Pure Fucking Heavy Metal píší na svém webu švédští GALLOWS END. Člověk, aby se skoro bál... Už podle obalu je zcela zřejmé, že tady se z heavy otěží opravdu neuhne. Měl jsem strach, že se do mě pustí kýčovité rádoby hymny ve stylu HAMMERFALL a jim podobných. Naštěstí se tomu tak nestalo.
GALLOWS END mrskají naprosto old schoolový heavy metal, který čerpá z tradice těch nejlepších osmdesátkových kapel...
ETHEREAL BLUE mají evidentně rádi OPETH. Na tom není nic špatného. Vlastně jsem za to v případě těchto Řeků jedině rád. Jejich muzika je totiž stejně jako u slavnějších kolegů... excelentní!
David Spilka by si měl ujasnit, co chce vlastně hrát. Nová deska „Ghost“ jeho kapely JAMES D.S. je totální stylový chameleón. Na jednu stranu nám David předkládá svoji jemnou stránku, která se příjemně dotýká hard rockových teritorií (samozřejmě v tom nejmodernějším hávu), na stranu druhou burácí, dnes již trošku vyčpělým, nu – metalem. Je možné, že se názory posluchačů budou rozcházet, ale mně podstatně více šmakuje první škatulka...
Podivín, experimentátor, člověk, který nehodlá dělat rozhovory sám se sebou... V každém případě člověk, který patří k těm výraznějším na naší ug scéně. Mluvím o RadkoviK.K. z NAPALMED. Co říkal na moji nabídnutou směs videoklipů? Jako protějšek jsem mu vybral Honzu Vaňka. Hlavní hlavu výtečných OBLOMOV a kytaristu neméně dobré PANYCHIDY...
Další thrashový vichr se na nás žene tentokrát z Polska. WHOREHOUSE se plácali dlouho o různých promech či mini albech, nyní nám konečně předhazují plnohodnotnou fošnu s hodně destruktivním obalem, který je paradoxně tím nejlepším, co nám pánové nabízí.
WHOREHOUSE sice drtí starou thrashovku, ale tak nějak jim chybí potřebný feeling. ..
Jsou to hovada. To byla úplně první myšlenka, která mě napadla po premiérovém poslechu novinky COLP „Masquerade“. Muzika této českobudějovické stálice je prostě občas nad lidské chápání. Nekonečné zadrhávání, převracení rytmů, krkolomnost. Pro mnoho muzikantů nehratelná liga.
Pardubičtí KLAN na svém debutu „Bone By Bone, Soul By Soul“ celkem slušně klamou. Po prvním poslechu si totiž člověk říká „další obyčejná death metalová tuctovka“. Není to ale tak úplně pravda. V první řadě mate hodně hrdelní, až kanálový zpěv, který strhává pozornost. Může se zdát, že Asgar svým projevem tahá kapelu dolů, ale ve finále si tam neumím představit lepší zpěv. Prostě k muzice KLANu sedí. Matoucí je také zvuk, který zní hodně old schoolově. O to větší překvapení, že byl pořízený v Shaarku...
Tento rozhovor vznikl původně pro magazín Hard Rocker. Plánované číslo se ale doposud nepodařilo zrealizovat, tudíž jsem se rozhodl rozhovor zveřejnit dříve, než bude pozdě. Kdo pozoruje Master´s Hammer, jistě ví, že už u nás byl rozhovor s Františkem Štormem. Některé informace v tomto povídání tedy nebudou pro někoho úplně nejnovější. Nechal jsem ho ale tak, jak byl napsán.....
BON JOVI. To musí trknout i naprostého ignoranta, který od BON JOVI zná jeden jediný hit. Italští HUNGRYHEART mají vše, jen na vlastní ksicht. Od svých slavnějších kolegů si totiž půjčili, co mohli – od muziky, přes aranžmá, po zpěv. A právě ten zpěv je největší průser nahrávky „One Ticket To Paradise“. K čemu to, že Josh Zighetti zpívá dobře, když zní úplně jak přesná kopie Jona Bon Joviho? Nemůžu si pomoci, ale mě to prostě po celou hrací dobu rozptyluje. Já vím, že Jorn Lande je také David Coverdale, a já mu to s chutí baštím...
Deatheři, nevěřte kapele THE WAY OF PURITY to košaté logo. Grindeři, vy zase ten sebevražedný a zakrvácený obal. THE WAY OF PURITY totiž jen klamou. Na své nové fošně „Crosscore“ nedrtí nic jiného, než trendový metal core.
Thrash metal je zpátky. O tom žádná. Kapel, které drtí starou poctivou školu, je stále více. A je to jen dobře. Patří mezi ně i švédští VILEFUCK. Už jenom pohled na obal dává jasně najevo, že tady to bude jízda bez zbytečných příkras. Skutečně. Nejenom coverem svého alba se VILEFUCK vrací někam do druhé poloviny osmdesátých let.
Ostravská kapela SLUNOVRAT funguje teprve dva roky, přesto se nejedná o žádné zelenáče. Chlapi v čele se zpěvákem Midgardem (ex – ENOCHIAN) už v nějaké té kapele hráli, z debutu „Sword & Iron Cross“ je to slyšet. Tuzemský label Ravenheart vsadil na nové neokoukané jméno, což je krok jistě sympatický. Škoda jen, že mám z této desky tak rozporuplné pocity...
Kdo by řekl, že v České republice jednou vyroste ta nejlepší kapela na světě? Samozřejmě, jak už to tak bývá, samozvaná nejlepší metalová kapela na světě. Ano, je to tak. Ostravští krasavci MALIGNANT TUMOUR se po vydání své nasrané novinky „Eartshaker“ postavili do stejné řady s MANOWAR či KISS. Jenomže zatímco se tyto kapely už pomalu utopily v penězích, na Bilose a spol. to teprve čeká. Jestliže předcházející fošna „In Full Swing“ byla perfektním našlápnutím, „Eartshaker“ je jasným výstupem na domácí Olymp...
GREEDY INVALID z Nového Jičína natočili bezesporu svoji nejdospělejší (tudíž nejvyzrálejší) nahrávku. Novinka „Anna“, která se ukrývá pod báječně temným obalem (zasluhujícím jedničku), má „drajv“, atmosféru, slušné aranže, dobré nápady. Její poslech je příjemný, což je u gothic rockového žánru velmi důležité. Nemůžu se ale ubránit tomu, že se z momentálního potenciálu GREEDY INVALID dalo vymačkat přece jenom více.
..
Švédští SYN:DROM to na svém debutu „With Flesh Unbond“ drtí „ostopéro“, jenomže jsou nudní, bez jiskry, zápalu, emocí...Tak nějak bych tuhle mdlou nahrávku shrnul. Kapela sází na brutální death metal, což je muzika, která mi šmakuje. V případě SYN:DROM tomu tak není. Je sice fajn, že kapela hází do svých tvrdých riffů řadu melodických vyhrávek („Obsolete Gods“), však jsou také ze severu, takže se to tak nějak očekává, ale horší je, když chybí nosné prvky. ..
Vida, jak se dokázali slovenští experimentátoři FAIRY TALE od časů debutu „Sound Mirrors“ vypracovat. Nedá se ani říct, že by se kapela nějakým způsobem zlepšila, nebo přišla s výraznějšími nápady. Ona se prostě úplně změnila, nebo spíše zpřístupnila. Novinka „Dream“ se už dá poslechnout bez újmy na zdraví. Člověk nemusí napínat mozek a přemýšlet, co tím a tím zvukem chtěli pánové a dáma vlastně říct...
