LIFE OF AGONY - A Place Where There`s No More Pain

Za dvanáct let od prvního comebacku, korunovaného albem „Broken Valley“, se změnilo mnohé. Teď se nemusíme nutně bavit o změně pohlaví, kterou absolvoval frontman kapely Keith Caputo, ze kterého se v roce 2011 stala Mina Caputo, ale spíše o tom, jak se dnes na Life Of Agony nahlíží. Jsou samozřejmě už dávno mimo hlavní posluchačský směr (otázka je, jestli do něj vůbec kdy patřili) a jejich pionýrské doby, kdy patřili k průkopníkům newyorské scény, jsou už také pryč. ..více

[recenze]

[19.05.2017]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 8/10]

EVERGREY – Monday Morning Apocalypse

Čas vážně letí. Je těžké uvěřit, že je to víc jak jedenáct let, co vyšlo tohle album. K šestému počinu Evergrey „Monday Morning Apocalypse“ mám nejosobnější vztah z celé jejich diskografie. Především proto, že bylo prvním kompletním albem, které jsem od nich slyšela a které mi ukázalo kouzlo jejich tvorby. Ačkoli jsem se rychle seznámila i s těmi předchozími a od té doby sledovala kapelu v reálném čase, zůstalo také tím nejposlouchajším a jasnou volbou při špatné náladě. ..více

[recenze]

[18.05.2017]

[Ray]

[3 komentáře ]

[hodnocení: 9,5/10]

W.A.S.P. - W.A.S.P.

Už dávno jsme si zvykli klást rovnítko mezi jméno Blackieho Lawlesse a jeho kapelu W.A.S.P. Ovšem ne vždy tomu tak bylo. W.A.S.P. byli totiž tehdy v roce 1982 logickým vyústěním Lawlessovy cesty, ovšem jeho éra aktivního hudebníka začala o mnoho dřív, ještě na sklonku první poloviny sedmdesátých let. Pojďme se teď ve třinácti zastaveních podívat na to, jak se utvářela nejen celá kapela, ale i na to, kde se vlastně vzala a co jí předcházelo. W.A.S.P. dnes představují uklidněnou sílu čiré rock/metalové hudby, ..více

[recenze]

[18.05.2017]

[Jan Skala]

[10 komentářů ]

[hodnocení: 9,5/10]

Richie KOTZEN - Salting Earth

Kdyby někdo chtěl definovat pojem „skutečný umělec“ nebo „opravdový hudebník“, muselo by v nedlouhém výčtu rozhodně být jméno Richieho Kotzena. Ten svými dlouholetými aktivitami jasně dokazuje, že byl už na konci osmdesátých právem považován za zázračné dítě z Pensylvánie a od svého vstupu do Poison (jakkoliv překvapivého) v roce 1992 se prostě z první ligy nikdy nehnul. Jistě, jeho sólová alba se nikdy nestala žádnými bestsellery, ale modří prostě vědí své. Kotzen tak už dlouhá léta představuje záruku ..více

[recenze]

[17.05.2017]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 9/10]

RUINS OF ELYSIUM - Seeds of Chaos And Serenity

Ani ne rok po vydání EP „Daphne“ přicházejí brazilští Ruins Of Elysium se svou debutovou deskou „Seeds Of Chaos And Serenity“. Skupina kolem zpěváka Drakea Christensena si libuje v symfonickém metalu a už minulé EP ukázalo, že v tom nejsou vůbec špatní. Ruins Of Elysium rozdělili album na dvě zásadní části. První půlka je složená z různých skladeb, ta druhá pak patří pětidílné suitě, jenž nese jméno celé desky. V textech se zaobírají čarodějnictvím, klasickými fantasy tématy, ..více

[recenze]

[17.05.2017]

[Tomáš Marton]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 6/10]

