Co si budeme nalhávat, kytarista Chris Broderick a bubeník Shawn Drover nebyli v historii Megadeth těmi nejdůležitějšími členy. A to ani na svých postech, protože tenhle status jim spolehlivě vyfouknou Marty Friedman a Nick Menza, ale i tak Broderick i Drover o svých muzikantských kvalitách přesvědčili na deskách jako „Endgame“ nebo „Thirteen“. Ty sice nejsou těmi stěžejními díly Megadeth, ale oba muzikanti mají velký podíl na tom, že si unavený zrzavý protiva Mustaine neuřízl ostudu. Když loni po vzájemných neshodách oba dva Megadeth opustili, už to vypadalo, že je to pro Mustainea smrtelná rána. A díky jejich rozchodu mohla vzniknout nová formace. Act Of Definace.
Na metalovém poli by se dalo říct, že se jedná o další superskupinu, protože Brodericka a Drovera doplňuje někdejší vokalista industrialistů Scar The Martyr (u nich působí bývalý bubeník Slipknot Joey Jordison) Henry Derek a basista springfieldských thrasherů Shawods Fall Matt Bachand. I proto se o jejich debutu „Birth And The Burial“ mluvilo už dlouhou dobu před vydáním. Nejprve se spekulovalo o stylu, protože probleskovala prohlášení o moderním metalcoru, nakonec to až tak horké není.
Act Of Defiance jsou totiž thrash metal jako řemen.
První co posluchače praští do uší je Broderickova sprintující kytara v úvodní věci „Throwback“ (a čert vem lehkou podobnost s „Amadeem“ od Arakainu), protože je přesně poučena slayerovským hobblingem a sází mnohem více na dravost než na riffování, ke kterému byl Broderick nucen v Megadeth. Ono celkově Act Of Defiance toho s Megadeth moc společného nemá. Místy, když dojde na melodické vyhrávky, spíše odkazuje na Broderickovo předchozí působiště u heavymetalových Jag Panzer.
„Birth And The Burial“ je deska tvrdá, přetvrdá. V thrashovém ranku jí snad může konkurovat už jen Slayer. Místy má tohle album přesahy do death metalu, jako třeba ve skladbě „Poison Dream“, kde zpěvák Derek sahá až do sklepních pater growlových rejstříků, ovšem instrumentální složka si zachovává stále thrashovou tvář. A to po celou dobu desky, protože ústřední slovo má, jak se zdá, Broderick, neboť většina songů je postavena na jeho agresivní hře.
Vlastně můžeme porovnávat „Birth And The Burial“ s deskami Megadeth posledních let. A v tomto by se dalo říct, že Broderick svůj nesporný talent vedle arogantního šéfa Mustainea zabíjel. Act Of Defiance zní mnohem svěžeji a tvrději. Tahle kapela by mohla mít v thrashovém ranku dobrou budoucnost. Uvidíme, zda nedopadne jako většina superprojektů, které se po debutu rozhádají do krve a pokračování se už nekoná.
|
