ALIEN ANT FARM - Mantras
Rešpekt, že potiahli 25 rokov trvajúcu kariéru na...

AMERIKAN KAOS - Armageddon Boogie
plný súhlas s recenziou. Pohodové a veľmi dobre...

UNLEASH THE ARCHERS - Phantoma
..za mňa jedno obrovské sklamanie. Najslabšie a...

Sebastian BACH - Child Within The Man
Nějak mi ta deska sedla a v porovnání s Gangs All...

DOMAIN - Our Kingdom
Výborně. Prvni dvě desky jsou bomby

DOMAIN - Our Kingdom
...celá kapela i její alba. První tři rozhodně -...

DOMAIN - Our Kingdom
Velice dobré album (ještě pod titulem Kingdom -...

VADER - De Profundis
Úplný súhlas 10/10

DOMAIN - Our Kingdom
Domain sú jedným z mojich restov, ktoré plánujem...

VADER - De Profundis
Jedna z nejlepších Metalových desek vůbec....












Fobia Zine

Metalopolis

metalový magazín ABYSS

Volumemax





vzestupně
sestupně
vzestupně
sestupně

LAID TO WASTE - Mental Decay


Pouhé dva roky uplynuly od vydání debutu „Counterattack“, a už se plzeňská smečka Laid To Waste vrací, aby s nasazením sobě vlastním rozvířila tuzemské thrashmetalové vody. Opět se tak děje pod hřejivým područím vydavatelské firmy Support Underground, která album obdařila digipackovým obalem, s bookletem obsahujícím všechny základní informace, včetně textů písní, jejichž chronologie je ovšem oproti playlistu nečekaně přeházená,..více

[recenze]

[23.05.2017]

[Petr Štěpnička]

[4 komentáře ]

[hodnocení: 7/10]


PROCOL HARUM - Novum


Padesát let stará skladba „A Whiter Shade Of Pale“ je dnes už považována za klasiku z největších a leckdo jí klade na stejnou úroveň jako třeba „Child In Time“ nebo „Stairway To Heaven“. Široká veřejnost ovšem možná ani netuší, že ji má na svědomí kapela Procol Harum, jejíž jméno postupem let zhusta zapadávalo prachem. Procol Harum, stejně staří jako jejich výše zmíněný největší hit. Už jen to jméno zavání velikou starobou a vedle něho i název takových Deep Purple ..více

[recenze]

[22.05.2017]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7,5/10]


THE VICIOUS HEAD SOCIETY - Abject Tomorrow


The Vicious Head Society jsou dílem irského multiinstrumentalisty Grahama Keanea. Postaral se o vokály, kytary i bicí. S dalšími nástroji mu vypomohli hosté a někteří z nich mají opravdu zvučná jména - Wilmer Waarbroek, Derek Sherinan, Nahuel Ramos, Pat Byrne, Klemen Markelj, Kevin Talley a Nathan Pickering. Tihle muzikanti budou známí především fanouškům progresivního rocku či metalu a právě tomuto žánru se Graham Keane věnuje...více

[recenze]

[22.05.2017]

[Tomáš Marton]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 6,5/10]


MORDUM - And What Is the Truth?


Vydavatelská firma Support Underground nepřestává podporovat česko-slovenské spolky s tím, že po důkladném oživení thrashmetalové scény nyní začíná kutat v deathové černozemi. První vytěženou hroudou se nedávno stala slovenská smečka Disconsolate, kterou brzy následovala debutová fošna jejich krajanů Mordum. Je přitom možné tvrdit, že přechod Supportu k brutálnější žánrové odnoži probíhá plynule a nenásilně, ..více

[recenze]

[21.05.2017]

[Petr Štěpnička]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 6,5/10]


KILLIN` KIND - Dying Earth


S druhým albem italských heavíků Killin` Kind je to asi jako na fotbalovém zápase, kde vás v prvním poločase až neskutečně namlsá parta výborných hráčů sice nikterak objevným, ale zato precizním, energickým a strhujícím výkonem, aby vás v poločase druhém zmrazila banda nekopů mizerným a jalovým představením. Možná stačilo jen trochu promíchat pořadí skladeb, aby se dva protipóly promíchaly, čímž by sice „Dying Earth“ mohlo ztratit dost ze svého ostří a působivého lesku první poloviny, ..více

[recenze]

[21.05.2017]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 6/10]


