PEARL JAM - Dark Matter
to Demonick: člověče už si přešlápni, tys to...

PEARL JAM - Dark Matter
Moje velice oblíbená kapela. Je pravda, že...

PEARL JAM - Dark Matter
Zvykni si, tento "redaktor" inak pisať ani nevie...

PEARL JAM - Dark Matter
Jsem fanouškem od roku 1993. Když vynecháme Když...

IMPERIAL AGE - New World
No, je vidět, že co člověk, to názor. Protože za...

NIGHTBLAZE - Nightblaze
Pro vyznavače AOR/melodicrocku nebude od věci...

Ronnie ATKINS - Make It Count
...nejlepší Atkinsova sólovka. Tady se Sava...

BIG BIG TRAIN - The Likes of Us
Skvelá a výpovedná recenzia, Jirko. Album je...

TIERRA SANTA - Mejor morir en pie
Díky, takový koment samozřejmě potěší :-)

TIERRA SANTA - Mejor morir en pie
Díky za tento seriál. Toto a předchozí...












Fobia Zine

Metalopolis

metalový magazín ABYSS

Volumemax




Úvodník:

Objevil Ozzy nesmrtelnost? Jeho návrat ze záhrobí je fenomenální

Už v osmdesátých letech byl Ozzy Osbourne považován za geronta, za tatíka, který je tak trochu legenda a tak trochu šašek, přičemž mu bylo pouze čtyřicet. V pětačtyřiceti ohlásil odchod do důchodu, ale za to jistě mohl kokain, který zpěvák šňupal po tunách. Vrátil se s albem „Ozzmosis“ a byl znovu na vrcholu. To samé následovalo ještě několikrát, pokaždé člověk čekal starce nad hrobem, zhuntovaného chlastem a drogami, a pokaždé to dopadlo opačně. Ozzy nemládne, ale vzhledem k věku a tomu, co za život prožil, je zázrak, že žije. A že tvoří a natáčí.

Jeho poslední reinkarnace je jako zjevení, jako blesk z čistého nebe. Je stejně nečekaná jako překvapivá. Ozzy je prominentním hostem na třetí sólovce kytaristy Billyho Morrisona (Billy Idol), a rozhodně na desce není jen do počtu. Ponechme stranou spekulace, nakolik za jeho výkonem stojí studiová technologie, ale jeho forma ve skladbě „Crack Cocaine“ je ohromující. Okamžitě jsou zpět reminiscence na ceněnou desku „Ozzmosis“, kam skladba stylově míří a Ozzy je znovu na zřeteli veřejnosti a na čele mediálního zájmu. Po neuvěřitelně vitálním výkonu Roba Halforda na novince Judas Priest je připomínka toho, že Ozzy ještě žije, hodně důrazná a svým způsobem unikátní.

Jan Skala, 28. 3. 2024

BILLY TALENT - Afraid Of Heights


Poslední měsíce a roky asi nepatřily v kariéře Billy Talent k těm nejjednodušším. Možná proto je také pauza, která vznikla mezi minulou deskou „Dead Silence“ a novinkou „Afraid Of Heights“, nejdelší v jejich sedmnáctileté historii. Kapela v mezičase přišla i o bubeníka a zakládajícího člena Aarona Solowoniuka, který se odmítl podílet na nové desce. Nahradil jej proto Jordan Hastings od hardcorových Alexisonfire, který ovšem stále ještě nedostal status právoplatného člena...více

[recenze]

[05.09.2016]

[Jan Skala]

[1 komentář]

[hodnocení: 7,5/10]


TRICK OR TREAT - Rabbits Hill Pt. 2


Italové Trick Or Treat jsou v současné době patrně nejproslulejší díky tomu, že jejich zpěvák, Alessandro Conti, zároveň pěje na post-rhapsoďáckých albech Lucy Turilliho. Trick Or Treat jsou ale především kapelou, která hraje melodický power-speed metal, přičemž si v této disciplíně nestojí vůbec špatně. Ba co víc, autoři s léty kompozičně zrají a jejich aktuální desku lze označit za jejich nejpovedenější dílo...více

[recenze]

[04.09.2016]

[Petr Štěpnička]

[5 komentářů ]

[hodnocení: 8/10]


Edu FALASCHI - Moonlight


Eduardo Teixeira da Fonseca Vasconcellos nedávno oslavil své pětačtyřicáté narozeniny a zároveň se rozhodl zbilancovat svou pětadvacetiletou pěveckou kariéru. Že nevíte, o kom je řeč? Když napovím, že strávil dvanáct let v kapele Angra a již téměř stejnou dobu o kolegů Almah (daly by se samozřejmě zmínit i další, pro světovou scénu ne tak podstatné spolky) a s oběma skupinami nahrál čtyři desky, asi už bude mnohem jasněji. Edu Falaschi se čtvrtstoletí své kariéry rozhodl oslavit vydáním prvního sólového alba, ..více

[recenze]

[03.09.2016]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7/10]


