Když jsem se asi před třemi lety ptal klávesáka slovenských Castaway Andreje Kutiše, jak to vypadá s novým albem, odpověděl mi, že Castaway si žijí svým slimáčím životem a že už se na něm pomalu pracuje. Během těch sedmi let, které od sebe dělí excelentní debut a aktuální „Choices & Patterns“ (s podtitulem deset songů o odevzdanosti, křižovatkách a nalezené kráse, a s jednotícím tématem filozofických úvah o životě), kluci zjevně načerpávali chutě z různých hudebních světů, díky čemuž je nahrávka mnohem různorodější (v mnoha ohledech až překvapivá) než její předchůdce, stejně tak jsou znát i léta odstupu a zkušeností, značící, že Castaway nemusí ortodoxně brát ohled na svou minulost – odkazů na předchozí album se najde celá řada, ale aktuální nálada kapely je mnohem víc rockovější než metalová, usedlejší, niternější, přemýšlivější, dospělácky artrocková.
Asi logicky jako největší háčky budou zabírat skladby, přímo odkazující na debutovou minulost. Tahle esence nejvíc zavoní v melodicky kovové skluzavce „The Heaviest Burden“ s plíživým hlasem plným napětí, lehce odlehčeného klávesami a nadupanými vokály, v „Counting The Stones“, dramatu s výraznými klávesami (jediný prst ukazující na slavnější kolegy z trans-sibiřského orchestru), nenápadně probublávajícím pod líně se převalující vokální linkou a nevyhnutelně směřujícím k emotivnímu vyvrcholení, a ve vzrušující a skvěle vygradované „Choices“, s nádherně prokříženými a propletenými vokály v záblesku tlaku a agrese. Největší spojnicí mezi vydařeným tehdy a povedeným nyní je pro mě naléhavá „Awakening The Aimless/Ritual Dance“ s vyzývavou atmosférou a radikálním dějovým zvratem ve formě progrese a hostovkého saxofonu, vrcholem současných nálad pak poměrně psychedelické finále „Patterns“. Jedinou položkou, kterou ne a ne vstřebat (ale v případě téhle desky říkám, co není, ještě pořád může být), je hrubá a poměrně chaotická „Distrorted Perfection“.
Pokud jsem v prvním kole neměl moc odvahu Castaway k němu přirovnávat, v tom aktuálním tuto snahu rovnou vzdávám. Těch deset songů tvoří deset samostatných kapitol, velice náladově rozmanitých, hudebně košatých a hravých, propracovaných, emotivních, někdy i těžko proniknutelných a originálních. Zdůraznit je třeba neutuchající instrumentální zručnost kapely (podpořenou čistým a znělým zvukem), i svojskou originalitu, dotaženou do posledního detailu i ve formě netradičně pojatého bookletu.
„Choices & Patterns“ je deska, o které se díky její členitosti strašně obtížně píše, ale o to příjemněji se poslouchá (nechtějte vědět, kolik rotací však musela absolvovat, než jsem mohl tohle tvrdit). Deska, která první signální soustavu jen občas zlehka polechtá a jejíž kouzlo najít již na prvních pár poslechů je velice, velice obtížné (tomuto tvrzení snad dodává váhu i fakt, že se k hudbě Castaway hlásím coby jejich zapálený fanda). Ale ten objevitelský čas, nastražené slechy a maximálně vypjatá pozornost se rozhodně vyplatí.
|
