Michael KISKE, Michael WEIKATH (HELLOWEEN) - Každá skladba na desce má své místo
Ať si kdo chce co chce říká, vnímal jsem to jako...

Michael KISKE, Michael WEIKATH (HELLOWEEN) - Každá skladba na desce má své místo
Nejlepší název by pro to album byl "King for 1000...

SHINEDOWN - Planet Zero
Bude prosím recenze na Three Days Grace -...

VICIOUS RUMORS - The Devil`s Asylum
S recenzí plně souhlasím , minulá deska mně hodně...

Michael KISKE, Michael WEIKATH (HELLOWEEN) - Každá skladba na desce má své místo
Určitě v tom byl marketing. Je to výborná deska...

Michael KISKE, Michael WEIKATH (HELLOWEEN) - Každá skladba na desce má své místo
Ok, díky za vyjasnění. Tím mi ten název dává...

Michael KISKE, Michael WEIKATH (HELLOWEEN) - Každá skladba na desce má své místo
Není to tak dávno, co Weikath jasně vyjasnil...

Michael KISKE, Michael WEIKATH (HELLOWEEN) - Každá skladba na desce má své místo
Měli jsme ještě několik otázek, které se týkaly...

Michael KISKE, Michael WEIKATH (HELLOWEEN) - Každá skladba na desce má své místo
Díky za tohle interview. Akorát když přišla řeč...

HELLOWEEN - Giants & Monsters
I když nejsem žádný skalní fanoušek Helloween,...












Fobia Zine

Metalopolis

metalový magazín ABYSS

Volumemax




Úvodník:

Když big beat není bigbít

V mém blízkém okolí se každoročně koná festival zvaný Bigboš. Jeho název je odvozen od slova big beat, což v Česku a předtím Československu vždy znamenalo rockovou hudbu. Pořadatelé místní akce ale jakoby na tento žánr čím dál více zanevírali. Zatímco před lety ještě plocha Bigboše duněla pod tíhou bicích a ostrých kytar, letošní line-up zahrnoval jména jako Vladimír 518, Bára Poláková nebo Ivo Jahelka. Kde je onen rock, zeptal jsem se opatrně pod příspěvkem na facebookové zdi festivalu. Velmi záhy jsem byl jedním z fanoušků (nikoli organizátorů) poučen, že pojem "big beat" ve skutečnosti nemá s rockem nic společného a pořadatelé se tak ničemu nezpronevěřili. Má prvotní nedůvěra v toto tvrzení byla rychle rozmetána internetovým vyhledávačem, jenž dal evidentně vzdělanějšímu komentujícímu za pravdu. Při podrobnějším zkoumání vyšlo najevo, že se slovo bigbít etablovalo z nadřazeného pojmu "beat" a že si daný termín v 60. letech přivlastnila tuzemská scéna (jako první ho údajně použil zpěvák Pavel Sedláček). Ve světě se big beat jako žánrové označení objevilo až v letech devadesátých, a to v souvislosti s elektronickou taneční hudbou. Přestože si nemyslím, že by organizátoři akce Bigboš s těmito odbornými pojmy v době založení festivalu důmyslně operovali, jsem rád, že jsem se díky jejich postupnému komerčnatění dozvěděl něco nového. Člověk se zkrátka pořád učí, a všechno špatné může být pro něco dobré.

Petr Štěpnička, 10. 9. 2025

RHAPSODY OF FIRE - From Chaos To Eternity


Zatímco o předešlém albu „The Frozen Tears Of Angels“ se dalo mluvit jako o zdařilém počinu pouze v rámci samotné kapely, která roky předtím kvalitativně poněkud zakrněla, o novince „From Chaos To Eternity“ už můžeme hovořit jako o desce, jež pohodově obstojí v té nejužší žánrové konkurenci, jakou představují např. smečky PATHFINDER či DERDIAN. Tvůrci RHAPSODY totiž stvořili nečekaně dobré kompozice, které jsou opět hodny pověsti vybudované ranými počiny této kapely...více