CREATURE - Ride The Bullet


Dvacet sedm let. To je časový údaj, který od sebe dělí debutové eponymní album německých heavíků Creature s jeho letošním následovníkem „Ride To Bullet“ (údaj, tvrdící, že v roce 2003 vyšlo album „Way To Paradise“ je poněkud zavádějící, jedná se totiž o reedici první desky pod jiným názvem). Jenže čas je v tomto případě zcela nepodstatný údaj. Creature totiž na novince znějí, jako by do studia zalezli krátce po dokončení koncertní šňůry k prvotině. ..více

[recenze]

[02.09.2016]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 5,5/10]


STRAPPING YOUNG LAD - Alien


Při slově „Alien“ si asi každý vzpomene na legendární sci-fi s vesmírnými potvorami, co fakt nejsou dobrými společníky na pokec. Já si však vybavím rovněž vynikající metalovou desku od Strapping Young Lad. Vyšla dva roky po eponymní desce a přinesla změny. „Alien“ je asi nejpromyšlenější dílo v historii kapely a je naprosto jedinečné. Neznám žádnou jinou desku napříč metalovým spektrem, které by mělo podobnou atmosféru. Zatímco předešlé album sázelo na jistotu, „Alien“ ukázal nové obzory a stanovil zcela novou laťku pro extrémní metal...více

[recenze]

[01.09.2016]

[Tomáš Marton]

[1 komentář]

[hodnocení: 10/10]


BLACK SABBATH - Mob Rules


„Ronnie si myslel, že „Heaven And Hell“ bylo úspěšné díky němu. Že on byl tím, kdo zachránil umírající Sabbathy,“ vysvětlil Geezer Butler. „Jenže, proboha, tu desku napsal Tony a většina ní vznikla, ještě než Ronnie přišel do kapely“. Pravdou je, že „Heaven And Hell“ byla skutečně velmi úspěšná deska, která dostávala platinová ocenění. Bylo to dané tím, že právě explodovala Nová vlna britského heavy metalu a také tím, že skutečně díky Ronnieho vokálu dostala hudba Black Sabbath jiné dimenze...více

[recenze]

[01.09.2016]

[Jan Skala]

[9 komentářů ]

[hodnocení: 8,5/10]


FEJD - Trolldom


A teď mi někdo řekněte, v čem je tak radikální rozdíl v tvorbě třeba u Faeřanů Týr a u švédských Fejd? Jak je možné, že Týr si vydobili na folk-metalovém poli solidní úspěch a Fejd jsou spíš jen utajeným tipem? Možná by to mohlo být tím, že Týr vydali své první album o pěkných pár let dřív, takže na zápis do povědomí příznivců měli více času a jednak tím, že i přes určitá zakolísání tlačí kvalitu svých alb nahoru (anebo ji aspoň trvale neztrácejí), zatímco u Fejd se ta šťavnatá chuť prvního alba „Storm“..více

[recenze]

[31.08.2016]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 8,5/10]


JINJER - King of Everything


Někdy se vynoří výtečná kapela z docela nečekaných končin, jako třeba Jinjer, pocházející z Ukrajiny. Mladá skupina vznikla v roce 2010 a nyní vydává třetí album, které často bývá vnímáno jako zlomové. V případě Jinjer by i zlomové být mohlo, protože dle jeho kvalit máme co dočinění s metalovou špičkou.

Deska „King of Everything“ začíná kratičkou „Prologue“, příjemnou rockovou věcí, která z klidného začátku postupně přitvrzuje. ..více

[recenze]

[30.08.2016]

[Tomáš Marton]

[1 komentář]

[hodnocení: 9/10]


JACKYL - Rowyco


I když to tak vždycky nebylo, je v posledních letech na Jackyl spoleh. Nelze sice mluvit o hudební stránce, protože tam Jackyl platí za naprostou jistotu, jelikož od bezejmenného, čtyřiadvacet let starého debutu neuhnuli od svého zarputilého rock n`rollu ve stylu AC/DC ani o píď. Spoleh na ně je v tom, že si můžete být jistí, že pokud rtuťovitý frontman Jesse James Dupree neumře, bude své fanoušky zásobovat podobnou hudbou ještě dlouho...více

[recenze]

[29.08.2016]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7,5/10]


Henrik FLYMAN (EVIL MASQUERADE) - Raději riskuji a zkouším nové věci. Někdy to funguje a někdy taky ne.


