SHINEDOWN - Planet Zero
Thumb up! Jasně, není to žádná ekvilibristika,...

VICIOUS RUMORS - The Devil`s Asylum
Kvalita zochována jako vždy! Tohle je deska pro...

SHINEDOWN - Planet Zero
Já jsem asi jediný, kdo tady ten post-grunge...

Michael KISKE, Michael WEIKATH (HELLOWEEN) - Každá skladba na desce má své místo
Nevím jestli většina osazenstava co se tady...

Michael KISKE, Michael WEIKATH (HELLOWEEN) - Každá skladba na desce má své místo
Ať si kdo chce co chce říká, vnímal jsem to jako...

Michael KISKE, Michael WEIKATH (HELLOWEEN) - Každá skladba na desce má své místo
Nejlepší název by pro to album byl "King for 1000...

SHINEDOWN - Planet Zero
Bude prosím recenze na Three Days Grace -...

VICIOUS RUMORS - The Devil`s Asylum
S recenzí plně souhlasím , minulá deska mně hodně...

Michael KISKE, Michael WEIKATH (HELLOWEEN) - Každá skladba na desce má své místo
Určitě v tom byl marketing. Je to výborná deska...

Michael KISKE, Michael WEIKATH (HELLOWEEN) - Každá skladba na desce má své místo
Ok, díky za vyjasnění. Tím mi ten název dává...












Fobia Zine

Metalopolis

metalový magazín ABYSS

Volumemax




Úvodník:

Když big beat není bigbít

V mém blízkém okolí se každoročně koná festival zvaný Bigboš. Jeho název je odvozen od slova big beat, což v Česku a předtím Československu vždy znamenalo rockovou hudbu. Pořadatelé místní akce ale jakoby na tento žánr čím dál více zanevírali. Zatímco před lety ještě plocha Bigboše duněla pod tíhou bicích a ostrých kytar, letošní line-up zahrnoval jména jako Vladimír 518, Bára Poláková nebo Ivo Jahelka. Kde je onen rock, zeptal jsem se opatrně pod příspěvkem na facebookové zdi festivalu. Velmi záhy jsem byl jedním z fanoušků (nikoli organizátorů) poučen, že pojem "big beat" ve skutečnosti nemá s rockem nic společného a pořadatelé se tak ničemu nezpronevěřili. Má prvotní nedůvěra v toto tvrzení byla rychle rozmetána internetovým vyhledávačem, jenž dal evidentně vzdělanějšímu komentujícímu za pravdu. Při podrobnějším zkoumání vyšlo najevo, že se slovo bigbít etablovalo z nadřazeného pojmu "beat" a že si daný termín v 60. letech přivlastnila tuzemská scéna (jako první ho údajně použil zpěvák Pavel Sedláček). Ve světě se big beat jako žánrové označení objevilo až v letech devadesátých, a to v souvislosti s elektronickou taneční hudbou. Přestože si nemyslím, že by organizátoři akce Bigboš s těmito odbornými pojmy v době založení festivalu důmyslně operovali, jsem rád, že jsem se díky jejich postupnému komerčnatění dozvěděl něco nového. Člověk se zkrátka pořád učí, a všechno špatné může být pro něco dobré.

Petr Štěpnička, 10. 9. 2025

Duff McKAGAN - Lighthouse


Kdeže loňské sněhy jsou… Jak by mohl být Duff McKagan, slavný basista legendárních Guns N`Roses, ještě považován za punkera, ačkoliv se tak celá léta prezentoval? Jenže s věkem přichází korekce názorů, inspirace se mění, stejně jako hudební vkus jedince. Jestliže Duff jako své největší vzory zmiňoval typické punkové party U.K. Subs, G.B.H., Sex Pistols, Ramones či hardcorové průkopníky Dead Kennedys, dnes by k nim jistě přidal další vlivy. Rčení "jednou pankáč, navždy pankáč" ..více

[recenze]

[31.10.2023]

[Jan Skala]

[2 komentáře ]

[hodnocení: 7/10]