THE OBSESSED - Sacred


Přestože se The Obsessed řadí mezi legendy doom metalu, je z dnešního pohledu hodně diskutabilní, jestli tahle kapela doom metal vůbec kdy hrála. Přikloňme se snad jen k názoru, že The Obsessed se prezentovali na přelomu osmdesátých a devadesátých let americkou formou zatěžkaného hard rocku, který samozřejmě čerpal ze sabbathovských tradic, ovšem mnohem blíž měl ke garážové špinavosti a zhulenecké atmosféře než například k tvorbě takových kapel ..více

[recenze]

[20.05.2017]

[Jan Skala]

[1 komentář]

[hodnocení: 8/10]


TEZAURA - Heartcore


Brněnská parta Tezaura loni přišla s EP „Heartcore“, které zaujme už svým názvem, jenž celkem přesně vyjadřuje hudební záběr kapely. Základní esencí je zde totiž hra na pocity a vytváření náladotvorných obrazů, kdy do většinou pozvolně tažených rytmů vstupují úsečné kytarové riffy a nad tím jako magická královna vládne zpěvačka Lori se svým emočně-altovým projevem. K tomu připočtěme příjemné hrátky s elektronikou nebo obecný emo-gotický feeling ..více

[recenze]

[20.05.2017]

[Petr Štěpnička]

[2 komentáře ]

[hodnocení: 6,5/10]


THE UNITY - The Unity


Vydání debutového alba spolku The Unity zaměřovaly zraky mnoha jedinců, a to z jednoho prostého důvodu. V sestavě totiž figuruje dvojice muzikantů z Gamma Ray, konkrétně kytarista Henjo Richter a bicmen Michael Ehré, který stál u zrodu projektu, a zároveň do něj přivedl bývalé spoluhráče z dnes již neexistující kapely Love.Might.Kill. Bylo by ovšem mylné předpokládat, že se zde střetneme s hudební nadílkou typickou pro partu Kaie Hansena,..více

[recenze]

[19.05.2017]

[Petr Štěpnička]

[4 komentáře ]

[hodnocení: 7,5/10]


LIFE OF AGONY - A Place Where There`s No More Pain


Za dvanáct let od prvního comebacku, korunovaného albem „Broken Valley“, se změnilo mnohé. Teď se nemusíme nutně bavit o změně pohlaví, kterou absolvoval frontman kapely Keith Caputo, ze kterého se v roce 2011 stala Mina Caputo, ale spíše o tom, jak se dnes na Life Of Agony nahlíží. Jsou samozřejmě už dávno mimo hlavní posluchačský směr (otázka je, jestli do něj vůbec kdy patřili) a jejich pionýrské doby, kdy patřili k průkopníkům newyorské scény, jsou už také pryč. ..více

[recenze]

[19.05.2017]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 8/10]


W.A.S.P. - W.A.S.P.


Už dávno jsme si zvykli klást rovnítko mezi jméno Blackieho Lawlesse a jeho kapelu W.A.S.P. Ovšem ne vždy tomu tak bylo. W.A.S.P. byli totiž tehdy v roce 1982 logickým vyústěním Lawlessovy cesty, ovšem jeho éra aktivního hudebníka začala o mnoho dřív, ještě na sklonku první poloviny sedmdesátých let. Pojďme se teď ve třinácti zastaveních podívat na to, jak se utvářela nejen celá kapela, ale i na to, kde se vlastně vzala a co jí předcházelo. W.A.S.P. dnes představují uklidněnou sílu čiré rock/metalové hudby, ..více

[recenze]

[18.05.2017]

[Jan Skala]

[10 komentářů ]

[hodnocení: 9,5/10]


EVERGREY – Monday Morning Apocalypse


Čas vážně letí. Je těžké uvěřit, že je to víc jak jedenáct let, co vyšlo tohle album. K šestému počinu Evergrey „Monday Morning Apocalypse“ mám nejosobnější vztah z celé jejich diskografie. Především proto, že bylo prvním kompletním albem, které jsem od nich slyšela a které mi ukázalo kouzlo jejich tvorby. Ačkoli jsem se rychle seznámila i s těmi předchozími a od té doby sledovala kapelu v reálném čase, zůstalo také tím nejposlouchajším a jasnou volbou při špatné náladě. ..více

[recenze]

[18.05.2017]

[Ray]

[3 komentáře ]

