstála. Dark Tranquillity svůj výraz s každou nahrávkou lehce upraví nebo obohatí, ale v zásadě se u nich žádné převratné věci nedějí...více

[recenze]

[06.09.2024]

[Tomáš Marton]

[]

[hodnocení: 8,5/10]

STARSPAWN OF CTHULHU - Alienum

Nejsme ve vesmíru sami. Někde tam venku jsou. Kdo? Prastaří... A jednou se možná naserou a vrátí na Zemi. Už tady mají své špehy Starspawn of Cthulhu. Kapela pochází ze slunné Itálie, vznikla v roce 2019 a na kontě měla do letoška tři EP. Poté, co odešel jeden ze zakladatelů Domenico Groppo se pod názvem Starspawn of Cthulhu skrývá jediný člověk – multiinstrumentalista Roberto Biasin. Kvůli koncertům má k dispozici i hostující muzikanty. Navzdory tomu, že Biasin zůstal sám, vyšlo debutové album projektu „Alienum“,..více

[recenze]

[03.09.2024]

[Tomáš Marton]

[]

[hodnocení: 6,5/10]

KAVIAR KAVALIER - Hairy, Hairy

Někdo má rád buchty makový, jiný zase chlupatý. Zní to divně? Asi ano, ale řeč bude o nové desce projektu Kaviar Kavalaier, za kterým stojí slovutný multiinstrumentalista Necrocock. To znamená, že o divnosti nebude nouze, stejně jako o erotiku. Oproti deskám pod hlavičkou Necrocock je Kaviar Kavalier daleko oplzlejší a rochní si v erotických tématech. Nechybí ani pořádná dávka humoru a hudební pestrost. Šestá řadová deska nese název „Hairy, Hairy“, což plně odkazuje na úvodní citaci. ..více

[recenze]

[16.07.2024]

[Tomáš Marton]

[]

[hodnocení: 8,5/10]

EVERGREY - Theories Of Emptiness

Prakticky každou kapelu, která hraje více než dvacet let, to potká. Opakování nebo přinejmenším obavy z toho, že bude točit stejné desky. Evergrey mají velmi kvalitní diskografii, která nabízí spoustu parádních alb, ale s každou další položkou jsem uváděl, že jejich výraz je stále stejný. Minulé album do této teorie plně zapadlo. Bylo skvělé, ale nevybočovalo. S novinkou „Theories Of Emptiness“ Evergrey zaujmou už obalem. Je stylově jiná než předchoz albaí, která měla epické a detailní malůvky...více

[recenze]

[10.07.2024]

[Tomáš Marton]

[]

[hodnocení: 9/10]

ERELEY - Garden

Domácí Ereley si s každou deskou dávají na čas, ale to je v pořádku, protože jejich tvorba byla vždy velmi kvalitní. Čtyři roky po albu „Diablerie“ Ereley hlásí změnu vydavatelského labelu, od Massacre records zamířili opět k zahrabičnímu vydavatelství. Novinku "Garden" vydávají WormHoleDeath Obal desky by se možná hodil k nějakému alternativnímu rocku, ale Ereley i nadále pilují osobitý progresivní metal. ..více

[recenze]

[05.07.2024]

[Tomáš Marton]

[]

[hodnocení: 8/10]

NIGHTMARE - Encrypted

Nenápadná francouzská legenda Nightmare existuje už přes čtyřicet let, stihla vydat dvanáct desek a nikdy nedosáhla na nějaký závratný komerční úspěch, ale početnou řadu fanoušků má. Heavy (potažmo power) metal snoubený s thrashem mají v oblibě především americké kapely, ale Nightmare v tomto stylu patří k naprosté špičce. Na posledních albech mají Nightmare vždy za mikrofonem ženu. Pokaždé jinou, ale vždy jde o trefu do černého. Minulé album „Aeternam“ zastihlo Nightmare ve skvělé formě, takže novinka „Encrypted“ ..více

[recenze]

[29.06.2024]

[Tomáš Marton]

[]

[hodnocení: 8,5/10]

