ACCEPT - Humanoid
A cenu za najvtipnejšiu recenziu získava:

PEARL JAM - Dark Matter
Savarip: bavil som sa s tebou tupče? :-)

PEARL JAM - Dark Matter
Současná produkce Pearl Jam mi není nikterak...

PEARL JAM - Dark Matter
to Demonick: člověče už si přešlápni, tys to...

PEARL JAM - Dark Matter
Moje velice oblíbená kapela. Je pravda, že...

PEARL JAM - Dark Matter
Zvykni si, tento "redaktor" inak pisať ani nevie...

PEARL JAM - Dark Matter
Jsem fanouškem od roku 1993. Když vynecháme Když...

IMPERIAL AGE - New World
No, je vidět, že co člověk, to názor. Protože za...

NIGHTBLAZE - Nightblaze
Pro vyznavače AOR/melodicrocku nebude od věci...

Ronnie ATKINS - Make It Count
...nejlepší Atkinsova sólovka. Tady se Sava...












Fobia Zine

Metalopolis

metalový magazín ABYSS

Volumemax




Úvodník:

Objevil Ozzy nesmrtelnost? Jeho návrat ze záhrobí je fenomenální

Už v osmdesátých letech byl Ozzy Osbourne považován za geronta, za tatíka, který je tak trochu legenda a tak trochu šašek, přičemž mu bylo pouze čtyřicet. V pětačtyřiceti ohlásil odchod do důchodu, ale za to jistě mohl kokain, který zpěvák šňupal po tunách. Vrátil se s albem „Ozzmosis“ a byl znovu na vrcholu. To samé následovalo ještě několikrát, pokaždé člověk čekal starce nad hrobem, zhuntovaného chlastem a drogami, a pokaždé to dopadlo opačně. Ozzy nemládne, ale vzhledem k věku a tomu, co za život prožil, je zázrak, že žije. A že tvoří a natáčí.

Jeho poslední reinkarnace je jako zjevení, jako blesk z čistého nebe. Je stejně nečekaná jako překvapivá. Ozzy je prominentním hostem na třetí sólovce kytaristy Billyho Morrisona (Billy Idol), a rozhodně na desce není jen do počtu. Ponechme stranou spekulace, nakolik za jeho výkonem stojí studiová technologie, ale jeho forma ve skladbě „Crack Cocaine“ je ohromující. Okamžitě jsou zpět reminiscence na ceněnou desku „Ozzmosis“, kam skladba stylově míří a Ozzy je znovu na zřeteli veřejnosti a na čele mediálního zájmu. Po neuvěřitelně vitálním výkonu Roba Halforda na novince Judas Priest je připomínka toho, že Ozzy ještě žije, hodně důrazná a svým způsobem unikátní.

Jan Skala, 28. 3. 2024

JUPITER FALLS - Faces In The Sand


Jsou tací, kteří se v souvislosti s nahrávkami melodických rockerů Jupiter Falls zcela vážně zaobírají otázkou, jestli se jedná o nejlepší undergroundovou kapelu současnosti ve Velké Británii. Nedivím se. Nemám sice dostatečnou představu o tom, co vše se děje v ostrovní podzemní scéně, ale album „Faces In The Sand Part I“ přináší tak explozivní emotivní bouři a fajnové melodické nápady, že uvažovat o vysokých příčkách pro pětici z Leedsu vůbec není od věci ..více

[recenze]

[08.05.2017]

[Savapip]

[2 komentáře ]

[hodnocení: 8,5/10]


TRANCE - The Loser Strikes Back


Ztroskotanec znovu útočí… Příhodnější název si němečtí Trance pro svou comebackovou desku snad ani zvolit nemohli. Těmi ztroskotanci byli po celou svou kariéru vždycky spíš oni. Tahle kapela měla totiž neskutečnou smůlu. Svůj debut „Break Out“ vydala v roce 1982, kdy se na vrchol světového rocku drali jejich krajané Scorpions a Trance působili dojmem, že by to mohli být jejich mladší bráchové (i s tou podivnou knírkatou image). ..více

[recenze]

[08.05.2017]

[Jan Skala]

[1 komentář]

[hodnocení: 6/10]


STEEL SEAL - The Lion´s Den


Opravdu nevím, jak to italský zpěvák Fabio Lione dělá, nicméně v současnosti jde jednoznačně o nejvytíženějšího metalového vokalistu. Hostuje všude, kam ucho doslechne, a do toho neustále přijímá nabídky k plnohodnotnému účinkování na celém albu. A tak jej zaslechneme i na novince a v pořadí třetí studiovce kapely Steel Seal, kde převzal mikrofonovou štafetu od D. C. Coopera (Royal Hunt), resp. od Thomase Vikströma (Therion). Těžko říct, co je příčinou ..více