ELEGY OF MADNESS - XI


Elegy Of Madness brázdí symfo-metalové vody už více než patnáct let. Za tu dobu vydali několik alb, ale do metalové první ligy se zatím neprokopali, ačkoliv k ní mají nyní nejblíž. Snaha se dostat nahoru je u nich zřejmá a zakotvení u Scarlet Records určitě není špatným krokem. Nejzajímavějším a nejosobitějším dílem skupiny byla prvotina „The Bridge Of Sights“, která nabídla ne úplně precizní, ale zajímavý mix progu a gothic/doom metalu. ..více

[recenze]

[31.10.2023]

[Tomáš Marton]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 6/10]


THE CLASH - Cut The Crap


Řada hudebních historiků se shoduje na tom, že faktický konec The Clash nepřišel až v roce 1986, ale ve chvíli, kdy kapela vyhodila bubeníka Toppera Headona. Dokonán byl, když to samé provedla s kytaristou Mickem Jonesem a po největším úspěchu kariéry, který přinesla deska „Combat Rock“, se The Clash ocitli v troskách, nebot v jejich řadách zbyl pouze zpěvák a kytarista Joe Strummer a basista Paul Simonon. Poháněni manažerem Berniem Rhodesem ještě jevili vůli pokračovat, ačkoliv věděli, že celá věc nabírá nešťastný směr. „Combat Rock“..více

[recenze]

[30.10.2023]

[Jan Skala]

[2 komentáře ]

[hodnocení: 5/10]


THE WINERY DOGS, BLACKOUT - 25. říjen 2023, Praha, Palác Akropolis


První, co mě upoutalo při návštěvě paláce Akropolis byla skladba publika, které se sešlo - od dorostenců až po hodně zkušené lidi. Starší rockeři, intelektuálně vypadající jedinci, dámy, jež se nejspíš těšily na Richieho Kotzena nebo metaláci. Někteří měli na sobě trika Dream Theater a shodou okolností ten den ohlásil návrat do prog metalové legendy Mike Portnoy. Skutečně pestré obecenstvo, ve kterém jste mohli potkat i různé muzikanty (třeba Ota Váňa z Kabátů), se těšilo na hvězdnou trojici muzikantů, hrajících pod názvem The Winery Dogs. ..více

[reporty]

[30.10.2023]

[Tomáš Marton]

[0 komentářů ]


Dominika JARÁSKOVÁ (NIMARO) - Snažíme sa robiť takú hudbu, že každý si v tom niečo nájde


Když něco končí, něco nového začíná – takhle nějak by se dal charakterizovat počátek bratislavské rockové kapely Nimaro, jejímuž vzniku předcházelo stěhování zpěvačky Dominiky Jaráskové z Prahy do Bratislavy. Od této chvíle uběhlo sedm let a vize o tom, že cesta kapely bude mít i jasný milník v podobě vydání debutového alba, již nabývá konkétnějších představ. Více prozradí Niki.

..více

[rozhovory]

[29.10.2023]

[Savapip]

[0 komentářů ]


JELUSICK - Follow The Blind Man


Jméno chorvatského zpěváka Dina Jelusicka se v rockovém světě skloňuje čím dál častěji. Je to především proto, že byl před pár lety vybrán do sestavy legendárních Whitesnake, u nichž působí oficiálně na pozici druhého klávesisty, ale návštěvníkům koncertů nemohl ujít fakt, že se stále více zapojuje do pěveckých partů ve chvílích, kdy Davida Coverdalea zrazuje hlas, což se v poslední době dělo stále častěji. Jelusick je dobrý zpěvák, který sice nemá s Coverdalem identický hlas, ale jeho barva docela dobře pasuje k hardrockové klasice...více

[recenze]

[29.10.2023]

[Jan Skala]

[3 komentáře ]

[hodnocení: 4,5/10]