Jakmile američtí ATROCITY spustí na svém aktuálním albu „Let War Rage“ úvodní song „Born In Pain“, člověk si musí okamžitě vzpomenout na famózní debut „Severed Survival“ od AUTOPSY. Pomalé, až gore tempa, chorobný zvuk, death metal ohlodaný až na svoji nejsyrovější podobu. To je ale asi tak všechno, co mají ATROCITY na své novince s floridskými bardy podobné. Kvalita je totiž někde jinde. ..
Neděle byla ve znamení Německa. Respektive německých metalových legend. A ty hrály hned po sobě. Germánský večer odstartovala blonďatá diva DORO Pesch, která si svůj set vyloženě dala. Hodina perfektního heavy metalu, který byl neskutečně napěchovaný energií. Doro létala po pódiu, zpívala stejně jak na nahrávkách, bez jediného zaškubnutí. I kapela měla svůj den. Hodně pomohl vynikající zvuk, který dal vyniknout ostrým kytarám. Snad jen jednu vadu celá show měla. Kde byl ten ohlášený Warlock? ..
Páteční den byl ve Vizovicích opět ve znamení brutálních veder, které mnohým narušovaly festivalovou pohodou. Ono stát na přímém slunci při tak vysokých teplotách, není úplně košer. Přesto se fanoušci po celý den pod podiem snažili, i když bych řekl, že oproti předešlým ročníkům byl jejich počet opravdu slabší. Myslím tím přes den, večer to byla vřava.
..
Nejočekávanější událostí čtvrtečního dne letošního Masters Of Rock byla samozřejmě finská zimní královna TARJA se svým doprovodným bandem. Té měl ještě k tomu sekundovat zlínský orchestr, takže se rýsoval velkolepý zážitek. A ten? Ten se dostavil. Ale řekl bych snad jen u mizivého procenta fanoušků. Ti ostatní totiž byli zklamáni. Naprosto neoprávněně. TARJA totiž předvedla skvělý koncert plný emocí. Jen všichni čekali Nightwish...
Slovenští REMMIRATH se evidentně vůbec ničeho nebojí. Za své experimentální choutky mají můj veškerý obdiv! V jádru sice mrskají klasický black metal, ale na ten balí všechno možné. Ať už zavedené, nebo poměrně novátorské. REMMIRATH prostě mají cit pro aranže, což je jejich výhra. „Polis Rouge“ je přeplácaná pizza, ze které chutná snad všechno. Tedy až na jediné – industriální prvky („La Figurine Plastique“ je hrozná srágora) mi přijdou přece jenom už dost zbytečné. Bez nich by si nahrávka zasloužila absolutorium...
Letošní AFOD, nejrodinnější metalový festival v Čechách, přinesl hned několik novinek. Za prvé, Ifa (kdo nezná, ať se koukne ke kolegům na www.fobiazine.net, je tam s ním pěkný rozhovor v němčině) zanevřel na Kašmír (zasvěcení vědí). Místo toho zjistil, že je pozemská spojka s vesmírem. Za druhé, pořadatelé oproti minulému roku zanevřeli takřka úplně na doom metal, z čehož jsem moc velkou radost neměl. Za třetí, návštěvníci si mohli dýchat, kolik toho chlastu v sobě mají. Moc bych tomu ale nevěřil, Ifa s jeho 0,09 promile je jako Jiří Paroubek ..
Tuzemští SILVA NIGRA musejí být rajskou hudbou pro fanoušky starého tuzemského black metalu, respektive celkově takzvaného ultra metalu. Kapela se totiž někde kolem roku 1990 zasekla, v čemž ale osobně nevidím problém. Nálepka old school pro mě není v žádném případě něco vulgárního. Pokud to tedy kapele hraje dobře, čímž jsem v případě SILVA NIGRA občas na vážkách. V první řadě mi vadí bicí. Nohy jsou celkem v pořádku, ale ty ruce nehrají příliš přesvědčivě. Soubor se také zbytečně hrne do sypaček, ..
Málokoho by při pohledu na obal debutu italských MG66 napadlo, že se jedná o thrash metal. On obrázek s číčou oblizující flašku Whiskey by se hodil spíš do osmdesátek, kdy letěl špinavý pouliční rock´n´roll. Ale i z toho si na druhou stranu tahle parta něco bere. Nahrávka „In The House Of Liv“ je záležitostí na mejdan. Není nijak extrémně tvrdá, voní z ní určité odlehčení, je příjemně přímočará...
MG66 si libují spíše ve středních tempech, přičemž největší důraz kladou na úderné refrény...
Jablunkovští WITCH HAMMER dávají na své novince „Zodiac“ jasně najevo, že jsou už plně vyzrálou kapelou, která má o svém stylu jasno. Na posluchače útočí s vybroušenějším zvukem a povedenou produkcí Miloše Doležala. Ačkoliv hudebně není „Zodiac“ o moc dál než debut „Price For The New World“, zní materiál semknutěji a jednoduše „dospěleji“. Dětské bolesti slyšitelné na předcházející placce se podařilo eliminovat, přičemž hlavně na zmiňovaném zvuku se zamakalo nejvýrazněji. ..
Punkoví S.N.A.D. už na naší scéně válčí dobrých třináct let. To však ale není zárukou kvalitní muziky, čehož příklad je nahrávka „Love´s Not Dead“. Ne že by to byla špatná muzika, jen bych od zaběhlejší kapely čekal přece jenom něco víc. Takhle se mi nabízí jen obyčejné písničky, které prosviští a dají na sebe záhy zapomenout.
S.N.A.D. se pohybují někde mezi starou špinavou punkovou školou a takovou tou modernější líbivější formou, kterou ještě před pár lety žrala každá druhá puberťačka s nášivkou..
Polští FOE na své nové nahrávce „Madness“ nepředstavují absolutně nic nového. Na to upozorňuji hned na začátek. Chlapi si drtí tradiční death metal, respektive death´n´roll. A to řádně archaicky znějící. Jenomže, to vše vem pes, když jsou tolik zábavní!
„Madness“ šlape hned od úvodní skladby „Foe“, která je zároveň jedním z nejsilnějších songů nahrávky. Ta po většinu hrací doby jede v rychlejších otáčkách po přímé rovině. V žádném případě se ale kapele nedá upřít, že je poměrně zručná. Hlavně kytary snesou pochvalu, a to převážně v okamžicích..
Pražští LAMMOTH trpí stejnou nemocí jako valná většina tuzemských kapel, cpoucích se do škatulky progresivní metal. Tou nemocí je sterilita a hlavně nevýraznost. Ačkoliv vše nasvědčuje tomu, že by se měl při poslechu „Machine“ dostavit menší hudební zážitek, není tomu tak. Muzika naprosto standardně propluje sluchovody a dá na sebe okamžitě zapomenout.
V případě LAMMOTH je sympatické, že si alespoň muzikanti nehoní triko. Nevyjíždí do zbytečných instrumentálních..
Nevím, proč kapela jako DEMENCIA MORTALIS ještě dnes vydává vypálené CD, které jejich muziky snižuje na úroveň demo snímku, což je vážně škoda. „The Forgotten“ je totiž velice příjemná záležitost, ze které by se po přidání alespoň jednoho či dvou songů mohla stát další regulérní deska. Ale bohužel...
DEMENCIA MORTALIS se plahočí v doom metalových teritoriích. Nečekejte však klasickou záležitost ve stylu..
