Ronnie ATKINS - Make It Count
...nejlepší Atkinsova sólovka. Tady se Sava...

BIG BIG TRAIN - The Likes of Us
Skvelá a výpovedná recenzia, Jirko. Album je...

TIERRA SANTA - Mejor morir en pie
Díky, takový koment samozřejmě potěší :-)

TIERRA SANTA - Mejor morir en pie
Díky za tento seriál. Toto a předchozí...

MOTÖRHEAD - Inferno
Skvělé album, tvrdé, našlapané, hitové. Výborný...

Mark KNOPFLER - One Deep River
Mistr nejnudnější muziky na světě.

DEEP PURPLE - Machine Head
Co se týče Machine Head, mám z alba mírně...

DEEP PURPLE - Machine Head
Po tragickém počinu remixovaného alba Black...

RAGE - Afterlifelines
Nemohl jsem to najít ve vyhledávání. A díky za...

RAGE - Afterlifelines
On tu je z roku 2012, jen se na něj z novějších...












Fobia Zine

Metalopolis

metalový magazín ABYSS

Volumemax




Úvodník:

Objevil Ozzy nesmrtelnost? Jeho návrat ze záhrobí je fenomenální

Už v osmdesátých letech byl Ozzy Osbourne považován za geronta, za tatíka, který je tak trochu legenda a tak trochu šašek, přičemž mu bylo pouze čtyřicet. V pětačtyřiceti ohlásil odchod do důchodu, ale za to jistě mohl kokain, který zpěvák šňupal po tunách. Vrátil se s albem „Ozzmosis“ a byl znovu na vrcholu. To samé následovalo ještě několikrát, pokaždé člověk čekal starce nad hrobem, zhuntovaného chlastem a drogami, a pokaždé to dopadlo opačně. Ozzy nemládne, ale vzhledem k věku a tomu, co za život prožil, je zázrak, že žije. A že tvoří a natáčí.

Jeho poslední reinkarnace je jako zjevení, jako blesk z čistého nebe. Je stejně nečekaná jako překvapivá. Ozzy je prominentním hostem na třetí sólovce kytaristy Billyho Morrisona (Billy Idol), a rozhodně na desce není jen do počtu. Ponechme stranou spekulace, nakolik za jeho výkonem stojí studiová technologie, ale jeho forma ve skladbě „Crack Cocaine“ je ohromující. Okamžitě jsou zpět reminiscence na ceněnou desku „Ozzmosis“, kam skladba stylově míří a Ozzy je znovu na zřeteli veřejnosti a na čele mediálního zájmu. Po neuvěřitelně vitálním výkonu Roba Halforda na novince Judas Priest je připomínka toho, že Ozzy ještě žije, hodně důrazná a svým způsobem unikátní.

Jan Skala, 28. 3. 2024

Devin TOWNSEND, BETWEEN THE BURIED AND ME, LEPROUS - 16.2.2017, Praha, klub Roxy


Pražský klub Roxy hostil akci, kterou bych se nebál označit jako prog metalový koncert roku. Vystoupili totiž Leprous, Between The Buried And Me a Devin Townsend Project. Tedy tři interpreti, kteří patří k absolutní žánrové špičce.

Jako první zahráli zcela plnému Roxy norští experimentátoři Leprous. Jejich hudba je komplexní a velmi expresivní. Fanoušci je už dobře znají a tak to nevypadalo jako na koncertu předkapely, ..více

[reporty]

[20.02.2017]

[Tomáš Marton]

[0 komentářů ]


DARKBLAZERS - Mutant Anthems


Ze Španělska se v poslední době začal rojit nemalý počet kvalitních a hlavně anglicky zpívajících spolků. Do této kategorie spadají také novicové Darkblazers, kteří na konci ledna přišli s debutovým zápisem „Mutant Anthems“. U něj zaujme obal, jehož povedený vizuální motiv ovšem příliš neladí s vyloženě dětinským logem kapely a fontem zvoleným pro nápis titulu. A je pravda, že tato jakostní ambivalence je částečně symbolická i pro samotný hudební obsah, který v první polovině vládne silnou chytlavostí,..více

[recenze]

[20.02.2017]

[Petr Štěpnička]

[1 komentář]

[hodnocení: 7/10]


GOTHIC - Demons


Historie rumunských Gothic se dělí na několik částí. Vznikli už v roce 1993 a první desku vydali o čtyři roky později. Na další zářez si museli pěkně počkat a to celých šestnáct let do roku 2013. Mezitím se nakrátko přejmenovali na Ali(e)n a poté na Innerfire. Nyní, jak se zdá, je situace stabilizovaná a kapela přichází s novou deskou, která nese jednoduchý titul „Demons“. Název kapely by mohl svádět k myšlence, že Gothic hrají gothic metal. Jenže tomu tak docela nen..více

[recenze]

[19.02.2017]

[Tomáš Marton]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7,5/10]


