Ještě než stačily vyschnout potok slz, které rockový národ ronil za Ozzyho Osbournea, je tu další rána. Zemřel Ace Frehley. Sympatický chlápek, Spaceman opilec, co byl nedílnou součástí nejklasičtější éry Kiss, ale jenž také nevědomky inspiroval celou generaci rockových a metalových kytaristů. V době, kdy byl za největšího vyvrhela a z kapely, které pomáhal na svět, byl bez milosti vypoklonkován, začalo se jeho hře dostávat obrovského uznání. Hlásila se k němu heavy metalová mládež z Velké Británie, která obdivovala tvrdost riffů v „Shock Me“ nebo „Parasite“, hlásili se k němu navonění glameři z Kalifornie, kteří oceňovali zejména jeho melodická sóla. Ace se prostě stal fenoménem.
Hmm, přestože brutálně techničtější death metal mám rád a vím jak nesnadné a zrádné je pronikání do jeho tajů, tak mě Internal Hate (Uherské Hradiště) i přes upřímnou snahu dostat se dovnitř, zrovna dvakrát neoslovili. Vlastně skoro vůbec ne.
Jádro pudla bude asi v tom, že ona i práce s disharmoniemi, částečně chaotickou stavbou a neuspořádanou strukturou skladeb musí ve výsledku dávat smysl a být svým zvrhlým způsobem zábavná. A to je něco, co se tvorbě této partičky silně nedostává...
Přestože nejsem nadšeným příznivcem brutal death/grindu, tak mě tato povedená partička z Prahy nečekaně zaujala. Jistou zárukou pro mě byl také fakt, že aktuální sestava zahrnuje ex-členy z kapel Ahumado Granujo a Alienation Mental.
LOCOMOTIVE to řežou již nějaký ten pátek. Svůj debut „Locomotive I.“ si odbyli v roce 1996, ani ne po roce fungování. Pokud se nepletu, tak kapela tenkrát ještě ani nehrála živě. To se změnilo právě až po vydání první desky. Ona někdy ta setrvačnost je věc velice dobrá, protože na svět vylezete jako pěkně sehraná a šlapající banda. Když se do toho ještě přidá strhující energie, tak je aspoň o malý úspěch postaráno. A přesně tohohle se drží LOCOMOTIVE dodnes. Úspěch je nepotkal sice zrovna malý, ale o nějakém megaprolomu se také mluvit nedá. Jedno je ale jisté, LOCOMOTIVE jsou naprostý kult a jistota pěkného nářezu...
Už samotná obálka alba „The Big Thrill“ jasně naznačila, co se bude dít. Při svém třetím pokusu si Axxis nasadili modré neprůhledné brýle s vlastním logem a tím ztratili pojem o tom, co se děje. Do jedné ruky popadli brousek, do ruky druhé mapu s fleky „Hic Sun Leones“. Svoje výsostné území ještě neopustili, zas tak velké změny nenastaly. Co však bylo nejpodstatnější, společně s přibroušením výrazových prostředků kapela ubrala na melodických nápadech. Vlastně nejen na melodických.
..
Moravské seskupení Paladran je podle svých vlastních slov tak trochu jiný folk metal, než ten který představují severské pagan blacky. Paladran hledají své kořeny pomocí dávného folklóru i moderních metalových postupů, elektrických i akustických kytar, instrumentálních rumunských exhibicí i moravských zpívaných balad… Po tomto úvodu jsem byla velmi zvědavá, jakými směry se tedy tato formace vydala. Navíc když jsem zjistila, že leaderem Paladranu je bývalý člen mých starých ..
Stejně mám, ač to tak někdy vůbec nevypadá, ty české bigbítové kapely rád. Vážně. Obzvlášť takové, které se vyloupnout zdánlivě odnikud a najednou je jich všude plno. Tedy alespoň v prostoru mezi mýma ušima. Takové, co se mi v palici statečně zaseknou drápem a už je odtud ne a ne vyhnat. Recept na to je přece tak jednoduchý. Zpěvné, melodické a zapamatovatelné skladby, přibroušené kytary, patřičné nasazení a drive, hráčská vyzrálost a zručnost, a samozřejmě charismatický hlas
..
