S trochou jízlivosti by se chtělo říct, že samotný název nového alba „8RED“ francouzských heavíků Mystery Blue je jednou z nejdůvtipnějších drobností, které tato nahrávka přináší. Jednak je v něm zakódována informace, že se jedná o osmou desku této veteránské kapely, jednak koresponduje s dominantní barvou obalu alba a navíc se v něm odráží i název úvodní skladby „Hatred“, na kterou díky videoklipovému zpracování Mystery Blue zjevně vsází. To, že se pedantičtí angličtináři nad touhle přesmyčkou nejspíš mírně ošívají, je pak charakteristické pro celé album – tak, jak musíte použít ždibec fantazie k tomu, aby tahle hříčka naplno dosedla, stejně tak je třeba (a v daleko větším množství) ji zapojit při hledání kouzla této desky.
Budeme-li chtít v drobných jízlivostech ještě chvilku pokračovat, stačí připomenout, že jen krátce po vydání alba „8RED“ představili svou novinku „The Pale Man Is Holding Broken Heart“ Velvet Viper. Žádnou díru do světa s ním neudělali, ale jako komparační materiál poslouží naprosto ideálně, neboť obě kapely vsází na staromilský heavík a navíc zpěvačky těchto formací mají poměrně podobné hlasy. Analogii lze bohužel nalézt hlavně v tom, že nápadově je „8RED“ stejně jalové a nevýrazné jako album od Velvet Viper. Z tohoto postulátu se vymykají pouze tři položky – šlapající a energická „Final Fight“, svižná „Vikings of Modern Times“ se zapamatovatelnou melodií a šikovně vygradovaná „Earth Without Humans“ s příjemnou výpomocí kláves. Zbytek nahrávky se utápí v nenápaditosti (se kterou se nejúspěšněji pere několik kytarových sól) a bojuje s tím, že když už se kapela pokusí své skladby oživit nějakým zvratem, zpravidla to působí docela neurovnaně a násilně. Korunu všemu pak nasazuje leckdy velmi neúčelná a postupem času čím dál protivnější afektovanost vokálu Nathalie Geyer.
Pomineme-li šestiletou pauzu, která Mystery Blue potkala v první polovině devadesátých let, má tahle kapela (byť její úplné začátky pamatuje už pouze kytarista Francis „Frenzy“ Phillipon) na hřbetě už čtvrtý křížek. Na šesti vydaných albech od znovusjednocení kapely se pravidelně podílela zpěvačka Nathalie Geyer, kytarista „Franzy“ a bubeník Vince Koehler, přičemž vyjma postu baskytaristy nedošlo v poslední patnáctiletce ke kdovíjakým personálním rošádám. Dalo by se tedy předpokládat, že i kdyby Mystery Blue vsadili jen na rutinu, mohla by jejich muzika fungovat. O „8RED“ to ale příliš neplatí. Jalovost nápadů, přehnaně průhledná jednoduchost postupů, stereotypní a utahané provedení, přepálená zpěvaččina afektovanost a naprosto fatální těžkopádnost prakticky celé desky vede k tomu, že z finálního rezultátu k předchozímu albu Mystery Blue (…prostě takový průměrný, dobře poslouchatelný heavík) je třeba o něco slevit.
|