SHINEDOWN - Planet Zero
Já jsem asi jediný, kdo tady ten post-grunge...

Michael KISKE, Michael WEIKATH (HELLOWEEN) - Každá skladba na desce má své místo
Nevím jestli většina osazenstava co se tady...

Michael KISKE, Michael WEIKATH (HELLOWEEN) - Každá skladba na desce má své místo
Ať si kdo chce co chce říká, vnímal jsem to jako...

Michael KISKE, Michael WEIKATH (HELLOWEEN) - Každá skladba na desce má své místo
Nejlepší název by pro to album byl "King for 1000...

SHINEDOWN - Planet Zero
Bude prosím recenze na Three Days Grace -...

VICIOUS RUMORS - The Devil`s Asylum
S recenzí plně souhlasím , minulá deska mně hodně...

Michael KISKE, Michael WEIKATH (HELLOWEEN) - Každá skladba na desce má své místo
Určitě v tom byl marketing. Je to výborná deska...

Michael KISKE, Michael WEIKATH (HELLOWEEN) - Každá skladba na desce má své místo
Ok, díky za vyjasnění. Tím mi ten název dává...

Michael KISKE, Michael WEIKATH (HELLOWEEN) - Každá skladba na desce má své místo
Není to tak dávno, co Weikath jasně vyjasnil...

Michael KISKE, Michael WEIKATH (HELLOWEEN) - Každá skladba na desce má své místo
Měli jsme ještě několik otázek, které se týkaly...












Fobia Zine

Metalopolis

metalový magazín ABYSS

Volumemax




Úvodník:

Když big beat není bigbít

V mém blízkém okolí se každoročně koná festival zvaný Bigboš. Jeho název je odvozen od slova big beat, což v Česku a předtím Československu vždy znamenalo rockovou hudbu. Pořadatelé místní akce ale jakoby na tento žánr čím dál více zanevírali. Zatímco před lety ještě plocha Bigboše duněla pod tíhou bicích a ostrých kytar, letošní line-up zahrnoval jména jako Vladimír 518, Bára Poláková nebo Ivo Jahelka. Kde je onen rock, zeptal jsem se opatrně pod příspěvkem na facebookové zdi festivalu. Velmi záhy jsem byl jedním z fanoušků (nikoli organizátorů) poučen, že pojem "big beat" ve skutečnosti nemá s rockem nic společného a pořadatelé se tak ničemu nezpronevěřili. Má prvotní nedůvěra v toto tvrzení byla rychle rozmetána internetovým vyhledávačem, jenž dal evidentně vzdělanějšímu komentujícímu za pravdu. Při podrobnějším zkoumání vyšlo najevo, že se slovo bigbít etablovalo z nadřazeného pojmu "beat" a že si daný termín v 60. letech přivlastnila tuzemská scéna (jako první ho údajně použil zpěvák Pavel Sedláček). Ve světě se big beat jako žánrové označení objevilo až v letech devadesátých, a to v souvislosti s elektronickou taneční hudbou. Přestože si nemyslím, že by organizátoři akce Bigboš s těmito odbornými pojmy v době založení festivalu důmyslně operovali, jsem rád, že jsem se díky jejich postupnému komerčnatění dozvěděl něco nového. Člověk se zkrátka pořád učí, a všechno špatné může být pro něco dobré.

Petr Štěpnička, 10. 9. 2025

NEJLEPŠÍ ALBA OSMDESÁTÝCH LET PODLE REDAKTORŮ METAL FOREVER - Ray


Původně jsem myslela, že ze své sbírky snad ani deset alb nevyberu. Přeci jen, osmdesátá léta jsou pro mě v mnoha ohledech vzdálená až příliš. Nakonec to byla velká bitva a nesmírně těžké rozhodování. Legendární. To slovo mě napadalo prakticky u každého druhého alba, na které jsem narazila. A přišlo mi pomalu jako rouhání, že se mi některé nahrávky do desítky prostě nevešly. Nějak jsem se ale rozhodnout musela, takže tady to je:..více

