MESHUGGAH - The Violent Sleep of Reason

Extreme metal, progressive metal, djent, math metal. Z fúze těchto specifických subžánrů vyleze pouze a jedině Meshuggah. Švédští průkopníci extrémního metalu se o pozornost hudebních fanoušků a kritiků starají od roku 2002, kdy na albu „Nothing“ poprvé představili své masivní osmistrunné kytary. Od té doby prakticky veškerá hudební produkce zněla po „mešugácké“ masáži jako základní umělecká škola. Uběhlo téměř patnáct let, a světe div se, švec se svého podladěného kopyta stále drží. Ba co víc, má stále větší úspěch. ..více

[recenze]

[14.10.2016]

[Radek Neuman]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7/10]

LIBERATE - Truth In Lie

Vždy mě potěší, když se jakoby odnikud vyloupne další český spolek, snažící se svoji tvorbou prodloužit životnost tuzemského power metalu. Sokolovská parta Liberate do této skupiny bezesporu patří, ani její vývoj se však nedá přirovnat k rajské procházce, vždyť se na scéně pohybují plných sedm let, díky různým personálním změnám se ale debutové album s názvem „Truth In Lie“ podařilo vydat až na počátku letošních prázdnin. Nicméně pánové zřejmě konečně zachytili správnou tvůrčí energii ..více

[recenze]

[14.10.2016]

[Petr Štěpnička]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 6,5/10]

AYREON – The Universal Migrator Part II: Flight of the Migrator

Tentýž rok jako jeho o kousek starší dvojče „The Universal Migrator Part I“ vychází i druhá polovina příběhu posledního přeživšího kolonisty na Marsu. Zatímco první album uspokojilo všechny milovníky prog rocku, na to druhé si brousili zuby fanoušci, kteří preferují tvrdší elementy v hudbě Ayreon. Jinak koncept zůstával stejný – pokračujeme v načatém příběhu, pěkně jedna skladba na zpěváka...více

[recenze]

[13.10.2016]

[Ray]

[5 komentářů ]

[hodnocení: 8,5/10]

BLACK SABBATH - Dehumanizer

Přestože desky „Headless Cross“ a „Tyr“ měli v Evropě slušný úspěch a v Německu byla kapela stejně slavná jako v dobách klasických alb, Tony Iommi toužil znovu dobýt ztracené pozice v Americe. A to se mu převelice nevedlo. S deskou „Tyr“ se Black Sabbath dokonce ani nedostali do hitparád, z čehož bylo jasné, že styl Tonyho Martina, tedy anglického gentlemana, na zámořské publikum moc nezapůsobil. Iommi měl v hlavě už své plány, ale asi nejvíce dopomohla náhoda...více

[recenze]

[13.10.2016]

[Jan Skala]

[39 komentářů ]

[hodnocení: 7/10]

SUICIDAL TENDENCIES - World Gone Mad

Teď už je jasně vidět, že deska „13“ z roku 2013 nebude ojedinělým pocomebackovým výstřelkem těchto legendárních crossoveristů z Kalifornie. Ti se sice oficiálně rozpadli jen na jeden jediný rok a to mezi lety 1995 a 1996, ovšem jejich tvorba po albu „Suicidal For Life“, které se v roce 1994 ještě dostalo do žebříčků, už za moc nestála a přestože se na trh stále dostávaly jejich desky, je rozhodně na místě „Třináctku“ považovat za comeback jak se patří. Po letech se kapela opět dostala do oficiální hitparády a přestože 187. pozice není nic na vyskakování,..více

[recenze]

[12.10.2016]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7.5/10]

PAIN - Coming Home

Peter Tägtgren je lišák. Po tanečku s Tillem Lindemannem, kterému před třemi předcházela vlna nosičů od jeho dalšího působiště Hypocrisy, se po pětileté pauze vrátil do svého elektronicko-alieního domova Pain. Jenže tahle charakteristika už příliš neplatí. Na osmém albu „Coming Home“ se Tägtgren totiž vyřádil hodně netradičním (ovšem co je u tohoto pána tradiční?) způsobem. Samotářskému principálovi tentokrát vypomohl Clemens Wijers (Carach Angren), jehož orchestrace zrušily dominanci elektroniky ..více

[recenze]

[12.10.2016]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 8/10]