Tak vám zase jednou nevím... OKROZOM jsou další ze zástupu českého heavy metalu, který je sice řemeslně slušně zvládnutý, žel nápadově již o něco méně. Z průměru se ho snaží vytáhnout zpěvandule Veronika Savincová, jejíž hlas je mi velmi sympatický, ale občas mi k hudbě zbylé čtveřice příliš nesedí (hlavně v první skladbě „Každý jednou skočí“). A když se do toho ještě přidá naprosto zbytečně vulgární text typu „že je prostě všechno v hajzlu“, tak to trošku víc zaškodí. Nejsem žádný cíťa, podobné texty beru v hudbě..
Tato slovenská kompilace punku a všemožného undergroundu se opravdu povedla. Obsahuje celkem osmadvacet počinů a navazuje na předchozí výběr „Slovak Underground Punx Attack! vol. I“. Narozdíl od něj však obsahuje nejen začínající, ale i zaběhnuté kapely. Podle slov vydavatele se tak stalo proto, že za rok uplynulý od první kompilace na Slovensku nevzniklo potřebné množství nových spolků. Pár slov ke kapelám, které mě něčím zaujaly… Editor „Nie sme jako vy“. Track začíná sympatickou akustickou pasáží..
Album The Toxic Touch zkušených holandských deathařů patří do melodičtější kategorie svého žánru. Někam poblíž kapel jako jsou Bolt Thrower nebo Kataklysm (alespoň co se jejich posledního alba týče). God Dethroned opravdu na pilu brutality příliš netlačí. Asi vědí, že jejich síla je někde trochu jinde.
Atmosféru na úvod zdařile navazuje již povedené intro, plynule přecházející do prvního ostrého záseku. Od této chvíle je naprosto jasné, na čem člověk je. Základem všeho jest velmi výrazná rytmika..
Takhle to dopadá, když je přetlak nápadů na jedno album a je zapotřebí okamžitě pokračovat v započatém díle. Objektivně vzato, dvojka Axxis není rozhodně žádný průšvih. Z tvorby, kdy se Axxis trmáceli na svých výletech, než zase zabloudili zpátky do království noci, se spolehlivě jedná o dílo z těch povedenějších. Oproti prvotině si Axxis dokážou smyslněji pohrávat s atmosférou, zároveň však dojíždí na nedostatek nápadů a v konečném důsledku je „II“ o tlustý chlup ošuntělejší než „Kingdom Of The ..
Celý večer začal obří frontou na vstupu na místo konání. Dalo se čekat, že když na tuto akci bylo dlouho předem vyprodáno, že bude na místě celkem dost lidí. Jenže prapodivné odbavování na vstupu způsobilo, že čekání ve frontě (nebo lépe řečeno davu) se stalo takovým malým bojem o přežití. Díky tomu, že ochranka dovnitř pouštěla lidi jen takovém množství, které jen tak tak pokrylo schopnosti lidí v šatně. Celá fronta se tedy pohybovala v přískocích, a dovedete si asi představit, co se stane, když se tlačící chumel..
Jak praví naučné knihy a dětské encyklopedie, byli Keltové pro starověký svět noční můrou a významným děsutvorným elementem. Aby zastrašili nepřátele a dosáhli nezbytného stavu vytržení , křičeli, zpívali a tančili. Pro znásobení živelné síly navíc často odkládali oděv. Tím, že se zbavili překážejícího oděvu, dosahovali posvátné zuřivosti, která podle bájí u keltských náčelníků přecházela až v křeč. Díky svým válečnickým schopnostem si národy Evropy i Blízkého východu pokládaly za čest mít ..
Německá grindcore legenda Nyctophobic přišla s nevšední kolekcí. Patříte-li mezi příznivce kapely, připravte se na dnes již nesehnatelné klenoty jako 7" EP z roku 1994, 7" EP splity z let 1994, 1996 a 1998 a split CD z devadesátého pátého. Nechybí ani čtyři dříve nevydané skladby a jeden prasopal z 7" EP kompilace The Tomb Of The Grind (1998).