ROTTING CHRIST - Pro Xristou

Rotting Christ se postupem let dostali do výsostného postavení, z undergroundu až do prodejních hitparád. Jsou legendou a nemusí nic dokazovat. Přesto pětiletá přestávka mezi předešlou a aktuální deskou vzbuzovala očekávání. Mezidobí vyplnila dvojdílná kompilace „The Apocryfal Spells“, která představilo i dosud nevydané songy a nutno říci, že velmi povedené. Nová dlouhohrající řadová deska dostala název „Pro Xristou“, který se ke kapele skvěle hodí. Jestli v něčem „Pro Xristou“ překvapilo,..více

[recenze]

[22.06.2024]

[Tomáš Marton]

[]

[hodnocení: 7,5/10]

ANETTE OLZON - Rapture

Anette Olzon asi bude vždy nejznámější pro své působení v symfo-metalových Nightwish. Jistě si už dávno zvykla na to, že nebude vyprodávat velké haly jako se finskými kolegy, ale budou jí muset stačit daleko menší prostory. To však neznamená, že by netočila zajímavé desky. Před deseti lety na „Shine“ kombinovala rock a folk. Krásná, takřka písničkářská deska měla punc jedinečnosti. Později se Anette vrátila k metalu v uskupení The Dark Element. Před třemi lety natočila druhé sólové album „Strong“, které nebylo špatné, ..více

[recenze]

[19.06.2024]

[Tomáš Marton]

[]

[hodnocení: 8/10]

LOCH VOSTOK - Opus Ferox II - Mark Of The Beast

Loch Vostok ze Švédska odstartovali před třemi lety albovou sérii s názvem "Opus Ferox". Předcházela tomu nepřehlédnutelná personální změna - tehdejší vokalista Teddy Möller se spokojil s hraním na kytaru a občasným příspěvkem v podobě extrémního vokálu, a hlavním zpěvákem skupiny se stal Jonas Radehorn. Na podařenou prvotinu série s podtitulem "„The Great Escape“ kapela aktuálně navazuje druhou částí „Mark Of The Beast“...více

[recenze]

[02.06.2024]

[Tomáš Marton]

[]

[hodnocení: 8,5/10]

MY DYING BRIDE - A Mortal Binding

My Dying Bride zná každý, kdo se o metal trochu zajímá, i když třeba anglickou legendu doom metalu zrovna nemusí. Tohle jméno značí jistotu, že posluchač dostane kvalitní porci melancholie. Nelze od nich čekat nějaké velké experimenty, spíš se člověk těší, jak moc se nové album povede. Novinka „A Mortal Binding“ je již čtrnáctou řadovkou. má osm skladeb a stopáž pětapadesát minut. Prostě pořádná porce doomu. ..více

[recenze]

[29.05.2024]

[Tomáš Marton]

[]

[hodnocení: 8/10]

MEAN MESSIAH - In Infinite Illusion

Tuzemští Mean Messiah jsou na scéně více než deset let a za tu dobu stihli vydat tři desky a jedno EP. Když se podíváte na jména, která tvoří Mean Messiah, mohli byste si klidně říci, že jde o all-star sestavu. Lídrem kapely je Dan Friml, který kromě toho, že je muzikantský všeuměl, je známý především jako hudební producent, mistr zvuku a majitel nahrávací studia The Barn. Za bicími najdeme Miloše Meiera, jenž si zahrál ve spoustě hudebních projektů, ale nejznámější je díky působení v Dymytry. Baskytaru má na starost půvabná Lenka Čechová, ..více

[recenze]

[07.05.2024]

[Tomáš Marton]

[]

[hodnocení: 9/10]

Paula TELES - Desencanto

Portugalská zpěvačka Paula Teles může být ve své zemi známa díky působení v kapele Waterland, do jejichž poměrně rozsáhlé diskografie se však ještě nestačila zapsat, či z působení v Lilith´s Revenge, s nimiž před dvěma lety nahrála debut "Children From Eden". Tahle skromná bilance zafungovala jako odrazový můstek k tomu, aby se pustila do svého prvního sólového alba. Debut „Desencanto“ splňuje limit pro dlouhohrající album s odřenýma ušima, nahrávka má takřka přesně třicet minut a obsahuje pouze sedm songů. ..více

[recenze]

[05.05.2024]

[Tomáš Marton]

[]

[hodnocení: 8,5/10]

