NOMURA - The Silent Whisper

Nomura je stále poměrně nové jméno na české metalové scéně. V roce 2021 vydala eponymní EP, o rok později singl „Self-Ignition“ a letos druhý kraťas „The Silent Whisper“. Prozatím je to skromná diskografie, ale Nomura si už stihla vybudovat slušnou základnu fanoušků a její videoklipy sbírají tisíce shlédnutí. Kapela působí sebevědomě a ví, co chce. Její styl by se dal označit jako moderní metal, pod kterým hledejte progresivně laděný djent, groove metal či metalcore. ..více

[recenze]

[06.04.2024]

[Tomáš Marton]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 8/10]

FUROR GALLICO - Future To Come

Máte-li v metalové kapele harfu, kterou celkem hojně využíváte, je základ pro osobitost jasně položen. Přidáte-li k tomu píšťalky, housle, či bouzouki, nebude tajemstvím ani stylové směřování. I přesto, že téměř všechny zásadní zbraně jsou tímto vyložené, sledovat vývoj italských folkáčů Furor Gallico je malé dobrodružství. Po personální i hudební stránce. Podle počtu muzikantů, kteří kapelou prošli, nebude zřejmě život se zpěvákem Davidem Cicalesem a harfistkou Becky Rossi, kteří jediní osobně zažili zrod Furor Gallico,..více

[recenze]

[06.04.2024]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 8/10]

EMBRACE OF SOULS - Forever Part of Me

Těleso Embrace of Souls se dá nazvat výstavní skříní italské powermetalové scény. Stejně jako v případě tři roky starého debutového alba "The Number of Destiny" si autor projektu, skladatel a bicmen Michele Olmi pozval řadu výrazných pěveckých hostů, mezi jinými Roberta Tirantiho (Labyrinth), Ivana Gianniniho (Derdian), Filippa Tezzu (Chronosfear) nebo Morbyho (Domine). Olmi pro tuhle partu dokázal sepsat několik velmi dobrých skladeb, které jsou povinností pro fanoušky tradičního power-speedu pocházejícího z italské provenience. ..více

[recenze]

[05.04.2024]

[Petr Štěpnička]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 6/10]

Mike TRAMP - Mand Af En Tid

Ačkoliv se Mike Tramp loni pokusil vykřesat jiskřičku ze zašlé slávy kapely White Lion a předložil album „Songs Of White Lion“, za které to nepěkně slízl, stále je tu sólová kariéra, která dokázala situaci už jednou zachránit. Tramp s myšlenkou vytěžení zbytečků po hostině osmdesátých let nekoketoval poprvé a když si odmyslíme jediný smysluplnější návrat ke značce White Lion z roku 2007, z čehož vznikla podařená deska „Return Of The Pride“, ve všech ostatních případech se jednalo jen o bezostyšné tahání peněz z kapes ..více

[recenze]

[05.04.2024]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 8/10]

MOTÖRHEAD - Snake Bite Love

„Overnight Sensation“ znamenalo pro Motörhead novou vlnu popularity, v kterou kapela po zmatečném a nešťastném období alb „Bastards“ a „Sacrifice“ už nedoufala. Lemmy v té době znovu navázal spolupráci s Ozzym Osbournem, aby napsal pro jeho bestseller „Ozzmosis“ text k singlovému trháku „See You On The Other Side“, čímž se dostal více na oči veřejnosti. Důležité bylo, že se Motörhead poprvé za svou kariéru vypravili do Ruska, kde přičichli k docela jinému světu, než na který byli dosud zvyklí. ..více

[recenze]

[04.04.2024]

[Jan Skala]

[2 komentáře ]

[hodnocení: 6/10]

TIERRA SANTA - Sangre de reyes

První rok nového milénia znamenal další nové album pro kapelu Tierra Santa. Tvůrčí náboj pětice hudebníků neznal hranic a dovoloval v rychlém sledu vypouštět velmi kvalitní nahrávky. Čtvrtým studiovým zápisem se stalo album "Sangre de reyes" (Krev králů), které Španělé vypustili na svět v říjnu roku 2001. Změny nebyly žádoucí, hudba kapely na sebe nabalovala čím dál větší množství posluchačů, kterým se jednoduché heavymetalové definice zamlouvaly a jakýkoli úhyb z této autorské strategie by byl považován za zradu. ..více