Tohle CD nám v redakci pro svůj odvážný obsah mírně zarotovalo. Nakonec jsem se recenze ujal já a řeknu vám, že vůbec nelituji. Už dlouho mě nějaká nahrávka nezasypala takovou dávkou emocí... Mrazení, to je slovo, které „The Camp“ popíše asi nejlíp. „The Camp“ se zabývá holocaustem druhé světové války. Jelikož mě tohle téma velice zajímá a dost se hrabu v různých historických faktech, tak jsem CD pouštěl se značnou zvědavostí. To co mě ale čekalo, jsem fakt vážně nepředpokládal. Album je totiž..
Hard core zkombinovaný s punkem a metalem. Jde o propracovanější, členitou hudbu. Nahrávka má zajímavý energický zvuk. Ten není ani nepřirozeně sterilní, a nejde ani o klasický kanál. Velmi příjemná je syrová a zároveň sametově znějící středová kytara. Saprophyte mne vnitřně neoslovili, z desky necítím feeling na mé vlně. Texty jsou punkově přímočaré a zároveň nejsou monotónní a ani vyloženě jednoznačné. Jejich témata se dotýkají násilí, fanatismu, vnitřních pocitů, konzumního způsobu ..
Vejděme do pradávných časů, do mýtické země Hyperborei…
Kde je hlavní důvod toho, že se Bernhard Weiss spolu se svým spolkem Axxis stále ještě pohybuje po hudebním poli? Na první pohled by se mohlo zdát, že jde hlavně o jeho schopnost napsat povedené melodie a sem tam z nich vytvořit mimořádně chytlavou hitovku, to vše zcela v duchu tradic germánského melodického metalu. Jenže ono to asi tak jednoduché nebude. Za prvé, z uvedeného prazákladu vaří poměrně široká základna, takže bez špetky originality to nepůjde. Základní německou melody-buňku mají Axxis zadřenou..|
Dnes je 20.10.2025, svátek má Vendelín
|
| Úvodník: |
|
Legendy nikdy neumírají. Vesmířan Ace jen opustil pozemskou schránku
Kern se vrací k nejúspěšnějšímu období debutového alba „...od narození“. To nyní vychází na CD znovu,
rozšířené o singly z osmdesátých let, a my vám nabízíme tři kusy alba, které poskytla firma Supraphon.
K tomu, abyste byli zařazeni do slosování, stačí správně zodpovědět otázku:
Po albu „…od narození“ se v kapele Kern udála důležitá změna na kytarovém postu. Kdo odešel a kdo kapelu posílil?Odpovědi zasílejte do 20.10. do 12 hodin na adresu jan.skala1979@gmail.com |
|
[15.02.2007] [hodnocení: 3/10] |
|
[13.02.2007] [hodnocení: 7,5/10] |
LOCOMOTIVE - Aus.cult (Live In Bratislava)
|
[13.02.2007] [hodnocení: 6,5/10] |
|
[12.02.2007] [hodnocení: 5/10] |
|
[09.02.2007] [hodnocení: 3/10] |
|
[08.02.2007] [hodnocení: 7,5/10] |
|
[08.02.2007] [hodnocení: 6,5/10] |
SLOVAK UNDERGROUND PUNX ATTACK! vol. II (kompilace)
|
[07.02.2007] [hodnocení: -/10] |
GOD DETHRONED - The Toxic Touch
|
[06.02.2007] [hodnocení: 8/10] |
|
[05.02.2007] [hodnocení: 6,5/10] |
EUROPE - Retro Music Hall, 31.1. 2007
|
[02.02.2007] |
CRUACHAN - The Morrigan´s Call
|
[01.02.2007] [hodnocení: 8/10] |
NYCTOPHOBIC - Blast From The Past (kolekce)
|
[31.01.2007] [hodnocení: 8,5/10] |
GRANDMOTHER IS DEAD - The Camp
|
[30.01.2007] [hodnocení: 9,5/10] |
SAPROPHYTE - ...On The Right Side / NAŠA VEC - Karma (split CD)
|
[30.01.2007] [hodnocení: /10] |
HYPERBOREAN DESIRE - “…v kruhu Veškerenstva…“
|
[29.01.2007] [hodnocení: 9/10] |
|
[29.01.2007] [hodnocení: 7,5/10] |