POISONBLACK - Lyijy

Sentenced jsem měl ve své době hodně rád. Jejich desky „North From Here“ a především nedostižnou „Amok“ považuji za vrcholná díla tvrděmetalové scény poloviny devadesátých let. Proto odchod jejich frontmana Taneliho Jarvy, kterého nahradil Ville Laihiala, jsem tehdy nesl velice nelibě. V mém osobním žebříčku už Sentenced, i přes vynikající album „Down“, které poprvé Laihialu představilo, nikdy nedosáhli takové mety jako na „Amok“. I když nikdy nešli až k průměru, kouzlo bylo pryč. ..více

[recenze]

[06.01.2014]

[Jan Skala]

[2 komentáře ]

[hodnocení: 5/10]

LEAVES' EYES - Symphonies of the Night

Když před dvěma lety vydali gotici Leaves‘ Eyes album „Meredead“, neskutečně mě tím potěšili. Kouzelná hudba plná krásných melodií ve mně totiž ještě teď vzbuzuje mnoho emocí. Nyní máme před sebou jejich pátou desku, s níž se kapela snaží potvrdit svou pozici a možná se i někam posunout. Ty, kteří však počítali, že se nový materiál ponese v duchu svého předchůdce, musím vyvést z omylu. Nové skladby se bohužel drží notoricky známých postupů, které jsme mohli slyšet v minulosti nespočetněkrát u více žánrových kolegů. A je to škoda …..více

[recenze]

[06.01.2014]

[Mikka]

[2 komentáře ]

[hodnocení: 7/10]

WOLFHEART - Winterborn

Když jsem před lety slyšel skladbu „Deadsong“ od Before the Dawn, prakticky okamžitě jsem ji začal považovat za jednu z nejepičtějších věcí, co jsem slyšel. Začal jsem tedy sledovat vše, co kapela stvořila, hlavně však přímo Tuomase Saukkonena, který byl vůdčí postavou nejen zmíněné kapely, ale i těles Black Sun Aeon, Dawn of Solace (čili b-side skladeb Before the Dawn) a RoutaSielu. Proč mluvím v minulém čase a jmenuji jen jednoho muzikanta?..více

[recenze]

[05.01.2014]

[Kozel]

[2 komentáře ]

[hodnocení: 9,5/10]

BLACK VEIL BRIDES - Wretched And Divine: The Story Of The Wild Ones

Těch paralel s nedávno recenzovanými Asking Alexandria je v případě Black Veil Brides více než dost. Stejně jako britští mladíci začínala tahle americká pětice na metalcoru. Brzy ale přišli na to, že skutečná hudba je také o něčem jiném než o šíleném tempu a někdy až nesmyslném řvaní. Stejně jako Asking Alexandria otočili po svém metalcorovém debutu „We Stitch These Wounds“ své kormidlo prudce do Kalifornie a dnes už jsou považováni za plnohodnotný hairmetalový spolek. ..více

[recenze]

[04.01.2014]

[Jan Skala]

[4 komentáře ]

[hodnocení: 8/10]

PERSONA GRATA - Reaching Places High Above

Poté, když jsem prvně projel album „Reaching Places High Above“ slovenských progrockerů Persona Grata, říkal jsem si, že i kdyby mě kapela chtěla do svých řad sebevíc (i když na co by jim byl trianglista bez praxe?), že bych odmítl. Ne snad proto, že by mi jejich muzika nešla pod nos (naopak), ale proto, že jsem už starší člověk, paměť mi občas vynechává a ta řada zajímavých motivů, kterými je deska nabitá, vypadala strašně komplikovaně. Ale šlo fakt jen o první dojem – dojem postupně nabobtnávající..více

[recenze]

[03.01.2014]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 8,5/10]

