DEICIDE - Banished By Sin

Když si nechal v začátcích kariéry (v době, kdy se původní Amon přetvářeli na Deicide) vypálit na čelo obrácený kříž, byl Glenn Benton za samotné ztělesnění rohatého. Když v třiatřiceti letech nespáchal sebevraždu, jak do té doby na každém kroku prohlašoval, byl za Barona Prášila metalové scény. Dnes je obojí skoro zapomenuto, protože Glenn Benton je prostě legenda. Proto, že neuhnul ani o píď z černého smrtícího řemesla, a také proto, že s Deicide přežil desítky let na scéně bez toho, aby dělal kompromisy a tvořil něco, co nechtěl. ..více

[recenze]

[15.05.2024]

[Jan Skala]

[1 komentář]

[hodnocení: 7,5/10]

Sebastian BACH - Child Within The Man

Sebastian Bach vyčkával deset let. Možná se celou dobu čekalo, že se přece jen vrátí do Skid Row, z kterých se postupem let také stali leniví umělci, kteří střídají zpěváky jako fusekle (momentálně jsou zase bez něj) a pohybují se na periférii zájmu, což nezměnilo ani vydařené album „The Gang`s All Here“, které nazpíval Erik Grönwall. Ten ze zdravotních důvodů ohlásil odchod a od té doby členové kapely dostávají otázky, kdy se už konečně ten zatracený Bach konečně do kapely vrátí. Původní rezolutní odmítnutí vystřídalo trpné krčení rameny..více

[recenze]

[14.05.2024]

[Jan Skala]

[4 komentáře ]

[hodnocení: 8,5/10]

MELODIUS DEITE - Demonology

Pokud se mezinárodní formace Melodius Deite v současnosti nenachází v pozici, aby její nové studiovky očekávalo závratné množství posluchačů, může si za to tak trochu sama. Na dosavadních albech docházelo k prolínání progu s neoklasickým power metalem, avšak tato fúze nebyla příliš organická a tak ve výsledku mohla těžko uspokojit alespoň jeden z fanouškovských táborů. Když k tomu připočteme časté hýbání se sestavou, nelze se divit, že kapela není vepsána hlouběji v povědomí metalové obce. ..více

[recenze]

[14.05.2024]

[Petr Štěpnička]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7,5/10]

VERIKALPA - Tuomio

Od vydání výborného alba „Tunturihauta“ uplynuly sotva dva roky a finská folk metalová smečka Verikalpa je zpět s novou deskou, jejíž název dle ustálené tradice opět začíná na písmeno „T“. Krom personální změny na kytarovém postu zůstalo u kapely vše při starém a novinka nazvaná „Tuomio“, což v překladu z finštiny znamená „Rozsudek“, ve všem navazuje na dva roky starou předchůdkyni. Pánové opět rozjíždějí divokou folk metalovou jízdu za přítomnosti chytlavých melodií, ..více

[recenze]

[13.05.2024]

[Moloch]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7,5/10]

CREAM - Fresh Cream

Jméno kapely Cream je už dávno encyklopedický pojem a to i proto, že z ní vzešel jeden z nejlepších kytaristů všech dob, Eric Clapton. Ačkoliv její existence spadá do rockového pravěku, do doby krátce po velkém třesku, není možné její odkaz ignorovat. Cream patřili k hrstce kapel, které svou geniální průkopnickou rolí přinesli základům rockové hudby něco, z čeho těžili další generace. I když Cream nebyli první, kdo propojil bluesovou a rockovou tvorbu, symbióza, která měla nenapodobitelný hitový esprit, byla tím, na čem ..více

[recenze]

[13.05.2024]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 8,5/10]

Štěpán HALLA (WARHAWK) - Když píšu občas nějaký text, vždycky několikrát do kola poslouchám nahranou muziku, zavřu oči a ono to u mě probudí nějakou vizi, nápad, emoci, příběh

Vytrvalcem roku se stává… Nebýt finálního Štěpánova sebehodnocení, asi by do úvah nad tím, čím by se dali na první dobrou trefně charakterizovat českobudějovičtí Warhawk, vytrvalost nepatřila. Faktem je, že v dlouholetém souboji s nástrahami osudu téhle power metalové partě dech nedochází a víra v dobré časy (i ve zdánlivě nesplnitelný cíl natočit víc alb s jednou zpěvačkou) ji neopouští. O dění ve Warhawk, kteří si jako předběžný dárek k dvacátým narozeninám vloni nadělili album „As Above So Below“..více