Dát dohromady žebříček deseti nejlepších nahrávek za posledních deset let, je opravdu neskutečně těžká záležitost. Moc dobře vím, že už za měsíc zjistím, že jsem některou úžasnou desku zapomněl zmínit. Taktéž vím, že za pár let může být můj žebříček úplně jiný. V každém případě jsem se snažil sestavit pořadí hlavně z hlediska důležitosti. Vybral jsem alba, o kterých věřím, že se za několik let bude psát jako o klasikách, o nejdůležitějších nahrávkách dekády, ve které momentálně žijeme...
Kdo by čekal, že se Tom Kohout vrátí na své další nahrávce ke značce NECROCOCK? Člověk by řekl, že tímto názvem navždy bude zaštítěn jen famózní debut „Praktiky pohřebních ústavů“. Jenomže, kdo by stejně tak čekal, že někdy MASTER´S HAMMER vydají novou desku, že? Inu, neokecávejme to. Necrocock se rozhodl opět po čase natočit trošku tvrdší záležitost, než co tvoří pod sexistickým názvem KAVIAR KAVALIER. A nebudu lhát, už když se ke mně dostaly informace, že doma kuchtí „Lesní hudbu“, těšil jsem se moc. A vysoké, ale nikterak přehnané očekávání, se vyplnilo. I když.....
Ztuchlá voda, smrad, krysy, black metal. STÍNY PLAMENŮ jsou na tuzemském black metalovém poli nepřehlédnutelný úkaz. Jestliže nějaký ten rok platili spíše za kuriozitu (viz texty a celková prezentace), nejpozději s výbornou nahrávkou „Odpadní galerie“ z roku 2007 dali jasně najevo, že je nutno jejich muziku brát vážně. A „Mrtvá komora“ je zcela určitě doposud nejdotaženější počin těchto Plzeňáků. Tím ale neříkám, že nejlepší. Ačkoliv novinka obsahuje hned několik tradičních hitů, pro které má ústřední postava Lord Morbivod cit ..
Parta kolem čerta Richarda Abrahama na své dlouho očekávané nahrávce „The Day After The Darkest Day“ řádně přitvrdila. Jestliže starý materiál IN ARTICULO MORTIS byl více méně klasický old school death metal, novinka se nebojí vkročit na grindové území. A já takový krok jen chválím. Muzika má spád, koule a chutná přímo lahodně.
IN ARTICULO MORTIS skladby ohlodali až na kost, ponechali hlavní prostor brutalitě. ..
Reedice debutové nahrávky NEGATIVE FACE (nepočítám-li dvouskladbové demo) mi udělala opravdu radost. Je dobře, že čtrnáct let starý materiál „The Dance Of Mournful Clown“ konečně našel cestu na lisované CD. A to s novým remasterovaným zvukem. O to sympatičtější je tento jev, když vezmeme v potaz, že dnes jsou už NEGATIVE FACE úplně někde jinde, tudíž by se mohl nový posluchač staré tvorby trošku leknout. „The Dance Of Mournful Clown“ je totiž čistokrevný doom metal. Pěkně podle dobových tuzemských tradic. ..
Italští MURDER THERAPY chtějí posluchače jejich novinky „Symmetry Of Delirium“ umlátit nudou. Zběsilý death metal bez špetky zajímavosti. Sypačka, zpomalení, záseky a tak stále dokola. Skladby nemají hlavu a patu, takže se posluchač hned od začátku silně ztrácí. Korunu všemu nasazuje celkem psychózní vokál, který v murmuru jede podle zavedených tradic, ale ve skřecích dokáže být velmi nepříjemný.
„Symmetry Of Delirium“..
Je dobře, že se v dnešní době temna (co se týká vydávání CD) ještě někdo odváží vydat v reedici letitou undergroundovou nahrávku. Za takový čin aby člověk líbal lidem z Redrum 666 ruce, protože díky nim máme možnost nahlédnout až do hlubokého začátku devadesátých let, kdy v Polsku svůj debut vydala mladičká kapela CRYPTIC TALES. Dnes pánové drtí něco mezi atmosférickým black metal a vybroušeným death metalem. Tehdy to však byla hodně syrová řezničina. Špinavý death metal, který krásně dokumentuje svoji dobu. ..
Písecká klubová scéna mě vždycky bavila pro svoji specifickou atmosféru. Skvělé koncerty v Divadle pod Čarou, naprosto pohodové ovzduší... A NOHAMA NAD ZEMÍ se nijak nevymykají. Vlastně je mi záhadou, že se ke mně tato poměrně svébytná parta dostala až teď. Historie kapely totiž sahá někam před rok 2000...
„Rajská zahrada“ je sbírkou vynikajících rockových skladeb s výbornými texty, které sice občas bojují s patosem, ale odpustit se jim to dá...
Haleluja! Už při prvním poslechu „Of Us“ bylo jasné, že se SIX DEGREES OF SEPARATION opět trefili do černého. Po velice slušném, avšak méně výrazném „Chain – Driven Sunset“ přicházejí s peckou, která nezná slitování. Je razantní, tvrdá jak skála, neskutečně hitová a do posledního tónu povedená. SIX DEGREES OF SEPARATION nasadili trošku přímočařejší ráz a svým brutálním nasazením se vrací k vlastnímu monumentu – „Triotus, Tricephalus and Tribadism“. ..
Příjemný punk s bigbítovým odérem hrnou mladíci VHS z Krkonoš. Díky jejich nenáročné muzice se člověk vrací do přítmí vesnických kulturních sálů, kde bezstarostně trsají všichni – pankáči, metaláci, skinheadi, popíkáři. Prostě žádné bariéry. Jednoduché texty, ještě jednodušší muzika. Každý nemusí DREAM THEATER, že?
VHS dokáží ze svých nikterak oslnivých muzických schopností vymačkat absolutní maximum. Skladby mají hitové ambice, perfektně se poslouchají a hlavně nezavání trapností..
Je fajn, že tuzemští OPITZ myslí na sběratele CD. Booklet jejich nového EP „Globální orgie – striktní protokol“ je netradičně udělaný a nepostrádá příjemný vtip. Ostatně, už samotný obal zaujme. S hudbou samotnou už to tak slavné bohužel není.
Při pohledu na grafiku debutového EP ruského projektu ALVHEIM je jasné, že tady se na žádnou pompu a naleštěné melodie hrát nebude. A skutečně, hlavní postava projektu Alvar si s nějakou dobou hlavu neláme, drtí si svůj archaický black metal, který je ostrý jak pila (hlavně po zvukové stránce). To však ale neznamená, že by měla být „I Et Fjort Fortid“ okamžitě špatnou záležitostí. Tak tomu není v žádném případě.
Projekt ALHEIM čerpá z vikingské tématiky. Nesnaží se ale příliš vstupovat na epické pole..
Nizozemští DEVIOUS jsou evidentně schopní muzikanti. Jenomže to ještě není žádná výhra, čehož je důkazem jejich aktuální fošna „Vision“. Nikterak rychlý, bohužel ani agresivní death metal, který sice sem tam nabídne nějakou pěknou melodii, ale ve výsledku nechce fungovat. Jednoduše řečeno, chybí zde výraznější nápady.
Začátek alba připomíná spíše nenápadné pokukování pod pokličku prezentovaného stylu. „Heritage Of The Reckless“ je opatrný song, který posluchači nenabídne..
BRATRSTVO LUNY mají rádi XIII. STOLETÍ. To není žádné tajemství. Ostatně sama kapela to otevřeně přiznává. Jenomže silná dávka inspirace je podle mě tím největším zádrhelem jejich dosavadní tvorby. Je sice cítit, že se oproti debutu kluci na „Goethit“ snaží z mocného stínu „třináctek“ vymanit, ale najít vlastní tvář se zdá až moc těžké.