MASTERCASTLE - Wine Of Heaven

Italští Mastercastle vydali svoje šesté album „Wine Of Heaven“, o kterém zpěvačka Giorgia Gueglio tvrdí, že „jde o cestu skrz aroma Nektaru Bohů, o putování mezi meandry mysli, objevování chutě života, osamělosti a utrpení“ . Je na vás, co si pod touhle vpravdě epickou charakteristikou představíte, já bych se s popisem držel trochu víc při zemi a v porovnání s Giorgiou bych si vcelku nezáživně toto album dovolil pasovat jako vcelku standardní album Mastercastle, ..více

[recenze]

[16.05.2017]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 6,5/10]

DIRTBAG REPUBLIC - Downtown Eastside

Rok a půl od vydání eponymního debutu se o slovo opět hlásí kanadská kapela Dirtbag Republic. Slovo kapela už je v tomto případě namístě, protože od vydání debutu, který zaujal především nepokrytými vlivy Hanoi Rocks, se Dirtbag Republic rozrostli z dvojice (zpívající bubeník Sandy Hazard a kytarista Mick Wood) na čtveřici, když základní členy posílil druhý kytarista Andrew Cairns a basák Kyle Richardson. To ovšem není jediná změna,..více

[recenze]

[16.05.2017]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 6/10]

ANCARA - Gardens Of Chains

V průběhu let dokázali třikrát změnit název kapely. Vzhledem k tomu, že ten současný zvolili až po příchodu zpěváka Sammyho Salminena, který z té dávné sestavy už jako jediný stále působí ve finské Ancaře, jsou ty předchozí dva názvy jen jakousi statistickou poznámkou v historii. Pravdou však zůstává, že Ancaru provází nejen změny názvu, ale i výrazný posun ve stylovém výrazu. A ačkoliv ta novodobá historie skupiny čítá už plných dvaadvacet let,..více

[recenze]

[15.05.2017]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 6/10]

Thrashmetalové novinky roku 2017 - část VII. - kapely GAME OVER, WARBRINGER a BLOODROCUTED

Při poslechu první písně EP "Blessed Are the Heretics" se člověk nestačí divit, proč zrovna tuhle smečku vzala pod svá vydávající křídla firma Scarlet Records. Ničím zajímavý thrash s old-schoolovým zaměřením i zvukem, takových spolků je tisíc do tuny. Nicméně některé další songy už dávají větší smysl, neboť je v nich přece jenom ke slyšení určitá dravost a riffová vynalézavost, kde kromě thrashe zavadíme také o crossover s punkovým přívlastkem..více

[recenze]

[15.05.2017]

[Petr Štěpnička]

[0 komentářů ]

[hodnocení: /10]

VICOLO INFERNO - Stray Ideals

Inspiraci k tomu, jak pojmenovat kapelu, si zpěvák Igor Piattesi a kytarista Marco Campoli našli ve své domovské Imole pět set let po krvavých událostech z počátku šestnáctého století, na jejichž připomenutí byla do tamního místopisu zapsána ulice Vicolo Inferno. O dalších jedenáct let později Vicolo Inferno překopali sestavu, k ústřední dvojici se připojilo nové rytmické duo Wallace a Michelle Gollini a v tomto složení se v závěru loňského roku pokusili novinkovým albem „Stray Ideals“ ..více

[recenze]

[14.05.2017]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 5,5/10]

FANKAZ - Seities

Jen v málokterém subžánru vznikne tak zásadní výrazová diference, přidáte-li k němu přídavné jméno „melodický“. Ideálním důkazem jsou právě Italové Fankaz, kteří patří mezi zástupce tzv. melodického hardcoru, nicméně rozdíly mezi tímto stylem a klasickým hardcorem jsou tak brutální, že jde o označení z podstaty zavádějící a zcestné. Tohle nemá s produkcí smeček jako Pro-Pain nebo M.O.D. společného vůbec nic, naopak celkové vyznění melodického hardcoru ..více

[recenze]

[14.05.2017]

[Petr Štěpnička]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 5/10]

