Prozraďte mi, jak budete reagovat, když uvidíte nahatého Kašpárka, zmítajícího se v bujně narostlém trní? Někdo se asi bude potměšile smát, někoho třeba zaplaví vlna soucitu…, no pokud byste si chtěli vyzkoušet vlastní reakci na takový tristní pohled, sáhněte po demu „Creatures On The Loose“ slovinské kapely Ransom Call, se kterým vás asi jiná reakce nepotká, jelikož je na něm špatně prakticky všechno podstatné.
Špinavý, placatý, nedůrazný a jalový zvuk by člověk ještě pochopil, když jde o demo nahrávku (ale proč tedy mají kluci potřebu rozesílat své demo po světě, když jej nabízejí v takhle mizerné kvalitě, je mi záhadou). Jejich autorská jalovost (hudební i textová) by neobstála asi ani v pionýrských dobách rocku, protože okřídlené rčení o síle a jednoduchosti dokázali Ransom Call dotlačit do totálního vzduchoprázdného extrému, ve kterém už tenhle postulát funguje přesně naopak.
Co se hráčské zručnosti kapely týká, jde ruku v ruce s předchozím tvrzením – žádné složitosti nečekejte (kytara ve svých jednoduchoučkých riffech zavání veselou punkovitostí , což je asi jediné pozitivum alba), vrcholem jsou pak statické bezpohlavní bicí. Jako jediný důvod založení kapely se mi pak jeví skutečnost, že zpěvák Dani může trpět pocitem, že jeho hlasivky (tedy alespoň v případě, že nechytne jakýsi nosově přimáčklý výraz) občas chytají barvu ála Alice Cooper a že je potřeba s tím seznámit širokou veřejnost.
Ransom Call o sobě tvrdí, že hrají sleaze metal s horror punkovými elementy a reprezentují slovinskou odpověď na Murderdolls, Sister, Wednesday 13, Ragdolls, …, nevěřte jim ani slovo! Tedy možná ten horror by se ujal… Pokud by snad Ransom Call měli potřebu nabídnout další ochutnávku ze své dílny, může nás těšit fakt, že horší už to jen těžko může být.
|