Některé skladby zní poměrně dost slušně a nedají se jim upřít jasné hitové ambice...
Srbští INFEST si stále nemohou uvědomit, že už je deset let nové tisíciletí. Jejich nasraný death metal se zasekl v době, kdy například SEPULTURA plivala skvosty jako „Beneath The Remains“. Řemeslně je však jejich nášleh více než dobře zvládnutý. Čtyřka drsných muzikantů nehodlá ztrácet čas a do posluchače sype jeden kulometný riff za druhým. Výborný feeling tak dá na určitou archaičnost poměrně rychle zapomenout. Jistě, modernisté zapláčou, ale obyčejný death nadšenec bude mlaskat blahem...
Možná se to zdá neuvěřitelné, ale byly doby, kdy nepřemožitelný Chuck Norris platil za akční ikonu. Tedy béčkovou akční ikonu. Jenomže jeho kariéra nepřežila přelom osmdesátých a devadesátých let. Ostatně nebyl sám, spousta jeho vrstevníků dojela ve stejnou dobu. Posledním jeho koukatelným filmem budiž Hellbound. U nás snímek známý jako Zásah z pekla.
Ano, i tady je Chuck nezničitelný. Scénáristi už evidentně nevěděli, jak více dokázat jeho nadlidskost...
Jaký že byl uplynulý rok z pohledu redaktorů Metal Forever & Metal Man? Tady jsou první ohlasy, další snad budou přibývat a se svými dojmy a tipy se nezapomeňte podělit i vy ;-)...
Jill chce do postele svého ex-přítele. On chce do postele Jill. Jenomže Jill dělá ofuky. Nachytala ho, jak se cumlá s její kámoškou. A to ji nasralo. Prostě je to těžký frajer, po kterém baby jdou. Takhle nějak začíná film s českým názvem Na lince je vrah. Zbytečný začátek, ale budiž. Netrvá dlouho a my zjistíme, že nejenže je Jill celkem ošklivá dvacítka. Ona je i nesympatická a ještě ke všemu hloupá. Už tady režisér Simon West kazí první hororové pravidlo. Divák má hlavní postavě fandit, ne ji chtít vidět rozkuchanou, aby už dala konečně pokoj...
Pojem atmosféra v metalové muzice museli brát kluci z holandské bandy HELLEBAARD ve škole snad každý den. Jinak si jejich novinku „Fier“ neumím vysvětlit. Co na tom, že nápady jsou jednoduché a archaické, když jim kapela dokáže vdechnout tak silný život. Nejednou si člověk během poslechu vzpomene na bájné BATHORY a jejich nejlepší epická léta. Přiznávám, že jsem slyšel málo souborů, které by dokázaly slušně navázat na odkaz Quarthona. HELLEBAARD se to podařilo...
To to voní. To to chutná. Švédští DIABOLICAL jsou jak nablýskané pozlátko. Jejich klasický severský death metal zní přesně tak, jak mají milovníci žánru rádi. Je to tvrdé, agresivní, dravé, avšak nesmírně melodické a produkčně samozřejmě naprosto dokonalé. Jenomže, nemůžu si pomoci, něco tomu chybí. Chybí tomu výrazný moment, nápad, song. Prostě jediný důvod, aby posluchač vložil „The Gallery Of Bleeding Art“ zpět do přehrávače.
A přitom to začíná tak dobře...
Libor Matejčik je snad nezničitelný. Po všech držkopádech, které jeho MOTORBAND za svoji kariéru zažil, jede dál. S novou krví, tudíž novou energií. A kdo nad ním už lámal hůl, byl na velkém omylu. MOTORBAND natočil nejlepší desku od dob debutu „Made In Germany“.
Irští FOR RUIN vaří podle podobného receptu jako ARCH ENEMY. Do tvrdého death/blacku předhazují nekonečnou salvu melodií, které celou nahrávku táhnou do závratných výšin. „Last Light“ je vyloženou lahůdkou, jež uzemní vyspělými aranžemi, příjemnými postupy a vynikajícími nápady.
Konečně pěkně špinavý punk, který se dá jeho protagonistům věřit. „Svou cestou“ je správně syrová a hlavně poměrně dost tvrdá nahrávka, která obsahuje 14 víceméně klasických vyřvávaček. Ty jsou sice povětšinu na jedno brdo, ale svůj účel plní – otevřít si flašku, pořádně si zahulákat a kopat do zdi, ať sousedé ví, že je kurňa večírek.
RV-4 vás svojí nasraností a agresí zmuchlají a nemilosrdně vyflusnou. Bylo by fajn..
THE HOURS (drama, 2002)
Poměrně kvalitní práci předvádí na svém debutovém minialbu „Stillness“ mladá italská kapela HELLCIRCLES. Pětice borců drtí tradiční heavy metal, který sice nepřináší žádné překvapení, ani nevyráží dech, ale minimálně dělá radost silnou vyzrálostí. Všechny skladby obsahují veškeré ingredience, které tento konzervativní žánr vyžaduje. Nechybí tedy rychlejší tempa (o vyložený kvapík se ale nejedná), spousta melodií, harmonická sóla a naprosto tradiční vypjatý vokál. Právě ten je v tomto případě nejvíce kontroverzní. Marco Parisi se sice tak nějak drží v mantinelech..
Velice příjemný debut natočila kapela DREAM ARIA z Toronta. Celkem těžce definovatelná muzika, pohybující se na pomezí hard rocku a popu. Svým způsobem moderní odpověď na styl zvaný AOR, neboli rock pro dospělé. Kapela kolem vynikající zpěvačky Ann Arie Burstyn sází jeden hit za druhým, ale dostat se do jejich muziky vyžaduje dostatek trpělivosti. A v tom je kouzlo „Transcend“. Nic tu totiž není tak, jak by člověk předpokládal. Kapela si strčí sólo kam se jí zachce, úplně obrátí náladu skladby. ..
Tak silný kvalitativní sešup jsem už hodně dlouho nezažil. Zatímco debutové demo MENTALLY CORRUPTED z roku 2005 bylo hodně nadějnou záležitostí, novinka „Homo Corruptus“ sráží kapelu o několik tříd dozadu. Celkem nepochopitelné, protože na této desce je všechno prostě horší, než tomu bylo před několika lety. Ať už mluvím o skladbách samotných, nebo zvuku.
MENTALLY CORRUPTED znatelně změkli...
Hard rockový svátek. Tak bych nazval říjnové vystoupení OVER THE RAINBOW v pražském Retro Music Hall. Sen mnohých pamětníků se splnil. Legenda RAINBOW opět běhá po koncertních pódiích a fanoušky elektrizuje svými nesmrtelnými peckami. Ano, chybí Blackmore a Dio, ale s tím my posluchači nic nenaděláme. Ritchie se už asi nikdy nepřestane natřásat u svých středověkých halekaček a Ronnie je napevno zakotven zpátky v BLACK SABBATH (pardon, HEAVEN & HELL). Máme tu alespoň Joe Lynn Turnera..
Bylo jen otázkou času, kdy se u nás vyrojí kapely rozvíjející úspěšný směr, který před lety nabrali ADOR DORATH. Po vynikající odpovědi ARCH OF HELL se o slovo tentokrát hlásí GATE OF SORROW. Death, black, doom, mužský vokál, ženský „nightwish“ zpěv, bombastický efekt... Tak nějak by se dal mišmaš zvaný „Enter Through The Gate“ shrnout.
