SEBASTIAN BACH - Give´Em Hell
Tento bol super 8/10, nechápem, že nepokračoval v...

MOTÖRHEAD - Motörizer
To bol môj "prvý motorhead" pamätám na recenzie...

BLACKRAIN - Hot Rock Time Machine
Až na to, že tohle vůbec nová deska není. Jsou to...

DARKTHRONE - It Beckons Us All
Poslední dobrá deska Darkthrone je Old Star....

VADER - The Ultimate Incantation
Co dodat.... Stálice slušného poctivého death...

VADER - The Ultimate Incantation
Debut jako hrom, bezchybné album!

VADER - The Ultimate Incantation
Vader mají pro mě podobný kultovní status jako CC...

VADER - The Ultimate Incantation
Debut se dočkal nové verze ve formě alba "Dark...

MOTÖRHEAD - Motörizer
Díky, poslední díly se tvořily sice už hůř, ale...

MOTÖRHEAD - Motörizer
Ďakujem za výborný seriál, vďaka ktorému som sa...












Fobia Zine

Metalopolis

metalový magazín ABYSS

Volumemax




Úvodník:

Objevil Ozzy nesmrtelnost? Jeho návrat ze záhrobí je fenomenální

Už v osmdesátých letech byl Ozzy Osbourne považován za geronta, za tatíka, který je tak trochu legenda a tak trochu šašek, přičemž mu bylo pouze čtyřicet. V pětačtyřiceti ohlásil odchod do důchodu, ale za to jistě mohl kokain, který zpěvák šňupal po tunách. Vrátil se s albem „Ozzmosis“ a byl znovu na vrcholu. To samé následovalo ještě několikrát, pokaždé člověk čekal starce nad hrobem, zhuntovaného chlastem a drogami, a pokaždé to dopadlo opačně. Ozzy nemládne, ale vzhledem k věku a tomu, co za život prožil, je zázrak, že žije. A že tvoří a natáčí.

Jeho poslední reinkarnace je jako zjevení, jako blesk z čistého nebe. Je stejně nečekaná jako překvapivá. Ozzy je prominentním hostem na třetí sólovce kytaristy Billyho Morrisona (Billy Idol), a rozhodně na desce není jen do počtu. Ponechme stranou spekulace, nakolik za jeho výkonem stojí studiová technologie, ale jeho forma ve skladbě „Crack Cocaine“ je ohromující. Okamžitě jsou zpět reminiscence na ceněnou desku „Ozzmosis“, kam skladba stylově míří a Ozzy je znovu na zřeteli veřejnosti a na čele mediálního zájmu. Po neuvěřitelně vitálním výkonu Roba Halforda na novince Judas Priest je připomínka toho, že Ozzy ještě žije, hodně důrazná a svým způsobem unikátní.

Jan Skala, 28. 3. 2024

AETERNAM - Ruins Of Empires


Na poslech desky „Ruins Of Empires“, kterou letos vydala melodeathová smečka Aeternam, je dobré se připravit. Nejlepší bude ze sebe shodit pár hadrů, obklopit se půllitry vody a nasadit kvalitní sluneční brýle. Čeká nás totiž dlouhá cesta, navštívíme arabské země a na chvíli dokonce nakoukneme do Číny. To vše v doprovodu královské karavany, jejíž součástí je několik vokalistů, kteří zajišťují zábavu v podobě mohutných sborů, chybět nemůže ..více

[recenze]

[24.04.2017]

[Petr Štěpnička]

[2 komentáře ]

[hodnocení: 7/10]


Pavel JUREČEK (SCARS OF THE INSANE) - ...desku jsme pokřtili, všichni to přežili, takže to musím hodnotit kladně


Ačkoliv je vloni vydané album „Searching For The Ded Sun“ označováno jak debutové deska kapely Scars Of The Insane, která podle oficiální statistiky letos oslavila své druhé narozeniny, zkušeností mají členové kapely na rozdávání. Vždyť tři z pěti členů kapely spolu již od poloviny devadesátých let hráli pod hlavičkou Insane. Co se změnilo (či co zůstalo stejné poté), když se z Insane stali Scars Of The Insane, prozradí bubeník Pavel Jureček. ..více

[rozhovory]

[23.04.2017]

[Savapip]

[0 komentářů ]


C.J. RAMONE - American Beauty


To, že byl Christopher Joseph Ward (neboli C.J. Ramone) pravděpodobně nejméně důležitým členem newyorské, už dávno svatořečené punkové legendy Ramones, je v tomto případě rozhodně vedlejší. I když se na něho dodnes pohlíží jako na náhradníka za kultovního Dee Dee Ramonea, C.J. prostě u toho byl a i on psal dějiny. Pravda, objevil se jen na posledních dvou albech „Mondo Bizzaro“ a „Adios Amigos“ a na zmatené kompilaci coververzí „Acid Eaters“,..více

[recenze]

[23.04.2017]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 8/10]


