BLIZZEN - Metalectric

Klasický heavy metal je živ už bezmála půlstoletí, a nezdá se, že by zájem o něj jakkoli polevoval. Alespoň pokud se týká hudebníků, kteří ve zkušebnách stále oprašují kořeny Nové britské vlny a oblékají se do hadrů, jež by z fleku brali producenti a kostymérky nějakého osmdesátkového seriálu. Mezi vyznavače původních metalových struktur vytesaných partami Iron Maiden nebo Judas Priest patří německý spolek Blizzen, existující od roku 2014 a letos vydávající třetí dlouhohrající desku. ..více

[recenze]

[08.12.2025]

[Petr Štěpnička]

[6 komentářů ]

[hodnocení: 7/10]

BOSTON - Don`t Look Back

Poté, co se stala debutová deska bestsellerem a dodnes je považována za jeden z nejprodávanějších a nejlepších debutů všech dob (dokáží jí konkurovat pouze Guns N`Roses, Meat Loaf, Pearl Jam a několik málo dalších), bylo nasandě, že jak vydavatelská firma, tak management budou urychleně požadovat album další. Navíc, když jich Boston měli podle smlouvy dodat deset během dalších šesti let. Kosa však narazila na kámen. Tom Scholz, jako hlavní tvůrčí mozek Boston, ale zejména jako naprostý samorost, ..více

[recenze]

[08.12.2025]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 8/10]

Cassidy PARIS - Bittersweet

Rock pro mladé s duchem osmdesátek? Svého času si Cassidy Paris vysloužila titul nejmladší akvizice vydavatelství Frontiers. Netuším, jestli si tohle postavení stále ještě drží (není to tak dávno, co se o ní v téhle rovině mluvilo, takže je to stále klidně možné), ale poslechnete-li si její aktuální album „Bittersweet“ (podstatně přiléhavější název, než mělo minulé album „New Sensation“), i bez toho, abyste o Cassidy hledali nějaké bližší podrobnosti, dost možná vás napadne, že tahle rocková samička se z hudebního vejce..více

[recenze]

[07.12.2025]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7/10]

AEROSMITH & YUNGBLUD - One More Time

Letos na jaře se zdálo, že s Aerosmith je konec. Nedokončené rozlučkové turné, které nečekaně zhaslo kvůli vážnému poškození hlasivek Stevena Tylera, se jevilo jako nepěkná definitivní tečka za úchvatnou padesátiletou kariérou, a ticho, které po tomto oznámení následovalo, naznačovalo, že fanoušci bostonské legendy mají smůlu a Aerosmith budou žít pouze ve vzpomínkách. Pak přišla akce „Back To The Beginning“ při niž se na prahu léta loučil Ozzy Osbourne s kariérou (a jak se brzy ukázalo, i se životem), a v tomto případě platí, ..více

[recenze]

[06.12.2025]

[Jan Skala]

[3 komentáře ]

[hodnocení: 7,5/10]

KRYPTOPORTIKUS - Dark Rainbow

Až do poslechu prvotiny dua Kryptoportikus mě pojem „argonaut“ (mořeplavec v řecké mytologii, usilující o zisk zlatého rouna, patřil mezi ně třeba Herkules či Orfeus) nechával zcela v klidu. Po poslechu alba „Dark Rainbow“ mě děsí. Nemohou za to argonauti, ale dvojice Franz Herde a Chris Techritz, která se dala dohromady před dvěma lety a dostala nápad napsat příběh, vycházející z řecké mytologie a zabalila jej do těžko charakterizovatelného hudebního hávu. ..více

[recenze]

[05.12.2025]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 3/10]

HEAVY PETTIN - Rock Generation

Tahání kostlivců z dávné pokladnice Nové vlny britského heavy metalu pokračuje. Ke slovu se dostávají i kapely, o nichž se soudilo, že už dávno patří minulosti a které žádnou velkou díru do světa neudělaly ani v době, kdy byl styl na vrcholu a psaly se dějiny tvrdé hudby, které vynesly na vrchol Iron Maiden, Judas Priest, Def Leppard i Saxon. Heavy Pettin ze skotského Glasgowa byli vždy spíše za dělníky, kteří nebyli nijak objevní, ale tvořili docela obstojnou, melodickou hudbu. Z hegemonů vykazovali největší příbuznost s ranými Def Leppard nebo s pozdějšími Saxon,..více

[recenze]

[05.12.2025]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 6/10]

TIAMAT - Prey

Tiamat byli na rozcestí. Deska „Judas Christ“ nenaplnila jejich komerční ambice a přestože vygenerovala skvělý (avšak netiamatovský) hit „Vote For Love“, který naživo kapela hraje dodnes, projekt se minul účinkem a výsledná čísla zaostávala jak za „Skeleton Skeletron“, tak i za slavnými deskami z devadesátých let. Johan Edlund se netajil zklamáním, ovšem přestěhování do slunného Řecka mu stále podvědomě nutilo tvorbu optimističtější,..více

[recenze]

[04.12.2025]

[Jan Skala]

[2 komentáře ]

[hodnocení: 6,5/10]

Richard Andersson´s SPACE ODYSSEY - The Astral Episode

Švédský hudebník Richard Andersson byl před dvěma dekádami v tvůrčím laufu. V letech 2004, resp. 2006 zveřejnil dvě desky s formací Time Requiem, a mezi to stihl vklínit počin "The Astral Episode", druhé řadové album svého posledního projektu Space Odyssey (nemluvě o řadě nahrávek, na kterých figuroval v hostující pozici). Přestože debut "Embrace the Galaxy" z roku 2003 zaznamenal (relativní) úspěch u kritiků i fanoušků, Andersson měl opět nutkání zahýbat se sestavou...více

[recenze]