Thrashmetalové dozvuky roku 2016 - kapely BLOODSPOT, TRAGIC CAUSE a LINTVER


Poslední díl našeho seriálu s číslovkou 2016 v názvu začneme německou partou Bloodspot. Ta do svého thrashe přimíchává death (jenž nejvíce zastupuje growling zpěváka Petera Kunze), hardcore (intenzita riffů a vokálních frází) nebo groove (variabilní kytarové hrátky), čímž se hned stává zajímavější a o nemalý kus uskakuje od hudebně běžnějších thrashových spolků. Když se pak pánové trefí a nabídnou mimořádně osvěžující kytarovou masáž, jako kupříkladu v palbách „The Act Of Fame“..více

[recenze]

[19.02.2017]

[Petr Štěpnička]

[0 komentářů ]

[hodnocení: /10]


BRATRSTVO LUNY - Decade / Gotická duše 2006-2016


Kralupské Bratrstvo Luny představuje prapodivné těleso, kde vůdčí mozek R. X. Thámo píše texty a vše řeší organizačně a produkčně, zatímco samotný zpěv a hraní na nástroje za něj obstarávají jiní. Podstatněji se však jeví poznání, že mnohé z toho, co v době vzniku souboru zavánělo trapasem, se v posledních letech stále více daří posouvat na tu lepší stranu a z někdejšího hodně slabého odvaru XIII. století se tak stal jeho téměř rovnocenný souputník. ..více

[recenze]

[18.02.2017]

[Oliva]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 6/10]


BLACK STAR RIDERS - Heavy Fire


Nejprve si udělejme takovou malou rekapitulaci. Black Star Riders fungují pět let a za tu dobu mají na svém kontě už tři alba, drobnou korekturu v sestavě, když původního basistu Marca Mendozu nahradil v roce 2014 Robbie Crane (ex-Vince Neil Band, Ratt), ale také stoupající prodeje a v úvodu kariéry v zádech minulost slavnou jako hrom. Dnes už se ale na Black Star Riders nahlíží jako na svébytnou kapelu a ne projekt těžící ze slávy legendárních Thin Lizzy, jak to k tomu svádělo ještě před pár lety, ..více

[recenze]

[18.02.2017]

[Jan Skala]

[3 komentáře ]

[hodnocení: 8/10]


ALDARIA - Land Of Light


Fandové powermetalové opery, zbystřete pozornost! Na scénu přichází norský skladatel, kytarista a producent Frode Hovd a jeho hudební dítko jménem Aldaria, na kterém makal několik let, během nichž se mu podařilo zlanařit opravdovou pěveckou smetánku v čele s mistry jako Todd Michael Hall, Mathias Blad, Jonas Heidgert, Rick Altzi, Fabio Lione, Tommy Johansson nebo PelleK. S muzikou mu pak vypomohl např. Mike LePond, Uli Kusch nebo Roland Grapow, který se navíc společně s Jacobem Hansenem postaral o zvuk. ..více

[recenze]

[17.02.2017]

[Petr Štěpnička]

[23 komentářů ]

[hodnocení: 9/10]


MERLIN - Transmise


Nedá se pochybovat o tom, že Dan Horyna je legendou českého rocku a člověkem, který si toho v životě zažil mnoho. O jeho životním příběhu plném drog a šílenství byly už popsány stohy papíru a natočeny tuny materiálu, ovšem při každém takovém jeho vyprávění jako kdyby člověku unikal fakt, že Horyna je už řadu let čistý, že se věnuje východní filozofii a stále z něj nevyprchala láska k hard rocku, když působí ve svém domovském Merlinu a jak se zdá, figuruje i v občasně probouzeném Vitacitu, kde tak plně nahradil Ladislava Křížka. ..více

[recenze]

[17.02.2017]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7/10]


GRAVE DIGGER - The Reaper


Každému muzikantovi, který někdy uvažoval o reunionu svojí rozpadlé kapely, bych vrazil do ruky album „The Reaper“, kterým se Grave Digger v roce 1993 opět vyhoupli do sedla. To je totiž návratová lekce jako hrom! Pokud totiž na „Heavy Metal Breakdown“ byli hrobníci zběsilí a agresivní, na „The Reaper“ jsou jak urvaní z řetězu, Chris Boltendahl se na adresu alba vyjádřil v tom duchu, že agresivnější desku Grave Digger nikdy předtím a ani nikdy potom již nenatočili a nelze jinak, než s tímhle tvrzením souhlasit...více

[recenze]

[16.02.2017]

[Savapip]

[3 komentáře ]

[hodnocení: 9,5/10]