Celkem příjemné překvapení. CRYPTIC TALES z Polska už na metalové scéně válčí dvacet let, ale to neznamená, že by jim z plachet mizel vítr. Na své novince „VII Dogmata Of Mercy“ to řežou ostošest, přičemž se na moderní black metalové vlně vezou přímo s noblesou. Jinými slovy, tam kde dnes CRADLE OF FILTH neskutečně nudí, CRYPTIC TALES sází příjemné nápady, které se poslouchají více než dobře. Samozřejmě, občas se upadne do značné klišovitosti, ale hned záhy přichází motiv, který vše zachraňuje...
Žádný zázrak nepředvádějí na své novince „Image Of Disorder“ brazilští CHAOSFEAR. Jejich thrash metal říznutý tu moderním metal corem, tu zase starou HC školou má sice své stinné okamžiky, ale jinak spadá do naprosto průměrné šedi. Skladby jsou poměrně nevýrazné, jedoucí podle jedné šablony. Deska tedy ve finále splývá v jeden celek.
Nejlépe na mě působí agresivnější thrashové pasáže, které nasazují celému kompletu koule...
Dvě tuzemské chlívárny si to rozdaly na společném split albu. Zatímco RUBUFASO MUKUFO jsou grindeři už notně zaběhlí, DESTRUCTIVE EXPLOSION OF ANAL GARLAND jsou nadržení mladíci. To však neznamená, že by byl poměr sil na poměrně krátkém splitu v nepoměru. To ani náhodou. RUBUFASO MUKUFO do toho sice jdou s neskutečnou silou, ale DEOAG se nenechávají v žádném případě zahanbit. Mají sice jednodušší nápady, slabší zvuk, ale tak nějak přišli se zábavnějšími kompozicemi. ..
Opavští FIREZONE vyrostli na heavy metalových základech, a z jejich nové desky „Centuries Of Torment“ je to cítit. I když už je jejich muzika v úplně jiných, podstatně brutálnějších teritoriích. Jenomže mi v jejich death metalu chybí uvěřitelnost, nebo ještě lépe řečeno – srdíčko. Jejich zvolená cesta je mi sice sympatická, ale nějak jim to prostě nemůžu věřit. Možná za to může zvuk, který je zbytečně uhlazený a na prezentovaný styl vyměklý. Lepší mastering (ten, kdo ho dělal nejspíš zapomněl, že nepracuje na nějaké bigbítové nahrávce) ..
Chudší kopie EVARESTu. To byla absolutně první myšlenka, která mě při poslechu debutu „Soul Vampire“ kapely SINISTRA napadla. Víc než hudební snažení ale ke srovnání s hudebně spřízněnými tuzemskými kolegy svádí zpěv Pavly Žeravíkové. Má podobnou barvu hlasu a stejně flegmaticky znějící techniku. Jinak SINISTRA ale jede v pomalejších otáčkách. Sází spíše na standardní heavy metal, který je v její podání bohužel těžce nevýrazný a šedivějící. Skladby se sice celkem dobře poslouchají, ale to je asi tak všechno. Sem tam zazní pěkný moment..
Nizozemští řezníci THANATOS vyrukovali v tomto roce s výbornou novinkou „Justified Genocide“. Čtyřka velice zkušených pánů v čele se zpívajícím kytaristou Stephanem Gebédim (HAIL OF BULLETS) je zárukou kvality. A kvalitní deska to bezesporu je.
Úvodní titulní palba nové desky INZEST „Grotesque New World“ je hodně slušná nakopávačka. Brutálně svižný grind s přesahy k metalcoru zní v rukou těchto pánů z Rakouska přímo líbezně. Je to agresivní a silné jako tank. Škoda jen, že zbytek alba už takový není. INZEST sice takřka po celou hrací dobu jedou ve vysokém tempu, ale úrovni první skladby se už nevyrovnají.
Chvílemi jejich muzika zní jak čistokrevný grind, o něco později zase jako brutálnější core...
Příjemné zlepšení slyším v tvorbě blackových PERGAMEN. Oproti předcházející nahrávce „Psychopoetik“, která byla všelijaká, jen ne dobrá, urazili pánové slušnou cestu. Ano, stále nehrají nic, co by bouralo baráky, ale alespoň pobaví. I to stačí...
Tak ani tentokrát se nepodařilo. Věřil jsem, že už má konečně SEVEN ty nejlepší předpoklady pro pořádné proražení. Ostatně, Honza Běhunek dostal rozum a vzal do kapely nastálo zpěváka. Chytrý krok, v osobě Jiří Komberce šťastná volba. Jenomže, k čemu je to platné, když je deska „Seven Deadly Sins“ obyčejná, nikterak výrazná. Šestnáct skladeb a nic, co by posluchače rozervalo na kusy. Nic, co by měl chuť si pustit i za dvacet let. Sem tam se najde slušná skladba, ale proboha, proč je deska tak dlouhá? Ubrat alespoň..
INFER zrají jako víno. Po zajímavém, avšak nikterak zářivém debutu „In Cold Being“ vyprdli do světa naprosto dotaženou a po technické stránce precizní nahrávku, zvanou „Anti – Human“. A já tleskám ze všech sil! Nehorázný tlak, razance, brutalita, avšak nekonečná salva melodií. „Anti – Human“ má totálně zabijácký zvuk a ten žene celou kapelu silou vichru. Black metal v rukách těchto pánů (hlavně bubeník je šílenec) je opravdovou lahůdkou. Popravdě jsem za poslední dobu neslyšel v tomto stylu kvalitnější nahrávku. Dovolím si také napsat, ač tak často nedělám..
Metalcore smrdí z obalu nahrávky „Victims“ a názvu kapely BE FADING FAST na míle daleko. Hudební směřování je však ve skutečnosti poněkud jinde. I když úvodní riff skladby „Going Through War“ poměrně „coreově“ straší, zbytek už nabízí jen oddechnutí. V podobě této nahrávky máme totiž co dočinění naprosto s tradičním death metalem.
Jenomže i to není žádná výhra. Je sice fajn, že jde chlapům řemeslo celkem zručně od ruky, když neprodukují..
SWORDFISH na to jdou fikaně. Se svým thrash metalem se tváří nenápadně, ba přímo tuctově. Přitom jsou vlezlí jak silikony Dominiky Mesarošové. Aniž byste si to uvědomili, začnete si jednotlivé melodie z debutu „Age Of Exploration“ pobrukovat. A přes počáteční skepsi z obyčejného průměru strkáte CD neustále do přehrávače. Co vám budu povídat, do Mesarošový bych nepíchl ani pořádně dlouhým dřevěným klackem, ale stejně vždycky na tu super silikonovou novinku kliknu. Tím však nechci pány ze SWORDFISH srovnávat s tuzemskými „kráskami“...
Velice svébytný metal hrají rumunští WARGANISM. Svým způsobem těžko zařaditelný. Ani ne tak tvrdý, ale stejně tak ani měkký. Nikterak složitý, ale ani jednoduchý. Přímočarý, avšak složitě se tvářící. Pro představu bych zmínil například AMORPHIS.
SABATHORY měli svého času poměrně našlápnuto. Výborná deska „Forever Ill“ z roku 2002 slibovala mnohé. Jenomže pak přišel nějaký útlum a o kapele přestávalo být pořádně slyšet. O to větší škoda je, že nová deska po dlouhých sedmi letech není zrovna dvakrát dechberoucí. „Old Scars Are Opening“ nijak nevybočuje z cesty nastoupené již před mnoha roky. Proti tomu ani nejde nic mít. Problém je, že samotný materiál zní tak nějak nemastně. Hlavně první půlka nahrávky je vyloženě nudná. Stokrát slyšené ..