WILL THE THRILL - Take It Sleazy


Kdyby Will Aguilar věnoval při tvorbě alba „Take It Sleazy“ skládání muziky tolik úsilí a nápaditosti jako promo popisu toho, co se na albu děje, mohlo být o něco lépe. A ještě by neškodilo, kdyby kromě basáka a bubeníka, které posháněl pro realizaci desky, vzal do party i lepšího zpěváka, než je on sám – vzhledem k tomu, že v přímočarých, v podstatě až na základní dřeň oholených rockovkách, nejsou pro zásadní sdělení potřeba kdovíjak složité myšlenkové pochody, s nimiž by se případná posila zvenčí musela dlouze ztotožňovat,..více

[recenze]

[28.10.2023]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 5,5/10]


Valentino FRANCAVILLA - Midnight Dreams


Jméno italského kytaristy Valentina Francavilly mi ještě před nedávnem nic neříkalo. Valentino je sice od roku 2019 členem známých White Skull, jenže album "Metal Never Rusts", které s nimi doposud jako jediné nahrál, nebylo zrovna dvakrát dobré, takže se člověk nemusel pídit po sestavě. Chyba ale určitě nebyla na straně italského hudebníka, který je mužem nemalých talentů, jak aktuálně dokazuje na své v pořadí druhé sólovce s titulem "Midnight Dreams"...více

[recenze]

[28.10.2023]

[Petr Štěpnička]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7/10]


WITHIN TEMPTATION - Bleed Out


Co ještě chcete říct o Within Temptation bez toho, abyste měli pocit, že už to někde muselo zaznít? Ať už se bude mluvit o symfonickém metalu z kteréhokoliv konce a v jakémkoliv kontextu, jménu holandské party, která se velmi intenzivně na vývoji žánru podílela, se vyhnout nelze. Kapela měla do letoška na kontě sedm řadových alb, z nichž některá bývají citována jako vzor pro velkou řadu následovatelů, má za sebou přitažlivý vývoj, svědčící o tom, že na vavřínech se v tomhle spolku neusíná, že je stále co objevovat, kapele nechybí odvaha, ..více

[recenze]

[27.10.2023]

[Savapip]

[1 komentář]

[hodnocení: 10/10]


ADAPTER ADAPTER - Sleep Spell


Pokud by jste chtěli strávit idylickou dovolenou v nějakém přímořském městečku, dobrou volbou by bylo nějaké letovisko na Rhode Islandu, nejmenším státu USA, který se nachází na východním pobřeží. Ač je rozlohou asi dvakrát menší než naše domovina, je tu plno památek i přírodních krás a od pláže je do vnitrozemských měst jen kousek. Třeba do Providence, které je základnou blues / doom / stoner dua jehož otěže pevně třímá zpěvák a kytarista Nick Ryder. ..více

[recenze]

[27.10.2023]

[Jirka Lulek]

[2 komentáře ]

[hodnocení: 8/10]


LINKIN PARK - Minutes to Midnight


Svět ležel Linkin Park u nohou a kapela stála na rozcestí. Po „Hybrid Theory“ a „Meteoře“ měla skupina nu-metalu plné zuby. Styl, kterým se proslavila, se jí začínal zajídat a Linkin Park měli před sebou možná nejdůležitější otázku kariéry: budeme hrát stále dokola jednu a tu samou písničku anebo se vymaníme ze škatulky jednoho subžánru a půjdeme jinou cestou?

Třetí řadová deska se nerodila lehce. Po úspěchu „Meteory“ si Mike Shinoda založil..více

[recenze]

[26.10.2023]

[Radek Neuman]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7/10]


EXODUS - Tempo of the Damned


Přestože se v roce 1997 Exodus opětovně sjednotili, k velkému comebacku to zatím nevedlo. Za účasti Paula Baloffa, Toma Huntinga i nového basisty Jacka Gibsona vznikl živák "Another Lesson in Violence", kvůli dalším neshodám se ale kapela o několik měsíců později zase rozpadla. Když už se zdálo, že je to navždy, vstoupil do hry osud. Na přelomu milénia se měl konat charitativní koncert na podporu dvou Chucků, Billyho a Schuldinera, kterým byl shodně diagnostikován rakovinový nádor. ..více

[recenze]

[26.10.2023]