[ankety]

[30.06.2011]

[Ray]

[3 komentáře ]


THE POODLES - Performocracy


Hudba The Poodles mi dodnes z nějakého důvodu unikala. Přestože tahle kapela není na scéně žádný zelenáč, prvním albem, které jsem slyšel celé, je právě až novinka „Performocracy“. Kapela sází na hair metal, který ovšem v jejím podání nezní tak punkově a rozjíveně jako v případě Hardcore Superstar, Rakel Traxx nebo Vains Of Jenna, ale spíše čerpá z klasických hardrockových tradic. Nedočkáte se proto drzých fucků, ale spíše tvrdých kytarových riffů, přesné strojové rytmiky a zpěvných refrénů...více

[recenze]

[30.06.2011]

[Jan Skala]

[2 komentáře ]

[hodnocení: 5,5/10]


DUAL COMA - Wake Me Up


Návod jak se probrat z dvojnásobného kómatu? Banda z polských Katovic Dual-Coma vydala vloni, po šesti letech své existence, dvou demonahrávkách, jednom EP a jedné výběrové desce, své debutové album a nazvala jej "Wake Me Up“. Do jejich míchanice thrash metalu a metalcoru, načichlé nepříliš výrazným odérem industriálu, je propašována dostatečná dávka přístupnosti - tvořená především občasnou melodičností a vytrvalým dialogem brutálního (Maciek) a čistého (Leszek) vokálu...více

[recenze]

[29.06.2011]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 6/10]


NEJLEPŠÍ ALBA OSMDESÁTÝCH LET PODLE REDAKTORŮ METAL FOREVER - Pepsi Stone


Je nezpochybnitelné, že osmdesátá léta dala rockové muzice mnoho. Hned na jejich začátku vypukla Nová vlna britského heavy metalu, kterou následovala i vlna toho amerického. Přišel thrash, přišel hair metal, ale i black nebo death. A všechny tyhle proudy vlily do žil rockového národa čerstvou krev. Je jasné, že právě v osmdesátých letech se zrodily ty největší kapely, které dodnes vyprodávají stadiony a které už nikdy nebudou překonané. Vybírat proto nejlepší alba osmdesátých let bylo nesmírně těžké. ..více

[ankety]

[29.06.2011]

[Jan Skala]

[2 komentáře ]


KING KOBRA - King Kobra


Ještě třeba před rokem to vypadalo, že King Kobra je pojem jen ryze encyklopedickým. Kapela, která vydala svá tři alba v rozmezí let 1985 až 1988 byla natolik (především svou přehnanou natupírovanou image a knírkem bubeníka Carminea Appice) spjata s osmdesátými léty, že jsem si jejich účinkování v dnešní době dost dobře nedokázal představit. Ale co se stalo? Světe, div se, King Kobra jsou v roce 2011 zpět s novým albem. A to dokonce skoro v původní sestavě. Za bicími samozřejmě sedí..více

[recenze]

[28.06.2011]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7/10]


NEJLEPŠÍ ALBA OSMDESÁTÝCH LET PODLE REDAKTORŮ METAL FOREVER - Pagan


V osmdesátých letech se žádné subžánrové škatule neřešily, všichni jen spontánně hráli to, co prýštilo přímo z jejich krve. Pouze nátura muzikantů diktovala brutalitu hudebního materiálu. Tato nestrojenost měla za následek několik zásadních desek, které jsou nepřekonatelnými žánrovými monumenty, stejně jako představují jedinečný odkaz doby, ve které se rodily. Pro mě to jsou tato díla:..více

[ankety]

[28.06.2011]

[Petr Štěpnička]

[18 komentářů ]