ME AND THAT MAN - Songs Of Love And Death


Polský Lucifer Nergal jako reinkarnace Johnnyho Cashe? Před rokem by asi toto spojení působilo tak pitomě, až by si člověk ťukal na čelo. A dnes? Holá skutečnost. Že chce předák polské black/deathové smetánky Behemoth vydat sólové album se tak nějak šuškalo delší dobu, protože sám Nergal už svou kapelu přerostl, začal vystupovat v televizi a kvůli svým sporům s prudérní polskou církví se stal veřejně známou osobou (a pro leckoho veřejný nepřítel číslo jedna). ..více

[recenze]

[22.04.2017]

[Jan Skala]

[4 komentáře ]

[hodnocení: 9,5/10]


Thrashmetalové novinky roku 2017 - část V. - kapely SOLITARY, THRASH BOMBZ a HOLYCIDE


Britové Solitary jsou zajímaví tím, že existují od půlky devadesátých let, přičemž v každé dekádě vydali pouze jedno „solitérní“ album. Příspěvek do aktuální desetiletky vyšel právě letos, a protože jej od dvojky dělí plných devět let, určitě jde o náležitě vypiplaný klenot, který nás vystřelí ze židle rovnou na střechu. Nebo ne? Popravdě řečeno, při poslechu této fošny jsem zůstával víceméně v klidu, jen občas mnou projela jemná tendence zadupat si do rytmu dolní končetinou...více

[recenze]

[22.04.2017]

[Petr Štěpnička]

[0 komentářů ]

[hodnocení: /10]


STEEL PANTHER - Lower The Bar


Na Steel Panther se lze dívat z několika úhlů pohledu, ovšem jako na seriózní kapelu až v poslední řadě. Pokud je někdo bere jako pošahané srandisty, tak je to úplně v pořádku, pokud by někdo v jejich hudbě hledat nějaké umění, bude se pokoušet marně. Když ale odhlédneme od celé komediální stránky věci (která ovšem ke kapele neodmyslitelně patří) a budeme se soustředit na hudbu, zjistíme, že Steel Panther jsou opravdu dobří muzikanti (aby také ne, ..více

[recenze]

[21.04.2017]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 6,5/10]


SHE MUST BURN - Grimoire


Necelý rok a půl po skvělém eponymním EP přicházejí She Must Burn s debutovou deskou „Grimoire“. Zážitek z předloňského krátkometrážního alba byl velmi intenzivní a tak nezbývalo než doufat, že se She Must Burn podaří udržet výbornou formu i na albové prvotině. ..více

[recenze]

[21.04.2017]

[Tomáš Marton]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 8,5/10]


EVERGREY – Solitude Dominance Tragedy


Následovník debutového alba, který dostal název „Solitude Dominance Tragedy“, byl nahrán mezi únorem a dubnem roku 1999 a světlo světa spatřil v květnu téhož roku pod hlavičkou švýcarské nahrávací společnosti Hall of Sermon. Hned zkraje přišla změna sestavy, když odešel klávesák Will Chandra a poprvé a naposled v historii byla z Evergrey čtyřčlenná kapela. Situace kolem line-upu byla v té době vůbec komplikovaná...více

[recenze]

[20.04.2017]

[Ray]

[8 komentářů ]

[hodnocení: 9/10]


NEVERMORE - The Obsidian Conspiracy


Mezi „This Godless Endeavor“ a „The Obsidian Conspiracy“ je pětiletá mezera. Nevermore koncertovali a věnovali se bočním projektům. Vynikající DVD „The Year Of Voyager“ spatřilo světlo světa v roce 2008 a v témže roce se objevily na trhu i sólové desky Jeffa Loomise a Warrela Danea. A právě Daneovo album ovlivnilo zvuk Nevermore, protože producentem nové desky Nevermore se stal Peter Wichers (ex- Soilwork), který produkoval i Daneovu sólovku. ..více

[recenze]

[20.04.2017]

[Tomáš Marton]

[17 komentářů ]

[hodnocení: 9/10]


HYPNOS - The Whitecrow


Přestože Hypnos rozhodně nepatří mezi nejčilejší kapely, Bronislav Kovařík alias Bruno si na nedostatek aktivity v poslední době nemůže stěžovat. Při výčtu jeho aktivit, které zahrnují vydání vlastní biografie a zejména comeback legendárního Krabathoru, se nová deska Hypnos příliš nedala očekávat. Přece jen Hypnos kromě první dvojice desek (debut „In Blood We Trust“ a dvojka „The Revenge Ride“ vyšly pouze rok po sobě a nutno dodat, že obě alba byla vysoce kvalitní) ..více

[recenze]

[19.04.2017]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7,5/10]


ANCESTRAL DAWN - Souldance


Tak zde máme další powermetalovou operu a budeme si povídat o Peru. To je možná překvapivá informace, ne tedy, že by tento stát z Latinské Ameriky byl inkriminovaným žánrem zcela nedotčen (stačí vzpomenout na party Nautiluz nebo Umbral), ale přece jenom, opera je trochu jiný pivo. Však také promo materiály načíná věta o nejambicióznějším peruánském projektu v metalové historii, na kterou navazuje seznam hostujících jmen, jenž je, popravdě řečeno, překvapivý o poznání méně...více