SERIOUS BLACK, SINBREED, HAMMERSCHMITT - 7. 10. 2016 - Praha, Nová Chmelnice

Hlásím návrat do vlasti a s ním možná i čas od času nějaký ten report z místních akcí. První říjnový pátek jsem vyrazila na Serious Black na žižkovskou Chmelnici a pokud chcete pár srovnání s koncerty v Londýně, nabízí se: u nás horší zvuk, přestože jsem se dočetla, že Chmelnice vloni renovovala (na druhou stranu proti tomu, jak to tam po této stránce vypadalo v tomto klubu kdysi, se to přeci jen zvedlo) – vs. v Londýně zvuk i v nejzapadlejších klubech super. Oproti tomu plus, že u nás se otevírají dveře včas,..více

[reporty]

[11.10.2016]

[Veronika]

[2 komentáře ]

STEVE GRIMMETT`S GRIM REAPER - Walking In The Shadows

Grim Reaper. Další z řady dnes už takřka zapomenutých kapel Nové vlny britského heavy metalu, která si v osmdesátých letech užila svých patnáct minut slávy. Jejich tři desky „See You In Hell“ (1983), „Fear No Evil“ (1985) a „Rock You To Hell“ (1987) jsou pamětníky stále docela vyhledávanými sběratelskými kousky, přičemž zejména první jmenovaná má skoro až kultovní status. Jak už to kapel podobného ražení, jež největší úspěchy slavily v první poloivně osmdesátých let, bývá příznačné, koncem osmdesátých let se i Grim Reaper rozpadli. ..více

[recenze]

[11.10.2016]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7/10]

BARDO THÖDOL - 5.10. 2016, Rockopera Praha

Myslím, že každý fanoušek rockové a metalové hudby miluje koncerty. Jenže když se tvrdá hudba propojí s divadlem, to je teprve něco! Pro ty kdo mají rádi říznou hudbu a umění je tu Rockopera Praha. Rockopera má vlastní divadlo, které má hlediště ve tvaru trychtýře, uprostřed kterého je jeviště. To má jednu zvláštnost a to hydraulické pódium, které může sloužit i jako vchod, takže do hlediště vejdete skrze pódium. Divadlo působí útulně a prakticky z každého místa uvidíte velmi dobře na děj, ba co víc, často si připadáte přímo v něm. ..více

[reporty]

[10.10.2016]

[Tomáš Marton]

[0 komentářů ]

Powermetalové novinky roku 2016 - část X. - kapely GLORYFUL, GUTTER SIRENS a STRIDENT

Němci Gloryful to berou hopem. Vznikli teprve před šesti lety a letos vydávají již třetí studiovku. V zádech navíc mají slušnou záštitu labelu Massacre Records, takže je postaráno o videoklipy či speciální vinylové edice alb. Je ale jejich tvorba opravdu hodna takové péče? Nejsem si jistý. Když ji totiž osekáme od všech marketingových berliček, zbyde nám víceméně obyčejný hudební skelet, který se zuby nehty drží urputných heavymetalových schémat ala Manowar nebo Accept, do jejichž základu dále nic moc zajímavého nepřidává. ..více

[recenze]

[10.10.2016]

[Petr Štěpnička]

[7 komentářů ]

[hodnocení: /10]

Jan Comar RAŽNOK (PUBLIC RELATIONS) - PR je radost ze hry... Aby ne, když za tím stojí neskutečné množství práce, aby všechno šlapalo, jak má.

Překvapení? Pro mě rozhodně ano. Přiznám se, že když jsem v rámci zjišťování informací o Public Relations narazil na autocharakteristiku „rock-elektronická smršť ze severní Moravy“, pochyboval jsem a podvědomě předpokládal, že se jedná o pouhý reklamní trik. Jenže na novinkové album „Sirael“ tohle hodnocení dokonale pasuje. A byť jeden poslech tohoto alba vydá za tisíc slov, zpěvák a textař Public Relations Honza „Comar“ Ražnok je tím nejpovolanějším, který o „Sirael“ může leccos prozradit. ..více

[rozhovory]

[09.10.2016]

[Savapip]

[0 komentářů ]