[04.12.2025]

[Petr Štěpnička]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 6,5/10]

THE OTHER - Alienated

Nejdůležitější zpráva, týkající se deváté řadovky německých horror punkerů The Other, zní, že když si odmyslíte pomalované zombie tvářičky členů kapely a kdovíjak neřešíte textový obsah skladeb, tak i mezi čtyřmi stěnami obýváku jejich muzika spolehlivě funguje. Nehraje na žádné složitosti, v pohodě si u ní zaskáčete a pár refrénů se vám spolehlivě zavrtá do hlavy. Člověk by ani neřekl, že parta, která od posledního alba prožila tak intenzivní personální zemětřesení ..více

[recenze]

[03.12.2025]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7,5/10]

BLOODBOUND - Field of Swords

Švédští Bloodbound vydávají alba s pravidelnou dvouletou kadencí, a protože předešlý zápis spatřil světlo melodického světa v roce 2023, přišla letos řada na studiovou novinku. Při pohledu na její obal je zřejmé, že se na zavedených pořádcích rozhodně nic měnit nebude, kytarista Tomas Olsson dokonce o albu "Field of Swords" mluví jako o přímém následovníkovi minulého zápisu "Tales from the North". Týká se to jak textové úrovně (nyní se ocitáme bezprostředně v po-vikinské éře), ..více

[recenze]

[03.12.2025]

[Petr Štěpnička]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7/10]

EUFORY - Eufory

Slovenští Eufory vydali debut před deseti lety. V případě aktuální, v pořadí čtvrté desky ale můžeme konstatovat, že kapela z naší bratrské země vstupuje do zcela nové etapy. Ne náhodou se pětice hudebníků rozhodla pro eponymní titul, jenž změnu vypichuje s důrazným symbolickým významem. Slováci změnili frontmana a začali zpívat v rodné řeči. Chtěli se tím přiblížit fanouškům, a dle prvních informací z koncertních štací se to prý skutečně povedlo...více

[recenze]

[02.12.2025]

[Petr Štěpnička]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7/10]

1914 - Viribus Unitis

První světová válka se zdá být nevyčerpatelné téma. Pomiňme, že do této dob fušovali i Sabaton, protože jejich tvorba oproti partě 1914 připomíná spíše učebnice dějepisu základní školy, a soustřeďme se hlavně na ukrajinskou kapelu, která oproti Švédům téma uchopila mnohem šikovněji po hudební i obsahové stránce. Jak ukázala první tři alba party ze Lvova, dokáže jejich hudba věrně evokovat šmelc kulek zákopů východní u západní fronty, aby záhy sklíčenou atmosférou připomněla zoufalost a šílenství, všudypřítomné atributy, vznášející se po čtyři roky nad zákopy a bitevními poli, ..více

[recenze]

[02.12.2025]

[Jan Skala]

[1 komentář]

[hodnocení: 8/10]

TREAT - The Wild Card

Pěkně se to u švédských Treat zakulatilo. Čtyřicet let od vydání debutu „Scratch And Bite“ kapela vydává desáté řadové album „The Wild Card“. Nevypadá to jako kdovíjak plodné tempo, ale je třeba vzít v úvahu, že Treat třikrát zastavili činnost a v hibernaci strávili téměř sedmnáct let. V poslední dekádě patří k jasným sázkám na jistotu. Na melodicky zpěvný hard rock, z nějž uhnuli jen jednou, v období, kdy scénou hýbal grunge (bylo z toho velmi zajímavé album, zároveň však také start největší díry v činnosti), fungoval v minulém století..více

[recenze]

[01.12.2025]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7,5/10]

BOSTON - Boston

Ačkoliv je to letos padesát let, co se pojem Boston objevil v souvislosti se stejnojmennou kapelou poprvé, v případě Toma Scholze je čas relativní pojem. O tom svědčí nejen skutečnost, že než se dopracoval k debutovému albu, bylo mu skoro třicet, a také to, že za padesát let vydal pouze šest desek, přičemž minimálně polovina byla nebývale úspěšná a dodnes tvoří synonymum pro nejdotaženější stadionový rock pro dospělé publikum, nebo-li AOR. Vzhledem k tomu, že Scholzovi je už skoro osmdesát, ..více

[recenze]

[01.12.2025]

[Jan Skala]

[1 komentář]

[hodnocení: 10/10]

SUOTANA - Ounas II

Když vydavatelství Reaper Entertainment na přelomu letošního léta a podzimu vydalo kompilaci „A Tribute To The Reaper“, kruh se uzavřel. Jedním z těch, kteří vzpomínali na Children Of Bodom byla finská kapela Suotana, jež u německého labelu vydala dosavadní dvě třetiny diskografie a její účast na vzpomínkové výběrovce není vůbec náhodná. Kdyby se ze zúčastněných vybírala kapela, která by mohla při chůzi v kolejích Children Of Bodom vyhrát titul nejlepšího stopaře, Suotana by měla slušné šance na zlato. ..více

[recenze]

[30.11.2025]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 8/10]

WARRANT - The Speed Of Metal

Když se řekne Warrant, každému se jako první vybaví megahit „Cherry Pie“ a poté řada menších, dodnes přežívající tutovek amerického pop metalu - „Heaven“, „Down Boys“ nebo „I Saw Red“. Název Warrant symbolizuje ovšem také něco docela jiného, což milovníci evropského vysoce rychlostního metalu osmdesátých let dobře vědí. Ještě předtím, než Američané kolem zesnulého zpěváka Janiho Lanea vydali první album, působila na starém kontinentu kapela téhož názvu, která se řadila do jednoho šiku s ranými Helloween, ..více

[recenze]

[29.11.2025]

[Jan Skala]

[2 komentáře ]

[hodnocení: 7,5/10]