To Rumcajs - Kolík

Taky bych neřekl, že Still Climbing je špatná deska. Je jen jiná a podle mě opět vynikající. Jsem zvědav, co napíše Pepsi.

29. 10. 2015 7:47

- Savapip

to rumcajs: recka samozřejmě bude, ale s tím, že jde o sešup absolutně nesouhlasím ;-)

28. 10. 2015 19:01

HBS - rumcajs

Jak píší Kolík a GOGo - Heartbreak Station je album nadčasové, v tomhle ohledu převyšuje ostatní tvorbu kapely. Ano, není tak vyrovnané jako předchůdce, je tam více vaty a není až tak rockové, ale už jen za nádhernou baladu Heartbreak Station zasluhuje absolutorium. Album je vypulírované i zvukově. Myslím, že více lidí docenilo tento skvost později, co se týče mě, tak já na to potřeboval čas asi až cca do roku 2009. Předtím jsem měl na piedestalu LCW, teď to mám přibližně stejně, přičemž HBS to má u mě o chlup lepší. Možná o dva. Jen škoda sešupu u Still Climbing, mmch. recenze bude?

28. 10. 2015 18:49

- Pepsi Stone

JonathanGrey: Ale vždyť říkám, že nemám averzi vůči country vlivům, to je zase věc, kterou jsme rozhodně nenapsal. Neříkám, že mi tam vadí, neříkám, že One For Rock and Roll je špatná věc. Prostě si myslím, že na Heartbreak Station nejsou tak silné věci jako třeba na Long Cold Winter. K tomu hodnocení... U seriálů to posuzuji jinak než u novinek a vlastně jeden metr na to ani nejde použít. Kdyby Heartbreak Station vyšla dnes, bylo by hodnocení vyšší, ale v rámci seriálu bych pak musel jít s Long Cold Winter na tebou zmíněných 15/10.

23. 10. 2015 12:43

Tak zkus... - Kolík

...od Poison Flesh and Blood a Native Tongue. Parádní vyspělá nadčasová alba bez puberťáckých popěvků, to druhé navíc s vynikajícím Kotzenem. Stryper mě nikdy moc nechytli, žádné jejich album není výborné jako celek. No a Cinderella? Poslední tři alba zasluhují naprosté absolutorium. Jistěže je celá řada dalších výborných kapel, na něž na tomto webu zatím nedošlo. Osmdesátá léta byla vrcholem zlaté éry hard rocku a heavy metalu. Pak už jen nuda, šeď nebo úplná katastrofa. Těch několik kvalitních věcí, co vyšlo v 90. letech a později, to nemohou zachránit.

22. 10. 2015 20:18

- down

Nebral jsem je vážně, nikdy mě nechytli, možná smůla pro mě, osobně si myslím, že Poison, Cinderella, nebo třeba Stryper jsou hodně nadhodnocené kapely, které se jen vezly, je spousta skvělých a lepších kapel, které by si zasloužily seriálek mnohem víc než oni. Pouze můj názor :) ...ale první dvě desky jsem na vinylu měl :) ...chvilku. Ovšem z dnešního pohledu ...co dneska vychází, dobré desky :)

22. 10. 2015 19:10

Něco k hodnocení i desce. - JonathanGrey

Nedávno se tu vysvětlovalo, že 8/10 se hodnotí dle současné kvality vycházejících alb. To by muselo tohle album mít 15/10....Je to dost matoucí. Přimlouval bych se za stejný metr, kde se zohlednuje jen a jen kvalita. Nebo nová deska Santa Cruz (7/10) mimochodem mimořádně špatná oproti debutu je jen o bod horší než Heartbreak Station? No, moc mi to nevychází. Chápeme se? K Cinderelle: bedlivě sleduju recenze a s prvními dvěma názory se nechá souhlasit, s tím že u Night Songs bych se nebál jít s hodnocením na 7 a klidně i 6/10. Z debutu mě dnes bavěj dva songy: titulní a megapecka Shake Me. A obal! Ten je stylovej. Jestli něco desku prodávalo, tak ne hudba, ale obal :-). Dvojka má taky nádhernej minimalistickej obal. Btw neví se, kdo dělal logo? Skvělá práce! A Heartbreak Station. Docela mě mrzí autorova averze ke country vlivům. Právě oni dělají desku i po 25 letech vyjímečnou. Jasně v 15 letech (resp do 30 ) se mi líbily přímočařejší songy jako More things change, Make your own way, Shelter me a dnes si kromě nich vychutnávám funkárnu Love s got me doing time, Electric love a predevším syrovou Dead s man road. To je veliká paráda se zabijákým táhlým riffem a překrásnou slide kytarou. Hned si vzpomenu na In my time of dying. Kapitola sama pro sebe i po tolika letech zůstává titulní balada. Ta neomrzí nikdy! Spolu se Save your love od GW moje top balady ever. Nejlepší deska Popelky. 10/10.