PUBLIC RELATIONS - Sirael

„Ponořte se do příběhu Sirael… pusťte si album a začtěte se do bookletu.“ Poměrně jednoduchý návod k poslechu svého čtvrtého alba „Sirael“ předkládají severomoravští Public Relations. Jenže vás musím varovat. Návod je jednoduchý, následky trvalé a nevratné. Jednoduše řečeno, ač jsem nikdy nebyl kdovíjakým zastáncem moderního míchání elektroniky do rockové hudby, „Sirael“ mě trefila na komoru. Svojí komplexností, energií, nasazením, provedením i melodickými nápady. ..více

[recenze]

[09.10.2016]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 8,5/10]

KYPCK - Zero

Už dva roky uběhly od alba „Imena na stene“ a jak to vypadá, situace u finských rusofilů Kypck se už stabilizovala. Bubeník A. K. Karihtala, který kapelu posílil po desce „Nizhe“, se v řadách Kypck už pěkně usadil a takřka by se dalo mluvit o idylce. Finové, kteří si libují v pomalém, řádně nabroušeném doom metalu, který místy přesahuje do sludge nebo tvrdého grunge, chcete-li, se už stali tradičním hostem žánrových festivalů, kde jejich originální hudba sklízí úspěch, stejně jako jejich alba, ..více

[recenze]

[08.10.2016]

[Jan Skala]

[2 komentáře ]

[hodnocení: 6/10]

Thrashmetalové novinky roku 2016 - část XIV. - kapely MY FUNERAL, CONFUSED a DUST BOLT

Nové EP finské mlátičky My Funeral nabízí lehce dvojsečný zážitek. První tři songy vlítnou na posluchače jako Čech v ponožkách do sandálů, přičemž strhávají neurvalým crossovým nábojem, v němž se mísí punkový element s old-school thrashem a (hard)corovými frázemi i riffy. V tomto nečekaném a nekompromisním masakru navíc nechybí příjemné melodické vyhrávky („Future Violence“), které svá jemná lanka ještě více napnou v nejdelší položce „Seek The Truth“...více

[recenze]

[08.10.2016]

[Petr Štěpnička]

[0 komentářů ]

[hodnocení: /10]

RAKEL TRAXX - Dirty Dollz

Člověk by si myslel, že Rakel Traxx už navždy budou kapela jen jedné desky. Když totiž v roce 2011 vyšel jejich debut „Bitches Palace“, vypadalo to, že evropský hair metal má nové želízko v ohni. Tentokrát ne ze Skandinávie, ale světe, div se, z takřka nerockové Francie. „Bitches Palace“ nebyla vůbec špatná deska, nabídla i menší hit „Give Me Your Love“, kde Rakel Traxx zněli syrově, ale zároveň neskrývali popmetalový potenciál. Jenže pak bylo ticho po pěšině. O naději na nějaké dobytí ..více

[recenze]

[07.10.2016]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7.5/10]

IRON FIRE - Among The Dead

Dánové Iron Fire jsou zpět s novinkou „Among The Dead“. Tentokrát už pouze jako trojčlenná posádka, která krom kapitána Martina Steena (zpěv a baskytara) zahrnuje i kytarového souputníka Kirka Backaracha, a po šestnácti letech také navrátivšího se bicmena Gunnara Olsena. Napnutí černobílých klávesových plachet již nečekejme, nyní vše kupředu táhne výkonný heavy-powermetalový motor a na palubě není místo pro zábavu. Zemi totiž zachvátila zombie apokalypsa a je třeba se jí neohroženě postavit. ..více

[recenze]

[07.10.2016]

[Petr Štěpnička]

[2 komentáře ]

[hodnocení: 6,5/10]

AYREON – The Universal Migrator Part I: The Dream Sequencer

V roce 2000 vyšly Ayreon simultánně dvě alba: „The Dream Sequencer“ a „Flight of the Migrator“, obě zastřešená názvem „The Universal Migrator“ a spojená příběhem. Po úspěchu, který se dostavil s vydáním „Into the Electric Castle“, Arjen cítil potřebu vytvořit album, které bude stát na vlastních nohou a nebude pouze čerpat z předchozího a derivovat formuli, která tak dobře fungovala. Tentokrát se rozhodl skladatelský proces ..více

[recenze]

[06.10.2016]

[Ray]

[2 komentáře ]

[hodnocení: 9/10]