[recenze]

[07.05.2017]

[Petr Štěpnička]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7/10]


THE DOOMSDAY KINGDOM - The Doomsday Kingdom


Už nějakou dobu visí nad vlivnými švédskými doommetalisty Candlemass otazník. Vlastně od poslední desky „Psalms For The Dead“, kterou jejich mozek, basista a skladatel Leif Edling už dopsal jen s vypětím sil. Poté, co přemohl (pro něj skoro vražedný) únavový syndrom, spojený s absolutní nečinnosti, tak trochu pokradmu Candlemass obnovil, ovšem jestli bude mít loňské EP „Death Thy Lover“ pokračování, je skutečně ve hvězdách...více

[recenze]

[07.05.2017]

[Jan Skala]

[1 komentář]

[hodnocení: 7,5/10]


CRAZY LIXX - Ruff Justice


Jaká je v současnosti největší senzace současné skandinávské hairmetalové scény? Totálně dobití Crashdïet? Na poslední desce předimenzovaní Reckless Love? Chyba lávky… Crazy Lixx! Přestože tahle kapela byla v době největšího boomu scény, které je součástí, v pozadí doznívajícího obřího dopadu debutu Crashdïet „Rest In Sleaze“ (tomu se tahle kapela už nikdy ani v nejmenším nepřiblížila) a suverénního nástupu Reckless Love, dnes se situace otočila. ..více

[recenze]

[06.05.2017]

[Jan Skala]

[10 komentářů ]

[hodnocení: 9/10]


CHOIRS OF VERITAS - I Am the Way, the Truth and the Life


Vnášení křesťanské tématiky do (power) metalu bude vždy ošemetnou záležitostí, jelikož zrovna nejde o dva z podstaty spřátelené tábory. Na druhou stranu asi nikdo nenamítne jediné slůvko, pokud je pánbíčkářská lyrika doprovázena skvělou hudbou, jako to např. dlouhodobě zvládají Amíci Theocracy nebo Švédové Golden Resurrection. Horší situace nastává, když jsme nuceni poslouchat vyloženě kazatelské fráze s opravdu mrzkým hudebním podkladem...více

[recenze]

[06.05.2017]

[Petr Štěpnička]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 2/10]


WHILE SHE SLEEPS - You Are We


V dnešní moderní době obrovských možností začíná klíčit trend, že kapela už nemusí nutně skákat, jak producent píská a může si jít vlastní cestou. Díky crowdfundingu, promyšlené reklamní kampani a velké (finanční i morální) podpoře skalních fanoušků se touto cestou vydali i členové While She Sleeps, jenž se vyvázali z mocných producentských rukou a postavili si od základů vlastní studio se zkušebnou, kde nahráli a vydali na své náklady novinku „You Are We“. ..více

[recenze]

[05.05.2017]

[Radek Neuman]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 8/10]


SHAMELESS - The Filthy 7


Se Shameless to bylo vždycky tak trochu jako na houpačce. Vždycky, když se jim něco povedlo, následoval pád na hubu. Ne samozřejmě, že by je fanoušci šmahem zavrhli, ale potom, co natočili dobrou nebo až skoro skvělou (v jejich případě nejlepší možnou) desku, přišli s něčím, co jejich předchozí snahu devalvovalo. To se stalo po jejich restartu na přelomu tisíciletí (Shameless totiž na lokální bázi existovali už na konci osmdesátých let), kdy výtečnou debutovou „Backstreet Anthems“ ..více

[recenze]

[05.05.2017]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 4/10]


EVERGREY – Recreation Day


Na přelomu let 2002 a 2003 pracovali Evergrey ve studiu na v pořadí čtvrtém albu. Bylo jasné, že to budou mít ve snaze navázat na úspěšné „In Search of Truth“ pořádně těžké, ale Švédové byli jak vidno na vrcholu svých tvůrčích sil a ani trochu nezaváhali. Byl to právě čtvrtý počin „Recreation Day“, který k nim přitáhl pozornost širokého publika a udělal z nich s definitivní platností jednoho z lídrů žánru. I na tomhle albu proběhla korekce sestavy, kdy kapela konečně našla stálého klávesáka, který se měl v kapele usadit. ..více

[recenze]

[04.05.2017]

[Ray]

[3 komentáře ]

[hodnocení: 10/10]