FALCONER - Armod


První, co mě po vydání novinkového alba švédských Falconer zarazilo, byly poměrně otrávené ohlasy na internetu, kdy někteří neváhali označit "Armod" jako nejslabší položku sokolnické diskografie v celé historii kapely. Uběhlo pár týdnů a není problém se dočíst, že sedmé album Falconerů je to nejlepší, co kdy z party kolem Stefana Weinerhalla a Mathiase Blada vypadlo. Čert se v tom vyznej. Osobně zaujímám pozici umírněného středu a souhlasím s jediným. Že "Armod" je zatraceně rozporuplná deska. ..více

[recenze]

[27.06.2011]

[Savapip]

[2 komentáře ]

[hodnocení: 7/10]


NEJLEPŠÍ ALBA OSMDESÁTÝCH LET PODLE ČTENÁŘŮ METAL FOREVER


Co naznačila bilance devadesátých let, je zde definitivně potvrzeno. Typický čtenář našeho webzinu (ochotný poslat mail) je ten, jehož hudební vkus tíhne k melodickým metalovým odnožím. Ještě lépe se pak cítí, je-li onen žánr hraný německou kapelou. Prioritní otázkou tedy bylo: jak obstojí první počiny HELLOWEEN v konkurenci zásadních heavy a thrashových desek z té doby? Posuďte sami, jak to nakonec dopadlo. S komentováním laskavě vypomohli kolegové Pepsi Stone, Savapip a Venca Votruba...více

[ankety]

[27.06.2011]

[Petr Štěpnička]

[30 komentářů ]


RAKEL TRAXX - Bitches Palace


Jak to vypadá, tak hair metal je v současné době v kurzu. Jak si jinak vysvětlit, že jako houby po dešti rostou nové a nové kapely, které se věnují tomuto stylu. Už jsem několikrát na těchto stránkách psal, že jejich úroveň je kolísavá. Některé dopadnou lépe, některé hůř, jiné shoří jako papírový čert. Jaký je tedy případ Rakel Traxx a jejich alba „Bitches Palace“? Hned ze začátku řeknu, že mě tahle kapela mile překvapila. Hlavně proto, že její hudba je strašně energická, což jsem leckdy u mladých hair metalových kapel postrádal. ..více

[recenze]

[26.06.2011]

[Jan Skala]

[2 komentáře ]

[hodnocení: 8/10]


Trio minirecenzí na téma průšvihy vydavatelské firmy Metal On Metal Records: kapely CATCH 22, FALLEN ANGELS a SKELATOR


Metalové vydavatelství Metal On Metal Records nám hrdě posílá své hudební akvizice, bohužel jen v minimu případů je toto nadšení srovnatelné se skutečnou kvalitou samotných počinů. Platí to pro všechny dnes hodnocené kapely, proto nejlépe uděláte, když hned přestanete číst a budete se zabývat něčím mnohem smysluplnějším. Neboť poslech těchto "veleděl" příliš radosti věru nenabízí. U smečky CATCH 22 to zaráží nejvíc, páč se jedná už o sedmé album v jejich diskografii, přesto však zní jako nahrávka libovolné vesnické party. ..více

[recenze]

[25.06.2011]

[Petr Štěpnička]

[3 komentáře ]

[hodnocení: /10]


Absolute Dose Of Metal vol. 1 – 18. června 2011, Letní parket Výrava


Metalisté z východních Čech už jistě zaznamenali, že na Výravě se poslední dobou začíná rozvíjet docela slibná tradice akcí, mezi které se občas vklíní i něco z těch tvrdších žánrů. I když je tenhle areál trochu z ruky, má hned několik výhod, mezi které patří především krytý parket, což se minulou sobotu opět vyplatilo, když se počasí rozhodlo trochu pozlobit. A tentokrát si na Výravě přišli na své i powermetalisté – první ročník festivalu Absolute Dose Of Metal totiž nabídl hned dvě zahraniční jména (rakouské Serenity a Italy..více

[reporty]

[24.06.2011]

[Ray]

[2 komentáře ]


