John West strávil v Royal Hunt v jejich více než třicetileté historii pouhých osm let, přesto se do ní nesmazatelně zapsal. Nejen tím, že se ještě donedávna mohl pyšnit tím, že byl tím pěvcem, který v řadách kapely nazpíval nejvíc desek (o tento primát jej nakonec připravil navrátilec D.C. Cooper), ale hlavně tím, že se podílel i na tom nejsilnějším albu, které kdy parta kolem Andrého Andersena dala dohromady. Sice se může zdát trochu podivná strategie konceptu spojeného s „Marťanskou kronikou“ Raye Bradburyho, v jehož rámci Royal Hunt nejprve vydali singl „Intervention“, který následovalo album „The Mission“ a celou trilogii uzavřelo EP „The Watchers“, jehož stěžejní částí se opět stala skladba „Intervention“, tentokrát v plné téměř čtvrthodinové verzi, doplněná živými i novými verzemi starších skladeb ve Westově podání, díky čemuž se Royal Hunt hrdě bijí v hruď, že EP „The Watchers“ je dost možná nejdelším épíčkem v hudebních dějinách. Zásadním bodem však samozřejmě bylo šesté řadové album „The Mission“, na kterém do sebe vše zásadní (tedy autorská forma Andrého Andresena i muzikantská kondice - téměř - všech zúčastněných) zapadlo zcela dokonale.
Netroufám si odhadovat, nakolik přesně André Andersen zachytil literární předlohu, ale melodická lehkost, bohatá nápaditost, celková dramatičnost a chytrá struktura, v níž jsou jednotlivé skladby téměř pravidelně propojovány krátkými instrumentálními mezihrami, plně vynahradí případný nesoulad s Bradburyho dílem. Dokonce se jí podaří i téměř plně zamaskovat fakt, že Royal Hunt i nadále zápolili s pozicí u bicích. Po odchodu Allana Sorensena si na desce zahráli Kenneth Olsen a Kim Johanesson, jejichž vklad však není příliš nápaditý, čímž dává plně vyniknout Andrého klávesové kreativitě i Kjaerově kytarovému nadhledu a rozvážnosti, na druhou stranu nijak neomezuje a nebrzdí rozlet skladeb, takže v jejich případě byl účel zcela splněn. Zmínit je třeba i návrat vokalistky Marie McTurk, neboť jiskřivá kooperace suverénního Johna Westa s vokalisty je jedním z nejpřitažlivějších elementů alba „The Mission“, k dokonalosti dotažená například v rozvážně atmosférické a úžasně vygradované „The Judgement Day“, v níž se řezavý Westův hlas (to úžasné opakované vyhrocení v závěru písně!) dokonale prolíná se sametovými přihrávkami a ve které majestátnost ve volnějším tempu podtrhne důstojné a přitom emotivní kytarové sólo i něžný piánový ocásek, ústící do klasikou vonící intermezza „Metamorphosis“, či v akční, natlakované a dynamicky neposedné „Surrender“. Do tradičního výrazu kapely se podaří ideálně zapasovat i syrovější a přízemnější „Out Of The Reach“ s výraznou basou, bouřlivé akční drama „World Wide War“, či finální kousanec „Total Recall“ se šťavnatým Wesovým ječákem, agresivním kytarovým riffem, pichlavými klávesami a depresivním závěrem.
Pokud bylo album „Fear“ jakýmsi hledáním cesty nového zpěváka k Andersenovým skladatelským chutím, na albu „The Mission“ se možnosti a schopnosti hlavních aktérů naplno potkaly a umožnily tak tradičnímu Andersenově skladatelskému rukopisu znít znovu nesmírně svěže.
|