[recenze]

[04.04.2024]

[Petr Štěpnička]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 8/10]

NORTH SEA ECHOES - Really Good Terrible Things

Jsou to už čtyři roky, co světlo světa spatřila dosud poslední položka v diskografii Fates Warning. Kytarista Jim Matheos od té doby vydal druhé album svého převážně instrumentálního, ambientně laděného projektu Tuesday The Sky, zpěvák Ray Alder kontroval vydáním druhého sólového alba, na němž se také převážně pohyboval v oblasti přemýšlivě laskavé tvorby, než aby nějak výrazně chrastil kovovými zbraněmi. V podstatě se nabízelo, aby dlouholeté opory amerických progresivistů nechaly prolnout svoje soukromé světy ..více

[recenze]

[03.04.2024]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 8/10]

DRAGONFORCE - Warp Speed Warriors

Není pochyb o tom, že britské rakety Dragonforce vyřkli vše podstatné na prvních třech albech. A přestože ani jedna z navazujících studiovek nebyla špatná, jejich obsah už jenom varioval dřívější témata, nemluvě o změně frontmana, kterou doteď mnozí fanoušci nerozchodili. Výsledek rovnice je jasný - komu nevadí omílání starých postupů a zpěvák Marc Hudson, jinými slovy, kdo nepřestal mít rád Dragonforce ani v roce 2024, užije si i nové album "Warp Speed Warriors", které je víceméně tradičním zápisem britské rychlodrážní kapely. ..více

[recenze]

[03.04.2024]

[Petr Štěpnička]

[5 komentářů ]

[hodnocení: 7,5/10]

THY CATAFALQUE, THE ANSWER LIES IN THE BLACK VOID - 30.3.2024, Praha, Kasárna Karlín

Když si něco hodně přejete, může se to splnit, říkal jsem si ráno po koncertě Thy Catafalque, který proběhl v prostorách Kasáren Karlín v Praze 30.3.2024. Thy Catafalque je projekt Tamáse Kátaie, a donedávna platilo, že se jedná pouze o studiový projekt. Jenže v roce 2021 přišel první speciální koncert a o rok později Tamás s koncertní sestavou vyjel poprvé za hranice Maďarska. První zahraniční cesta jej zavedla na festival Brutal Assault. Thy Catafalque koncertovali i vloni, ..více

[reporty]

[02.04.2024]

[Tomáš Marton]

[2 komentáře ]

VLTIMAS - Epic

Vlna zájmu, která se zvedla kolem před pěti lety na trh uvedené superskupiny Vltimas, měla své opodstatnění. Síla jména Davida Vincenta, někdejšího (a pro leckoho jediného možného) frontmana kultovních Morbid Angel, je v kruzích deathmetalové smetánky stále omračující a když k tomu přidáte norského kytaristu Runeho Eriksena vulgo Blasphemera, nástupce ultralegednárního Euronyma u Mayhem, dostanete kapelu, která minimálně žánrové fanoušky musí uchvátit. Naděje, jaké se do tohoto spojení vkládaly, ..více

[recenze]

[02.04.2024]

[Jan Skala]

[3 komentáře ]

[hodnocení: 7/10]

THORNBRIDGE - Daydream Illusion

Německo bylo a vždy bude powermetalovou baštou. Na druhou stranu v současné době neexistuje až tolik kapel, u kterých je jistota prvotřídní žánrové nadílky. Mezi úzkou množinu vyvolených jednoznačně patří spolek Thornbridge. Dosavadní dvě fošny se staly výstavnými stylovými počiny předešlé desetiletky. Letošní novinka "Daydream Illusion" na tuto kvalitativní linii plynule navazuje, a to navzdory faktu, že jej tvořila výrazně obměněná sestava...více

[recenze]

[01.04.2024]

[Petr Štěpnička]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7,5/10]

