Dva roky starý debut „Gallery Of Life“ této kapely znamenal příjemné osvěžení česko-slovenské powermetalové scény. Autoři na něm dokázali přijít s dostatečně melodickými, stejně jako kompozičně strukturovanějšími skladbami. Druhá studiovka s titulem „Return From The Shadows“ přímo navazuje na prvotinu ať po skladatelské, křesťansko-lyrické, tak i umělecké stránce, stačí jenom porovnat oba covery od Jana Yrlunda. U těch ale hned vyskakuje malý otazník, pokud se album jmenuje „Návrat ze stínů“, proč je artová stylizace temnější, nežli světlem prozářený motiv na „Galerii života“? Navíc při poslechu nových skladeb nezůstává pouze u této jediné otázky, naopak zmatečných myšlenek vyskočí ještě o něco více.
První tři písně nicméně patří mezi to nejlepší, co druhé album Slováků nabízí. Svižné tempo, pocitově všudypřítomné kytarové kudrlinky, melodicky ideálně vypointovaná sóla a hlavně vzletné, hitově nadýchané refrény, to jsou hlavní přednosti těchto úvodních položek. Do obstojné jakostní kategorie spadá také song „You & I“ s opět chytlavým drajvem, líbivě vykroucenými slokami a celkově příjemnou, bezmála hardrockovou odlehčeností. Víceméně dobře dopadly rovněž skladby „Calling From The Other Side“ a „The Final Victory“, první s thrashovými riffy, druhá s atraktivním power-speedovým tempem, nicméně v každé se zároveň nalézají prvky, které malinko rozhodí výsledný dojem. Jedná se o pokřiky zpěvákových spoluhráčů, které zbytečně narušují bridge položky „Calling From The Other Side“, jehož pohodové klenutí by se bez těchto aktivních vstupů bez problémů obešlo. Stejně podivně působí i poloha Kleinova hlasu, která byla zvolena pro některé části songu „The Final Victory“. Martin se - na albu nikoli poprvé, ani naposled - snaží o hlubší, výrazově „nasranější“ zpěv, což mu ale tolik nesedí, chvílemi to vyloženě nedává (nutno dodat, že podobně je na tom i při jetí někerých výšek) a zní skoro odpudivě, navíc mi není jasné, proč se o něco takového snaží zrovna v nejpozitivněji laděné písni nahrávky.
Ještě větší problém nastává, když se autoři pokusí o složitější kompoziční tahy, kterými operují v časově rozmáchlých příspěvcích „In the Darkness“ a „Return From The Shadows“. První jmenovaný má bezmála sedmnáct (!) minut, přičemž více obstojí jako rozčleněný na jednotlivé úseky, nežli jako strhující a výpravný celek. Dočkáme se nápaditých vokálních linek a motivů, progových i klidných pasáží, tyto však nejsou propojeny s organickou lehkostí a navazují na sebe víceméně nahodile. Ve skladbě figurují také apokalypticky laděné sborové průniky a popěvky. Jenže ty jsou opět naroubovány poněkud násilně, jejich kýžený majestát navíc snižuje zvuková produkce (z dílny Rolanda Grapowa), která je až příliš uhlazená a neprůbojná (opakuje se tedy situace z debutu).
Ještě o něco hůře je na tom titulní opus, ačkoli má "jenom" deset minut, k vnitřní gradaci si ovšem pomáhá prostředky, které silně připomínají tvorbu Iron Maiden, přičemž stylizace do této kapely je do uší bijící. Mimochodem, nejde o první takto laděný moment, britské legendy jsou znát rovněž v pochodovém bridgi songu „Children Of Light“ a zase je to škoda, vše by fungovalo i bez toho, dokonce mnohem lépe. Předposlední kompozici „Master“ lze pak popsat jako nejslabší příspěvek alba, když dojíždí zejména na nepříliš atraktivně posazený refrén. Výsledné pocity jsou tak poněkud dvojsečné, zhruba polovina písní navazuje na působivou lehkost debutu, je zde ale také dost momentů, které se nepodařilo ukotvit v adekvátně sourodý a hlavně přitažlivý tvar.
|
