HAMMERFALL - Renegade

Psát seriál (nejen) o Hammerfall má výhodu v tom, že lze metalografii kapely posuzovat jednak komplexně, jednak s časovým odstupem, který snímá mnohdy nekritickou patinu soudobého obdivu a odhaluje skutečnou sílu jednotlivých písní. Výsledek je v tomto případě jasný: švédští autoři možná měli štěstí na samotném počátku kariéry, jak ale dokázali na – v podstatě všech – následujících studiovkách, nejednalo se o záležitost čistě nahodilou. ..více

[recenze]

[07.09.2017]

[Petr Štěpnička]

[5 komentářů ]

[hodnocení: 7/10]

AVELION – Illusion of Transparency

Pokud máte chuť pátrat po čerstvých talentech v progovém žánru, italská scéna se posledních pár let zdá být velmi úrodným místem. Právě odtud se jedna za druhou vynořují nové kapely a je až zarážející, jak vyzrále většina z nich zní, i když se mnohokrát jejich členové nemohou ve svém profesním životopise pochlubit ničím významným. Přesně do téhle kategorie spadají Avelion, nový spolek z Parmy, který letos vydal své debutové album. ..více

[recenze]

[06.09.2017]

[Ray]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7,5/10]

JACK STARR`S BURNING STARR - Stand Your Ground

I když býval kytarista Jack Starr ve svých začátcích členem Virgin Steele, pro jeho kariéru bylo mnohem důležitější, že se ještě v první polovině osmdesátých let s touto partou rozloučil a založil si vlastní kapelu Burning Starr, tedy Jack Starr`s Burning Star. Ti se záhy stali (stejně jako Virgin Steele) známými na poli amerického heavy nebo power metalu a zlatá osmdesátá léta prožili na výsluní. Na jejich konci se sice rozpadli,..více

[recenze]

[06.09.2017]

[Jan Skala]

[2 komentáře ]

[hodnocení: 7,5/10]

Steven WILSON - To The Bone

Na minulém albu „Hand. Cannot. Erase.“ se Steven Wilson dotkl dokonalosti. Ačkoliv vyprávělo příběh, přineslo několik přístupnějších (chcete-li popovějších) skladeb. O nové desce „To The Bone“ se začalo proslýchat, že bude ještě popovější a řadu fanoušků vystrašily i uvolněné popové singly. Jenže nebyl by to Wilson, aby natočil jen nějaké tuctové popíkové album, protože má prostě vlastní rukopis a skladatelský um té nejvyšší jakosti...více

[recenze]

[05.09.2017]

[Tomáš Marton]

[1 komentář]

[hodnocení: 9/10]

QUEENS OF THE STONE AGE - Villains

Po čtyři roky staré „...Like Clockwork“ už nikdo nemohl pochybovat, že by Queens Of The Stone Age, kdysi obskurní spolek, nepatřili ke světové rockové špičce. Už tenkrát bylo nutné ocenit jakou cestu někdejší člen desert/stoner rockových Kyuss, kytarista (a v tomto případě i zpěvák) Josh Homme ušel. Dnes už dokonale zastínil kapelu, ze které vzešel a přestože na jejím odkazu postavil i svou další kariéru, Queens Of The Stone Age dnes už Kyuss mnohokrát překonali. ..více

[recenze]

[05.09.2017]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 8,5/10]

ESKIMO CALLBOY - The Scene

Eskimo Callboy se již pár let úspěšně brodí nánosem generického electronicoru a svými absurdními texty a sebeuvědoměním si vydobyli dostatečně velký kus divácké pozornosti. Minulá deska „Crystals“ dokonce naznačila, že skupina má mnohem navíc než na parodování různých subžánrů a může se muzikantsky prosadit i v „běžném hudebním světě“, kde se již točí velká jména a hlavně velké peníze. Ovšem zpátky na zem. ..více

[recenze]

[04.09.2017]

[Radek Neuman]

[1 komentář]

[hodnocení: 3/10]

DOLL SKIN - Manic Pixie Dream Girl

Je tomu rok a půl, co jsem při poslechu debutového EP „In Your Skin“ mládežnic Doll Skin z Arizony tvrdil, že by tahle kapela jednou mohla být pecka. Nyní, když holky přišly s albem „Manic Pixie Dream Girl“, si to troufnu prohlásit znovu a navíc dodávám, že k tomu mají zas o kousek blíž. Důvodem je to, že z jejich hard rock–pop-punku leze ohromná energie, chytlavost a radost. To, že za partou holek, sotva odrostlých pubertě, stojí basák Megadeth David Ellefson,..více

[recenze]

[04.09.2017]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 8/10]

EVERY MOTHER`S NIGHTMARE - Grind

Every Mother`s Nightmare byla kapela, která se snažila těžit z posledních záchvěvů popularity hairmetalového boomu konce osmdesátých let. Tedy doby, kdy byla scéna přeplněna třiceti kopiemi Guns N`Roses, dvaceti Mötley Crüe a patnáctery Poison. Netřeba si nic zastírat, také Every Mother`s Nightmare nepřinášeli ani zbla nového a ke zmíněným hegemonům mohli vzhlížet až do nadpozemských výšin. ..více

[recenze]

[03.09.2017]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7/10]

Michal ZEMAN (EPILOG) - Z mého pohledu dopadla deska tak, jak jsem zamýšlel

Jak je to naše tuzemské metalové a rockové podhoubí bohaté…, proto není nouze zakopnout o spolky, které jako by se vynořily odnikud – i přes to, že jako v případě mladoboleslavských Epilog, pomalu završují desetiletou historii – a přitom jejich muzika má v sobě parádní sílu. Epilog letos přišli s tajemným albem „Whispers In The Darkness“, které výborně nazpíval (a to i přes to, že stálý post u mikrofonu v kapele patří ženě) Rob Lundgren ze Švédska...více