[Petr Štěpnička]

[2 komentáře ]

[hodnocení: 8,5/10]


STEEL RHINO - In Rhino We Trust


Když se blížilo vydání nového alba Steel Rhino, jedna z prvních věcí, které hlavní mozek Michael Rosenberg hlásil do světa, byl fakt, že na palubě je i nadále Herbie Langhans. Tahle zpráva je velmi důležitá – Langhansovi domovští Firewind už oznámili termín vydání příštího alba, takže určité uspořádávání priorit u německého křiklouna mohlo hrozit a Steel Rhino mohli přijít o jednu ze svých zásadních zbraní. Natolik zásadní, až si troufnu tvrdit, že zcela klasicky (tak silně klasicky, až kolekce „In Rhino We Trust“ už při prvním poslechu..více

[recenze]

[25.10.2023]

[Savapip]

[1 komentář]

[hodnocení: 7,5/10]


CANNIBAL CORPSE - Chaos Horrific


O čem vlastně psát recenzi na nové album Cannibal Corpse, když tahle kapela vše, co kdy chtěla říct, vyjevila světu v devadesátých letech? Co psát o muzikantech, kteří uznávají stejný pokrok jako Lemmy Kilmister nebo jako AC/DC? U každé nové desky řezníků a milovníků všeho hnilobného z Buffalla by stačilo zopakovat známé fráze o pevné neměnnosti jejich výrazu a uspokojení skalních fanoušků a bylo by to. Jenže ono to tak jednoduché není. Alespoň u nové desky „Chaos Horrific“, ..více

[recenze]

[25.10.2023]

[Jan Skala]

[1 komentář]

[hodnocení: 8/10]


THE ROLLING STONES - Hackney Diamonds


Jelikož The Beatles jsou padesát let na pravdě boží, může letos desku vydat, kdo chce, ale stejně událostí roku bude nové album od The Rolling Stones, největší fungující kapely na světě, která loni oslavila šedesát let působení, což je číslo, které samo o sobě nutí smeknout klobouk. Navíc, když Mick Jagger letos oslavil osmdesátku a Keith Richards se na oslavu téhož jubilea chystá koncem roku. Novinka „Hackney Diamonds“ přichází dlouhých osmnáct let od poslední řadovky „A Bigger Bang“, takže se s ní ani nepočítalo. Už jen z toho důvodu, ..více

[recenze]

[24.10.2023]

[Jan Skala]

[2 komentáře ]

[hodnocení: 10/10]


ĎYVINA - Duše


Nadšenci do neofolku již Ďyvinu ze Slezska jistě znají, ať už díky předchozímu EP „Počva“, anebo z živých vystoupení v rámci různých (novo)pohanských akcí. V létě Ďyvina přišla s debutovou dlouhotrvající nahrávkou pojmenovanou „Duše“, kterou vložila do ručně vyráběného dřevěného obalu. Ústřední postava Vít Přibyla (ex-Pilgrim) inklinuje k „co můžu, udělám si sám“, a přestože se na debutu objevuje velký počet pomocníků, za většinou nahraného materiálu stojí on. ..více

[recenze]

[24.10.2023]

[Peťulín]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 8/10]


THE CLASH - Combat Rock


„Sandinista!“ bylo zbytečně přeplácané album“. Jednoznačný verdikt vynesla ostrovní média, ovšem The Clash byl takový odsudek ukradený. S deskou byla kapela spokojena, „London Calling“ zaznamenala průlom i ve Spojených státech a ani „Sandinista!“ nevykazoval o mnoho horší čísla, ačkoliv se jednalo o mnohem méně přístupnou a více než dvě hodiny dlouhou desku. Jestliže s „London Calling“ The Clash překročili svůj Rubikon, se „Sandinistou“ si spokojeně rochnili na jeho druhém břehu, což jim vyneslo ..více

[recenze]

[23.10.2023]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 8/10]


Listování : << < 72 / 665 > >>

 
Metalforever.info © 2006 - 2025     RSS - články

stránka byla načtena za 0.11347 sekund.