Masters Of Rock ve Vizovicích je už tradice. Vsadím kecky, že mnoho lidí jezdí každý rok, aniž by si pořádně pročetli program. Prostě se jede na „master“ a hotovo. Však proč by ne, prostředí výtečné, pořadatelsky vše zvládnuté na jedničku a i ty kapely občas stojí za to. A letos se mi zdálo, že se povedlo dotáhnout lepší bandy, než v roce minulém. Ale nepředbíhejme.....
SECRET OF DARKNESS nemají soudnost. Sakra, chlapi, proč vydáváte zvukově tak otřesnou nahrávku? Což o to, bylo by mi to jedno, jenomže z živých koncertů vím, že slušný potenciál tu je, což z debutu „...and the Dark Begins“ slyšet určitě není. Nahrávalo se totiž ve zkušebně. A zkušebna zabila totálně vše. Chápu, mladá kapela, žádné peníze. Šetřit se musí všude. Ale minimálně aspoň ty bicí mohly být pořízené ve studiu. Klidně i v laciném, hlavně aby nezněly tak jako tady. No což, stalo se. Nejde vrátit čas, jak zpívá Láďa Křížek...
..
Sobota mi nepřišla dramaturgicky úplně nejvhodněji řešená. Hrály za sebou kapely stylově podobné, což bylo na jednu stranu fajn, ale větší promíchání by udělalo den přece jenom o něco barevnější. Ale co, hlavně, že se hrálo. A hrálo se dobře.
Nepříjemný déšť provázel letošní (již devátý) ročník jihočeského AFOD festu. Pravda, mohlo to být i daleko horší, ale i tak mraky možná kdekoho odradily. Na druhou stranu, pořadatelé tvrdili, že návštěvnost byla letos o něco lepší, než v roce minulém, tak tomu tak možná nebylo. No, však kdo by si tuto sympatickou akci nechal ujít jen kvůli nepříznivému počasí.
Precizně zahraná grindová muzika se slušnou dávkou progresivity. Samozřejmě vzhledem k žánru. Jenomže také nuda. Jednoduše profesorsky odvedená rutina. Tak nějak bych charakterizoval novinku „Humanophobia“ od pražských POPPY SEED GRINDER. Což o to, klukům to šlape zdatně, od dob debutu "Oppressed Reality“ se evidentně hráčsky zlepšili, ale výsledek je nemastný neslaný. Ani ta záchrana v podobě celkem schopného zvuku nijak nepomáhá. ..
Rychlost, nasranost, nesmlouvavost... To jsou hlavní atributy nové fošny „Rwanda“ tuzemské legendy DEBUSTROL. Kolinss se rozhodl vrátit k brutalitě vynikající desky „Vyhlazení“ a tak také udělal. Dokonce bych řekl, že kapela natočila celkově nejrychlejší a nejpřímočařejší desku své historie. Je to palba, která sice sem tam zvolní, ale ve své podstatě jede pořád ve svých vysokých otáčkách. Což samozřejmě není na škodu. Relativně krátká stopáž je příjemná, vše jede jak po drátkách. DEBUSTROL prostě natočil ryzí thrash ..
No vida, že to jde. Po experimentální, a díky tomu poměrně kontroverzně přijaté nahrávce „Páně & Úhelná pánev“, se plzeňský šílenec Lord Morbivod evidentně nasral a vyplivl pod hlavičkou UMBRTKY daleko tradičnější black metalovou mordu „Úplná demontáž lidstva“. A nutno říct „ještě, že tak“. Novinka totiž obsahuje všechno to, co máme od této svébytné osobnosti rádi. Ano, slyšeli jsme to již nespočetněkrát (a z valné většiny již z péra samotného Morbivoda), ale i tak je to pořád zábava...
Polská prasárna NUCLEAR VOMIT umí vařit s grindovými ingrediencemi přesně podle mého gusta. Hned úvodní pecka „Scream Of Rotten Whore“ řekne naprosto všechno a rychle si získá sympatie posluchače prahnoucího po pořádném chlívu. Chlívu, který má ale zároveň hlavu, patu, náboj a správný tah. Řekl bych, že právě v úvodním kousku ukáže kapela veškerý svůj um. Parádní skladba, která začne intrem plným chrochtáním (s obalem v ruce navodí prostě bezkonkurenční atmosféru), přičemž následuje chvilkový prasopal (naštěstí), který..
Velice schopný námrd představují rakouští PARENTAL ADVISORY na svém aktuálním počinu „The Wither Process“. U nás by si například mohli s klidem podat ruku s MARTYRIUM CHRISTI, i když jsou ještě o něco brutálnější a nesmlouvavější. Vláďa Prokoš (Nice To Eat You) opět věděl, kam sáhnout...
Oslavy dvaceti let pojal ASMODEUS ve velkém. Nadělil si nabouchané DVD, na kterém nechybí snad nic zásadního, čím kapela za svoji kariéru prošla (alespoň co dovolil archiv). Hlavní páteří je přes hodinu a půl dlouhý dokument „Muka existence“, ve kterém je probráno snad absolutně všechno. Nejvíce prostoru samozřejmě dostává hlavní mozek a principál Miloš Bešta, poměrně dost k vidění je i jeden z nejlepších českých hudebních novinářů vůbec Petr Korál, přičemž nechybí ani textař Jan Petričko (kterého jsem tak měl možnost vidět ..
Nejtemnější nahrávka kapely. Tak nějak se mluví o „Obsidianu“, novince výborné tuzemské kapely HEIDEN. A mně nezbývá, než dát této frázi zapravdu. Nejzlejší matroš, co kdy kapela kolem zpěváka Kverda vyprodukovala.
Nemůžu si pomoci, ale při poslechu nahrávky „Without God´s Blessing“ mi neustále v hlavě běželo jediné: „Kurva, té PANYCHIDĚ v TORMENTu vyrostla dobrá konkurence.“ Jasně, škatulkopiši budou jmenovat tisíc důvodů, proč tyhle dvě kapely nesrovnávat, ale já to tam prostě slyším. Tak či tak, „Withou God´s Blessing“ je nahrávka, která mě velice zaujala!
Jenom samotné grafické zpracování je lahůdkou. Inkviziční proces je zde vyobrazen nádherně (Goya?) a celé desce dodává tu správnou atmosféru...
Je to celkem už dávno, co se mě kluci z pražských CHLEJF snažili přesvědčit o svých kvalitách demíčkem „Zkurvená generace“. Tehdy se mi tahle „prasofekální hudební deformace“, jak se sami nazývali, celkem páčila. Jenomže roky běží nemilosrdně dál, hudební vkus krystalizuje a vyvíjí se. To však neplatí o této bandě...
Vydat všechny možné demo nahrávky plzeňského FERATu nebyl vůbec špatný nápad. Z mého pohledu poněkud smolná parta za své působení vyprodukovala spoustu vynikajícího materiálu, jenomže řadové desky pouze dvě a ty ještě k tomu plně nedemonstrovaly to, proč je nutné počítat FERAT mezi kult.
Poslouchatelný námrd bez mohutné kytarové stěny? Nemožné? Ale jděte. Že spolu s bicími umí i samotná basa rozpálit slušné peklo dokazují páni z tuzemských SPASM. Popravdě jsem ani sám nevěřil v tak slušný výsledek, jakým je „Paraphilic Elegies“. Jenomže, pravdou je, že když se čtyřstrunka pořádně „nabustruje“, dokáže kytaru bez problémů suplovat, což už před mnoha lety věděl třeba Lemmy z MOTÖRHEAD, že?..
