DEEP PURPLE - Machine Head
Co se týče Machine Head, mám z alba mírně...

DEEP PURPLE - Machine Head
Po tragickém počinu remixovaného alba Black...

RAGE - Afterlifelines
Nemohl jsem to najít ve vyhledávání. A díky za...

RAGE - Afterlifelines
On tu je z roku 2012, jen se na něj z novějších...

RAGE - Afterlifelines
Takže bez orchestru: 1. Secrets, 2. Perfect Man,...

RAGE - Afterlifelines
Tak za mě je taky nejlepší Secrets in a Weird...

RAGE - Afterlifelines
...Rage bez orchestru: 1. Secrets in a Weird...

ATTIC - Return Of The Witchfinder
Velice povedené retro, které mě bavilo už na...

RAGE - Afterlifelines
Za mě jednoznačně toto období. Kromě...

RAGE - Afterlifelines
Za mě byl vrchol deska Trapped! a pak ještě The...












Fobia Zine

Metalopolis

metalový magazín ABYSS

Volumemax



Autor Michal

JOURNEY - Freedom


Nahrávka, na kterou se čekalo dlouhých jedenáct let. I tak by se dala označit deska, o které valná většina fanoušku amerických melodiků Journey pochybovala, že ještě vůbec vyjde. Tato zpráva je o to potěšitelnější, když vidíme, že spolu vydržela i hlavní staronová trojice muzikantů Schonn, Cain, Pineda, ke kterým se znovu přidal (sice až po dokončení nahrávání) bubeník Deen Castronovo, jenž nazpíval alespoň jednu píseň. Poslední sestava Journey, která nahrála fantastické desky "Revelation" a "Eclipse". ..více

[recenze]

[03.08.2022]

[Michal]

[]

[hodnocení: 8,5/10]


PORCUPINE TREE - Closure/Continuation


Zhruba půl roku stará zpráva o opětovném zformování Porcupine Tree udeřila mezi fanoušky kapely jako blesk z čistého nebe. O to více se jeví překvapivou, když uvážíme, že sólová kariéra ústřední persony Porcupine Tree Stevena Wilsona je už několik let víceméně konzistentní a solidně našlápnutá. Pravdou však zůstává, že posledního (disco) deska tohoto génia 21. století "The Future Bites" se u značného počtu jeho věrných s velkých pochopením nesetkala. To, co na předchozích nahrávkách bylo bráno jako inspirativní a nové cesty ..více

[recenze]

[11.07.2022]

[Michal]

[]

[hodnocení: 9,5/10]


Joe SATRIANI – The Elephants Of Mars


V oblasti instrumentálního kytarového rocku je dlouhá léta jasnou jedničkou Joe Satriani. To je vcelku neoddiskutovatelný fakt a ať se to někomu líbí, nebo ne. V odvětví, ve kterém není zas až takový konkurenční nával, je každá z jeho nových desek opojně vonícím koktejlem, namíchaným z různorodých stylů, odvětví i žánrů. Má vzácnou tendenci rychle se neoposlouchat a navíc posouvat hranice hledání a touhy po něčem novém a neznámém. Sázka na jistotu je s jeho jménem spjata hned ve dvou rovinách. ..více

[recenze]

[04.05.2022]

[Michal]

[]

[hodnocení: 10/10]


THE FLOWER KINGS – By Royal Decree


Už od poloviny devadesátých let zaujímají švédští Flower Kings přední místo na prog rockové mapě světa. Kapela, sdružená okolo vedoucí persony Roine Stolta, si za téměř třicet let vydobyla ultimativní postavení mezí okolní progresivní smetánkou a svými opusy z let 1995 - 2007 se vepsala do srdcí nespočetných zástupů fans. Prvních deset nahrávek patři ke špičce žánru retro prog rock a další dvě nahrávky „Banks Of Eden“ a „Desolation Rose“ se drží jen v těsném závěsu. ..více

[recenze]

[20.04.2022]

[Michal]

[]

[hodnocení: 7,5/10]