DRAGONLAND - Holy War


Počátek milénia byl pro power metal něčím podobným, jako je současnost pro thrash. Vznikala jeho silná obroda, pronikal na místa dříve nevídaná (krom do médií, samozřejmě) a fanoušci jej brali hladově a malinko nekriticky všemi deseti. I z toho důvodu mohla mít úspěch prvotina Dragonland, která nepatří mezi nějaké vyložené klenoty žánru, nicméně v tehdejší době si své posluchače našla, což logicky vedlo k brzkému návratu do studia, a to s daleko štědřejším finančním příspěvkem od labelu Black Lotus...více

[recenze]

[04.05.2017]

[Petr Štěpnička]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7/10]


SAINTED SINNERS - Sainted Sinners


O americkém zpěvákovi Davidu Reecovi se už toho na těchto stránkách napsalo dost. Ať už v souvislosti s jeho sólovým albem, deskami kapely Bangalore Choir či sporným účinkováním v legendách Accept a Bonfire. Většinou to chudák Reece docela slízl, jelikož se vždycky poukazovalo na jeho sice dobrý pěvecký projev a sympaticky zabarvený hlas, ovšem na absolutní nedostatek jakékoliv invence a skladatelského potenciálu. ..více

[recenze]

[03.05.2017]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 6,5/10]


BODY COUNT - Bloodlust


Rapmetalisté Body Count se na scénu vrací překvapivě brzy, vždyť od minulého záseku „Manslaughter“ uplynuly pouhé tři roky, což je na tuhle smečku opravdu zlomkové období. Značí to jediné: Ice-T je při chuti a ve svých (téměř) šedesáti se snad více než kdy jindy cítí povinován ke komentování aktuální sociálně-politické situace, přičemž si opět nebere servítky a činí tak s nasraností sobě vlastní. Tady se totiž na korektnost nehraje,..více

[recenze]

[03.05.2017]

[Petr Štěpnička]

[1 komentář]

[hodnocení: 7/10]


MEMORIAM - For The Fallen


Snad nikdo nemůže pochybovat o tom, že Bolt Thrower a Benediction nechali za sebou hlubokou brázdu v deathmetalovém ranku a přestože jsou obě kapely dnes už takřka mezi mrtvými, jejich odkaz žije dál. Zejména prvně jmenovaní si svou válečnou stylizací vydobyli pevné místo na deathmetalovém výsluní, když v dobách, kdy byl tento žánr na vrcholu, vydali několik stěžejních alb, které korunovali zlomovým dílem „...For Victory“ ze čtyřiadevadesátého. ..více

[recenze]

[02.05.2017]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 8/10]


OBITUARY - Obituary


Hrobníci z Floridy jsou zpět s novou deskou, a protože jde o jubilejní metalografický kus, nabídlo se elegantní řešení ocejchovat jej rovnou eponymním titulem. Také coverový motiv z dílny Andrease Marshalla nese prozaické poznávací znaky, z čehož se dá snadno odvodit, že hudební obsah bude prostý jakýchkoli experimentů a vše pojede v dávném old-schoolovém duchu. Tedy přesně takovém, jaký fandové kapely očekávají a chtějí slyšet, progres nechť je přenechán mladším...více

[recenze]

[02.05.2017]

[Petr Štěpnička]

[2 komentáře ]

[hodnocení: 7/10]


SKAZA - Art Declined


Kdyby kluci z wroclawské kapely Skaza měli tak silného zpěváka, jako to dovedou s kytarami, asi by jejich debutové album „Art Declined“ mohlo udělat podstatně větší díru do světa. Ostatně, ono těch kdyby se u tohohle spolku dá najít daleko víc. Co by se asi tak dělo, kdyby měli ve svých řadách bubeníka, kdyby jejich velmi decentní sklony k hrátkám se symfoničnem dostaly víc prostoru, kdyby místo snahy skloubit heavy metal a death metal upřednostnili jeden z těchto stylů… ..více

[recenze]

[01.05.2017]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 6/10]


Powermetalové novinky roku 2017 - část VI. - kapely FAIRYTALE, DREAMSTORIA a THE SILENT WEDDING


Když jsem si přečetl jméno této německé kapely, rozhodně jsem nečekal bitevně pojatý a konzervativně odměřený heavík germánského stylu, s občasným nakouknutím do US poweru. Pravda, leccos mohl napovědět titul desky, poslech prvních skladeb pak všechno definitivně potvrdil. Tady se na prvoplánově vlezlé melodie hrát nebude, což ovšem neznamená, že by zde absentovalo klišé a neoriginalita. Němci Fairytale v podstatě ničím nevybočují ..více

[recenze]

[01.05.2017]

[Petr Štěpnička]

[4 komentáře ]

[hodnocení: /10]


Listování : << < 294 / 615 > >>

 
Metalforever.info © 2006 - 2024     RSS - články

stránka byla načtena za 0.17441 sekund.