[rozhovory]

[03.09.2017]

[Savapip]

[0 komentářů ]

SEDE VACANTE - Skies Infernal

Když mrknete na fotku řecké kapely Sede Vacante, při vědomí, že se sami pasují do škatulky melodicko- gotického rocku, zdá se, že karty jsou jasně rozdané – další z kapel, stavějící na sladkých melodiích a příjemném ženském zpěvu. Jenže Sede Vacante na to na svém debutu „Skies Infernal“ jdou přece jen trochu jinak. Kupodivu tím, který z ústřední dvojice na sebe strhává víc pozornosti (a který si i víc té pozornosti zaslouží) je zpěvák, kytarista a hráč na syntezátory ..více

[recenze]

[02.09.2017]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 6/10]

BLOODY HAMMERS - The Horrific Case Of Bloody Hammers

Rok utekl jak nic a Bloody Hammers jsou tu s novou nahrávkou. Nemají ve zvyku s deskami otálet, tentokrát se však nejedná o klasickou řadovku, nýbrž o EP. „The Horrific Case Of Bloody Hammers“ obsahuje šest nových písní a pokračuje tam, kde skončilo poslední album kapely „Lovely Sort Of Death.“ Vše se opět točí kolem hororové tématiky, k čemuž zdařile odkazuje obal desky, vyvedený jako plakát na hororový film z první poloviny minulého století...více

[recenze]

[02.09.2017]

[Tomáš Marton]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 8/10]

POSTCARDS FROM ARKHAM - Manta

Před dvěma lety vyšlo Postcards From Arkham výtečné album „ÆØN5“, které jim nastavilo laťku setsakramentsky vysoko. Bylo jasné, že další počin bude opravdovou výzvou a té se Postcards nezalekli. Předem říkám, že album „Manta“ přineslo dost překvapení a kapela se nebála změn. Přesto zůstala podstata jejich hudby zachována. Pořád se jedná o instrumentálně vytříbený post-rock/metal přičemž se jejich muzika ještě více rozkošatěla do všech směrů. ..více

[recenze]

[01.09.2017]

[Tomáš Marton]

[5 komentářů ]

[hodnocení: 9/10]

HAVUKRUUNU - Kelle surut soi

Hoří-li vaše srdce pro syrovější a folkem příliš neobtěžkanou formu pohanského black metalu a jsou-li vaše přesvědčení o tomto žánru taková, že je již vyčerpaný a dvacet let se skládá to samé dokola, potom se vyplatí sáhnout po finských Havukruunu a nadchnout se jejich absolutně snovou (nepodlézavou) tvorbou. Finsko nabízí nesčetně mnoho metalových smeček, a tak je docela obtížné mezi nimi vybrat ty, které nespadají do průměru. ..více

[recenze]

[01.09.2017]

[Peťulín]

[3 komentáře ]

[hodnocení: 10/10]

Bruce DICKINSON - Skunkworks

Co si budeme nalhávat, polovina devadesátých let byla svým způsobem šílená doba. Najednou jako kdyby neexistovala žádná pravidla, to, co se pracně budovalo celá sedmdesátá a osmdesátá léta, leželo zašlapáno v zemi, rock a metal se už přirozeně pároval s hip-hopem, rapem i elektronikou a nikomu už nebylo nic svaté. I jeden ze symbolů ryzího heavy metalu, druhdy nedotknutelný frontman Iron Maiden Bruce Dickinson, byl tím, ..více

[recenze]

[31.08.2017]

[Jan Skala]

[24 komentářů ]

[hodnocení: 8/10]

HAMMERFALL - Legacy Of Kings

Vydání alba „Glory To The Brave“ způsobilo nečekanou revoluci. Náhle začal být cítit dravý hlad po heavy metalu, tedy něco, co patřilo ještě v průběhu roku 1997 do oblasti utopie. Díky souhře obyčejným rozumem těžko zachytitelných okolností se ale vesmír zase přiklonil na stranu těžkého kovu a jeho vzestup už nemohlo zastavit vůbec nic. S vrcholnou fází osmdesátých let se to sice nedalo srovnat, přesto metal pohodlně vystoupil z temných undergroundových jeskyní ..více

[recenze]

[31.08.2017]

[Petr Štěpnička]

[5 komentářů ]

[hodnocení: 8,5/10]

FADING AZALEA - Maze Of Melancholy

Nemělo by být těžké uhádnout, na jakou emoci sází Fading Azalea (už i tenhle posmutnělý název mnohé naznačuje) na svém debutovém albu „Maze Of Melancholy“. A úvodní instrumentální intro „Reverie Funeste“ je přesně o zasněné melancholii se špetkou dramatična. Doplňte v průběhu alba se objevující píšťalky, smyčce či étericky křehký hlas hlavní protagonistky kapely Olivie a základ je položen. Jenže ono je to všechno trochu jinak. ..více

[recenze]

[30.08.2017]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 6/10]

ATTIC - Sanctimonious

Tihle Němci na sebe strhli pozornost před několika lety na počátku své kariéry, když sami sebe pasovali do pozice pokračovatelů kultovních Mercyful Fate. Odvážné tvrzení, Mercyful Fate a samozřejmě i King Diamond sólově byli vždy natolik svéráznými zjevy na metalové scéně, že není jen tak v silách každého na jejich odkaz navázat. King Diamond se sice stále ještě počítá mezi aktivní umělce, ovšem už jedenáct let, od své poslední vcelku průměrné desky..více

[recenze]

[30.08.2017]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 8/10]