RAINBOW - Straight Between The Eyes


Úspěch, kterého dosáhla deska „Difficult To Cure“ v domovské Anglii (s výsledným třetím místem v hitparádě) Ritchieho Blackmorea alespoň na chvíli uspokojil. Měl tedy za to, že směr, kterým vykročil s novou sestavou byl správný, přestože „Difficult To Cure“ se opět plně nepodařilo prorazit ve Spojených státech, po čemž Blackmore úpěnlivě toužil. Vzdát tento cíl ale nechtěl, i když se deska vyšplhala jen na padesáté místo hitparády. Blackmore nejenže nezačal metat kolem sebe blesky a házet vinu na jiné, ..více

[recenze]

[16.02.2017]

[Jan Skala]

[6 komentářů ]

[hodnocení: 8/10]


CACTUS - Black Dawn


Když se na to podíváme zpětně, byli Cactus v době svého vzniku, tedy na konci šedesátých let, jednou z prvních superskupin, kde nejvýraznější osobností byl bezesporu bubeník Carmine Appice, v té době už zasloužilý člen slavných Vanilla Fudge (měli velký vliv i na Deep Purple). Ovšem ani ostatní muzikanti nebyli v té době žádnými nováčky a zejména basista Tim Bogert se mohl pochlubit spoluprací s takovým kytaristou jako je Jeff Beck. Zapomenout ovšem nesmíme ani na nešťastníka Rustyho Daye za mikrofonem, ..více

[recenze]

[15.02.2017]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 8/10]


HULDRE - Tusmørke


„Tusmørke“ je název druhé desky dánských Huldre. Samotný název prozrazuje, že kapela zpívá ve své mateřštině, což už samo o sobě je atraktivní. A když už se v metalu někdo věnuje svému jazyku nebo jeho starým verzím, můžete očekávat, že se jedná o folk metal. V tomto případě však nejde o nic juchavého ve stylu finské humppy, nebo výpravného, jako u Equilibrium. Huldre jsou autentičtější. Máte z nich pocit radosti, uvěřitelnosti a dokáží vás zanést do dávných dob. ..více

[recenze]

[15.02.2017]

[Tomáš Marton]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 9/10]


ST. JAMES - Resurgence


St. James měli na konci osmdesátých let opravdu smůlu. V době, kdy točili desku „Crimes Of The Heart“ se jim úspěch obloukem vyhnul, protože se jim nepodařilo sehnat odpovídající smlouvu a album si tak vydali sami. Deska se dostala jen mezi malý počet lidí, ovšem nedalo se jí upřít, že by obsahovala opravdu dobrou hudbu. Byla sice poplatná tehdejší době, když prezentovala vcelku neškodný hair metal, který nebyl tak nablýskaný jako produkty tehdejších hvězdných spolků Warrant, Poison, Cinderella a další..více

[recenze]

[14.02.2017]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 5/10]


ERA DECAY - Inritum


Z Rumunska se k nám dostanou většinou black metalově orientované spolky (Negura Bunged, Dordeduh), Era Decay se však věnují melodickému death metalu a nejsou žádnými nováčky, existují už od roku 2008 a na kontě mají čtyři desky, tou zatím poslední je aktuálně vydané album „Inritum“. Kapelu trochu limituje nedostatek prostředků či lepší studio na lepší zvuk a produkci. Ta zdaleka neodpovídá tomu, na co je posluchač zvyklý, pokud si pořídí nahrávky vzniklé pod hlavičkou velkého metalového labelu...více

[recenze]

[14.02.2017]

[Tomáš Marton]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7,5/10]


AFTERLIFE SYMPHONY - Moment Between Lives


Když spolu začali v roce 2009 muzicírovat kytarista Eddy Talpo, klávesák Stefano Tiso a basák Nicolas Manarbin, dalo to tak akorát na přehrávání vypůjčených písní. Když o rok později přibrali do party zpěvačku Annu Giusto a bicmena Antonia Gobbata, vetkli si do názvu pojem Afterlife a pomalu se prokousávali k prvnímu albu. To vyšlo před čtyřmi lety a z jeho pojmenování si pětice z italské Padovy doplnila do názvu pojem „Symphony“. Tahle na první pohled kosmetická změna měla své opodstatnění, ..více

[recenze]

[13.02.2017]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 8/10]


KANSAS - The Prelude Implicit


Příští rok už to bude čtyřicet let, co americkou hitparádu zbourala skladba „Dust In The Wind“, nejslavnější song kapely, která se pojmenovala po svém domovském státě. Kansas. Od té doby nebyl tento název jen synonymem zemědělství a buranství, ale i pořádně kvalitní rockové hudby, která ve své tvorbě vstřebává vlivy progresivní odnože, stejně jako té popovější a více zaměřené na masovou kulturu. Přestože hit takového rozměru se Kansas už nikdy nepodařil a během let (rozuměj od devadesátých let)..více

[recenze]

[13.02.2017]

[Jan Skala]

[5 komentářů ]

[hodnocení: 8/10]


Listování : << < 303 / 615 > >>

 
Metalforever.info © 2006 - 2024     RSS - články

stránka byla načtena za 0.16481 sekund.