22. 10. 2015 19:01

- Pepsi Stone

Nikde tam ale není napsáno, že Sick For The Cure nebo One For Rock and Roll jsou špatné věci. Bylo to míněno spíš tak, že právě kvůli těmto a jim podobně experimentálních tuhle desku část fanoušků odsoudila.

22. 10. 2015 10:10

Cituji: - Kolík

"Pak ale Cinderella začne experimentovat s country a přestože „Sick For The Cure“ se tváří jako hard rocková věc, její kytary mají v sobě tolik countryového nádechu, že jí může být jen ztěží. A „One For Rock And Roll“? To už je naprosto čistokrevné country. Navíc způsob zpěvu je matoucí. Je to Keifer? Není to Keifer?" Tohle není výčitka? :-) Ale jak jsem psal, proti gustu žádný dišputát. Akorát jsem si myslel, že právě ty budeš mít pro experiment více pochopení.

22. 10. 2015 10:07

- Pepsi Stone

Ale vždyť já kapele experimenty nevyčítám, jen Heartbreak Station považuji za lehce slabší než Long Cold Winter. Přesto je to výborná deska a hodnocení 8/10 rozhodně není slabé.

22. 10. 2015 9:56

Přesně jak... - Kolík

....píše Gogo. Album má neskutečné kouzlo a sílu. Dodal bych, že je zcela nadčasové a za těch 25 let vůbec nezestárlo. Zatímco Gogo šel v památném roce 1990 do půjčovny (chodil jsem tam taky), já jsem se vydal do obchodu a za první vydělané peníze koupil všechny (!) hard'n'heavy CD, které tam tehdy měli. Byly dohromady čtyři (v licenci Popronu): AC/DC - The Razors Edge, Cinderella - Heartbreak Station, Aerosmith - Pump, Scorpions - Crazy World. Dal jsem za ně půl měsíční výplaty! :-) Vše ostatní včetně originálních edicí dorazilo do Supraphonů až o rok později. Prostě to byla úžasná doba! :-) Za mě jednoznačných 10/10. Country je americká lidovka, není důvod snižovat hodnocení interpretovi za to, že se inspiruje u vlastních kořenů. Nejdřív tu Pepsi mnoha kapelám vyčítá, že se opakují a vykrádají a když je někdo autentický a originální, tak mu to pod nos nejde taky. :-) No nic, proti gustu žádný dišputát.

22. 10. 2015 9:30

Když jsme - Gogo

v době vzniku přinesli tohle CD z půjčovny domů abychom si ho nahráli na kazetu, jak se to ostatně tehdy dělalo, tak jsme byli všichni trochu ropačití. Bylo to první album, které jsem měl možnost od Cinderelly slyšet. Z klipů jsme do té doby znali pouze Gypsy Road a tohle jsme nečekali. Bylo to podle nás - tehdy ortodoxních metalistů s bundama plnejma nášivek a pruhovanejma kalhotama:) - prostě country :) Jenže ono to album má neskutečný kouzlo a sílu. Poprvé jsem si nahrál jen baladu Winds Of Changes. Po letech mi to nedalo a půjčil jsem si CD znovu a rovnou si ho potom i koupil.Prostě mě to dostalo. Dodnes ho mám asi úplně nejradši z celé diskografie. U mě tak jako obě předešlá alba 10/10.

22. 10. 2015 7:34