Vida, jak dokáže poměrně dlouhá hibernace pomoci. WARCHILD se tak pomalu vytráceli ze scény, až zmizeli úplně. Zcela potichu, aniž by si toho někdo všiml. Mrtvo? Ne, jen se spalo, čehož je důkazem novinková placka „Desire & Rage“. Nevím, co všechno za dobu klidu kluci z kapely dělali, ale jejich hudba je hned o několik tříd dál, než tomu bylo na debutu „Looking Back“, který jsem svého času bohužel poměrně dost nadhodnotil. Časy bezzubých a takřka bezmyšlenkovitých masakrů jsou pryč. WARCHILD začali o své muzice více ..
Člověk by řekl, že se pod pěkným digipackem bude skrývat přece jenom kvalitnější muzika, než je tomu v případě novinky CASKET „Upright Decay“. Zatuchlina. Jinak se snad ani death metal těchto pánů nedá nazvat. Zapomeňte na něco nového, tady hledáte marně. Stejně tak ale nečekejte pěkně vykrystalizované letité nápady. CASKET si od svých učitelů neberou ani to dobré. Jenom si prostě hrnou syrový a nezáživný nářez, který nemá ani zdaleka na víc, než na průměrnost...
Mosh Or Die!!! GRIDE z Prachatic jedou jak parní válec. Jejich novinka „Horizont událostí“ je našlapaný mazec se vším všudy. Přesně tak, jak to mám rád. Grind prostříkanej starým dobrým (a ještě nezdegenerovaným) hard corem (cha, teď si to od vás slíznu) a thrash metalem. Prostě mazec.
No to je teda banda. „Kočky jsou vrženy“. Ten název vážně mluví za vše a pěkně vystihuje celou podstatu DELIWERY – nadhled. Ano, už dlouho jsem neslyšel tak inteligentně vtipné texty v punkové muzice. Nádherná poetika...
„Bukkake je skupinová sexuální praktika, při níž několik mužů masturbuje a ejakuluje na tělo ženy, většinou na obličej a ústa, kde se semeno ponechá, zatímco další muži akt opakují. V klasickém případě nedochází ke styku mezi tělem muže a ženy,“ přesně tak je takzvané Bukkake definováno Wikipedií. A jak krásně nám shrnuje celé CD. (smích)
Sušická MORTIFILIA se již nadobro zapsala mezi špičku tuzemského death metalu. Kdo o tom pochyboval v dobách debutu „Redemption“, nyní již po vydání „Embrace“ nemá nárok. Naprosto precizně zmáknuté řemeslo, kdy si parta muzikantů našla osobitý ksicht.
Jak vypadá punk, který hrají kluci, co své nástroje ovládají na výbornou? Poslechněte si EXNI!TO a jejich novou mordu „Plnou parou...“, kterou vydali Cecek Records. Zapomeňte na všechny ty nevkusně podbízivé a nechutné melodie, stejně tak ale zapomeňte na syrový bordel. Tohle je jednoduše produkčně dokonale učesaný (jinými slovy „naprosto přesně zahraný“) punkový námrd...
Poměrně zajímavý náhled na instrumentální hudbu představují slovenští ABSTRACT na nové placce „The Pantomime In Neosolium“. Pánové dokazují, že pojem instrumentální hudba neznamená jen nekonečnou onanii. Stačí vytvářet nálady a atmosféru, která zaujme a hlavně po celé ploše pobaví. Nelehký úkol, ale ABSTRACT se ho zhostili naprosto suverénně.
CHAOS IN HEAD bloudí po české ug scéně již nějaký ten pátek. Najít si poměrně vlastní ksicht se jim ale povedlo relativně nedávno. Pomohla tomu mladá hulvátka za mikrofonem slyšící na jméno Petra. „Rezzonation“ není v žádném případě bomba, ale příjemná a hlavně upřímná deska.
Nevím, kolik lidí se probudilo 17. listopadu letošního roku s mokrými spoďáry, ale nějací se jistě našli. SLAYER v České republice… Konečně! Po dlouhých letech to vyšlo a pánové přijeli demonstrovat, kdo je ta největší thrash metalová kapela na světě (což je samozřejmě pro fanoušky například MEGADETH diskutabilní). Přiznávám se, že tolik lidiček, kolik se do Tesla arény dostavilo, jsem vážně nečekal. Byla radost pozorovat, jak se hala postupně plní. I extrémní muzika dokáže stále přitáhnout masu lidí!..
„Ty vole, colpíč, vole, to je nej kapela, vole.“ Tohle byla jedna z prvních věcí, kterou jsem se dozvěděl, když jsem se před více než dvěma roky stěhoval natrvalo do Českých Budějovic. Kecal bych, jestli už tenkrát „Fake“ leželo u mě na stole, ale pravda je taková, že tenhle kotouč procestoval naší redakci nevídaným způsobem. Jenže dobří holubi se vracejí, takže nakonec COLP skončil opět u mě doma. Je to tak hrozné, že od toho dali všichni ruce pryč? Ne, jen se na to vysrali. Však také letěli. (smích)..|
Dnes je 3.5.2025, svátek má Alexej
|
| Autor Venca Votruba |
|
[13.11.2010] [hodnocení: 7/10] |
ETHEREAL BLUE – Essays In Rhyme On Passion & Ethics
|
[10.11.2010] [hodnocení: 8/10] |
Tak už je to venku. Vlastu Henycha v TÖRRu nahradil David Hradílek z kapely VIDOCK. A aby toho nebylo málo, ze stejné kapely přišel i druhý kytarista Tomáš Eisler. Toho si možná mnozí pamatují z výborné heavy party AYERDALL (Kde je jen té Zuzky konec?). Musím říct, že mě tato sestava potěšila. Hlavně rozšíření o druhou kytaru. TÖRR chce jít evidentně novou cestou, což kvituji...více |
[09.11.2010] |
|
[25.10.2010] [hodnocení: 7,5/10] |
RADEK.K. (Napalmed) X HONZA VANĚK (Oblomov, Panychida)
|
[24.10.2010] |
WHOREHOUSE – Execution Of Humanity
|
[13.10.2010] [hodnocení: 5/10] |
|
[07.10.2010] [hodnocení: 8/10] |
KLAN – Bone By Bone, Soul By Soul
|
[02.10.2010] [hodnocení: 7/10] |
NECROCOCK – Návrat Master´s Hammer na koncertní prkna není příliš reálný
|
[01.10.2010] |
HUNGRYHEART – One Ticket To Paradise
|
[28.09.2010] [hodnocení: 4,5/10] |
|
[26.09.2010] [hodnocení: 6,5/10] |
VILEFUCK – What Lies Ahead Is Already Dead
|