[recenze]

[21.06.2011]

[Petr Štěpnička]

[13 komentářů ]

[hodnocení: 8,5/10]


ASIA, 8. 6. 2011, KD Šeříková, Plzeň


Co si představíte, když se řekne AOR? Foreigner, Journey, Survivor a... Asia. Jedna z nejslavnějších kapel tohoto stylu se vrátila před pár lety ve své původní a samozřejmě nejsilnější sestavě, kde působí zpěvák a basista John Wetton, kytarista Steve Howe, klávesista a zpěvák Geoff Downes a bubeník Carl Palmer. Co jméno, to pojem jak hrom. A spolu tato trojice nejen, že točí nové desky, ale dokonce i se svým programem objíždí svět. Na červen připadli zrovna dva koncerty v České republice. První, ve Zlíně se konal 7. června ..více

[reporty]

[21.06.2011]

[Jan Skala]

[8 komentářů ]


METALFEST, 3. - 5. 6. 2011, Lochotínský amfiteátr, Plzeň


Metalfest se v Plzni uhnízdil. A fanouškům to vyhovuje. Jak jinak si vysvětlit stoupající návštěvnost této akce, kdy letos přišlo zhruba o dobré dvě tisícovky fanoušků více než loni. Lochotínský amfiteátr, druhdy dějiště slavné Porty, by pojmul klidně ještě jednou tolik lidí, ale takhle se člověk aspoň nikde netlačil, mohl si v klidu sednout a podívat se na takové metalové ikony jako jsou Accept, Saxon, Cradle Of Filth, Pretty Maids, Arch Enemy nebo Sabaton. Na Metalfestu nemohli chybět ani zástupci naší redakce...více

[reporty]

[20.06.2011]

[Jan Skala]

[10 komentářů ]


Trio minirecenzí na téma power metalové (skoro) novinky: kapely ENBOUND, DIVINEFIRE a FIRELAND


S tímto albem mám trochu problém. Je totiž jasné, že se jedná o jeden z nejlepších letošních debutů. Kvality řemeslné, vokální, kompoziční nebo produkční jsou zde zastoupeny na velmi vysokých úrovních a není o nich sebemenšího sporu. Přesto se hudební proudy této desky ani po x posleších nenapojily na krevní řečiště mého vkusu. Sem tam se do něj sice vlije slibný čůrek pěkně klenuté melodie, chytlavého motivu (např. „Descending“) či podmanivé atmosféry (balady „Frozen To Be“ ..více

[recenze]

[18.06.2011]

[Petr Štěpnička]

[17 komentářů ]

[hodnocení: /10]


EDDIE VEDDER - Ukulele Songs


Dlhovlasý pesničkár s imidžom potulného samotára je späť. Frontman PEARL JAM sa v roku 2007 sólovo uviedol soundtrackom ku skvelej snímke "Into the wild", kde sa podľa skutočného príbehu čerstvý absolvent vysokej školy, materiálne zabezpečený Christopher McCandless so zdanlivo svetlou budúcnosťou rozhodne dať pohodlnému životu a civilizácii vôbec košom a vyberie sa na Aljašku hľadať samého seba...více

[recenze]

[17.06.2011]

[Martin]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 8/10]


POISON - Hollyweird


Dalo by se říci, že nástup nového milénia znamenal pro Poison jakési pokropení živou vodou. Sestava s Bluesem Saracenem nefungovala, kapela dokonce ani naživo nevystupovala. Bret Michaels se začal více prosazovat jako herec (i když ne zrovna valný), kdy si zahrál třeba v Dopisech z cely smrti, Charlieho andílcích nebo několika lehce erotických filmech. Čas na muziku přišel až v roce 2000. Tehdy se klima pro Poison začalo stávat příznivějším. Capitol vydali „Crack A Smile“ a do sestavy Poiso..více

[recenze]

[16.06.2011]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 5/10]