HELEVEN - New Horizons Pt.2

Zástupci progresivního groove metalu Heleven před rokem vydali povedené album „New Horizons Pt.1“, které časem uzrálo a jeho plná krása se rozvinula až po systematickém dlouhodobějším poslechu. Nyní Španělé předkládají pokračování v podobě duhého dílu, u něhož slibovali větší agresivitu a nové vokální polohy. „New Horizons Pt.2“ má prakticky stejný rozsah jako předchůdce a je to nářez, ale řádně sofistikovaný...více

[recenze]

[03.05.2024]

[Tomáš Marton]

[]

[hodnocení: 8/10]

NORTHERN GENOCIDE - The Point Of No Return

Northern Genocide razantně zrychlili kadenci vydávání alb. Debutovou desku připravili až po deseti letech své existence, na druhou si posluchači museli počkat už jen pět roků. Finští industriální metalisté si holt dávají na čas a nezbývá než věřit, že se to odrazí na kvalitě materiálu. První deska byla velmi dobře poslouchatelná a poměrně hitová. Druhá se jmenuje „The Point Of No Return“ a obsahuje deset songů o celkové délce čtyřicet minut. ..více

[recenze]

[30.04.2024]

[Tomáš Marton]

[]

[hodnocení: 7/10]

INNERSPHERE - In The Shadows Of The Sun

Tuzemští Innersphere stále rostou a jestliže debutová deska „Amnesia“ byla jejich dětstvím, minulá deska „Omfalos“ je ukázala jako dospívající těleso, které svůj styl rozpracovává směrem k větší pestrosti a kvalitě. Utekly tři roky a Innersphere mají venku třetí album. „In The Shadows Of The Sun“ je dospělá deska sebevědomé kapely, která je stále velmi mladá a má nejen plno energie, ale taky chuti svůj výraz stále obohacovat. Kapela potřetí změnila label a tentokrát zakotvila u Smile Music...více

[recenze]

[10.04.2024]

[Tomáš Marton]

[]

[hodnocení: 8/10]

NOMURA - The Silent Whisper

Nomura je stále poměrně nové jméno na české metalové scéně. V roce 2021 vydala eponymní EP, o rok později singl „Self-Ignition“ a letos druhý kraťas „The Silent Whisper“. Prozatím je to skromná diskografie, ale Nomura si už stihla vybudovat slušnou základnu fanoušků a její videoklipy sbírají tisíce shlédnutí. Kapela působí sebevědomě a ví, co chce. Její styl by se dal označit jako moderní metal, pod kterým hledejte progresivně laděný djent, groove metal či metalcore. ..více

[recenze]

[06.04.2024]

[Tomáš Marton]

[]

[hodnocení: 8/10]

THY CATAFALQUE, THE ANSWER LIES IN THE BLACK VOID - 30.3.2024, Praha, Kasárna Karlín

Když si něco hodně přejete, může se to splnit, říkal jsem si ráno po koncertě Thy Catafalque, který proběhl v prostorách Kasáren Karlín v Praze 30.3.2024. Thy Catafalque je projekt Tamáse Kátaie, a donedávna platilo, že se jedná pouze o studiový projekt. Jenže v roce 2021 přišel první speciální koncert a o rok později Tamás s koncertní sestavou vyjel poprvé za hranice Maďarska. První zahraniční cesta jej zavedla na festival Brutal Assault. Thy Catafalque koncertovali i vloni, ..více

[reporty]

[02.04.2024]

[Tomáš Marton]

[]

ENSLAVED, SVALBARD, WAYFARER - 18.3.2024, Praha, Futurum

V pondělí 18.3.2024 se v pražském klubu Futurum odehrála zajímavá akce, určená příznivcům black metalu. Ne úplně tradičního, přestože každá z kapel se černému žánru věnuje, ale trochu jinak. Nešlo očekávat bandy s warpaintingem nebo takové, co jedou po celou dobu splašené blast beaty.

Už první kapela večera působila značně nezvykle. Američtí Wayfarer ..více

[reporty]

[22.03.2024]

[Tomáš Marton]

[]

EXTERNAL - Dreamscapes

Pět a půl roku uteklo od debutové desky finských External, kteří zaujali osobitým pojetím progresivního metalu, neboť v jejich tvorbě ještě doznívaly thrash metalové začátky, ale také momenty, které připomněly Anathemu. Druhé album „Dreamscapes“ má devět songů a stopáž přesahující padesát minut.