[rozhovory]

[12.05.2024]

[Savapip]

[0 komentářů ]

WARLORD - Free Spirit Soar

Více než čtyřicet let uběhlo od chvíle, kdy kytarista William J. Tsamis společně s bubeníkem Markem Zonderem založil kapelu Warlord. Autorská potence kapely nebyla nijak vydatná, pokud se však ponoříte do dějin epického metalu, s největší pravděpodobností na Warlord narazíte. První fáze života kapely zabrala šest let, během kterých vznikl vysoce ceněný kraťas „Deliver Us“ a vydařené album „And the Cannons of Destruction Have Begun...“...více

[recenze]

[11.05.2024]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 6,5/10]

BLACKRAIN - Hot Rock Time Machine

Glam metal je styl desetiletí proklínaný, ovšem ze všech odvětví metalové hudby je suverénně komerčně nejúspěšnější. Oč hlasitější zastání mají undergroundové proudy s až militantně nabroušenými fanoušky, o to více glameři prodávali desek, hrávali na stadionech a nedokázala je zabít ani grungeová vlna, ačkoliv se o to vydavatelské firmy snažily vrchovatě. Glam metal přežil a před nějakými patnácti lety zažil nečekanou obrodu, kromě Spojených států se mu začalo výrazně dařit i v Evropě, tedy v místech, kde v osmdesátých letech, ..více

[recenze]

[11.05.2024]

[Jan Skala]

[1 komentář]

[hodnocení: 8/10]

VHÄLDEMAR - Sanctuary Of Death

Asi by stačilo velkými písmeny napsat několikrát za sebou HEAVY POWER METAL a tím by byl dostatečně popsán obsah sedmého alba španělských Vhäldemar. Není náhoda, že skladba s názvem „Heavy Metal“ je jedním ze střípků nové kolekce „Sanctuary Of Death“. Jako by tím Vhäldemar chtěli zdůraznit, že u nich je čas totálně relativní veličina a oblíbený žánr je železné zaklínadlo, jemuž se nelze zpronevěřit byť jen jediným tónem, jediným fíglem, jedinou zvukovou odlišností...více

[recenze]

[10.05.2024]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7/10]

PRAYING MANTIS - Defiance

Je překvapující, jak se po více než čtyřiceti letech v promo materiálech opakuje, že Praying Mantis byli součástí Nové vlny britského heavy metalu, což je jedna z největších mýlek v dějinách rockové hudby. Hrál u nich dlouhá léta kytarista Dennis Stratton, který natočil první album Iron Maiden, ale ani on nikdy žádný metalista nebyl. Že se do sestavy v roce 1990 připletl Paul Di`Anno a o šest let později i Clive Burr byl spíše omyl, který neměl na hudbu kapely prakticky žádný vliv...více

[recenze]

[10.05.2024]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 8/10]

VADER - The Ultimate Incantation

Život v sovětských satelitech nebyl ničím příjemným. Sedmdesátá léta minulého století jsou zastřena normalizační šedí, v osmdesátkách se dýchalo trochu lépe, o nějakých projevech svobodného ducha ale nemohla být řeč. Bylo úplně jedno, jestli šlo o Československo, Maďarsko nebo Polsko, všude vládla komunistická zvůle a perzekuční hrozba visela nad každým náznakem odporu. Jedním z největších trnů v oku rudého politbyra byla metalová komunita. Vlasaté máničky divoce přikyvující agresivní a nemelodické muzice,..více

[recenze]

[09.05.2024]

[Petr Štěpnička]

[6 komentářů ]

[hodnocení: 7,5/10]

MOTÖRHEAD - Motörizer

„Už nejde, abych bral tolik drog,“ řekl Lemmy někdy v roce 2007. „Beru je pořád, že jo, ale ne tolik. Nejde přestat najednou. Piju taky už jen jednu flašku Jacka denně a i cigarety jsem omezil.“ V té době začaly Lemmyho dohánět zdravotní problémy. Měl vysoký tlak, diagnostikovali mu cukrovku. Nařízenou abstinenci porušoval bez hnutí brvou, nemohl se vzdát životního stylu, který vedl skoro padesát let, ovšem šlo to čím dál více ztuha. Odmítl si dát pauzu a hned po návratu z turné k albu „Kiss Of Death“ chtěl začít tvořit novou desku...více