MARILLION - An Hour Before It`s Dark


V souvislosti s britskými Marillion se už dobrá dvě desetiletí (a nejspíš i déle) mluví jako o největší art rockové kapele současnosti. A i když tato sympatická parta nepobírá status legendy a nikdy vzhledem k daleko menší popularitě žánru, za který celou svou kariéru pečlivě kope, status hvězd žánru pobírat nebude, její čestné místo na špičce progresivní pyramidy to v žádném případě nezmenšuje. Sedmdesáté roky jsou dávno minulostí, stejně jako klasický art rock, který byl tehdy plně v kurzu. ..více

[recenze]

[29.03.2022]

[Michal]

[]

[hodnocení: 9,5/10]


JETHRO TULL - The Zealot Gene


Je velká škoda, že se ani Ian Anderson neubránil volání mamonu a nezkrotné touze znovu otevírat jednou už navždy uzavřenou kapitolu. Tou kapitolou je myšleno znovunastartování jeho kdysi (a vlastně i dnes) slavné kapely Jethro Tull. Poslední dvě studiovky vzešlé z jeho pera, desky „Thick As A Brick Part II“ a „Homo Erraticus“, vyšly obě, i přes nespornou kvalitu předloženého materiálu, pod záštitou autorova jména, což bylo jen dobře...více

[recenze]

[02.03.2022]

[Michal]

[]

[hodnocení: 6,5/10]


Joe BONAMASSA – Time Clocks


O Joe Bonamassovi se říká, že je to bluesman pro mladé. Jeho v dobrém slova smyslu moderní blues-rockové herní i skladatelské pojetí, kořeněné jemnou příměsí tvrdšího střihu, dokáže k obrazovkám, do velkých hal, ale i do obchodů s muzikou přitáhnout nemalé množství hudebních fanoušků později narozených. Jeho nesporné charisma, ale i říznější a zdravější groove přístup, má ojedinělou schopnost nenudit ani po několika minutách pomalého bluesového nadechování se,..více

[recenze]

[01.12.2021]

[Michal]

[]

[hodnocení: 8,5/10]


COSMOGRAF - Rattrapante


Je to sotva pár dnů, co hudebním světem proletěla zpráva o návratu jedné z vůbec nejlepších skupin posledního čtvrt století, britských Porcupine Tree. Tento dosti překvapivý comeback je nejlepší možnou zprávou pro naprostou většinu progresivně orientovaných fanoušků, kteří vnímali a dodnes vnímají tuto kapelu jako zcela specifickou a jedinečnou akvizici. Během pár let se z Wilsonovy party stal obrovský psychedelicko rockový kolos, nemající sobě rovného a utíkající okolní konkurenci o dobrých pár mil. S deskou "The Incident"..více

[recenze]

[19.11.2021]

[Michal]

[]

[hodnocení: 8/10]


DREAM THEATER - A View From The Top Of The World


Mohykáni progresivního rocku a metalu Dream Theater jsou obrovským pojmem na hudební mapě s historií, která trvá už více jak třicet let. Megalomanská instituce mnohými milovaná na straně jedné, veskrze a tvrdě nenáviděná na straně druhé. Pro jedny jsou Dream Theater úplně nejlepšími a stojí na samotné špici progresivní hudby. Pro nesčetné zástupy jiných jsou jen ubohou továrnou na peníze, jejíž šéfové si hrají na bohy a přitom nedohlédnou na špičku vlastního nosu...více

[recenze]

[08.11.2021]

[Michal]

[]

[hodnocení: 8/10]


Steve HACKETT - Surrender Of Silence


I kdyby Steve Hackett během své sólové tvorby, která čítá více jak dvě desítky alb, nic světoborného už nevydal, i nadále by zůstal pevně zasazen v srdcích nekonečného zástupu fanoušků artově znějící rockové větve. Svůj piedestal si postavil řadou inovativních děl velikánů příznačného stylu Genesis hned z kraje let sedmdesátých. Společně s dalšími výraznými personami tohoto uskupení definoval pojem progresivní rock v té nejčistší možné formě. Jeho kompoziční i hráčský vklad je dodnes nepřeslechnutelný. ..více

[recenze]

[05.10.2021]

[Michal]

[]

[hodnocení: 9/10]


 
Metalforever.info © 2006 - 2024     RSS - články

stránka byla načtena za 0.08328 sekund.