[recenze]

[19.04.2017]

[Petr Štěpnička]

[2 komentáře ]

[hodnocení: 7,5/10]


The Triumvirate Tour (SECRET SPHERE, DGM, TRICK OR TREAT, PORTA INFERI) – Barrák music club (Ostrava), Frankie rock club (Nitra), 17. - 18. 3. 2017


Jen málokdy se mi už poslední dobou stane, že bych zahlédla oznámení o nějakém koncertě a měla chuť začít skákat radostí. Jenže výjimky se naštěstí pořád ještě najdou a akce, která měla nám a našim východním sousedům přivést hned tři špičkové kapely italské scény, byla z výjimek nejpřekvapivějších. Přemýšlení tedy nebylo dlouhé a vlastně ani rozhodování, jestli přidat k už naplánované Ostravě i slovenskou Nitru o den později. Secret Sphere ..více

[reporty]

[18.04.2017]

[Ray]

[0 komentářů ]


EUFOBIA - Eufobia


Bulharsko a (hybridní) death metal? K této kombinaci nám dá přičichnout čtveřice muzikantů ze Sofie říkající si Eufobia, která započala svou existenci v roce 2003. Přestože debut kapely byl představen až o sedm let později, Bulhaři rozhodně nezaháleli, co se živých vystoupení týče. Eufobii se totiž podařilo účastnit se společných turné s takovými legendami, jako jsou mimo jiné Suicidal Angels, Gorgoroth nebo Immolation. Ještě se na úvod patří říct, ..více

[recenze]

[18.04.2017]

[Peťulín]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 4/10]


KXM - Scatterbrain


„Sedmdesátá léta byla úplně v pohodě. Devadesátá léta byla taky skvělá, vznikalo tolik výborné muziky. Ale osmdesátá? Hrůza, odpad...“ Takové řeči by asi člověk od někoho, kdo se nejvíce proslavil právě v osmdesátých letech a byl jedním z jejich symbolů, čekal jen stěží. Jenže George Lynch nikdy nebyl ten, kdo by šel s proudem. Jako kytarista Dokken měl sice trochu svázané ruce a, jak dnes přiznává, dost trpěl pod taktovkou lehce despotického šéfa Dona Dokkena, ..více

[recenze]

[17.04.2017]

[Jan Skala]

[4 komentáře ]

[hodnocení: 7/10]


Powermetalové novinky roku 2017 - část V. - kapely ARENA, ATHLANTIS a SINHERESY


Arena je věru zajímavý projekt, tedy alespoň na první pohled. Vždyť v jeho sestavě krom autora Thiaga Bianchi (ex-Shaman) nalezneme i jistého Tita Falaschiho, tedy bratra bývalého pěvce Angry a nyní Almah. Hlavní atrakci ale tvoří seznam hostů, kterých je několik desítek a ti logicky dávají motivaci k očekávání velkolepého metalového díla, ne-li opery (přestože nejde – krom Edu Falaschiho – o nijak známá jména). ..více

[recenze]

[17.04.2017]

[Petr Štěpnička]

[0 komentářů ]

[hodnocení: /10]


Marek NECKÁŘ (CRUEL) - Pěvecká stránka konečně odpovídá našim představám a vyrovná se té hudební, což „Ekvilibriu“ trochu chybělo.


Čekání na novou desku kapely Cruel bylo nekonečné, nicméně po devíti letech od vydání debutu „Ekvilibrium“ je novinková „Entelecheia“ konečně na světě. A nebojím se říct, že těm, kteří na tuhle desku vydrželi čekat, Cruel vše bohatě kompenzují další porcí košaté, skvěle propracované a chytlavé muziky. Do komentáře k albu „Entelecheia“ i aktuálnímu k dění v Cruel se pustil Marek Neckář...více

[rozhovory]

[16.04.2017]

[Savapip]

[0 komentářů ]


CRUEL - Entelecheia


Když středočeši Cruel vydali svoji prvotinu „Ekvilibrium“, jásal jsem nad nadčasovostí a vzdušností jejich hudby. Zeptáte-li se mě dnes na nejlepší tuzemské album tohoto tisíciletí, bude právě tahle deska jedním z nejžhavějších kandidátů. Trvalo to však dlouhých devět let, než Cruel přišli s novým albem „Entelecheia“. Devět let je v hudebním světě doba víc než dlouhá a během ní došlo – byť kámen na kameni rozhodně zůstal – ..více

[recenze]

[16.04.2017]

[Savapip]

[1 komentář]

[hodnocení: 9,5/10]


Listování : << < 297 / 616 > >>

 
Metalforever.info © 2006 - 2024     RSS - články

stránka byla načtena za 0.17284 sekund.