L.A. GUNS - Cocked And Loaded

Byla to doba, která připomínala pohádku. Svět kolem Sunset Stripu se řídil vlastními pravidly, pro které neexistovaly běžné zákony, ale vše se točilo kolem toho, kdo zrovna hrál v klubech Whiskey-A-Go-Go, Trubadour, Roxy nebo Starwood. Kolem toho, jak která kapela vypadala, kolik spotřebovala laku na vlasy, rtěnky a kolik koncertů dokázala vyprodat. Kdybyste se zeptali kteréhokoliv z muzikantů, který tohle v Los Angeles zažil, zvlhnou mu oči steskem po těch časech a rozpovídá se o historkách, večírcích a tom všem, co je tehdy provázelo. ..více

[recenze]

[02.01.2014]

[Jan Skala]

[3 komentáře ]

[hodnocení: 9/10]

BEASTO BLANCO - Live Fast Die Loud

John Corabi (ex-Mötley Crüe): Naprosto tuhle desku miluju. Od začátku do konce je to syrové a plné energie.
Nicko McBrain (Iron Maiden): „Live Fast Die Loud“ je výborný kus. Jako starý porcelán…
Mikkey Dee (Motörhead): Tahle deska má skutečný kick ass efekt.
Alice Cooper: Tohle je kapela, která exploduje v příštích několika letech.
..více

[recenze]

[01.01.2014]

[Jan Skala]

[1 komentář]

[hodnocení: 9/10]

SACRED GATE - Tides Of War

A sakra… Já to tušil. Když jsem nad debutovým albem německých heavíků Sacred Gate přál (v té době již vydanému) následníkovi trochu vlastní krve, říkal jsem si, jestli by to paradoxně nebyla pro Sacred Gate tak trochu cesta zpátky. Rozhodně nechci tvrdit, že Sacred Gate pustili z hlavy všechna zaběhaná klišé a mantinely klasického (převážně) germánského heavy metalu a vrhli se na modernu, to ani náhodou. Oni se stále drží jedné a té samé kovadliny a perlíku (dokonce natolik, že některé fráze z minulého článku můžu doslovně ..více

[recenze]

[31.12.2013]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 6,5/10]

VIETCONG PORNSÜRFERS - We Spread Disease

Rychlý a hlasitý rock ze Švédska, tak sami sebe titulují mladíci z kapely Vietcong Pornsürfers (hergot, to je název!) a nelze než jim dát za pravdu. Tahle čtveřice, která původně začínala na brutálně ultrarychlém punku to spolu válí už od roku 2007 a letošní album „We Spread Disease“ je v pořadí jejich druhým albem. I když postupem času kapela nabrala i trochu jiný směr než jen punkrockové běsnění od začátku do konce, rychlost a špinavost soundu zůstává stále tím stěžejním..více

[recenze]

[30.12.2013]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 6/10]

HAKEN - The Mountain

O Haken jsem před rokem prohlásil, že se jedná o novou senzaci na progresivní rockové (potažmo metalové) scéně. Po vynikajícím debutu a následném (neméně kvalitním) nástupci nyní přichází zbrusu nové dílo, které si vysloužilo název „The Mountain“. A je to vcelku příhodný název, protože se s ním opět dostaneme až na vrchol samotného žánru. Hudební kvalita zde opravdu dosahuje těch největších rozměrů, které mají v současnosti potenciál převyšovat i dosud nepřekonatelné velikány Opeth, Dream Theater či Riverside...více

[recenze]

[29.12.2013]

[Mikka]

[3 komentáře ]

[hodnocení: 9,5/10]

ROCKY SHADES´ WILDSIDE RIOT - No Second Take

Pamatujete si ještě kapelu Wrathchild, která na začátku osmdesátých let míchala Novou vlnu britského heavy metalu s popěvky á la Slade či The Sweet a měli naprosto šílenou glamovou image, kdy výška jejich vyčesaných vlasů dosahovala skoro půl metru? Debutová deska „Stakk Attakk“ byla i přes totálně zprasený zvuk docela bomba. Dvojka „The Biz Suxx“ ovšem v roce 1988 přišla už pozdě, což bylo zaviněno sporem ..více

[recenze]

[28.12.2013]

[Jan Skala]

[1 komentář]

[hodnocení: 7/10]