Úvodní „To Weigh, to wear“ začne vcelku razantně, ale nechává posluchače vyčkávat, co přijde - poklidná sloka a následně na melodie bohaté pasáže...více

[recenze]

[19.03.2024]

[Tomáš Marton]

[]

[hodnocení: 8/10]

IHSAHN - Ihsahn

Přichází ze severu. Je chladná? Nikoliv. Přejede vám s ní mráz po zádech? Je to dost možné. Jak dlouho tu bude? Napořád. Osmé sólové album norského císaře progresivního black metalu Ihsahna je eponymní. Může to slibovat mnohé, ale rozhodně se jedná o název, který vzbuzuje zvědavost. Je to nový začátek? Změna ve stylu? Ihsahn se nevrhl do nových stylových teritorií, ale pocit, že je přináší něco nového nejspíš dostanete. Deska by se klidně mohla popsat jako stylotvorná, ale veškeré její prvky už v minulosti Ihsahn využil. ..více

[recenze]

[16.03.2024]

[Tomáš Marton]

[]

[hodnocení: 9/10]

Blaze BAYLEY - Circle Of Stone

Ač Blaze Bayley není hudebníkem, který by byl obletovaný médii a vydával desky u velkého labelu, těší se zájmu věrných žánrových fanoušků. Býval zpěvákem Iron Maiden, ale to nezaručuje, že bude o jeho novou hudbu zájem. Jenže Balze dělá svůj hevík poctivě, a tak není divu, že se mu daří oslovovat stabilní základnu fandů. Osmá řadová deska nesoucí jeho celé jméno dostala název „Circle Of Stone“ a na Stonehenge upomínající pěknou obálku. Album má dvanáct songů, ..více

[recenze]

[12.03.2024]

[Tomáš Marton]

[]

[hodnocení: 8/10]

MADDER MORTEM - Old Eyes, New Heart

Norští Madder Mortem nejsou kapelou, která by vydávala desku každé dva roky, a tak je nové album vždy vzácnou událostí. Skupina hraje už více než čtvrt století, za které připravila sedm dlouhohrajících nahrávek. Od minulé „Marrow“ uběhlo šest let, osmé album je tady a jmenuje se „Old Eyes, New Heart“. Naleznete na něm deset nových kousků a více než tři čtvrtě hodinky muziky. V hudbě Madder Mortem jde především o emoce a atmosféru. Jejich hudba se může popsat i jako avantgarda,..více

[recenze]

[20.02.2024]

[Tomáš Marton]

[]

[hodnocení: 8,5/10]

CEMETERY OF SCREAM - Oceans

Polská doom metalová legenda Cemetery Of Scream vznikla již v roce 1992, ale desky nikdy nevydávala jak na běžícím páse. Dosud jich vydala pouze šest, přičemž novinku a předchozí počin dělí dlouhých čtrnáct let. Nová deska „Oceans“ vznikla po tak dlouhé době, možná proto se kapela rozhodla dát fanouškům pořádnou porci muziky. Třináct songů dosahuje sedmdesáti minut, což vzbuzuje otázku, zda to není příliš...více

[recenze]

[18.02.2024]

[Tomáš Marton]

[]

[hodnocení: 6,5/10]

Redaktorská bilance roku 2023 - Tomáš Marton

Rok 2023 byl náročný, ačkoliv to vlastně říkám pokaždé. Letos jsem se věnoval více své literární činnosti, a tak článků ode mne bylo méně než dřív. Když píšu příběhy, dělá mi to radost. Ale potřebuji k tomu hudbu. I proto jsem stihl toho naposlouchat celkem dost. Bylo víc nebo méně „skvělých“ alb oproti minulému roku? Těžko říci. Neměl jsem tentokrát žádného jednoznačného favorita, ale hodně desek se mi moc líbilo. Tady je výběr z nich a ještě něco navíc. ..více

[ankety]

[17.01.2024]

[Tomáš Marton]

[]