[recenze]

[09.05.2024]

[Jan Skala]

[3 komentáře ]

[hodnocení: 6/10]

DARK GAMBALLE - Dobrý lhář

A tak jsou tu další úplně obyčejné příběhy úplně obyčejné kapely, která si věci dělá po svém, bez ohledu na zeměpisnou šířku, počasí, politickou situaci či jakékoliv hudební trendy a vlivy. Po téměř čtvrtstoletí (a budeme-li počítat éru pod značkou Dark, tak je možné přihodit další dekádu) na scéně není pochyb o tom, že Dark Gamballe si s jinou kapelou nespletete, zároveň ale máte jistotu, že nikdy nemůžete dopředu tušit, kam vás vyškovská družina na další desce (potažmo v další skladbě) zavede. ..více

[recenze]

[08.05.2024]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 9/10]

VANDEN PLAS - The Empyrean Equation Of The Long Lost Things

Pokud budete při poslechu muziky přemítat, kdo je dnes králem progresivního metalu v Německu, tak jsou to (krom zaniklých velikánů Sieges Even) Vanden Plas, kteří za necelé dva roky oslaví čtyřicet let na scéně. Tahle pětice je v podstatě ztělesněním představ a všech klišé, jak by měla prog metalová kapela znít. Do toho všeho zapadá příběh hudebníků, kteří stáli bok po boku celou kariéru, i jejich působení v dalších bočních projektech, učínkování v rockových muzikálech a spolupráce na symfonickém projektu. ..více

[recenze]

[08.05.2024]

[Jirka Lulek]

[1 komentář]

[hodnocení: 7/10]

MEAN MESSIAH - In Infinite Illusion

Tuzemští Mean Messiah jsou na scéně více než deset let a za tu dobu stihli vydat tři desky a jedno EP. Když se podíváte na jména, která tvoří Mean Messiah, mohli byste si klidně říci, že jde o all-star sestavu. Lídrem kapely je Dan Friml, který kromě toho, že je muzikantský všeuměl, je známý především jako hudební producent, mistr zvuku a majitel nahrávací studia The Barn. Za bicími najdeme Miloše Meiera, jenž si zahrál ve spoustě hudebních projektů, ale nejznámější je díky působení v Dymytry. Baskytaru má na starost půvabná Lenka Čechová, ..více

[recenze]

[07.05.2024]

[Tomáš Marton]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 9/10]

DARKTHRONE - It Beckons Us All

Co si počít s Darkthrone, kteří jsou stále vnímáni jako jedni z nejdůležitějších zástupců pure norwegian black metalu, ovšem dnes už takoví nejsou? Co si počít s kapelou, která je snad největší retro z celé metalové scény, protože se nevrací jen ke svým kořenům (i kdyby to bylo k deathmetalovému debutu "Soulside Journey"), ale ještě tak o dekádu dále? Norská dvojice kašle na všechny předsudky a dělá desky takové, jak to cítí. Že leckdy nejsou úplně nejlepší je jedna věc, že jsou proklatě upřímné je věc druhá. ..více

[recenze]

[07.05.2024]

[Jan Skala]

[2 komentáře ]

[hodnocení: 6/10]

MAD HATTER - Oneironautics

Se švédským powermetalovým spolkem Mad Hatter to nemají fanoušci žánru jednoduché. Zatímco na jednu stranu by mohli být rádi za přísun obstojných rychlomelodických vzorců, na druhou musí každého byť jenom lehce kriticky naladěného posluchače dráždit zpěv Pettera Hjerpeho (Morning Dwell). Ten si vzhledem k pozici vrchního kapelníka dělá za mikrofonem co se mu zlíbí, nikým evidentně nenapomínán a nekorigován. Což není dobré, protože Petter nepatří mezi extra nadané nebo charismatické frontmany...více

[recenze]

[06.05.2024]

[Petr Štěpnička]

[1 komentář]

[hodnocení: 5/10]