NAZARETH - Big Dogz


Nemá smysl polemizovat o významu Nazareth. Je to prostě hardrocková legenda a basta. Samozřejmě dopustila se toho neodpustitelného hříchu, že do svého repertoáru přibrala „Love Hurts“ a stvořila další podobnou „Dream On“, ale jejich pecky jako „Hair Of The Dog“, „Ramazanas“ a další jí zaručují status nesmrtelnosti. A i to, že na ně pějí chválu takové veličiny, jako Axl Rose a Michael Monroe už o něčem svědčí. Nazareth ale fungují dál. Čtyřicet let od svého založení jsou tu pořád a teď dokonce s novou deskou, která nese název..více

[recenze]

[24.06.2011]

[Jan Skala]

[1 komentář]

[hodnocení: 7/10]


JUDAS PRIEST - Jak se kalila ocel


Sepsat profil Judas Priest má hned tři velké důvody. Za prvé se letos kapela dožívá čtyřicítky, za druhé ohlásila světové Epitaph Tour, které má být posledním velkým podnikem v jejich kariéře a hlavně za třetí, 28. června se tahle legenda všech legend představí ve společnosti dalších ostřílených kozáků Whitesnake v pražské O2 Aréně. A podle pořádající agentury Live Nation se bude rozhodně jednat o neobyčejný zážitek. Už jen proto, že britská pětice hodlá předvést největší milníky své bohaté kariéry. ..více

[profily]

[23.06.2011]

[Jan Skala]

[3 komentáře ]


POISON - Další dávka jedu


Tak a jsme na konci našeho seriálu Poison. Poté, co jsme projeli všechny studiová (a podotýkám, že autorská) alba, je také na čase podívat se na projekty, které vyšly buď pod hlavičkou kapely nebo obou hlavních protagonistů Breta Michaelse a C.C. DeVilla. Rád bych sice na tomto místě psal recenzi na novinku Poison, ale ta se zdá být v nedohlednu, i když od „Hollyweird“ uplynulo už skoro deset let. Uvidíme, zda se jí ještě dočkáme, nebo kapela bude chrlit jeden výběr za druhým bez hlubšího smyslu...více

[profily]

[23.06.2011]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]


ZÁVAN ZKUŠENÉ SMRTKY: Infer, Tortharry, F.O.B.


Košičtí INFER jedou na plný kule! Z této death metalové chásky se stala totální bestie, která kosí, likviduje, zašlapává do země... Už předchozí deska „Anti – Human“ dala jasně najevo, že se kluci nehodlají s ničím srát. Perfektní fošna, na které jen ztěží hledat slabé místo. A ve stejném tempu se jede dál. O novince „Sede Vacante Aeternum“ bych mohl napsat stejná slova, jako v případě „Anti – Human“. Na druhou stranu, starší matroš se mi přece jenom líbil krapet více. Přijde mi, že INFER tentokrát ..více

[recenze]

[22.06.2011]

[Venca Votruba]

[2 komentáře ]

[hodnocení: /10]


SAXON - Call To Arms


Saxon už patří k osvědčeným jistotám. A rozhodně nic na tom nezmění ani novinka „Call To Arms“. U téhle kapely je už dávno všechno předem nalajnováno. Vždycky jen záleží na tom, jak silné skladby se Biffu Byfordovi a jeho partě podaří dát dohromady. Stylové výkyvy, jako tomu bylo v jejich americkém období alb “Rock The Nations“ nebo „Destiny“, jsou už nenávratně pryč a dnes Saxon zní stejně jako v roce 1981. Akorát tedy s moderním zvukem. Jinak jako kdyby těch třicet let neexistovalo...více

[recenze]

[22.06.2011]

[Jan Skala]

[19 komentářů ]

[hodnocení: 7/10]


Listování : << < 532 / 665 > >>

 
Metalforever.info © 2006 - 2025     RSS - články

stránka byla načtena za 0.17411 sekund.