Saxon - b.wolf

jsou pro mě hlavně osmdesátky až po Innocence; začal jsem s nimi znovu po skvostném fláku Inner Sanctum, potom už to je slabší, až na loňskou Byffordovu sólovku ... Novinka jde absolutně mimo mě, covery milionkrát slyšené od tisíce dalších smeček-to Sanoxi nemají zapotřebí.

3. 05. 2021 13:53

Souhlas s Kolíkem - Zdeněk

Mám to podobně. Inner Sanctum je špičková deska. Biffova sólovka taky. Coververze si pustím, ale moc si od nich neslibuju. Vše jsme slyšeli již mockrát. Přesto díky za recenzi.

3. 05. 2021 9:15

Alba po Solid Ball... - Kolík

...jsou kvalitativně poměrně pestrá. Velmi slušné je i Forever Free, vynikající Dogs of War a Unleash The Beast. Pak mají tři desky za sebou - Metalhead, Killing Ground a Lionheart sestupnou tendenci, pro mě těžko poslouchatelné, ale některým lidem se asi líbí. Následuje zlom a parádní pecka The Inner Sanctum, dále velmi dobré Into The Labyrinth, ještě slušné Call To Arms a zase padá kvalita dolů. Poslední dvě alba už jsou zcela postradatelná. A pak najednou parádní kus - Biffova sólovka. Kvalitativní zlom podobný jako The Inner Sanctum. Jsem zvědav, co přijde příště. Saxon umí překvapit. Myslím, že v případě jeho alb by méně znamenalo více. Jinak vynikající kapela.

2. 05. 2021 12:37

Saxon - Jirka Pokorný

Saxoni byli v 80. letech výborná kapela (co se týká kvality nahraného materiálu) a nezklamou ani v současnosti (hlavně koncertní prezentací). Jejich tvorba je ale někde od alba Solid Ball Of Rock lehce splývavá a zaměnitelná, výjimku za mě tvoří snad jen Dogs Of War nebo např. Call To Arms. Někdy mi to přijde tak, jako že jdu nakoupit do obchoďáku a k potravinám si přikoupím nové cédlo Saxon, prostě spotřební zboží, ale netvrdím vůbec, že laciné. Tedy to, co Pepsi zmiňuje u desky coverů, už mám v posledních letech i s řadovkami. Ale ostatní to můžou brát samozřejmě jinak, to je na vkusu jednotlivce. Všem, kterým se novější desky líbí, přeju ten nejlepší zážitek z poslechu. Jen myslím, že jako celek fungují dřívější alba lépe. Vzpomínám na páteční večery v době dospívání, kdy jsme ve staré prádelně neuměle vyřezávali dřevěné kytary a nahrávali u toho Větrník na kotoučák. Do té doby se řadí i část desky Denim And Leather, odvysílané (pokud si správně pamatuji) Jaromírem Tůmou, na jejíž palby jsme po několik následujích víkendů imaginárně křepčili. Tato LP to u mě odstartovala, od té doby mě Saxon mají. Je v tom možná nostalgie, fandím jim dodnes, ale je to právě těžiště jejich tvorby z osmdesátek. Jinak i přes změny v kapele je to stabilní band se skvělým frontmanem, o kvalitě ostatních muzikantů nemluvě. Taková stará dobrá anglická škola...

2. 05. 2021 11:53