TANK - Breath Of The Pit

Zjevně to začíná být nějaký nový trend, který má za úkol dělat z fanoušků blbce. Nevím přesně, kdo to odstartoval, ale je to deset let zpátky, co po amerických klubech hrála kapela Ratt. Na tom by nebylo nic neobvyklého, doba rockové hudbě moc nepřála, tak proč by Ratt nemohli hrát v klubech. Jenže z původních Ratt tam byl jen kytarista Warren DeMartini a bubeník Bobby Blotzer. Pak se jméno Ratt objevilo na plakátech znovu...více

[recenze]

[27.12.2013]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 4/10]

L.A. GUNS - L.A. Guns

Psát historii L. A. Guns je v podstatě to samé, jako popisovat dějiny Sunset Stripu osmdesátých let. L.A. Guns byla spolu s London právě z těch kapel, jež v sobě sdružovala muzikanty, kteří se posléze stali katalyzátorem scény a dosáhli mamutích úspěchů. Byť v porovnání se zmíněnými London měli velký úspěch i L. A. Guns, jejich sláva bledne vedle toho, čeho dosáhli v roce 1987 Guns n´Roses se svým debutem „Appetite For Destruction“. Právě s Guns n´Roses jsou L.A. Guns propojeni pupeční šňůrou...více

[recenze]

[26.12.2013]

[Jan Skala]

[11 komentářů ]

[hodnocení: 10/10]

SCORPIONS - Sting In The Tail

„Nevidíme důvod pro pokračování, už by to bylo jen ze setrvačnosti…“

Na konci první dekády tohoto tisíciletí se Scorpions rozhodli ukončit svojí kariéru. Na jednu stranu nelze jinak, než smeknout (tedy za předpokladu, že si kluci tak nějak nevzpomenou, že šlo o unáhlenost ;-) ) před takovým racionálním rozhodnutím, na straně druhé věřím tomu, že by – byť ta nejtučnější léta by se asi už nikdy..více

[recenze]

[26.12.2013]

[Savapip]

[3 komentáře ]

[hodnocení: 7/10]

KLAMYDIA - XXV

Každou kapelu je třeba posuzovat jiným měřítkem. Ne, že bych nějak zastával dvojí metr, který se tak „nádherně“ uplatňuje v naší bordeliózní pseudo-anarchodemokracii (všichni jsem si rovni, jen někteří z nás rovnější, že jo…), ale tady ten úhel pohledu stojí trochu jinak. Judas Priest budete třeba posuzovat podle množství železa na kožené uniformě Roba Halforda, Poison podle spotřebovaného laku na vlasy..více

[recenze]

[25.12.2013]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7,5/10]

THE DAVE RUDE BAND - The Key

Už je to více než pět let, co se na světě objevila poslední deska kapely Tesla „Forever More“. Pokud nepočítáme dvojalbum coverů „Real To Reel“, jednalo se o debutový zářez mladého kytaristy Davea Rudea u této americké legendy. O generaci mladší mladík nahradil u těchto ostřílených borců kokainového krále Tommyho Skeocha, který to přes prvotní ujišťování v období kolem comebackového alba „Into The Now“ s drogami znovu neukočíroval a musel se znovu poroučet...více

[recenze]

[24.12.2013]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7/10]

LAZY BONEZ - Vol. 1

Finská kapela Lazy Bonez by mi asi byla sympatická už jen díky svému poetickému názvu, tak dokonale vystihujícím podstatu mého vlastního bytí. Dalším (mnohem podstatnějším) lákadlem může být fakt, že polovina kapely dělá společnost bráchům Hietalům v domovských Tarot. Pro znalce finské scény přidám ještě nezbytnou informaci, že zbývající členové Líných kostí (a na dvou z nich ležela tvůrčí odpovědnost za album „Vol. 1“) působí v kapelách D-Cayed a Exception To The Rule. Ale tím nejpřitažlivějším momentem ..více

[recenze]

[24.12.2013]

[Savapip]

[5 komentářů ]

[hodnocení: 8,5/10]