ASHES OF MOON - Melting Away

Jedinečnou poctu kráse a vážnosti melancholie slibuje EP „Melting Away“, které by mělo uspokojit hlavně ty, kteří holdují emocionálně a progresivně laděnému melodeathu až post-metalu. Alespoň takto se prezentují rakouští Ashes of Moon, kteří sami sebe označují za možnou odpověď na velikány jako Katatonia, Opeth, Amon Amarth, Dark Tranquillity nebo Insomnium...více

[recenze]

[13.05.2017]

[Peťulín]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 5,5/10]

Bernie TORMÉ - Dublin Cowboy

Na obalu tohoto alba by mělo stát, že hudba na něm obsažená může přivodit fanouškům Iana Gillana a Ozzyho Osbournea zažívací potíže. Bývalý kytarista těchto dvou legend z nejlegendovatějších se totiž už před časem vydal na sólovou dráhu, která měla ovšem asi jediný světlý okamžik a to ten, kdy Tormé vytáhl bývalého zpěváka britských hairmetalových průkopníků Girl Phila Lewise a spolu s ním (než jmenovaný utekl k L.A. Guns) natočil dvě desky. Jinak však jeho alba ..více

[recenze]

[13.05.2017]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 3/10]

WOLFPAKK - Wolves Reign

Mark Sweeney a Michael Voss rozehráli již počtvrté partii s hvězdnými jmény hudební scény a pro své posluchače připravili další kolo kvízové hry na poznávání jejich aktuálních spolupracovníků v projektu Wolfpakk. O čtvrtém albu „Wolves Reign“ lze jedním dechem říci, že je ve své podstatě stejné, jako všechny tři předchozí díly, stejně tak, že je úplně jiné, jako kterýkoliv z dosud vydaných kousků. Logika tohoto rozporu je jednoduchá..více

[recenze]

[12.05.2017]

[Savapip]

[1 komentář]

[hodnocení: 8,5/10]

INSOMNIUM - Winter`s Gate

Přestože se finští Insomnium nechávají inspirovat jinými, daří se jim budovat si osobitý výraz a dosahovat na úplnou špičku melodeathu, což potvrzují i svým sedmým albem, kterým vzdávají hold dnes už zaniklým Edge of Sanity a dvacet let starému opusu „Crimson“. Tím spojení s těmito Švédy ale nekončí, neboť o zvuk se na „Winter’s Gate“ postaral, stejně jako na „Crimson", Dan Swanö. Novinka z podzimu loňského roku obsahuje pouze jednu skladbu..více

[recenze]

[12.05.2017]

[Peťulín]

[2 komentáře ]

[hodnocení: 9,5/10]

EVERGREY – The Inner Circle

Páté album švédských progressivců vyšlo pouhý rok po svém předchůdci, v roce 2004. Kapela měla za sebou americké turné s Arch Enemy a původně měla v plánu vyrazit po Evropě v roli předkapely, ale nepodařilo se jim najít žádné vhodné turné. Místo toho se tedy rozhodli zavřít do studia, kde je čekal nelehký úkol. Není vůbec snadné vyrovnat se s výzvou, kdy musí kapela stvořit následovníka veleúspěšného a kritiky přijímaného alba...více

[recenze]

[11.05.2017]

[Ray]

[5 komentářů ]

[hodnocení: 10/10]

DRAGONLAND - Starfall

Švédové Dragonland byli po prvních dvou albech skvěle rozjetí, a přestože jim malá vydavatelská firma Black Lotus nemohla dopřát adekvátní promo, stejně se skupinky fanoušků mohutně rozrůstaly a již brzy byl veškerý náklad kopií prvních dvou počinů zcela rozprodán. I proto hudebníci nechtěli nic uspěchat a přípravě třetí studiovky s názvem „Starfall“ věnovali náležitou pozornost, která probíhala již na japonském turné kapely ..více

[recenze]

[11.05.2017]

[Petr Štěpnička]

[2 komentáře ]

[hodnocení: 6/10]