WINTERHORDE - Neptunian

Izraelští metalisté Winterhorde jsou na scéně už pěknou řádku let, ale albovou plodností příliš neoplývají. Do letošního podzimu měli na kontě pouhé tři dlouhohrající desky. Minulá „Maestro“ vyšla před sedmi lety a byla vynikající. Winterhorde přišli s tajemnou nahrávkou, která působila až filmově. Hudební příběh přinesl pestrý mix black metalu, symfo metalu, gotiky, doomu či progu. Deska měla i českou stopu. Krom částečného nahrávání u nás na ní můžete slyšet hlas například Jiřího „Big Bosse“ Valtera. Dost dobrých důvodů k tomu, těšit se na novinku...více

[recenze]

[03.01.2024]

[Tomáš Marton]

[]

[hodnocení: 8/10]

GODS OF GAIA - As Daylight Dies

Nové americké těleso s klišovitým názvem Gods Of Gaia, jehož tajemní členové se označují pouze jedním písmenem, vydalo debutové album "As Daylight Dies", které je plné sebevědomého symfo-death metalu a nabízí jedenáct položek, jejichž součástí jsou i intro, outro a jedna mezihra. Zůstane osm songů, které zaberou o něco více než půl hodinu poslechu. ..více

[recenze]

[17.12.2023]

[Tomáš Marton]

[]

[hodnocení: 6/10]

STELLVRIS - Persistence

Stellvris patří mezi naše nejambicióznější kapely. Ač neexistují dlouho, jezdí pravidelně hrát do zahraničí a jejich popularita jde velmi nahoru. Pečlivě postupně vydávali singly, aby vloni vyšlo EP „Upside Down“ a letos i dlouhohrající debut „Persistence“. Stellvris jsou zástupci moderního metalu, který vychází z metalcoru, ale absorbuje celou řadu moderních prvků. Nebojí se jít do extrémů, na jedné straně do brutálních pasáží, na straně druhé téměř do popových vod. ..více

[recenze]

[03.12.2023]

[Tomáš Marton]

[]

[hodnocení: 8/10]

SOLNEGRE - The Spiral Labyrinth

Španělé SolNegre jsou novým jméno na death/doom metalové mapě, nejedná se však o žádné zelenáče. Kapela je složená z bývalých členů Helevorn či Golgotha, žánr tedy mají hudebníci ze SolNegre v malíku. Kapela nelenila a brzo po svém vzniku si připravila debutovou nahrávku „The Spiral Labyrinth“. Nalézt na ní můžete osm skladeb, které celkově přesahují hodinovou stopáž. Těšit se můžete na poměrně dlouhé songy, z nichž tím nejdelším se začíná...více

[recenze]

[26.11.2023]

[Tomáš Marton]

[]

[hodnocení: 6,5/10]

MARCHAFUNEBRE - Veil Of Death

Před třemi lety jsem psal o velmi zajímavé belgické doom metalové kapele Marche Funébre. Její poslední deska je skvělá. Jenže o ní tahle recenze není, pojednává totiž o skupině Marchafunebre z Chile, jež má podobný název jako banda z Belgie a také hraje doom metal. Tím však veškerá podobnost končí. Chilané vznikli původně jako jednočlenný projekt již v roce 2010, do letoška měli na kontě pouze dvě dema a jedno EP. Nyní mají venku debutové album „Veil Of Death“, které kapela vydala již vloni, nyní vyšlo podruhé s cílem oslovit evropské posluchače...více

[recenze]

[18.11.2023]

[Tomáš Marton]

[]

[hodnocení: 6/10]

STEVEN WILSON - The Harmony Codex

Steven Wilson může být v pohodě. Za roky, co působí na progresivně rockové scéně, si udělal velké jméno a je komerčně úspěšný. Lidé ho nejen kupují, ale uznávají ho jako známku kvality. Umělecký vrchol zažil na desce „Hand.Cannot.Erase.“, která se dá považovat za opravdový klenot žánru. Následovala cesta k větší přístupnosti pro širší posluchačstvo a příklon k popu. Wilson ale nehrál „jen“ pop, nýbrž ho zkoumal. Na minulé desce „The Future Bites“ s ním vyloženě experimentoval, ale skvělé přijetí jako dřívější počiny ..více

[recenze]

[01.11.2023]

[Tomáš Marton]

[]

[hodnocení: 9/10]