[hodnocení: 9,5/10]


Richie KOTZEN - Salting Earth


Kdyby někdo chtěl definovat pojem „skutečný umělec“ nebo „opravdový hudebník“, muselo by v nedlouhém výčtu rozhodně být jméno Richieho Kotzena. Ten svými dlouholetými aktivitami jasně dokazuje, že byl už na konci osmdesátých právem považován za zázračné dítě z Pensylvánie a od svého vstupu do Poison (jakkoliv překvapivého) v roce 1992 se prostě z první ligy nikdy nehnul. Jistě, jeho sólová alba se nikdy nestala žádnými bestsellery, ale modří prostě vědí své. Kotzen tak už dlouhá léta představuje záruku ..více

[recenze]

[17.05.2017]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 9/10]


RUINS OF ELYSIUM - Seeds of Chaos And Serenity


Ani ne rok po vydání EP „Daphne“ přicházejí brazilští Ruins Of Elysium se svou debutovou deskou „Seeds Of Chaos And Serenity“. Skupina kolem zpěváka Drakea Christensena si libuje v symfonickém metalu a už minulé EP ukázalo, že v tom nejsou vůbec špatní. Ruins Of Elysium rozdělili album na dvě zásadní části. První půlka je složená z různých skladeb, ta druhá pak patří pětidílné suitě, jenž nese jméno celé desky. V textech se zaobírají čarodějnictvím, klasickými fantasy tématy, ..více

[recenze]

[17.05.2017]

[Tomáš Marton]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 6/10]


DIRTBAG REPUBLIC - Downtown Eastside


Rok a půl od vydání eponymního debutu se o slovo opět hlásí kanadská kapela Dirtbag Republic. Slovo kapela už je v tomto případě namístě, protože od vydání debutu, který zaujal především nepokrytými vlivy Hanoi Rocks, se Dirtbag Republic rozrostli z dvojice (zpívající bubeník Sandy Hazard a kytarista Mick Wood) na čtveřici, když základní členy posílil druhý kytarista Andrew Cairns a basák Kyle Richardson. To ovšem není jediná změna,..více

[recenze]

[16.05.2017]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 6/10]


MASTERCASTLE - Wine Of Heaven


Italští Mastercastle vydali svoje šesté album „Wine Of Heaven“, o kterém zpěvačka Giorgia Gueglio tvrdí, že „jde o cestu skrz aroma Nektaru Bohů, o putování mezi meandry mysli, objevování chutě života, osamělosti a utrpení“ . Je na vás, co si pod touhle vpravdě epickou charakteristikou představíte, já bych se s popisem držel trochu víc při zemi a v porovnání s Giorgiou bych si vcelku nezáživně toto album dovolil pasovat jako vcelku standardní album Mastercastle, ..více

[recenze]

[16.05.2017]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 6,5/10]


ANCARA - Gardens Of Chains


V průběhu let dokázali třikrát změnit název kapely. Vzhledem k tomu, že ten současný zvolili až po příchodu zpěváka Sammyho Salminena, který z té dávné sestavy už jako jediný stále působí ve finské Ancaře, jsou ty předchozí dva názvy jen jakousi statistickou poznámkou v historii. Pravdou však zůstává, že Ancaru provází nejen změny názvu, ale i výrazný posun ve stylovém výrazu. A ačkoliv ta novodobá historie skupiny čítá už plných dvaadvacet let,..více

[recenze]

[15.05.2017]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 6/10]


Thrashmetalové novinky roku 2017 - část VII. - kapely GAME OVER, WARBRINGER a BLOODROCUTED


Při poslechu první písně EP "Blessed Are the Heretics" se člověk nestačí divit, proč zrovna tuhle smečku vzala pod svá vydávající křídla firma Scarlet Records. Ničím zajímavý thrash s old-schoolovým zaměřením i zvukem, takových spolků je tisíc do tuny. Nicméně některé další songy už dávají větší smysl, neboť je v nich přece jenom ke slyšení určitá dravost a riffová vynalézavost, kde kromě thrashe zavadíme také o crossover s punkovým přívlastkem..více

[recenze]

[15.05.2017]

[Petr Štěpnička]

[0 komentářů ]

[hodnocení: /10]


Listování : << < 258 / 617 > >>

 
Metalforever.info © 2006 - 2024     RSS - články

stránka byla načtena za 0.32895 sekund.