PRIMORDIAL - Redemption At The Puritan´s Hand


Výplody PRIMORDIAL nemožno zahadzovať do koša po prvom vypočutí, blúzniac niečo o nekonečnej nude, či pridlhých a uťahaných skladbách... Pre hudbu týchto sympatických Írov si musíte vyhradiť čas, pohodlne sa usadiť a nechať ju na seba pôsobiť bez ďalších rušivých vplyvov, akými sú v podstate takmer všetky zmysluplné činnosti. Skladby totiž na prvé aj druhé počutie majú tendenciu znieť rovnako a zlievať sa do seba. ..více

[recenze]

[15.06.2011]

[Martin]

[5 komentářů ]

[hodnocení: 8/10]


TAINTED - Blind


Když před čtyřmi lety vydali šumperští Tainted svůj stejnojmenný debut, docela jsem zamrkal. Vlivů, které do svojí hudby dokázali smysluplně vstřebat byl přehršel a Tainted z nich vykultivovali velice příjemného křížence. Bylo bláhové očekávat, že by snad šumperáci měli z intenzivního promíchávání couvnout a zaměřit se jen na jednu z prošlápnutých cest. Nicméně, stalo se. Elektronika, starogotika, core…, vybírat bylo z čeho. Ale zalíbení ve studených mašinkách, kterému ..více

[recenze]

[14.06.2011]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 5,5/10]


Shrnutí I. poloviny roku 2011 v power metalovém ranku - II. část


Čtvrtý měsíc letošního roku byl naštěstí skoupý na aprílová alba a naopak nabídnul řadu velice kvalitních dílek. Mezi ty nejzdařilejší lze počítat pompézně naaranžovaný power metal německé bandy KRYPTERIA - "All Beauty Must Die". Téměř popové melodie s gotickým podkresem nabízely podobné schéma, jako měsíc předtím holandští WITHIN TEMPTATION, v případě německé kapely to ale dopadlo ještě lépe. Z Maďarska pak přišla další metalová paráda.....více

[články]

[14.06.2011]

[Petr Štěpnička]

[13 komentářů ]


KOREA – For the Present Purpose


Švédský alternativní rock s příměsí gotiky. Od prvních tónů je možné vycítit, že jde o kvalitu. Laciné pózy ani rockové onanie nečekejte, skladby jedou „samy“, jako by v nich nebylo možné změnit ani tón, ani slabiku. Introvertní dojem, pocit sdílení, radost jsou jen vlnky na hladině, obličej v dlaních, slzy od krve. Perfektní, výrazná basa.

Znáte desku „One Second“ od PARADISE LOST? ..více

[recenze]

[13.06.2011]

[(aa)]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 8,5/10]


Shrnutí I. poloviny roku 2011 v power metalovém ranku - I. část


Polovina roku je téměř za námi (staří lidé by dodali něco jako: „To je neuvěřitelné, jak ten čas letí!“), čili si můžeme dát takovou semi-rekapitulaci, abychom zůstali v přímém obraze dění. A protože tyto řádky čtete na metalovém serveru, bude se ono shrnutí týkat metalu, a protože jej píšu já, bude nejlepší, když zůstaneme u žánru „power“ a jemu blízkých odnoží. Své případné tipy na neuvedené interprety či jiné názory na ty uvedené prosím vpište do komentářů. Jdeme na to.....více

[články]

[13.06.2011]

[Petr Štěpnička]

[0 komentářů ]


4TH DIMENSION - The White Path To Rebirth


Člověk i kdyby chtěl, tak nespočítá, kolik nadějných debutových desek pohřbí špatný zvuk a bohužel velmi často i špatný zpěv. Co je toho příčinou? Nedočkavost vyjít se svým materiálem i přes nevalné finanční zázemí, které by mělo zajistit poslouchatelný sound? Prachbídná sebereflexe muzikantů, kteří nedokážou rozpoznat, že jim pěvecká složka kazí jinak kvalitní skladby? Kdo ví, v každém případě je nesmírně úlevný pocit, když najdeme někoho, kdo je schopný se obou minel vyvarovat...více

[recenze]

[12.06.2011]

[Petr Štěpnička]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 9,5/10]


TŘI PRŮMĚRNÉ MINIRECENZE: Anesthesia, Silent Session, Heaven Grey


Frantíci ANESTHESIA mají rádi osmdesátky. To je z poslechu jejich novinky „Shattered Idols“ evidentní. Jejich rock´n´roll jako by z této doby vypadl. A to se vším všudy. Dokonce i s vokalistou... Cože? On to není Axl Rose? Tady něco smrdí...