[20.09.2010] [hodnocení: 5,5/10] |
SLUNOVRAT – Sword & Iron Cross
|
[15.09.2010] [hodnocení: 5/10] |
|
[10.09.2010] [hodnocení: 8/10] |
|
[08.09.2010] [hodnocení: 6/10] |
|
[22.08.2010] [hodnocení: 4/10] |
|
[16.08.2010] [hodnocení: 8/10] |
|
[11.08.2010] [hodnocení: 5/10] |
MASTERS OF ROCK 2010 – neděle, 18. července, Vizovice
|
[02.08.2010] |
MASTERS OF ROCK 2010 – pátek, 16. července, Vizovice
|
[22.07.2010] |
MASTERS OF ROCK 2010 – čtvrtek, 15. července, Vizovice
|
[21.07.2010] |
|
[14.07.2010] [hodnocení: 9/10] |
AFOD – Trhové Sviny 24. – 25. června 2010
|
[08.07.2010] |
|
[07.07.2010] [hodnocení: 4/10] |
|
[16.06.2010] [hodnocení: 6/10] |
|
[13.06.2010] [hodnocení: 6,5/10] |
|
[23.05.2010] [hodnocení: 4/10] |
|
[17.05.2010] [hodnocení: 7,5/10] |
|
[27.04.2010] [hodnocení: 5/10] |
DEMENCIA MORTALIS – The Forgotten
|
[25.04.2010] [hodnocení: 7/10] |
NEJLEPŠÍ ALBA PRVNÍ DEKÁDY NOVÉHO TISÍCILETÍ PODLE REDAKTORŮ METAL FOREVER - Václav Votruba
|
[20.04.2010] |
|
[29.03.2010] [hodnocení: 7/10] |
|
[27.03.2010] [hodnocení: 6/10] |
IN ARTICULO MORTIS – The Day After The Darkest Day
|
[24.03.2010] [hodnocení: 8,5/10] |
Udělat rozhovor sám se sebou nemusí být zákonitě známkou schizofrenie. Může to být přece i dobrý reklamní tah. Sám si položím takové otázky, aby v rozhovoru zaznělo to nejpodstatnější, co chci, aby se lidé dozvěděli. Co si budeme povídat, občas se redaktoři ptají na pěkné ptákoviny. Koho zajímá, jaký mám dojem z nové desky. Samozřejmě, že dobrý. Vždyť nová deska je můj dosavadní vrchol. To ví přece každý ňouma. Není nakonec taková forma „rozhovoru“ nejideálnější? Pěkně si ho sepíšu, následně ho rozešlu do všech časopisů, zinů a čert ví čeho ještě...více |
[23.03.2010] |
NEGATIVE FACE – The Dance Of Mournful Clown
|
[27.02.2010] [hodnocení: 6,5/10] |
MURDER THERAPY – Symmetry Of Delirium
|
[26.02.2010] [hodnocení: 4/10] |
|
[24.02.2010] [hodnocení: 9,5/10] |
NOHAMA NAD ZEMÍ – Rajská zahrada
|
[16.02.2010] [hodnocení: 8/10] |
SIX DEGREES OF SEPARATION – Of Us
|
[10.02.2010] [hodnocení: 10/10] |
|
[30.01.2010] [hodnocení: 7/10] |
OPITZ – Globální orgie – striktní protokol
|
[30.01.2010] [hodnocení: 5/10] |
|
[27.01.2010] [hodnocení: 7/10] |
|
[24.01.2010] [hodnocení: 5/10] |
|
[15.01.2010] [hodnocení: 5/10] |
|
[13.01.2010] [hodnocení: 7/10] |
|
[13.01.2010] |
|
[12.01.2010] |
WHEN A STRANGER CALLS (USA, 2006)
|
[29.12.2009] |
|
[26.12.2009] [hodnocení: 9/10] |
DIABOLICAL – The Gallery Of Bleeding Art
|
[13.12.2009] [hodnocení: 5,5/10] |
MOTORBAND – Heart Of The Machine
|
[05.12.2009] [hodnocení: 8/10] |
|
[04.12.2009] [hodnocení: 9/10] |
|
[30.11.2009] [hodnocení: 4/10] |
VENCŮV FILM BLOG: The Hours, Inglourious Basterds, The Cooler, Hellraiser: Deader
|
[22.11.2009] |
|
[13.11.2009] [hodnocení: 6/10] |
|
[06.11.2009] [hodnocení: 9/10] |
MENTALLY CORRUPTED – Homo Corruptus
|
[03.11.2009] [hodnocení: 3,5/10] |
OVER THE RAINBOW - Praha, Retro Music Hall (14.10.2009)
|
[29.10.2009] |
GATE OF SORROW – Enter Through The Gate
|
[27.10.2009] [hodnocení: 6,5/10] |
CRYPTIC TALES – VII Dogmata Of Mercy
|
[25.10.2009] [hodnocení: 8/10] |
|
[18.10.2009] [hodnocení: 4,5/10] |
RUBUFASO MUKUFO/DEOAG – Split CD
|
[04.10.2009] [hodnocení: 5/10] |
FIREZONE – Centuries Of Torment
|
[03.10.2009] [hodnocení: 6/10] |
|
[29.09.2009] [hodnocení: 4/10] |
|
[25.09.2009] [hodnocení: 7,5/10] |
|
[20.09.2009] [hodnocení: 5/10] |
PERGAMEN – Nechutné divadlo poetického komba Pergamen
|
[15.09.2009] [hodnocení: 5,5/10] |
|
[14.09.2009] [hodnocení: 6/10] |
|
[12.09.2009] [hodnocení: 9/10] |
|
[11.09.2009] [hodnocení: 3,5/10] |
SWORDFISH – Age Of Exploration
|
[08.09.2009] [hodnocení: 7/10] |
|
[06.09.2009] [hodnocení: 6/10] |
SABATHORY – Old Scars Are Opening
|
[04.09.2009] [hodnocení: 5/10] |
POZOR! HLEDÁ SE GRINDER RECENZENT!!! ..více |
[02.09.2009] |
MASTERS OF ROCK 2009 – Vizovice, 9. – 12.7.2008
|
[10.08.2009] |
SECRET OF DARKNESS - ...and the Dark Begins
|
[02.08.2009] [hodnocení: 4/10] |
APOCALYPTIC FORM OF DEATH – Trhové Sviny (sobota, 20.6.2009)
|
[24.07.2009] |
Šok!!! Nesmrtelný Petr Ifa Junek odcestoval do Kašmíru!!! ..více |
[01.07.2009] |
APOCALYPTIC FORM OF DEATH – Trhové Sviny (pátek, 19.6.2009)
|
[29.06.2009] |
POPPY SEED GRINDER – Humanophobia
|
[21.06.2009] [hodnocení: 5/10] |
|
[11.06.2009] [hodnocení: 6,5/10] |
UMBRTKA – Úplná demontáž lidstva
|
[26.05.2009] [hodnocení: 6/10] |
|
[22.05.2009] [hodnocení: 9/10] |
PARENTAL ADVISORY – The Wither Process
|
[03.05.2009] [hodnocení: 7/10] |
|
[01.05.2009] [hodnocení: 5/10] |
|
[29.04.2009] [hodnocení: 7/10] |
TORMENT – Without God´s Blessing
|
[12.04.2009] [hodnocení: 7,5/10] |
|
[05.04.2009] [hodnocení: 5,5/10] |
|
[22.03.2009] [hodnocení: 9/10] |
|
[05.03.2009] [hodnocení: 6,5/10] |
|
[25.02.2009] [hodnocení: 7/10] |
|
[07.02.2009] [hodnocení: 3/10] |
|
[31.01.2009] [hodnocení: 6,5/10] |
|
[28.01.2009] [hodnocení: 8,5/10] |
KAVIAR KAVALIER – Bukkake Express
|
[21.01.2009] [hodnocení: 8/10] |
|
[06.01.2009] [hodnocení: 9/10] |
|
[31.12.2008] [hodnocení: 8/10] |
ABSTRACT – The Pantomime In Neosolium
|
[19.12.2008] [hodnocení: 7,5/10] |
|
[12.12.2008] [hodnocení: 7/10] |
THE UNHOLY ALLIANCE CHAPTER III. – 17.11.2008, Praha, Tesla aréna
|
[23.11.2008] |
|
[14.11.2008] [hodnocení: 7,5/10] |