NIGHT RANGER - Somewhere In California

Se svou „Sister Christian“ nebo „Rock In America“ patřili v osmdesátých letech Night Ranger mezi hlavní představitele amerického pomp rocku, říznutého AOR a s trochou hardrockové kytary. Dá se říct, že se jednalo o následovníky kapel jako Journey nebo Survivor. V roce 2011 jsou tady Night Ranger znovu s novým albem a můžeme jasně říct, že u téhle kapely se zastavil čas. Když posloucháte „Somewhere In California“, je to jako kdybyste poslouchali jejich debut „Dawn Patrol“. Samozřejmě ale se soudobým zvukem...více

[recenze]

[03.10.2011]

[Jan Skala]

[1 komentář]

[hodnocení: 5,5/10]

CRUACHAN - Blood On The Black Robe

A prý že nejde dvakrát hupsnout do jedné řeky... Keltové Cruachan se o to pokusili. Tedy alespoň trochu. Poté, co je před třemi lety opustila Karen Gilligan, s jejímž příchodem (ještě v minulém století) Cruachan stále víc projasňovali svojí hudbu, melodičtěli a folkovatěli (všeho s mírou) se zřejmě jevilo jako nejrozumnější navázat na počátky historie kapely a k hlavnímu mikrofonu opět pustit Keitha Faye. Šlo očekávat, že v současné sestavě Cruachan ztratí něco ze své lehkosti. Naplnil se i předpoklad, že to šplhání..více

[recenze]

[30.09.2011]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 6,5/10]

CALES – Return From The Other Side

Nemůžu si pomoci, ale přijde mi, že se Blackosh na předešlé desce „KRF“ svého projektu CALES našel. Jestliže instrumentální fošna „Savage Blood“ z roku 2007 zaváněla nudou a šedí, o dva roky později bylo podstatně veseleji. Kytarista se ohlédl zpátky ke svým kořenům a složil velkolepou poctu kapelám, které ho kdysi formovaly. Tím mám namysli například BATHORY. K tomu si ale uchoval svoji osobitost, což je to nejpodstatnější. ..více

[recenze]

[29.09.2011]

[Venca Votruba]

[6 komentářů ]

[hodnocení: 9/10]

HOUSE OF LORDS - Big Money

House Of Lords byli vždy kapela, kde se nehrálo na průměrnost. Pompézní pasáže musely být skutečně pompézní, refrény více stadiónové, než měl kdokoliv jiný a muzikantské výkony dokonalé až k neuvěření. Tak to bylo v osmdesátých letech a tak je to i dnes. Ovšem jinak dnešní House Of Lords jsou trochu jinde než v osmdesátých a začátku devadesátých let. Změnila se sestava, ve které ze zlaté éry zůstal jen zpěvák James Christian a kde chybí zejména zakladatel, klávesista Gregg Giuffria. ..více

[recenze]

[28.09.2011]

[Jan Skala]

[2 komentáře ]

[hodnocení: 7/10]

VISIONS OF ATLANTIS - Delta

Visions Of Atlantis jsou promiskuitní instituce. Na kontě mají čtyři děti (alba), na jejichž zplození se podílely celkem tři maminky (zpěvačky) a jedna dula, potenciálních fotříků se v řadách kapely prohnal už bezpočet a tohle všechno zastřešují dva praotcové kapely (tedy původní členové) bubeník Thomas Kaser a kytarista Werner Fiedler. A nejpozoruhodnější na tomhle průchoďáku je fakt, že ačkoliv v průběhu let došlo zcela k překopání autorského týmu, je jejich symfoniemi provoněný..více

[recenze]

[27.09.2011]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7/10]

Trio minirecenzí na téma thrash metalové lahůdky: kapely IN MALISE'S WAKE, EVILE a ACCU§ER

Málokdy v krátké době po sobě vyjde tolik povedených thrash metalových nahrávek, že člověk málem neví, kterou z nich poslouchat dřív. V letošní žánrově prachbídné sezóně je to pak událost charakteru přímo zázračného. V zájmu gradace pojedeme od nejméně povedené desky k té nejlepší, ovšem sousloví nejméně povedené v tomto případě znamená, že je daný kotouč pořád tisíckrát lepší, než většina alb, která letos v inkriminovaném stylu vyšla. ..více

[recenze]

[26.09.2011]

[Petr Štěpnička]

[2 komentáře ]

[hodnocení: /10]

RED HOT CHILI PEPPERS - I´m With You

Je zajímavé sledovat, jak se z Red Hot Chili Peppers, kteří v osmdesátých letech platili za funkrockové outsidery, stala jedna z největších rockových kapel planety. Dnes je můžeme směle řadit po bok velikánů typu Metallica, U2, Guns n´Roses nebo Bon Jovi. I když v současné době postrádají kytaristu Johna Fruscianta, který se velkou měrou podílel na obřím úspěchu alb „Californication“, „By The Way“ a „Stadium Arcadium“, nijak to kredit kapely nesnižuje. Našla se náhrada v podobě mladíka Joshe Klinghoffera. ..více

[recenze]

[25.09.2011]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7,5/10]

PRODIGAL EARTH - Zenith II Zero

Na debut této kyperské bandy jsem narazil náhodou, když jsem si procházel všechny kapely, ve kterých působí nebo působil zpěvák jménem Nicholas Leptos. Ten disponuje velice charismatickým hlasovým zabarvením, jež mě dokonale sejmulo na albu "Terra Incognita" (ARRYAN PATH) , což je jeden z nejlepších počinů loňského roku. Dnes se budeme zabývat deskou ještě o rok starší, přesto by byl velký hřích se o ní alespoň slůvkem (a ještě lépe recenzí) nezmínit, neboť její obsahová náplň stojí opravdu za to. ..více

