Zeptám-li se vás, jestli znáte jméno hlavní postavy z příběhu o postavičce, která měla na hlavě červený čepeček, předpokládám, že se dozvím, že šlo o Karkulku. Druhý díl téhle pohádky by mohla sepsat finská kapela Mad Hatter´s Den, jejímž výrazným symbolem je právě červený cylindr a hlavní postava by měla jméno Tapio „Taage“ Laiho. Tenhle robustní chlapík před dvěma lety zapadl do doupěte tamperských kloboučníků, po jeho příchodu kapela natočila svoje první nahrávky (dvě EP), aby na podzim loňského roku představila svojí debutovou nahrávku „Welcome To The Den“.
Heavíkáři všech zemí, těšte se! Mad Hatter´s Den mají skvěle zmáknuté Irony, Judase, Accepty, Dia i Rainbow (kteréžto kapely kluci uvádějí coby svůj životadárný kořen), nebojí se do své tvorby napasovat klasický zvuk Hammondů, melodiku Stormwitch, chytlavost Pretty Maids, nedělá jim ani problém otřít se o hard rockovou syrovost. A co je nejdůležitější, do divoce svižných, přímočaře pozitivních melodií dokázali otisknout svoje vlastní já natolik, aby vám sice jejich postupy připadaly známé, ale abyste přitom netrpěli pocitem přílišné důvěrnosti při kloboučnickém vzhlížení k ikonám žánru.
Tahle deska je kromě energie, silných melodií a povedených výkonů muzikantů také o takřka všudypřítomné živé symbióze kláves (nejsem kdovíjakým zastáncem Hammondovské archaičnosti, v tomto případě však uznávám, že má přitažlivé kouzlo) a kytar, která na mě nejvíc vykukuje z romantikou vonící instrumentálky „Legacy Of the Kings“. Na svojí debutovou desku Kloboučníci ke třem skladbám, zveřejněným již na předchozích épíčkách, přihodili šestici novinek (plus jedno celkem nevýznamné intro)
a asi nejlepší zprávou o téhle desce je fakt, že dle novinkových skladeb soudě, Mad Hatter´s Den mají na skladě dobrých nápadů pořádnou zásobu, viz. titulní kvapíkově šťavnatá smršť „Welcome To The Den“ či barevně proměnlivá „Sinister Monologue“ s parádně vypjatým a dynamickým refrénem. Ani nejslabší článek řetězu, povinný a přece jen poměrně průhledný ploužáček „Journey“ neztratí díky emotivnímu Taagově vokálu a šikovné sólové kytaře úroveň.
Stará receptura, čerstvé koření, nebojácná ruka a svěží hlava šéfkuchaře a profesionální zručnost kuchtíků. S uznalým potleskem (nezapomeňte, že se jedná o debutové album!) vám můžu (a s chutí tak činím) spolu s Mad Hatter´s Den říct už pouze: „Welcome To The Den!“
|