Výčet kapel, ve kterých hrál kytarista Henrik Flyman, by vydal na docela slušný seznam. Na vrcholu tohoto seznamu by bezpochyby stálo Henrikovo dítě, Evil Masquerade. Ti v třináctém roce svého působení přišli se svým sedmým albem „The Outcast Hall Of Fame“, na kterém se představili ve výborné formě. Není divu, že na svojí práci je Henrik Flyman, muzikant tělem i duší, náležitě hrdý. ..více

[rozhovory]

[28.08.2016]

[Savapip]

[0 komentářů ]


STORMTIDE - Wrath Of An Empire


Australané Stormtide stačili za tři roky své existence vydat jedno EP a singl a nyní vychází jejich dlouhohrající debut. Hudbu, kterou hrají, byste od protinožců rozhodně nečekali. Symfonický folk metal severského střihu. Obal, image, hudba, to vše je přebráno od evropských vzorů, kterými mohou být například Eluveitie, Týr nebo také Amon Amarth (v tvrdších momentech). Melodický death metal se tu kloubí s folkovými popěvky a vše má lehce symfonický podkres, aby měla hudba trochu i filmový náboj...více

[recenze]

[27.08.2016]

[Tomáš Marton]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 5/10]


INISHMORE - The Lemming Project


Před sedmi lety se nad švýcarskými Inishmore zavřela voda. Po dvanácti letech na scéně a třech nezávisle vydaných albech kapela ukončila svojí činnost. Jenže hudební nicnedělání zjevně nešlo klávesákovi Pascalu Gysimu, kytaristovi Fabianu Niggemeierovi a basákovi Danielu Novoselovi pod nos a tak po dvou letech zahálení se dali zase dohromady s aktualizovanou sestavou. Ta přinesla zásadní změnu v tom, že k mikrofonu se postavila žena. ..více

[recenze]

[26.08.2016]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7/10]


STRAPPING YOUNG LAD - Strapping Young Lad


Po albu „City“ se Strapping Young Lad uložili ke spánku. Jejich hlavní mozek Devin Townsend se věnoval sólovým deskám a produkování, Gene Hoglan, ten měl vždycky kde bubnovat a Jed Simon založil své Tenet. V roce 2001 se však kapela probudila, začala koncertovat a o dva roky později vydala eponymní album. „Strapping Young Lad“ má podobnou naštvanou a nekompromisní náladu jako jeho předchůdce, ale jde na to malinko jinak...více

[recenze]

[25.08.2016]

[Tomáš Marton]

[5 komentářů ]

[hodnocení: 7,5/10]


BLACK SABBATH - Heaven And Hell


V roce 1979 Black Sabbath takřka neexistovali. Ozzy byl z kapely venku a velice pilně pracoval na svém sebezničení, z čehož jej nakonec dostala dcera manažera Black Sabbath Dona Ardena, Sharon, kterou si pak zpěvák, už opět stojící na nohou a mající za zády silnou kapelu, v roce 1982 vzal za ženu. To je ale už jiný příběh. Z Black Sabbath ale nebyl pryč jen Ozzy. Svůj odchod ohlásil i Geezer Butler, ovšem zde se mělo jednat o dočasnou věc. ..více

[recenze]

[25.08.2016]

[Jan Skala]

[11 komentářů ]

[hodnocení: 10/10]


REVENIENCE - Daedalum


Všechno už tu jednou bylo. To je myšlenka, která se při poslechu prvotiny italských Revenience neodbytně krade na mysl. Členové kapely se mohou sebevíc odvolávat na modernu, působení v různých projektech italské undergroundové scény a z toho vyplývající progresivitu jejich míchanice gotického a symfonického metalu s elektronickými vlivy. Jenže to by před nimi nesměli scénu ovládnout jejich krajané Lacuna Coil či holanďané Within Temptation. Takhle jsou Revenience až ti druzí v řadě. ..více

[recenze]

[24.08.2016]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7,5/10]


TARJA - The Shadow Self


Na novou desku finské divy Tarji Turunen jsem se těšil jak metalista na letní festivaly a to zejména díky minulé výtečné desce „Colours In The Dark“, která je dle mého naprostým klenotem žánru. Po tomto albu vydala Tarja kolekci vážné hudby „Ave Maria“ a především na začátku léta EP „The Brightest Void“, které dle Tarji slouží jako předzvěst k novému dlouhohrajícímu počinu „The Shadow Self“. Právě letní EP dost výrazně napovědělo, jaká bude nová deska. Více metalová a odvážná. ..více

[recenze]

[23.08.2016]

[Tomáš Marton]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 8,5/10]


BLACKFOOT - Southern Native


Tohle je tak trochu oříšek. Lze současné Blackfoot ještě za Blackfoot považovat? Samozřejmě, muzikanti dostali požehnání od samotného Rickeyho Medlockea, ovšem v současné sestavě nehraje nikdo z původních členů, ba co víc, vůbec nikdo, kdo by se v minulosti podílel byť na jediné studiové nahrávce. Ani sám Medlocke nebyl součástí žádného z reunionů, ke kterým došlo po (donedávna by se chtělo říct definitivním) rozpadu v polovině devadesátých let. Ale co, je třeba zahodit předsudky..více

[recenze]

[22.08.2016]

[Jan Skala]

[5 komentářů ]

[hodnocení: 7/10]


Listování : << < 324 / 615 > >>

 
Metalforever.info © 2006 - 2024     RSS - články

stránka byla načtena za 0.16736 sekund.