PINK FLOYD - The Division Bell

Na přelomu osmdesátých a devadesátých let byla v táboře Pink Floyd dobrá nálada. Skončily soudní tahanice s Rogerem Watersem, který se uklidnil poté, co mohl předvést fenomenální „The Wall“ jako soundtrack k pádu Berlínské zdi, čímž jeho dílo dostalo zcela jiný rozměr, a o dění v Pink Floyd ztratil zájem. Důležité bylo, že ukončení právních tahanic uvolnilo prostor pro návrat Ricka Wrighta, jehož Waters de facto vykousal v době příprav „The Wall“ a klávesista s ním ostré spory vzdal po turné k desce. ..více

[recenze]

[01.04.2024]

[Jan Skala]

[7 komentářů ]

[hodnocení: 10/10]

DURBIN - Screaming Steel

To, že zpěvák James Durbin kdysi zazářil v soutěži podobné tuzemské SuperStar, nemá už žádný význam, kromě toho, že takový start kariéry je už příznačný a se zdravým vývojem rockového zpěváka nemá vůbec nic společného. Durbinovi se za něj už nenadává jako v době, kdy nastoupil k legendárním Quiet Riot, s nimiž stvořil jedno velmi průměrné a jedno dobré album, ale díru do světa s nimi neudělal. Možná něco podobného čekal a když se to nestalo, zmizel ze sestavy dřív,..více

[recenze]

[31.03.2024]

[Jan Skala]

[1 komentář]

[hodnocení: 6/10]

CRUZH - The Jungle Revolution

Už před osmi lety bylo mimo jiné zásluhou i eponymního debutu švédských Cruzh jasné, že melodický hard rock, potažmo glam metal žije a pokud se budou stále rodit podobné kapely, žít bude. Cruzh se velmi obratným způsobem svezli na tom, co v žánru vymysleli jiní, inspirace u Def Leppard, Bon Jovi, Reckless Love, Crazy Lixx, či Bryana Adamse neměli potřebu kdovíjak intenzivně maskovat, a talent na tvoření stadionových nápěvů a velmi chytlavých melodií z jejich prvotiny stříkal na všechny strany. ..více

[recenze]

[30.03.2024]

[Savapip]

[2 komentáře ]

[hodnocení: 8/10]

AFTER INFINITY - After Infinity

Finského power metalu, který je střižen podle klasického žánrového mustru, není nikdy dost. Proto lze s otevřenou náručí přivítat i nový spolek After Infinity, i když je po prvních posleších zřejmé, že nepůjde o bombu, která překope doposud zavedené pořádky. Kapelu založil v roce 2022 Zsolt Szilágyi, což je maďarský kytarista působící ve Finsku, mimo jiné v partách Dreamtale a Frozen Factory. Do svého autorského projektu přizval několik hostů, kteří výrazným způsobem přispěli k pozitivnímu výsledku debutového alba "After Infinity". ..více

[reporty]

[30.03.2024]

[Petr Štěpnička]

[0 komentářů ]

FOR ALL WE KNOW - By Design Or By Disaster

Odskočit si od Within Temptation v situaci, kdy kapela sklízí úspěch s vynikajícím albem „Bleed Out“, není možná úplně nejšťastnější načasování, ale soukromý hudební svět kytaristy Ruuda Jolieho je od bombastické a hitové produkce jeho domovské kapely tak radikálně odlišný, že to v podstatě ničemu nevadí. O třetím albu, které by vydal pod značkou For All We Know, začal Ruud uvažovat už v době covidového přiškrcení normálního života a za pomoci kolegů, kteří mu dělali společnost i na desce minulé ..více

[recenze]

[29.03.2024]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 8,5/10]

THE BLACK CROWES - Happiness Bastards

Docela nečekaný comeback zažili tihle milovníci těžkého boogie, jižanského rocku, country, stonesovské zhýralosti a těžkých zeppelinovských riffů. A ještě nečekanější je, že patnáct let od poslední řadovky vydávají další album. Bratři Chris a Rich Robinsonovi zakopali válečnou sekyru o pár let dříve, ale pořád se tak nějak počítalo s tím, že The Black Crowes budou už jen ždímat důvěrně známou nostalgii, objíždět turné se starými hity a mlýnek na peníze obou sourozenců podpoří najatí muzikanti, kteří s pravou podstatou kapely nemají nic společného. ..více

[recenze]

[29.03.2024]

[Jan Skala]

[1 komentář]

[hodnocení: 7,5/10]