Je mi jasné, jaké vzory ANESTHESIA mají. Ostatně, po celou hrací dobu nám to dávají jasně najevo. Škoda jen, že jim ve finále nezbývá žádný vlastní ksicht...více

[recenze]

[11.06.2011]

[Venca Votruba]

[0 komentářů ]

[hodnocení: /10]


HAMMERFALL - Infected


A je tady další počin této davovým efektem zpopularizované party. Zpěvák Joacim Cans sice o albu „Infected“ hovoří jako o nahrávce, kterou klasičtí fandové kapely nepochopí a nepřijmou, osobně však k těmto obavám nevidím jediný racionální důvod. Jedenáctka „infikovaných“ skladeb totiž nabízí standardní porci ortodoxně zriffovaného heavy metalu, na který jsme u HAMMERFALL zvyklí už od počátku jejich existence. Jediný rozdíl se možná ukrývá ve faktu, že oproti předešlým nemastným a neslaným počinům je novinka jakostně vyváženější a kompozičně daleko stabilnější...více

[recenze]

[10.06.2011]

[Petr Štěpnička]

[12 komentářů ]

[hodnocení: 6,5/10]


POISON - Crack A Smile... and more


A přišly zlé časy. Hair metal se stal spíše terčem posměchu a teenageři naslouchali grungeovým hrdinům, kteří byli absolutním protipólem Poison, Mötley Crüe, Warrant nebo Cinderelly. Na to samozřejmě reagovaly vydavatelské společnosti, protože nové desky glamových desperátu propadly na celé čáře. Neúspěch potkal i Poison. Jejich poslední desky „Native Tongue“ se prodala v porovnání s „Open Up And Say... Ahh!“ jen desetina. Navíc ze sestavy vylétl kytarový hrdina Richie Kotzen..více

[recenze]

[09.06.2011]

[Jan Skala]

[5 komentářů ]

[hodnocení: 7/10]


BONFIRE -Branded


Neodmyslitelná a letitá položka hardrockového inventáře zase rozkmitala svojí houpačku a své aktuální album stihla vydat v momentě, kdy sice nekulminuje, ale rozhodně se pohybuje docela vysoko v horní amplitudě svého kvalitativního pohybu. Je až s podivem, že -až na jednu výjimku -nerozlučná dvojka Claus Lessmann a Hans Ziller a) si ten svůj melodický hard rock mrská stále stejně, bez ohledu na to, co se na světové scéně děje, b) že kvalitativní rozkolísanost dosahuje tak nepochopitelných ..více

[recenze]

[08.06.2011]

[Savapip]

[1 komentář]

[hodnocení: 7/10]


BLACK N´BLUE - Hell Yeah!


Dnešní doba přeje comebackům. Vrací se kde kdo. Zpátky jsou Warrant, King Kobra, Tank, Danger Danger, Steelheart a teď i Black n´Blue. Kapela osmdesátých let, která sice hrála pořádnou muziku, ale nikdy neudělal díru do světa. Navíc se nikdy nevymanila z role věčných předskokanů. Dnes je jméno této kapely spojováno nejvíce s bývalým kytaristou Tommym Thayerem, který nahradil Ace Frehleyho v Kiss. Zpěvák Jamie St. James se před pěti lety představil jako náhradník Janiho Lanea ..více

[recenze]

[07.06.2011]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 6/10]


Listování : << < 533 / 665 > >>

 
Metalforever.info © 2006 - 2025     RSS - články

stránka byla načtena za 0.24749 sekund.