[recenze]

[24.09.2011]

[Petr Štěpnička]

[6 komentářů ]

[hodnocení: 8/10]

ANTHRAX - Worship Music

Anthrax jsou zpátky! Přesně tohle se člověku chce zvolat, když poslouchá novinku „Worship Music“. A Anthrax jsou zpátky z několika důvodů. Za prvé vydávají nové album po osmi letech od poslední řadovky „We´ve Came For You All“, za druhé ve svých řadách znovu přivítali ztraceného syna, zpěváka Joey Belladonnu, jehož hlas zněl naposledy na albu „Persistence Of Time“ (1990), a za třetí, a to je nejdůležitější, „Worship Music" je fakt dobrá deska...více

[recenze]

[23.09.2011]

[Jan Skala]

[10 komentářů ]

[hodnocení: 8,5/10]

GAMMA RAY – No World Order

Je velmi poetické, když svou část seriálu recenzí Gamma Ray uzavírám deskou, která zároveň znamenala konec „klasické“ éry kapely a s tím i éry nejúspěšnější. Alespoň tedy z mého pohledu. Existuje totiž hodně fanoušků, kteří se mnou budou nesouhlasit a budou trvat na tom, že konec téhle éry znamená už předchozí album „Powerplant“. Opravdu jen těžko říct, proč někomu tolik nesedí právě „No World Order“, protože dle mého je to jeden ze dvou absolutně nejlepších počinů kapely..více

[recenze]

[22.09.2011]

[Ray]

[12 komentářů ]

[hodnocení: 10/10]

ARKONA - Slovo

Když medvědice Máša se svojí Arkonskou družinou vypustila začátkem prázdnin singl „Stenka na Stenku“, zběsile jsem si zakřepčil a jen jsem si zamnul ruce v nadšení, že bude-li celá full-deska takhle pohansky (až barbarsky) chytlavá (soudě podle titulního tracku) a svěží, zboří Arkona minimálně můj hodnotový žebřík, ne-li rovnou celý svět. Když se koncem prázdnin „Slovo“ objevilo, bez mučení přiznávám, že nejpozději u čtvrté v pořadí „Leshiy“ jsem se nešťastně držel za hlavu a nevěřícně zíral. ..více

[recenze]

[21.09.2011]

[Savapip]

[3 komentáře ]

[hodnocení: 9,5/10]

SECRET ILLUSION - Illusion

Když si fanoušek speed metalového žánru přečte název této kapely, okamžitě se mu zalarmují bystřící smysly. Videoklip na YouTube doloží, že se tady odehrává opravdu něco neobvyklého. No a desetiminutový medley na MySpace všechno definitivně potvrdí. Příznivci jemné power metalové odnože, pro kterou se zabydluje čím dál používanější (a přesný) výraz FLOWER METAL, můžou po delší době jásat. Debut řecké kapely SECRET ILLUSION ve svých hudebních nuancích celkem ideálně naplňuje většinu předností, ..více

[recenze]

[20.09.2011]

[Petr Štěpnička]

[17 komentářů ]

[hodnocení: 8/10]

ALICE COOPER - Welcome 2 My Nightmare

Přiznám se rovnou, že tvorbu Alice Coopera ze sedmdesátých let jsem nikdy moc rád neměl. Půvab alb „Billion Dollar Babies“, „Welcome To My Nightmare“ nebo „Alice Cooper Goes To Hell“ mi vždycky unikal a do dnešních dnů se na tomto faktu nic nezměnilo. O to více jsem pak preferoval jeho hairmetalovou dráhu ohraničenou alby „Constrictor“ a „Hey Stoopid“. Pak se ale Alice do toho nějak zamotal. Přišel s deskou „The Last Temptation“, která odkazovala na sedmdesátá léta, ale s nádechem ..více

[recenze]

[19.09.2011]

[Jan Skala]

[2 komentáře ]

[hodnocení: 6/10]

SAKALA - Sakala

Bývala to těžko uchopitelná hluková směs z Havlíčkova Brodu a vyvinulo se z ní dílo nové, více neurvalé, více špinavé, více uřvané, více energické. Pokud jsem minule využil na úvodní hlášku slova členů kapely Nupagadi, tak i dnes si vypomáhám slovy těch samých, aktuálně se sdružujících pod hlavičkou emo-hardcoreových Sakala. ..více

[recenze]

[18.09.2011]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 5/10]

HEED - The Call

Daniel Heiman. Jméno, které bylo hlavní motivací pro sepsání této recenze. Název HEED možná někomu ještě správně nenapoví, zkusme tedy další kapelu: LOST HORIZON. Tady už bude zřejmě většina z vás doma. Musím se přiznat, že jsem LH dlouho odolával, když jsem vycházel z úryvků jejich druhého alba „A Flame To The Ground Beneath“, které přestože není zdaleka špatné, pod moji kůži lezlo jen velmi ztuha. Jal jsem se tedy podrobně prozkoumat první desku „Awakening The World“ a hned mně bylo jasnější, ..více

[recenze]

[16.09.2011]

[Petr Štěpnička]

[5 komentářů ]

[hodnocení: 7/10]